Vedle účetního řešení neuhrazených pohledávek, kterému jsme se věnovali v minulém článku , je nutné brát v úvahu i postup řešení u těchto pohledávek především s ohledem na zákon o rezervách a zákon o daních z příjmů . Tvorba opravných položek k neuhrazeným pohledávkám podle zákona o rezervách je důležitým nástrojem pro podnikatele, kterým umožňuje snížit daňovou zátěž a zohlednit riziko neuhrazených pohledávek. Dodržování podmínek a správná evidence jsou klíčové pro úspěšné využití tohoto nástroje. Pojďme se nyní společně podívat, jak na to.
Neuhrazené pohledávky z obchodních vztahů z pohledu daní
Ing.
Ivana
Kuchařová,
Ph.D., ČZU v Praze, Ambis vysoká škola, a. s.
Neuhrazené pohledávky podle zákona o rezervách
Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, č. 593/1992 Sb. (dále „ZoR“), umožňuje podnikatelům tvořit opravné položky k neuhrazeným pohledávkám. Opravné položky při splnění daných podmínek snižují základ daně a poskytují podnikatelům nástroj, jak se vypořádat s rizikem neuhrazených pohledávek.
Pokud tvoříme opravnou položku dle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, je tvorba takové opravné položky daňově účinným nákladem dle § 24 odst. 2 písm. i) zákona o daních z příjmů (dále „ZDP“). Tato opravná položka se označuje jako zákonná opravná položka. Pokud bychom vytvořili opravnou položku za jiných podmínek, např. dle vnitropodnikových směrnic a pravidel, je tvorba takové opravné položky daňově neúčinný náklad.
Zákon o rezervách
definuje podmínky (§ 2 odst. 2), za kterých je možné
vytvořit zákonnou opravnou položku: Trvání pohledávky
Pohledávka nesmí být promlčená, to znamená, že evidovaná obchodní pohledávka může mít trvání maximálně do 36 měsíců od doby splatnosti. Pokud je pohledávka promlčená, nelze k ní tvořit zákonnou opravnou položku. Po dobu soudního řízení se zastavuje promlčecí lhůta.
Stáří pohledávky
Od data splatnosti pohledávky musí uplynout zákonem stanovená lhůta, aby bylo možné tvořit zákonnou opravnou položku (viz dále).
Účetní evidence
Pohledávka je vedena v prokazatelné evidenci pohledávek, což představuje soupis jednotlivých pohledávek a následně i případnou výši opravných položek vedených k těmto pohledávkám.
a)
vzniklá pohledávka musí být zaúčtována jako zdanitelný výnos. To znamená, že byla zahrnuta do výnosů (na straně D), které podléhají dani z příjmů,
b)
pohledávka vznikla na základě snížení zúčtovaných nákladů (na straně Dal nákladového účtu). V tomto případě se může jednat o neuhrazené opravné daňové doklady (dobropisy) od dodavatelů, které účetní jednotka nezaúčtovala ve prospěch výnosů, ale jako snížení v minulosti vzniklých daňových nákladů,
c)
pohledávka vznikla v důsledku opravy účetních chyb minulých let, kdy pohledávky byly proúčtovány do daňových výnosů, ale v okamžiku opravy o nich bylo účtováno pomocí rozvahového účtu 426-Jiný výsledek hospodaření. Na tomto účtu se zachycují především opravy chyb, ke kterým došlo v minulých účetních obdobích a které měly vliv na nesprávné vykázání nákladů a výnosů, pokud se jednalo o významnou položku ovlivňující účetní závěrku.
Právní kroky
Podnikatel (účetní jed