V některých dílech již ukončeného seriálu o účetnictví SVJ bylo uvedeno, že existují i složitější účetní případy, které však budou vysvětleny samostatně po skončení seriálu, aby nebyla narušena přehlednost systému vedení účetnictví v jednom SVJ. Nastal čas na plnění slibů.
Zvláštnosti účtování v SVJ a variantní postupy účtování - 1. část
Ing.
Naděžda
Klainová
V seriálu byly vynechány
hlavně účetní případy
, týkající se zvláštností SVJ
. Na jejich postupy účtování totiž neexistují jednotné názory,
protože chybí právní úprava
. Do této skupiny účetních případů patří například účtování o technickém zhodnocení společných částí, o úvěrech a jejich splácení, o pořizování dlouhodobého majetku, o dotacích, o různých formách přispívání na správu a další.
Právní úprava účetnictví SVJ
Připomeňme si účetní předpisy, upravující účetnictví SVJ.
Základní právní normou je
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (
dále jen „ZoÚ“), kterým se musí řídit všechny účetní jednotky
, uvedené v § 1 ZoU. Postupy účtování a způsoby vykazování
jsou upraveny vyhláškou č. 504/2002 Sb
., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) a Českými účetními standardy 401 až 414
(dále jen „ČÚS“). Vyhláška a ČÚS jsou určeny
různorodým nevýdělečným organizacím
. Podle § 2 vyhlášky mezi ně patří: 1.
politické strany a politická hnutí podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů,
2.
spolky podle zákona č. 89/2012 Sb.,, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“),
3.
církve a náboženské společnosti podle zákona upravujícího svobodu náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností,
4.
obecně prospěšné společnosti podle zákona upravujícího práva a povinnosti obecně prospěšných společností,
5.
zájmová sdružení právnických osob podle zákona upravujícího zájmová sdružení právnických osob,
6.
nadace, nadační fondy a podle,
7.
společenství vlastníků jednotek podle
,8.
veřejné vysoké školy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a
9.
jiné účetní jednotky, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání, s výjimkou obchodních korporací.
Každá z výše uvedených účetních jednotek má své
zvláštnosti, které vyhláška ani ČÚS nezohledňují.
Postupy účtování předepsané vyhláškou a ČÚS tak někdy nemohou být dodrženy.
Zvláštnosti účtování SVJ
Některé zvláštnosti účtování SVJ
už byly zmíněny v seriálu Účtování SVJ, například:–
výsledkové
účtování o nákladech na správu a rozvahové
účtování o nákladech na služby viz UNES č. 1/2020 na s. 13, –
účtování o
předpisech
a úhradách záloh viz UNES č. 4/2020, s.. 27, –
účtování skutečných nákladů na služby do sledovaného roku s
využitím účtů dohadných položek
(389-Dohadné účty pasivní) viz UNES č. 7–8/2020, s. 40 a následující,–
účtování jiných závěrečných účetních případů, týkajících se sledovaného období,
až do účetnictví následujícího roku,
viz UNES č. 2/2021 na s. 25. Existují však i
další zvláštnosti SVJ
, které by měly účetní předpisy zohledňovat, například: 1.
Některé náklady a výnosy se týkají SVJ, jiné vlastníků jednotek.
2.
Při účtování je třeba rozlišovat majetek ve vlastnictví SVJ a ve spoluvlastnictví jeho členů.
3.
Účtování úvěrů a zápůjček ovlivňují podmínky banky, orgánů SVJ i neochota některých vlastníků podílet se na úvěru. Kombinací různých zadání může vzniknout celá řada variant účtování.
4.
Účetní předpisy upravují i jiné způsoby hrazení nákladů na správu než ze záloh na správu nebo z úvěrů.
5.
Občanský zákoník umožňuje od roku 2014 i jiné formy přispívání na správu než formou záloh.
6.
O vypořádání výsledku hospodaření mají rozhodovat vlastníci na shromáždění a účetní mají účtovat podle jejich rozhodnutí. Praxe bývá často jiná.
7.
I o nákladech na služby je třeba někdy účtovat výsledkově. Následovat však musí aktivace těchto nákladů.
Náklady a výnosy SVJ a vlastníků jednotek
Mezi
nejpozoruhodnější
zvláštnosti účetnictví SVJ patřilo, že až do konce roku 2013 nikdo nevěděl
, které náklady a výnosy související se správou patří SVJ
jako právnické osobě a které patří vlastníkům jednotek.
Účetním tudíž
nebylo jasné,
které náklady na správu mohou být účtovány v účtové třídě 5 – Náklady
v souladu s vyhláškou a které náklady na správu musí být účtovány rozvahově
, tj. jako pohledávky za vlastníky. Názory Svazu účetních, Komory auditorů ČR, VŠE a jiných institucí
se lišily.
Některé z nich tvrdily, že jsou všechny náklady vlastníků jednotek a že o nich má tedy být účtováno pouze rozvahově
. Některé finanční úřady vedení rozvahového účetnictví o nákladech a výnosech SVJ tolerovaly. Dotazy
posílané na Odbor 28 MF ČR, zabývající se metodikou účtování nevýdělečných organizací, zůstávaly dlouho bez odpovědi.
První odpověď přišla z odboru Regulace a metodiky účetnictví až
v květnu 2014.
Obsahuje toto sdělení: „Problematika vlastních příjmů (výnosů) a nákladů (výdajů)
SVJ souvisejících se správou domu a pozemku neupravují
právní předpisy v oblasti účetnictví, ale jiné věcně právní předpisy,
a to s účinností od 1. ledna 2014
zejména zákon č 89/2012 Sb., občanský zákoník a prováděcí nařízení vlády č. 366/2013 Sb.,
o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým hospodářstvím.“Poznámka k závorkám v odpovědi Odboru metodiky MF:
Zatímco v účetních předpisech jsou používány sourodé dvojice pojmů
výnosy a náklady,
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), označuje totéž
pomocí sourodé dvojice pojmů příjmy a výdaje
. V § 21h upravuje vztah těchto pojmů k účetním předpisům:
„U poplatníka, který je účetní jednotkou,
jsou příjmy jeho výnosy
podle právních předpisů upravujících účetnictví a výdaji jeho náklady
podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví.“Autoři nařízení vlády
(dále jen „NV“), tedy právníci
na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR), kteří dostali za úkol upravit mimo jiné i problematiku nákladů a výnosů SVJ,
tuto úlohu především u výnosů SVJ vůbec nezvládli.
Nepodařilo se jim to mimo jiné i proto, že nerozlišují dvojice pojmů pro účely účetnictví a zdaňování
. Z nákladů
SVJ vymezili v § 17 NV pouze některé náklady na vlastní správu.
Právní úpravu nákladů na provozní a technické činnosti správy, které jsou uvedeny v § 7 NV, vynechali.
Účetní řady SVJ dodnes účtují náklady na pojištění společných částí jako náklady na služby, tedy rozvahově,
dohady
existují na účtování nákladů na opravy společných částí domu a pozemku a na jejich technické
zhodnocení (TZ) apod. K účtování nákladů na opravy a TZ společných částí se ještě vrátíme. Výnosy SVJ nejsou v NV vyjasněny vůbec.
Posuďte sami. V § 16 odst. 1 NV je uvedeno:
„Příjmem s
polečenství vlastníků jednotek jsou zejména b) úroky z prodlení
přijaté
od vlastníků jednotek“Skutečnost, jestli jde o úroky z prodlení
přijaté nebo předepsané
, se posuzuje při zdaňování
úroků z prodlení, které řeší zcela jednoznačně ZDP. SVJ však stále
postrádají právní úpravu účtování výnosů SVJ z úroků z prodlení,
ale i ze smluvních pokut a dalších sankcí.V současnosti máme k dispozici
dvě různé varianty postupů účtování
úroků z prodlení v ČÚS
a jednu právní úpravu pro vykazování
úroků z prodlení ve vyhlášce č. 504/2002 Sb.:
–
Podle
ČÚS č. 412 Náklady a výnosy
odstavec 4.3.1. „Na příslušných účtech účtové skupiny 64-Ostatní výnosy se účtuje zejménaa)
o výnosech souvisejících s pokutami a úroky;
částky pohledávek se zaúčtují bez ohledu na to, zda byly zaplaceny či nikoliv.
–
V
ČÚS 401 Účty a základy účtování na účtech
pro změnu zjistíme, že se pohledávky a dluhy z úroků z prodlení a smluvních pokut účtují na podrozvahových účtech.
–
Ve vyhlášce č. 504/2002 Sb. není v § 27 Výnosy uvedeno
, jestli položka B.IV.5. Smluvní pokuty, úroky z prodlení a ostatní pokuty a penále zahrnuje přijaté smluvní pokuty a úroky z prodlení nebo i předepsané. Totéž se týká smluvních pokut. Účetní si tedy mají vybrat, která z nabídek v ČÚS se jim líbí více?
Chybí-li právní opora,
vymýšlejí si někteří účetní vlastní postupy
účtování, jiní účetní převezmou doporučení
z odborného tisku nebo ze seminářů. Autoři a lektoři
těchto doporučení je však musí rovněž vymýšlet
. Nedomluví-li se mezi sebou, jejich doporučení se občas dost významně liší
. Účetní SVJ potom nevědí, které z různých doporučení si mají vybrat. Sama jim občas nabídnu možná řešení
ve více variantách.
Uvedu, která varianta se mi líbí nejvíce a připojím radu, aby si vybírali takové postupy účtování, které budou umět při případné kontrole nejlépe obhájit.
Například u úroků z prodlení a smluvních pokut preferuji většinou účtování už o jejich předpisech, tj. v souladu s úpravou v ČÚS 412. V závěru roku, kdy není zcela jasné, že bude předepsaná sankce určitě zaplacena, doporučuji zaúčtovat předpis sankce na podrozvahových účtech a účtování do výnosů nechat až na nové účetní období.
První zvláštnost SVJ,
tj. rozlišování nákladů a výnosů týkajících se SVJ a vlastníků jednotek, upravilo MMR v nařízení vlády 366/2013 Sb. pouze částečně. Účtování o majetku ve vlastnictví SVJ a ve spoluvlastnictví jeho členů
Hodně problematickou zvláštností je nutnost
zohledňovat vlastnictví majetku,
o kterém je účtováno. Nejde přitom pouze o pořizování nového majetku, ale i o opravy a technické zhodnocování již pořízeného majetku.Do roku 2008 panovalo v této oblasti
úplné temno.
Účetní měli k dispozici účetní předpisy – Postupy účtování, později vyhlášku a ČÚS, ale současně i doporučení MF, v němž si mohli přečíst:
„Z charakteru SVJ vyplývá, že účetní jednotka nemá vlastní jmění, pouze spravuje majetek vlastníků jednotek
.“
A o něco níže:
„
Při pořízení dlouhodobého majetku k účelům správy
“domu nepostupuje SVJ podle postupů účtování pro nevýdělečné organizace.
Doporučení bylo uvedeno ve
sdělení MF čj. 281/55 462/2002,
(dále jen „Sdělení“). Sdělení MF představovalo pro účetní
neocenitelnou pomůcku
. Některé názory na odboru metodiky se postupně vyvíjely, což je dobře, některé je možné využít dodnes. K 1. 1. 2008 bylo Sdělení pro neaktuálnost zneplatněno.
Náhradu však účetní
v podobě nějakého právního předpisu nedostali.
Nové názory problematiku majetku ve vlastnictví SVJ a ve spoluvlastnictví jeho členů se dozvídali postupně z článků, z publikací nebo ze seminářů. Že se názory odborníků někdy lišily, je logické – neměly jednoznačnou právní oporu.Majetek ve vlastnictví SVJ
Shoda odborníků panovala v tom, že při účtování
o majetku ve vlastnictví SVJ už mohou být využívány účetní předpisy.
Podle nich se tedy může v SVJ účtovat pořízení dlouhodobého majetku (DM), odpisy, technické zhodnocení DM, vyřazení DM k prodeji nebo k fyzické likvidaci apod.Pro vykazování platí právní úprava v § 7 až 10 vyhlášky. Využít mohou i ustanovení ČÚS č. 409 Dlouhodobý majetek. Technické zhodnocení upravuje pro účely účetnictví § 32 vyhlášky, pro daňové účely je upraveno § 33 zákona o daních z příjmů.
Pořízené zásoby se v SVJ účtují většinou přímo do spotřeby
. Pokud by však vznikla nutnost sledovat i zásoby na skladě, analogicky by mohlo být postupováno podle vyhlášky a podle ČÚS č. 410 Zásoby. Problematika účtování o majetku ve vlastnictví SVJ už tedy mezi zvláštnosti účetnictví nepatří.
Smůla je, že je o majetku ve vlastnictví SVJ účtováno spíše
výjimečně.
Některá SVJ si pořídí do svého vlastnictví například jednotku, kterou chtějí využít jako kancelář, nebo pozemek pro vybudování parkoviště apod. Daleko častěji
se v SVJ musí účtovat o společných částech domu a pozemku. Ale jak?
Společné části domu a pozemku
Co patří mezi společné části domu a pozemku upravuje
NV č. 366/2013 Sb.
v § 4 až 6. Protože k nim SVJ nemá vlastnické právo,
nejsou
podle § 28 zákona o účetnictví dlouhodobým majetkem,
o kterém by se mohlo účtovat podle vyhlášky a ČÚS. Podle doporučení v odborném tisku
by se o majetku ve spoluvlastnictví členů SVJ nemělo účtovat na rozvahových účtech, ale na podrozvahových.
Ve starších domech by tak mělo být na podrozvahových účtech zaúčtováno například
vybavení společných místností,
jako jsou kolárny, prádelny, mandlovny apod., v novějších domech si někdy vlastníci vybavují společné prostory jako místnosti pro konání shromáždění, jako dílny, někde i jako posilovny apod. Na podrozvahových účtech se však účtuje o společném majetku
jen v některých SVJ.
V jiných často zcela chybí jakákoliv evidence. V případě poškození nebo zcizení není možné prokázat výši škody. Kvalitě účetnictví SVJ by jistě prospělo, kdyby bylo
účtování o majetku ve spoluvlastnictví členů SVJ
upraveno alespoň v ČÚS č. 401 Účty a zásady účtování na účtech,
kde je mimo jiné uvedeno, že se na podrozvahových účtech sledují skutečnosti, o kterých se neúčtuje na rozvahových účtech a jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkové situace účetní jednotky a jejich zdrojů. Protože se podle § 30 ZoÚ musí
inventarizace provádět i na podrozvahových účtech,
pomohla by právní úprava účtování na podrozvahových účtech i ochraně majetku ve spoluvlastnictví SVJ. Společné části
domu a pozemku se musí nejen evidovat, ale i opravovat, případně technicky zhodnocovat.
Účtování nákladů na opravy společných částí
O různých způsobech účtování
nákladů na opravy
společných částí jsem už psala, viz poznámka ve 2. části seriálu v čísle 2/2020 na straně 16. Pro připomenutí: § 26 vyhlášky nedovoluje SVJ účtovat o
nákladech na opravy společných části na účtech 5. účtové třídy, např. na účtu 511-xxx Opravy a udržování. To respektuje jen část účetních
a o nákladech na opravy účtuje rozvahově.
V odst. 1 písm. c) je uvedeno, že v položce A.1.3. Opravy a udržování mohou být vykázány jen náklady na opravy a udržování majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku a je povinna o něm účtovat podle § 28 ZoÚ.
Jiní účetní
účtují o opravách společných částí na účtu 511-Opravy a udržování. Využívají možnost Tento postup preferuji i já ve svých doporučeních, protože věrněji zobrazuje náklady SVJ
, vykazované ve výkazu zisku a ztráty (Z/Z). Účtování nákladů na opravy společných částí na účtu 511-xxx Opravy a udržování se ale
týká oprav hrazených ze záloh na správu
. Čerpání záloh se potom účtuje na účtu 649-900 Zúčtování nákladů. Vliv oprav společných částí na výsledek hospodaření SVJ je nulový jako u všech nákladů na správu hrazených ze záloh. Takto byly účtovány i přijaté faktury za opravy v seriálu věnovaném účetnictví SVJ, například v č. 4/2020 časopisu UNES na straně 28. V ostatních případech je třeba účtovat náklady na opravy rozvahově, tj. na účtech pohledávek za vlastníky.
Někdy je možné
oba způsoby zkombinovat
. Příklad na účtování oprav hrazených částečně z DZ na správu a částečně z úvěru
bude uveden později, v části věnované účtování úvěrů a zápůjček. Účtování nákladů na technické zhodnocení společných částí
Pojem technické zhodnocení (TZ) upravuje pro účely účetnictví
§ 32 vyhlášky v odstavci 5.
Technické zhodnocení v něm vysvětluje jako zásahy do dlouhodobého majetku,
které mají za následek změnu jeho účelu
nebo technických parametrů, nebo rozšíření jeho vybavenosti nebo použitelnosti, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav.
O nákladech na TZ je třeba účtovat. V účtové třídě
0 – Dlouhodobý majetek
však mohou být náklady na TZ účtovány pouze v případě, že je zhodnocován dlouhodobý majetek odpovídající § 28 ZoÚ, tedy majetek ve vlastnictví SVJ. Jak se má účtovat o nákladech na TZ společných částí, není nikde upraveno.
Postupy účtování, doporučované různými autory
odborných článků a publikací a lektory seminářů, bývají různé.
Za nejhorší doporučení
považuji postup účtování přijaté faktury za TZ jako přímé čerpání dlouhodobé zálohy
na správu na straně MD účtu 955-xxx DZ na správu, aniž by někde byly zachyceny celkové náklady na TZ. Doporučení se
bohužel vyskytuje v mnoha článcích a publikacích.
Příklad 1
Nesprávný způsob účtování
hrazení nákladů z DZ na správu| Pol. | Text | MD | D | Kč |
| 1. | Přijatá faktura za TZ – zateplení domu | 955-xxx | 321-xxx | 1 800 000 |
| 2. | Úhrada faktury | 321-xxx | 221-100 | 1 800 000 |
Výše uvedené nesprávné doporučení
ignoruje povinnost předepsanou § 7 ZoÚ,
tj. zachycovat mimo jiné i skutečný stav zúčtovacích vztahů SVJ. Vůbec nezachycuje vznik pohledávky SVJ za vlastníky. Přímé čerpání DZ navíc ztěžuje kontrolu čerpání DZ
na správu. Nejsou-li fakturované částky účtované jako čerpání DZ rozpočítávány na vlastníky, stává se, že účetní nejsou schopni vlastníkům sdělit, jaké jsou jejich podíly na nevyčerpaných zůstatcích, ačkoliv na to mají podle § 1208 OZ právo, protože o nich mají rozhodovat.
K podobnému znepřehlednění DZ na správu
dochází i při čerpání DZ na splátky úvěru,
ke kterému se dostaneme později. Vznik pohledávky SVJ za vlastníky není možné obejít i z dalšího důvodu. Pohledávka SVJ představuje současně náklady na TZ.
TZ společných částí patří do činností správy,
stejně jako opravy společných částí viz § 1189 OZ. Náklady je třeba sledovat na všechny činnosti správy.
Přijaté faktury za TZ musí být účtovány
nejen jako závazek k dodavateli, ale současně i jako pohledávka SVJ za vlastníky jednotek.
Postupná nebo jednorázová
úhrada této pohledávky
z různých zdrojů, nejen z DZ, se zaúčtuje dalšími účetními případy
viz následující příklady účtování č. 2 až 4. Příklad 2
Správný způsob účtování nákladů na TZ hrazených z DZ na správu
| Pol. | Text | MD | D | Kč |
| 1. | Přijatá faktura za TZ – zateplení domu | 315-400 | 321-100 | 1 800 000 |
| 2. | Úhrada dodavatelské faktury | 321-100 | 221-100 | 1 800 000 |
| 3. | Úhrada pohledávky za vlastníky z DZ na správu | 955-400 | 315-400 | 1 800 000 |
Použité účty:
221-100-Běžný účet
315-400-Pohledávky za vlastníky – zateplení hrazené z DZ
321-100-Dodavatelé
955-400
-Dlouhodobá záloha na TZAnalytická koncovka
4xx
je vyhrazena pro účtování o TZ
hrazeném z DZ na správu, ne úvěrem. Další číslice analytické koncovky mohou být využity pro jiné TZ společných částí, například 315-410-
Pohledávky za vlastníky – rekonstrukce lodžií apod.V obou příkladech byl snížen zůstatek DZ na správu a zůstatek běžného účtu.
Zůstatek pohledávky za vlastníky,
která bude hrazena z DZ na správu, vydrží na účtu 315-4xx velice krátkou dobu, protože čerpání zálohy na úhradu pohledávky je možné zaúčtovat okamžitě po zaúčtování přijaté faktury. Obraty účtu 315-4xx však nezmizí a
celkové náklady na zateplení je možné v případě potřeby zjistit kdykoliv bez nutnosti pátrat v přijatých fakturách. Vlastníci si mohou zkontrolovat čerpání DZ na technické zhodnocení, zjistit svůj podíl na nákladech i na nevyčerpaném zůstatku DZ a rozhodnout o jeho vyplacení nebo o převedení do dalšího roku.
Prodávající jednotky mohou lépe prokázat prodejní cenu, informace o celkových nákladech na TZ se mohou hodit například při prokazování vzniklé škody apod.
Při účtování o pohledávce SVJ za vlastníky jednotek
mohl být místo analytického účtu k účtu 315-Ostatní pohledávky použit i jiný účet
v účtové skupině 31, například 316 nebo 317
, nejsou-li už tyto účty využity pro jiné účely. Může být využita i účtová skupina
37 – Jiné pohledávky.
Protože nejde o právně upravený postup účtování, měl by být zvolený postup popsán ve vnitřních předpisech
pro vedení účetnictvíDoporučení
použít při účtování o TZ kalkulační účet 315 Ostatní pohledávky, jsem si nevymyslela. Bylo uvedeno v již zrušeném
sdělení MF čj. 281/53 462/2002
, kde byl tento účet doporučován v případě pořízení TZ z dotace
. Ve Sdělení z dílny MF ČR si můžeme přečíst: „V případě, kdy technické zhodnocení zajišťuje více dodavatelů nebo vznikají další pořizovací náklady (např. úrok z poskytnutého úvěru),
lze soustředit celkové náklady na kalkulačním účtu (např. 315-Ostatní pohledávky)
a přijatou dotaci zaúčtovat ve prospěch tohoto účtu.“ Pokud lze takto
soustřeďovat náklady
při účtování o TZ hrazeném z dotace
, proč ne
o TZ hrazeném z DZ na správu, z úvěru nebo z jiných zdrojů? Skutečnost, že bylo Sdělení MF z roku 2002 zrušeno, neznamená, že v něm nebyla řada
dobrých a stále platných doporučení.
Důkazem je i nařízení vlády č. 366/2013 Sb., účinné od roku 2014
, jehož autoři se nechali inspirovat právě výše uvedeným Sdělením MF ČR. Ale pozor! Na některá doporučení je třeba
zapomenout.
Jak bylo uvedeno výše, dávno už neplatí, že SVJ nemá vlastní jmění, že pouze spravuje majetek vlastníků jednotek.
Poznámka redakce: Příklady účtování různých způsobů splácení pohledávek SVJ za vlastníky budou uvedeny v dalším čísle časopisu.
Zvláštnosti účtování v SVJ a variantní postupy účtování - 2. část
Zvláštnosti účtování v SVJ a účtování aktivace nákladů v SVJ - 3. část