Dotazy a odpovědi: Regulace reklamy a živnostenské podnikání

Vydáno: 28 minut čtení
Regulace reklamy a živnostenské podnikání
JUDr.
Irena
Fleischmanová
1. Při provozování živnosti je podnikatel povinen plnit povinnosti vyplývající ze živnostenského zákona a z právních předpisů, které s ním souvisí, mění jej či doplňují. Jedním takovým právním předpisem je zákon o regulaci reklamy, jehož obsah měl být v nedávné době předmětem úprav. Lze se o těchto úpravách stručně zmínit, pokud k nim došlo, a uvést důvod, proč byla potřebná novelizace původního znění zákona o regulaci reklamy?
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“), byl skutečně změněn v nedávné době. Stalo se tak dne 17.8.2015, kdy nabyl účinnosti zákon č. 202/2015 Sb., který citovaný právní předpis novelizuje.
Důvodem pro novou právní úpravu dosavadního znění zákona o regulaci reklamy byla především existence duplicitní regulace reklamy, resp. nutnost jejího vypuštění z původního zákona (týká se např. reklamy zaměřené na děti). Tato forma reklamy je nekalou obchodní praktikou a jako taková je již zahrnuta v zákazu reklamy, jež je nekalou obchodní praktikou. Duplicitní regulace reklamy se ze zákona vypouští, neboť směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2005/29/ES ze dne 11. května 2006, o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebiteli na vnitřním trhu, představuje plnou harmonizaci právní úpravy a dostatečnou regulaci reklamy, takže mírnější (nebo přísnější) regulace reklamy, než je stanovena v citované evropské směrnici, je vyloučena.
2. Zákon o regulaci reklamy platný v období před novelizací blíže neupravoval situaci, kdy osoba zpracovala reklamní prezentaci na výrobky a služby pro sebe. Zabývá se tímto problémem nová právní úprava, a jakým způsobem?
Do účinnosti nové právní úpravy byla osoba „zadavatele“ reklamy charakterizována jako osoba právnická nebo fyzická, která reklamu objednala (zadala ke zpracování) u jiné právnické nebo fyzické osoby. Pokud však „zadavatel“ zpracoval reklamu sám pro sebe, formálně jako „zadavatel“ reklamy – neexistoval.
Povinnost „zadavatele“ reklamy neměl tedy kdo plnit, a to ve vztahu k orgánu dozoru.
Nová právní úprava toto „bílé“ místo vyplnila.
Za osobu „zadavatele“ se nyní považuje také osoba, která reklamu zpracovala pro sebe.
Právnická nebo fyzická osoba, která reklamu zpracovala pro sebe či jinou osobu (právnickou nebo fyzickou), je „zpracovatelem“ reklamy. Zpracuje-li tuto reklamu pro sebe –
je také současně v postavení „zadavatele“ reklamy
a ve vztahu k orgánům dozoru
plní také povinnosti „zadavatele“ reklamy.
3. Podnikatel porušil své zákonné povinnosti ve vztahu ke spotřebiteli, který na tuto skutečnost upozornil písemným podnětem. Jaké možnosti prověřování podnětů příslušnými orgány existují a co je výsledkem prověřování?
Podněty, které orgánům dozoru zasílají jednotliví spotřebitelé, obchodní společnosti, různá občanská sdružení apod., jsou těmito orgány prověřovány. K prověřování podnětů existuje několik institutů.
Lze využít institut podání vysvětlení (