Dotazy a odpovědi: Regulace reklamy a živnostenské podnikání

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“), byl skutečně změněn v nedávné době. Stalo se tak dne 17.8.2015, kdy nabyl účinnosti zákon č. 202/2015 Sb., který citovaný právní předpis novelizuje.

Důvodem pro novou právní úpravu dosavadního znění zákona o regulaci reklamy byla především existence duplicitní regulace reklamy, resp. nutnost jejího vypuštění z původního zákona (týká se např. reklamy zaměřené na děti). Tato forma reklamy je nekalou obchodní praktikou a jako taková je již zahrnuta v zákazu reklamy, jež je nekalou obchodní praktikou. Duplicitní regulace reklamy se ze zákona vypouští, neboť směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2005/29/ES ze dne 11. května 2006, o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebiteli na vnitřním trhu, představuje plnou harmonizaci právní úpravy a dostatečnou regulaci reklamy, takže mírnější (nebo přísnější) regulace reklamy, než je stanovena v citované evropské směrnici, je vyloučena.

Do účinnosti nové právní úpravy byla osoba „zadavatele“ reklamy charakterizována jako osoba právnická nebo fyzická, která reklamu objednala (zadala ke zpracování) u jiné právnické nebo fyzické osoby. Pokud však „zadavatel“ zpracoval reklamu sám pro sebe, formálně jako „zadavatel“ reklamy – neexistoval.

Nová právní úprava toto „bílé“ místo vyplnila. Právnická nebo fyzická osoba, která reklamu zpracovala pro sebe či jinou osobu (právnickou nebo fyzickou), je „zpracovatelem“ reklamy. Zpracuje-li tuto reklamu pro sebe – a ve vztahu k orgánům dozoru

Podněty, které orgánům dozoru zasílají jednotliví spotřebitelé, obchodní společnosti, různá občanská sdružení apod., jsou těmito orgány prověřovány. K prověřování podnětů existuje několik institutů.

Lze využít institut podání vysvětlení (§ 137 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „správní řád“). Tímto způsobem, kdy je na podkladě vysvětlení prověřováno oznámení podnětu a vlastních zjištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední. Podaný podnět se prověřuje také oznámením o zahájení kontroly podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), dále jen „kontrolní řád“. Jde o řešení tzv. „od stolu“, kdy si správní orgán vyžádá potřebné údaje, dokumenty a další informace související s kontrolovanou reklamní prezentací. Prověření podnětu je možné provést rovněž kontrolou na místě samém (např. v provozovně subjektu, který reklamu zpracoval).

Výsledkem prověřování podaných podnětů může být uložení sankce, domluva, nařízení odstranění reklamy a postoupení podnětu jinému orgánu dozoru.

Z příslušných ustanovení živnostenského zákona (§ 49 odst. 1, § 56 odst. 1) přímo vyplývá, že podnikatel není povinen živnostenskému úřadu oznamovat změny a doplnění údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti nebo jako náležitosti žádosti o koncesi a předložit o nich doklady do 15 dnů od vzniku změn, a to v případě, že se jedná o změny již zapsané v základních registrech. Změny a doplnění údajů získaných z těchto registrů živnostenský úřad zapíše bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku.

V oblasti zacházení s pyrotechnickými výrobky dochází ke změnám, které přináší zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), dále jen „zákon o pyrotechnice“, jenž nabyl účinnosti dnem 4. září 2015 a mimo jiné mění také živnostenský zákon.

Zákon o pyrotechnice specifikuje pojmy, které se týkají výkonu živností podle živnostenského zákona. Je proto namístě zmínit, co se podle tohoto zákona rozumí „pyrotechnických výrobkem“, „zábavní pyrotechnikou“, „divadelní pyrotechnikou“ nebo „pyrotechnickým výrobkem pro použití ve vozidle“ a do jakých kategorií se pyrotechnické výrobky řadí.

„Pyrotechnickým výrobkem“ je výrobek obsahující výbušné látky (nebo jejich směs), které jsou určeny k produkci tepla, světla, zvuku, plynu, kouře nebo kombinace uvedených efektů za pomoci samoudržujících se exotermických chemických reakcí. Pyrotechnické výrobky jsou zařazeny do těchto několika kategorií: zábavní pyrotechnika se řadí do kategorie F1, F2, F3 a F4, divadelní pyrotechnika spadá do kategorie T1 nebo T2 a ostatní pyrotechnické výrobky jsou v kategorii P1 nebo P2. „Zábavní pyrotechnikou“ jsou pyrotechnické výrobky sloužící k zábavním účelům, „divadelní pyrotechnikou“ jsou pyrotechnické výrobky určené k použití na scénách uvnitř budov, také na scénách venkovních, včetně televizních a filmových produkcí. Pyrotechnický výrobek pro použití ve vozidle je charakterizován jako součást bezpečnostního zařízení ve vozidle s tím, že tato součást obsahuje pyrotechnické látky používané k aktivaci tohoto či jiného zařízení.

Změny v právní úpravě živnostenského podnikání představuje zavedení nové vázané živnosti v předmětu činnosti „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“.

Jmenovaná ohlašovací živnost je vložena do přílohy č. 2 „vázané živnosti“, a to za živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Jmenovaná nová živnost se nyní reguluje v podobě požadavku na odbornou způsobilost ve vazbě na nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4, dosud spadající do právního režimu živnosti ohlašovací volné v předmětu podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Činnost provádění ohňostrojných prací byla dříve regulována v rámci koncesované živnosti „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“. Nakládání s pyrotechnickými výrobky, které spadají do kategorie F1, F2, F3 (zábavní pyrotechnika), T1 (divadelní pyrotechnika) a P1 (ostatní pyrotechnické výrobky), jsou i po změně zařazeny do právní úpravy živnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.

Pro nově zavedenou živnost ve znění „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“ je stanovena dělená odborná způsobilost. Pro činnost „nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2“ je to osvědčení o odborné způsobilosti podle zákona o pyrotechnice [§ 36 odst. 1 písm. a) zákona]. Pro činnost „nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“ je stanoveno osvědčení o odborné způsobilosti podle písm. b) téhož ustanovení zákona nebo doklad podle § 66 odst. 8 tohoto právního předpisu. Z této změny vyplývá, že odborná způsobilost je určena v návaznosti na kategorii pyrotechnických výrobků, s nimiž je manipulováno při výkonu živnosti.

Pokud jde o osvědčení o odborné způsobilosti [§ 36 odst. 1 písm. a), b) zákona], tyto doklady vystavuje Český báňský úřad. Zákon o pyrotechnice (§ 66 odst. 8) považuje za osvědčení prokazující odbornou způsobilost pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie T2 a F4 také oprávnění nebo průkaz odpalovače ohňostrojů. Toto oprávnění vydává obvodní báňský úřad (nebo Český báňský úřad).

Oprávnění či průkaz odpalovače ohňostrojů, které vystavují jmenované úřady, jsou doklady prokazující odbornou způsobilost pro obě tyto aktivity, a to pro „nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie T2 a F4“ a pro „provádění ohňostrojných prací“.

Další změnou, kterou zákon o pyrotechnice přináší do oblasti živnostenského podnikání, je to, že činnost „provádění trhacích prací“ se doplňuje do předmětu podnikání koncesované živnosti v dřívějším znění „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin“. Od účinnosti nové právní úpravy zmíněná koncesovaná živnost zní „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací“. Pro tuto živnost nadále platí dělená odborná způsobilost stanovená pro jednotlivé činnosti, která je v podstatě shodná s odbornou způsobilostí určenou pro jednotlivé činnosti dle dřívější právní úpravy.

Vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na technické vědy (nebo technologie) je stanoveno pro výzkum, vývoj, výrobu a zpracování výbušnin. Oprávnění nebo průkaz pyrotechnika, tzn. doklady vystavené obvodním nebo báňským úřadem, se spolu s věkem nejméně 21 let vyžadují pro ničení a zneškodňování výbušnin. Pro činnosti „nákup a prodej výbušnin“ je požadováno oprávnění nebo průkaz pyrotechnika (nebo střelmistra nebo odpalovače ohňostrojů). Tyto doklady vystavuje obvodní báňský úřad. Dokladem je také oprávnění technického vedoucího odstřelů, které vystavuje Český báňský úřad. Provádění trhacích prací je možné s oprávněním (nebo průkazem) střelmistra, které vydává obvodní báňský úřad.

Český báňský úřad vydává pro provádění trhacích prací oprávnění technického vedoucího odstřelů, což je další možnost splnění odborné způsobilosti v uvedeném případě. Podle živnostenského zákona (§ 27 odst. 3 zákona) se dále pro výkon živnosti vyžaduje spolehlivost podnikatele (nebo statutárního zástupce nebo členů statutárního orgánu), a to ve vazbě na lustrační zákon (§ 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.). Český báňský úřad se vyjadřuje ke koncesi pouze v případě rozsahu oprávnění zahrnujícího v předmětu podnikání výzkum, vývoj, výrobu, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup nebo prodej výbušnin. Je-li udělována jenom v rozsahu „provádění trhacích prací“, živnostenský úřad nežádá o stanovisko ke koncesi Český báňský úřad ani žádný jiný orgán státní správy.

S problematikou zprostředkování činností v oblasti bezpečnostního materiálu souvisí příslušná právní úprava, kterou je zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem (zákon č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění pozdějších předpisů.

Citovaná právní úprava považuje za nakládání s bezpečnostním materiálem tyto činnosti – nabývání vlastnictví, držení, nákup, prodej, půjčování, vývoj, výroba, oprava, úprava, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování nebo ničení bezpečnostního materiálu. Nakládáním s bezpečnostním materiálem se také rozumí zprostředkování uvedených činností.

Ano, je. Správní orgán podle kontrolního řádu (§ 5 odst. 2) oznamuje zahájení kontroly podnikateli, je-li předmětem kontroly dodržování povinností stanovených zákonem o regulaci reklamy. Zmíněné porušení povinností při reklamní činnosti [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona] se např. může týkat reklamy, která je nekalou obchodní praktikou podle § 4 a násl. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“.

Správní orgán v souladu s kontrolním řádem (§ 8) žádá o poskytnutí dokumentů, které mají vazbu k předmětu kontroly. Požadují např. výpisy prodejů a příjmů množství výrobků nabízených obchodníky v období tzv. „akčních“ nabídek, které jsou podnikatelé povinni poskytnout (tzn. zaslat nebo předložit prostřednictvím zmocněného zástupce) správnímu orgánu. V této souvislosti kontrolní řád (§ 10) stanoví, že kontrolovaná osoba je povinna vytvořit podmínky pro výkon kontroly, umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění stanovených tímto zákonem, poskytnout k tomu potřebnou součinnost a podat ve lhůtě určené kontrolujícím písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou, pokud o to kontrolující požádá. Nesplní-li kontrolovaná osoba uvedené povinnosti, existuje možnost uložení sankce, což je rovněž v souladu s citovaným kontrolním řádem (§ 16).

Uvedený správní delikt je reklamou, která je nekalou obchodní praktikou, a to nekalou obchodní praktikou „klamavou“, ve vazbě na zákon o ochraně spotřebitele [§ 5 odst. 3 a Přílohu č. 1 písm. d)]. K výši uložené sankce je nezbytné zdůraznit, že pokud obchodní společnost porušila zákaz reklamy, která je nekalou obchodní praktikou opakovaně, za což jí již byla uložena finanční pokuta, je na úvaze správního orgánu, jakou pokutu uloží za další porušení povinností.

Případ porušení zákazu reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, je závažným správním deliktem. Této závažnosti odpovídá také zákonem stanovená maximální výše sazby pokuty, která zde představuje částku 5 000 000 Kč.

Vlastník domény, na které je šířena reklama na loterie zahraniční sázkové kanceláře je tzv. „šiřitelem“ reklamy. Zákon o regulaci reklamy charakterizuje šiřitele jako právnickou nebo fyzickou osobu, která reklamu veřejně šíří. Osoba „šiřitele“ má odpovědnost za způsob šíření reklamy a také odpovídá za šíření reklamy na loterie a jiné podobné hry, které nebyly povoleny nebo oznámeny podle zvláštního právního předpisu, jímž je zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o loteriích“).

Mimo uvedené povinnosti má osoba šiřitele také povinnost oznámit osobě, která prokáže oprávněný zájem (např. orgánu dozoru pro oblast regulace reklamy), kdo je osobou „zadavatele“ a „zpracovatele“ reklamy.

Pro účely správního řízení je povinností této osoby, sdělit ve lhůtě stanovené orgánem dozoru (nejméně však do 5 pracovních dnů) údaje o osobě „zadavatele“ a „zpracovatele“ reklamy, taktéž údaje o osobě, která si u něj šíření reklamy objednala.

V případě, že se jedná o možnou klamavou reklamu, je věcně kompetentní k řešení příslušný živnostenský úřad. Pokud je však upozorňováno na nákup zboží prostřednictvím internetového obchodu (jedná se o nákup pomocí nákupního košíčku), nejedná se o „reklamu“.

Vzhledem k tomu, že jde o oblast ochrany spotřebitele, a to s odkazem na zvláštní právní předpis (zákon o ochraně spotřebitele), situaci, kdy byl citovaný právní předpis porušen (nabídkou internetového obchodu), je k dalšímu řízení věcně příslušný orgán České obchodní inspekce. Pisatel podnětu je o postoupení věci informován.

Podnikatelé, kteří ke dni 4. září 2015 mají trvající živnostenská oprávnění k provozování živnosti „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“, a to v úplném nebo částečném rozsahu předmětu podnikání „provádění trhacích prací“, jsou oprávněni po nabytí účinnosti zákona o pyrotechnice provozovat živnost „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací“ v rozsahu předmětu podnikání „provádění trhacích prací“.

Živnostenský úřad provede zápis změny v živnostenském rejstříku do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o pyrotechnice.

Podle zákona o regulaci reklamy ve znění účinném do 16.8.2015, nebylo možné postihovat „anonymní reklamu týkající se voleb“. Důvodem tohoto stavu byla skutečnost, že nebyly naplněny pojmové znaky reklamy, jež tento zákon vyjmenovává (§ 1 odst. 2 zákona – „reklamou“ se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířená zejména komunikačními médii, mající za cíl zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, podporu poskytování služeb,...). V daném případě se jednalo především o nesplnění pojmového znaku, kterým je směřování k podpoře podnikatelské činnosti. Dříve rovněž nebyla vymezena sankce za porušení uvedené povinnosti, nebylo jasné, co se v této souvislosti rozumí pojmem „anonymní“, atd.

Novela zákona o regulaci reklamy (zákon č. 202/2015 Sb., § 1 odst. 8) specifikuje v obecné rovině, co je myšleno „anonymním oznámením“. Anonymním oznámením se podle citované nové právní úpravy rozumí jakékoli oznámení, neobsahuje-li údaj o osobě, která objednala jeho šíření. Současně zákon výslovně váže svou působnost na anonymní oznámení týkající se voleb, jsou-li šířena v období od vyhlášení voleb do ukončení hlasování (§ 1 odst. 9). Zákon pak výslovně zakazuje [§ 2 odst. 1 písm. e) zákona] šíření anonymních oznámení týkajících se voleb v uvedené době. Uvedená právní úprava se promítá do praxe tak, že jakoukoli prezentaci mající vazbu na volby (např. leták, plakát, billboard) lze v souladu se zákonem o regulaci reklamy legálně šířit v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování jen v případě, že bude obsahovat také označení osoby, která šíření této prezentace objednala.

Uvedené ustanovení má návaznost také na § 7a odst. 4 zákona o regulaci reklamy, podle něhož má šiřitel reklamy mimo jiné povinnost sdělit orgánům dozoru také údaj o osobě, která si u něho šíření reklamy objednala.

Vzhledem k tomu, že na anonymní oznámení týkající se voleb se v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování pohlíží jako na „reklamu“, vztahují se na tato oznámení také ostatní ustanovení zákona o regulaci reklamy. Znamená to, že „volební“ reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí podporovat chování škodící zdraví nebo zdraví ohrožující; tato reklama nesmí také ohrožovat zdraví nebo bezpečnost lidí, atd.

S novou právní úpravou souvisí rovněž stanovení sankce za porušení zákazu šíření anonymního oznámení, které se týká voleb v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování. Fyzická osoba se jako „šiřitel“ dopustí přestupku tím, že šíří reklamu (nebo anonymní oznámení) týkající se voleb, které zákon o regulaci reklamy zakazuje. Právnická osoba (nebo podnikající fyzická osoba) se dopustí správního deliktu tím, že jako „šiřitel“ šíří zmíněnou reklamu či oznámení týkající se voleb, jež je platnou právní úpravou regulace reklamy zakázána. Za přestupek [§ 8 odst. 1 písm. b) zákona] lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč, za správní delikt [§ 8a odst. 1 písm. b) zákona] lze rovněž uložit pokutu až do této částky.

Za součást kosmetické péče s použitím kosmetických prostředků, a to s cílem výlučně (nebo převážně) pokožku čistit, parfémovat, měnit vzhled, chránit, udržovat v dobrém stavu či korigovat lidské pachy (nejde-li o léčivo podle zvláštního právního předpisu, § 25 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů), se považuje tzv. peeling pokožky. Zmíněná „kosmetická péče“ se řadí do kosmetických služeb specifikovaných v nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, které zákazníkům poskytuje kosmetička.

„Kosmetické služby“ jsou definovány jako aplikace kosmetických prostředků na kůži celého těla, zdobení a probarvování kůže, líčení, barvení řas, lepení řas, depilace, epilace atd.; spadají sem také poradenské služby, hodnocení výrobků, používání kosmetických přístrojů, kosmetické technologie (peeling, povrchové čištění atd.). Kosmetička, která je oprávněna provádět peeling může používat kosmetické prostředky a přístroje, její činnost se omezuje jenom na obličej, dekolt a krk. Tyto prostředky musí být v souladu s hygienickými požadavky na kosmetické prostředky, a to jedná-li se o výkon činností epidemiologicky závažných.

V případě, že je peeling pokožky prováděn činností ryb, neodpovídá obsahové náplni živnosti kosmetičky. Jde o činnost, která se uskutečňuje v jiné oblasti lidské pokožky stanovené pro kosmetickou péči. Cíle, který je sledován peelingem není ani dosahováno působením kosmetického prostředku (tzn. látkou, přípravkem, předmětem), nýbrž činností živých ryb. Tyto obratlovce však kosmetické prostředky specifikované příslušnými závaznými předpisy nezahrnují (nezahrnují ani živé organismy). Nejedná se zde o aplikaci kosmetického prostředku, kosmetický postup ani o použití kosmetického přístroje (nebo technologie) poskytované kosmetičkou v zařízení, v němž je poskytována péče o lidské tělo ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví a citovaného nařízení vlády.

Ani obsahová náplň další živnosti (např. vázaná živnost „Masérské, rekondiční a regenerační služby“) nepřipouští při výkonu této činnosti používání živých zvířat.

Právní úprava týkající se zákazu reklamy na nepovolené loterie a jiné podobné hry, nebyla zcela jasná. Zákaz této reklamy vyplýval ze zákona o loteriích. Citovaný zákon o loteriích však neobsahoval sankce ani příslušnost dozorového orgánu. V praxi bylo porušení zákazu posuzováno jako porušení zákazu reklamy na služby, jejichž poskytování je v rozporu s právními předpisy. Další potíž dřívější právní úpravy spočívala v tom, že osobou „zadavatele“ nebo „zpracovatele“ byly často zahraniční osoby, které v podstatě nebylo možné nikterak postihnout.

Uvedené problémy v právní úpravě se novela zákona o regulaci reklamy snaží odstranit, a to tak, že pro posouzení toho, zda je tato reklama dovolená či nikoli, je rozhodné, zda reklama na loterie (nebo podobné hry) byla povolena (nebo oznámena). Nově se zavádí odpovědnost osoby šiřitele reklamy na nepovolené (nebo neoznámené) loterie, a to za šíření takovéto reklamy.

V případě, že např. krajský živnostenský úřad před účinností novely zákona o regulaci reklamy neukončil řízení o sankci za správní delikt spočívající v reklamě na nepovolenou loterii, má po účinnosti této novely (od 17.8.2015) povinnost věc předat příslušnému celnímu úřadu, který je orgánem dozoru nově určeným k řešení této problematiky.

Novým orgánem k řešení problematiky reklamy na doplňky stravy je Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Tento nový orgán mimo jiné posuzuje výživová nebo zdravotní tvrzení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin.

Tento nový orgán vykonává své dozorové pravomoci rovněž v případech zavádějící informace užité v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Přesto, že dochází k přesunu dozorové pravomoci z krajských živnostenských úřadů na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, krajské živnostenské úřady v případě, že před účinností novely zákona o regulaci reklamy pravomocně neukončily řízení o přestupku (nebo řízení o jiném správním deliktu), které spočívají v porušení povinností v reklamní prezentaci na potraviny, musí tato řízení dokončit, a to i za stavu, že po 16.8.2015 již nejsou ve věci příslušné.

Zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení nebo zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby je podle stavebního zákona [§ 158 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů] vybranou činností ve výstavbě. Ve vazbě na živnostenský zákon spadá provádění vybraných činností ve výstavbě do oblasti vázaných živností, resp. pokud se činnost v oblasti vypracování projektové dokumentace týká zpracování dokumentace pro provádění staveb, je možné takovouto činnost provozovat v právním režimu živnostenského zákona, avšak pouze tehdy, má-li osoba živnostenské oprávnění k provozování ohlašovací vázané živnosti v předmětu podnikání „Projektová činnost ve výstavbě“. Pokud se ale jedná výlučně o projektování elektroinstalací, lze tuto činnost vykonávat v rámci živnosti ohlašovací volné, obor činnosti č. 63 „Projektování elektrických zařízení“ (tzn. v tomto případě se nejedná o neoprávněné podnikání ve jmenované vázané živnosti).

Většina omezení, která obsahoval zákon o regulaci reklamy pro reklamu na činnosti v pohřebnictví, zákon č. 202/2015 Sb. zrušuje. V původním rozsahu platí i nadále zákaz šíření reklamy na činnosti v pohřebnictví ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb. Zákaz platí také u šíření této reklamy adresnou formou (např. prostřednictvím dopisů, letáků a e-mailů). Reklama na poskytování pohřebních služeb nesmí být šířena v souvislosti s informováním o úmrtí člověka (např. s oznámením zdravotnického zařízení nebo nemocnice o smrti osoby).

Pokud bylo zahájeno řízení pro zjištěný správní delikt týkající se uvedení údaje, který zákon o regulaci reklamy nedovoloval (týká se např. cenového údaje), novela užití tohoto údaje již nezakazuje – řízení se zastaví. Neukládá se povinnost k náhradě nákladů řízení.

Nová právní úprava zákona o regulaci reklamy přímo uvádí, že „zadavatel“, „zpracovatel“ a „šiřitel“ reklamy mají povinnost nejenom poskytnout potřebné údaje na žádost orgánu dozoru; ale jsou povinni tyto údaje poskytnout ve lhůtě stanovené tímto orgánem dozoru.

Šiřitel musí na žádost orgánu dozoru sdělit nejen informace o osobě, která si šíření reklamy objednala, ale také informace o osobách „zadavatele“ (je to osoba, která reklamu „zadala“ – objednala ke zpracování) a „zpracovatele“ (je to osoba, která reklamu „zpracovala“ na základě objednávky či „zadání“) reklamy.