Legislativní změny pro rok 2017

Projednávání navrhovaných změn v Poslanecké sněmovně provází řada pozměňovacích návrhů, je tedy opět otázkou, v jaké podobě bude nakonec návrh zákona schválen. V rámci pozměňovacích návrhů již byl tedy také přijat návrh na posunutí účinnosti od 1.4.2017, tato skutečnost pravděpodobně způsobí opět celou řadu nejasností a praktických problémů, nicméně z časového hlediska jiné řešení není možné.

Zkusme tedy přiblížit z pohledu veřejně prospěšných poplatníků alespoň ty hlavní navrhované změny a doufat, že v této podobě budou také nakonec schváleny.

Navržené změny obsahují novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a to celkem 196 změn a 12 bodů přechodných ustanovení, dále 3 body změn zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“). Dále je navrhována poměrně rozsáhlá novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), a to v rozsahu 124 bodů a 7 bodů přechodných ustanovení, součástí návrhu je také změna zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Novelizován je také zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, návrh obsahuje 21 změn a 3 body přechodných ustanovení, a také zákon č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Jak uvádí důvodová zpráva, zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu.

Začněme daní z příjmů a nejdříve se zaměřme na změny, které se přímo týkají veřejně prospěšných poplatníků.

Ke změnám dochází v osvobození bezúplatných příjmů. Do ustanovení § 19b odst. 2 písm. b) ZDP se doplňují body 3. a 4., které u vymezeného okruhu veřejně prospěšných poplatníků osvobozují bezúplatné příjmy v podobě darů bez ohledu na další podmínky. Mezi tyto vybrané poplatníky patří územní samosprávné celky nebo jimi zřízené příspěvkové organizace, dobrovolné svazky obcí, veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy a Regionální rada regionu soudržnosti, pokud mají tito poplatníci sídlo na území České republiky. U těchto poplatníků budou bezúplatné příjmy osvobozeny bez ohledu na to, pro jaký účel jsou tyto bezúplatné příjmy určeny nebo na jaký účel budou použity. Navrhovaná úprava přebírá do ZDP úpravu již dříve obsaženou ve zrušeném zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí. V případě těchto veřejně prospěšných poplatníků, kteří bývají často příjemci bezúplatných příjmů zejména v podobě darů, by se tedy mělo jednat o významné zjednodušení.

Doplněný bod 4. obsahuje obdobné osvobození i pro právnické osoby se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud jsou právní forma a předmět činnosti obdobné právní formě a předmětu činnosti právnické osoby uvedené v doplněném bodě 3. tohoto ustanovení.

Dále v souvislosti s bezúplatnými příjmy a jejich osvobozením dochází k úpravě v § 19b odst. 3 ZDP. Navrhovaná úprava rozšiřuje výčet bezúplatných příjmů, u kterých může veřejně prospěšný poplatník rozhodnout, zda osvobození uplatní, nebo nikoliv, o příjem plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účely a o příjem přijatý z veřejné sbírky.

V souvislosti s tím dochází k upřesnění, že se uvedené týká veřejně prospěšných poplatníků.

Do oblasti bezúplatných příjmů je možné zahrnout také navrhovanou úpravu v § 29 odst. 1 písm. n) ZDP, která stanovuje vstupní cenu hmotného majetku v případě bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami. V takovém případě by vstupní cenou mělo být ocenění převzaté od účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala, ovšem za předpokladu, že tato vybraná účetní jednotka podle účetních předpisů bude současně veřejně prospěšným poplatníkem v souladu s § 17a ZDP. Důvodová zpráva k tomu uvádí, že navrhovaná úprava má za cíl stanovit u veřejně prospěšných poplatníků jednoduchý postup pro oceňování u bezúplatně nabytého hmotného majetku, který nezaloží žádné zvýšení jejich výdajů, neboť nebude vyžadováno ocenění tohoto bezúplatného nabytí podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů..

Další významnou změnou je úprava v § 20 odst. 7 ZDP, který vymezuje tzv. daňovou úsporu jako položku snižující základ daně u veřejně prospěšných poplatníků. Návrh obsahuje jednak změnu obecné podmínky využití úspory na dani, kterou veřejně prospěšný poplatník získá uplatněním položky snižující základ daně. Podle současné úpravy musí být prostředky získané touto úsporou využité ke krytí nákladů v činnostech, z nichž příjmy nejsou předmětem daně, tj. v nepodnikatelských ztrátových činnostech. Podle důvodové zprávy nutí toto historické ustanovení veřejně prospěšné poplatníky dodatečné náklady, a vykázat tak ztrátu k tomu, aby podmínku využití daňové úspory splnili. Příklady známé z praxe však ukazují, že se většina těchto poplatníků snaží sestavovat svůj rozpočet vyrovnaný. Současná úprava tedy není vyhovující, protože zakládá pro dotčené poplatníky objektivní tvrdost. Proto se navrhuje stanovit jako obecnou podmínku pro všechny veřejně prospěšné poplatníky uvedené v § 20 odst. 7 větě první ZDP, že musí prostředky z této úspory využít ke krytí nákladů prováděných nepodnikatelských činností, jak je v současnosti stanoveno ve větě druhé pro obecně prospěšnou společnost a ústav. Cílem návrhu je zlepšení postavení neziskových subjektů tím, že odstraní nutnost sledovat vykázání ztráty z nepodnikatelských činností k tomu, aby daňovou úsporu mohli tito poplatníci využít.

Znamená to tedy, že by mělo být dostačující pouze prokázat, že uspořené finanční prostředky byly použity na krytí nákladů prováděných nepodnikatelských činností bez ohledu na to, zda jsou tyto činnosti ziskové nebo ztrátové. I to by mělo být významné zjednodušení, protože dodržení stávající podmínky se v praxi často jeví jako velmi obtížné a zbytečně komplikované.

Rovněž se navrhuje zavést stejný časový limit pro použití prostředků získaných snížením základu daně pro všechny uvedené poplatníky, a to v následujícím zdaňovacím období. Znamená to tedy, že i v tomto případě dojde ke sjednocení podmínek s obecně prospěšnými společnostmi a ústavy. Důvodová zpráva navíc uvádí, že vykázání dostatečných nákladů v nepodnikatelské činnosti v následujícím zdaňovacím období povede zároveň ke zjednodušení kontroly ze strany správce daně, kdy tímto poplatník prokáže, že nadále pokračuje ve své nepodnikatelské činnosti.

Jinak doplňme, že stanovené limity položky snižující základ daně, tedy maximální a minimální hodnoty této položky, mají podle návrhu zůstat zachovány.

Další důležitou navrhovanou změnou je zavedení možnosti daňově odpisovat svěřený majetek. Došlo k rozšíření úpravy § 28 odst. 1 ZDP, která vymezuje odpisovatele, tedy poplatníky, kteří jsou oprávněni odpisovat hmotný majetek.

Mezi odpisovatele by měly být zahrnuty také

Jak vyplývá z důvodové zprávy, důvodem pro tuto změnu je disproporce v porovnání s příspěvkovými organizacemi státu, dále odlišná úprava v účetních předpisech a povinnosti účetního odpisování tohoto majetku, a také současné nastavení rozpočtového určení daní, kdy daň z příjmů placená obcí a krajem plyne do jejich rozpočtu, a daňové odpisování je tak pro ně pouze administrativní zátěží, a řada z nich z toho důvodu daňové odpisy neuplatňuje. Navíc příjmy dosahované pomocí majetku svěřeného příspěvkovým organizacím jsou vykazovány těmito příspěvkovými organizacemi, tedy obce ani kraje v tomto případě nevykazují příjmy související se svěřeným majetkem, proti kterým by si mohly daňové odpisy uplatnit. Jedná se o disproporční úpravu, na kterou odborná veřejnost již řadu let marně upozorňovala a poukazovala, nyní by již kýžené změny mělo být konečně dosaženo.

Navrhuje se tak umožnit příspěvkové organizaci zřízené územním samosprávným celkem daňově odpisovat vedle vlastněného majetku také majetek jí svěřený, za který se považuje i majetek, který příspěvková organizace nabyla pro svého zřizovatele. V případě svěřeného majetku tak bude odpisovat příspěvková organizace, nikoliv vlastník tohoto majetku.

Obdobně se uplatní výše uvedený postup u příspěvkové organizace zřízené dobrovolným svazkem obcí. A stejná úprava, pokud jde o možnost daňového odpisování, se navrhuje také pro dobrovolné svazky obcí u majetku vloženého jeho členskými obcemi.

Upozornění

Z důvodu případné nadbytečné administrativy a možné zmatečnosti není vyžadován souhlas zřizovatele či dobrovolného svazku obcí ve zřizovací listině pro účely převzetí daňového odpisování.

Současně s touto systémovou změnou je nutné vyřešit také problematiku převzetí a případné pokračování v odpisování předmětného majetku. Z nové úpravy § 30 odst. 10 písm. n) ZDP vyplývá, že příspěvková organizace bude povinna pokračovat v odpisování svěřeného majetku dosavadním způsobem ze vstupní ceny, ze které odpisoval daný majetek poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo.

Pokud územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí nezapočal odpisování majetku, který svěřil příspěvkové organizaci, je u příspěvkové organizace vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí odpisy uplatňoval. Tato skutečnost vyplývá z doplněné úpravy v § 29 odst. 1 ZDP.

V případě dobrovolného svazku obcí potom platí, že bude pokračovat v odpisování na základě úpravy § 30 odst. 10 písm. o) ZDP, to znamená, že bude povinen pokračovat v odpisování vloženého majetku dosavadním způsobem ze vstupní ceny, ze které odpisovala daný majetek členská obec, která jej vložila do svazku obcí.

Současně s výše uvedenými změnami doplňme, že k obdobným změnám dochází také v ZoR. Navrhované změny umožňují příspěvkové organizaci územního samosprávného celku, resp. dobrovolnému svazku obcí, vytvářet rezervy na opravy hmotného majetku tak jako ostatním odpisovatelům hmotného majetku i v případě majetku ve vlastnictví zřizovatele, který ji byl předán k hospodaření.

Tuto rezervu bude mít možnost vytvářet i dobrovolný svazek obcí u majetku vloženého členskými obcemi, opět v návaznosti na možnost uplatnění daňových odpisů u tohoto majetku.

Pro úplnost jenom doplňme, že samozřejmě i v těchto případech platí, že podmínkou jak daňového odpisování, tak vytváření daňově uznatelných rezerv na opravy hmotného majetku, je využívání příslušného majetku v souvislosti s dosahováním zdanitelných příjmů.

V případě veřejně prospěšných poplatníků, s výjimkou obcí, krajů a poplatníků se širokým základem daně, a v případě společenství vlastníků jednotek je na úrokové příjmy z účtu uplatňována zvláštní sazba daně ve výši 19%, a to v souladu s § 36 odst. 9 ZDP. Navrhuje se rozšíření této zvláštní sazby daně také na vklady u bank a spořitelních a úvěrních družstev. Navrhovaná úprava sjednocuje daňový režim všech úrokových příjmů z účtů a vkladů u bank a spořitelních a úvěrních družstev. Pojem vklad podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje veškeré svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu.

Stručně uveďme ještě některé další změny, které se mohou týkat veřejně prospěšných poplatníků. V oblasti daně z příjmů fyzických osob se jedná o tyto okruhy:

V případě daně z příjmů právnických osob se jedná o tyto oblasti:

Ještě stručně ke změnám z pohledu DPH, upozornit je vhodné zejména na tyto změny:

Dále se navrhuje prostor pro zneužívání tohoto opatření v průběhu daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností.

A závěrem ještě stručně k dalším, již přijatým změnám.

Zákonem č. 460/2016 Sb. byl poprvé novelizován zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to s účinností převážně od 28.2.2017. Vzhledem k zásadnímu významu tohoto právního předpisu je určitě vhodné novele věnovat pozornost.

K 1.1.2017 nabývá účinnosti novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, provedená zákonem č. 462/2016 Sb. Předmětem této novely je zejména uvádění nefinančních informací účetní jednotkou, a to buď ve výroční nebo samostatné zprávě.

Vyhláškou č. 463/2016 Sb. se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Zákonem č. 454/2016 Sb. byl novelizován ZDP, jednalo se ale o drobnou novelu, která se týkala osvobození výsluhových náležitostí a služebního příspěvku na bydlení u vojáků z povolání a výsluhových nároků u příslušníků bezpečnostních sborů.

Pod č. 448/2016 Sb. bylo zveřejněno Sdělení MPSV ČR o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2016 pro účely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.. Tato průměrná mzda je významným parametrem pro řadu dalších právních předpisů, dle tohoto sdělení činí 27 000 Kč.

Vyhláškou č. 432/2016 Sb. byla novelizována vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů, tato vyhláška je významná např. pro stanovení základu daně u pozemků pro účely daně z nemovitých věcí.

Pod č. 440/2016 Sb. byla zveřejněna vyhláška MPSV ČR o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. U sazby základní náhrady za použití vozidla a sazeb stravného došlo k mírnému nárůstu, u průměrné ceny PHM došlo naopak k poklesu. Vyhláška nabývá účinnosti k 1.1.2017.

Lze tak konstatovat, že to hlavní, co nás v daňové a související legislativě z hlediska změn pro rok 2017 čeká, je ještě neznámou, i když lze předpokládat, že konečná verze přijatých změn by se příliš lišit neměla. Nicméně je to další ukázka špatného legislativního procesu, tak typického pro naše legislativní prostředí.