Je známou skutečností, že „neznalost zákona neomlouvá“, což bohužel platí pro nás všechny. V praxi tak vznikají časté problémy, neboť ne každý je právníkem. Podnikatelé podnikají v nejrůznějších oblastech, k nimž mají příslušnou odbornost. V právní oblasti však mnohdy potřebují pomocnou ruku, neboť právní předpisy se průběžně mění, doplňují nebo vznikají nové. Takovou pomocnou „rukou“ mohou proto být následující řádky, které přinášejí potřebné odpovědi alespoň na některé vybrané otázky.
Aplikace právní úpravy reklamy a živnostenského podnikání v dotazech a odpovědích
JUDr.
Irena
Fleischmanová
Šíření reklamních letáků do poštovních schránek
Občan si nepřál vhazování reklamních letáků obchodních společností do své poštovní schránky, takové letáky však ve schránce objevil.
Je tento stav v souladu s právem? Jaký právní předpis řeší obtěžování občanů reklamou a který orgán lze na toto případné protiprávní jednání upozornit?
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“), zakazuje v ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) šíření nevyžádané reklamy v listinné podobě, pokud adresáta obtěžuje a ten dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si šíření reklamy nepřeje. Za obtěžování šířením nevyžádané reklamy se rozumí situace, kdy reklama směřuje ke konkrétnímu adresátovi, který na svou poštovní schránku nalepil text např. ve znění: „STOP reklamě“, „Nepřeji si vhazování reklamních letáků“ apod.
Uvedeným stavem se může jednat o spáchání přestupku podle ustanovení § 8a odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy. Správní orgán, který se tímto případem zabývá, je kompetentní podle místa, kde byl přestupek spáchán. Například, pokud došlo ke vhazování reklamních letáků v Brně, je místně příslušným správním orgánem správní orgán se sídlem v Brně.
V praxi se však může stát, že občan bydlící mimo Prahu, zašle podnět týkající se řešení šíření nevyžádané reklamy místně nepříslušnému správnímu orgánu. V tom případě je věc předána se spisovou dokumentací k dalšímu řízení místně příslušnému správnímu orgánu. Předání podnětu je provedeno prostřednictvím usnesení o předání, které je založeno ve spise. O tomto postupu je pisatel podnětu informován.
Důsledek opožděného odvolání
Podnikatel nesplnil zákonnou povinnost a neprokázal právní důvod pro užívání prostor, v nichž má sídlo. Správní orgán zahájil řízení ve věci zrušení živnostenského oprávnění; tato obsílka byla podnikateli prokazatelně doručena, a to obdobně jako následně vydané rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Důvodem tohoto postupu byla nečinnost podnikatele, ač byl správním orgánem opakovaně vyzýván ke splnění předmětné povinnosti. Po vydání rozhodnutí s poučením o možném odvolání, a to v zákonné patnáctidenní lhůtě ode dne oznámení rozhodnutí, podal účastník tohoto řízení odvolání. Toto odvolání bylo podáno po právní moci rozhodnutí.
Jakým způsobem lze posuzovat nečinnost podnikatele a jaký charakter má jeho odvolání, které podal po právní moci rozhodnutí správního orgánu?
Ustanovení § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) stanoví, že odvolací lhůta činí patnáct dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Například rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění bylo podnikateli doručeno dne 6. 2. 2020, lhůta k podání odvolání končila dnem 21. 2. 2020 (tj. 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí), takže dne 22. 2. 2020 nabylo rozhodnutí správního orgánu právní moci. Pokud podnikatel podal odvolání po právní moci rozhodnutí, toto odvolání bylo podáno opožděně.
Uvedenou skutečnost potvrzuje ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu, že pokud uplynula zák