Na co se v daních můžeme "těšit" v roce 2016

Vydáno: 30 minut čtení

Daňové předpisy jsou bohužel oblíbeným terčem politiků, zájmových skupin a lobbistů, takže velmi často podléhají změnám, v čemž jsou rekordmanem daně z příjmů. Specifická situace je u DPH, pro kterou platí v EU v zásadě jednotný systém určený předpisy „z Bruselu“. Zdálo by se, že po těch desítkách novel jsou už daně v pořádku a v „konečném“ stavu, který by mohl nějaký čas vydržet. Jenže chyba lávky. Daňové zákony si nežijí izolovaně vlastním životem, ale jsou bytostně spjaty s celou řadou jiných právních norem, takže i když zákonodárci a priori nechtějí měnit daně, přesto je často musejí novelizovat nepřímo kvůli změnám jiných právních předpisů.

Na co se v daních můžeme „těšit“ v roce 2016
Ing.
Martin
Děrgel
Například když se nyní rozhodlo o zrušení tzv. druhého penzijního pilíře - důchodového spoření - bylo nutno patřičně zareagovat i úpravou daní z příjmů, které řeší daňový režim penzí z důchodového spoření. Podobně si změny účetních předpisů nutně vyžádaly související novelizaci daní z příjmů apod.
Daňové novinky roku 2016 nejsou nijak převratné. Výjimkou je kontrolní hlášení plátců DPH, které jim výrazně znepříjemní, zbytní a prodraží administrativu. Zvláště živnostníci bez účetního personálu oprávněně „brblají“, že už pro samé „papírování“ nemají čas na podnikání. Naštěstí se alespoň vzdaluje neméně obávaná elektronická evidence tržeb, která zákonitě postihne (nezůstane-li pouhou fata morgánou) jen poctivé podnikatele, zatímco podvodníci, pro které je systém vymýšlen, zůstanou i nadále v klidu v šedé či černé zóně.
Pro přehlednost si kromě již schválených nebo prozatím jen chystaných novinek účinných od roku 2016 stručně připomeneme také novely s dřívější účinností, které byly schválené během roku 2015.
 
Daň z nemovitých věcí
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDNV“) již během roku 2015 postihly
dvě novely
- přímá a nepřímá, přičemž žádná další se prozatím v dohledné době nechystá.
1. novela ZDNV
Zákon č. 23/2015 Sb.,
kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Mění 1 zákon, ZDNV se týká 76 bodů.
Aktuální stav
: Zákon je již schválen a platný.
Účinnost: 1. ledna 2016,
s výjimkou jedné změny účinné již od 5.2.2015.
-
Cílem novely je především odstranění nejasností a nepřesností z překotných změn roku 2014 z důvodu rekodifikace soukromého práva, které byly dosud řešeny výkladově. Změny lze rozčlenit do šesti oblastí.
-
Upřesnění vymezení předmětu daně.
Po obsáhlé novelizaci od 1.1.2014 totiž ze zákona vypadla taková „drobnost“, jako je jednoznačné vymezení, kdy se zdanitelná stavba/jednotka stávají předmětem daně, což v praxi činí potíže hlavně u nových staveb a jednotek. Výkladově se sice jede postaru, ale ze zákona to neplyne. Novela proto doplní, že
předmětem daně jsou pouze zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou dokončené nebo užívané
. Zároveň se jasně stanoví, že
předmětem daně může být i jen část budovy
nebo inženýrské stavby anebo součást jednotky, je-li dokončena nebo užívána. Což zohledňuje situaci, kdy je např. vydán kolaudační souhlas pouze na část stavby či jednotky (§ 119 stavebního zákona).
-
Upřesnění sazeb
„Zpevněná plocha“ již nemusí být zpevněná stavbou bez svislé nosné konstrukce, ale nově také bazénem nebo nádrží. Definuje se pojem
„zastavěná plocha“. Má-li podnikatel v obchodním majetku
zdanitelnou stavbu nebo jednotku, vyjma obytného domu a „nebytové“ jednotky nezahrnující jiný nebytový prostor než garáž, sklep a komoru, tak se
použijí „podnikatelské“ (tj. vyšší) sazby daně
.
-
Úprava definice stavebních pozemků,
díky čemuž tak již bude jasnější, že se stavebním pozemkem rozumí
pozemek nezastavěný zdanitelnou stavbou určený k zastavění. Speciální vymezení se týká pozemků, na kterých vznikají z hlediska veřejného zájmu významné stavby.
Na takovýto pozemek se nenahlíží jako na stavební pozemek, takže bude zdaněn obecně nižší sazbou daně podle druhu pozemku.
-
Upřesnění osvobození od daně.
Pozemky patřící státu, obci či kraji, k nimž bylo zřízeno právo stavby, se vyjímají z osvobození, obdobně, jako když jsou využívány k podnikání, pronájmu či pachtu - poplatníkem daně je pak stavebník. V případě osvobození zdanitelné stavby/jednotky slouží