Legislativní novinky k 30. 9. 2018

Navrhovaná novela daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) je tentokrát stručná a obsahuje pouze 3 body. Nicméně je o to významnější, neboť do daňového práva zavádí institut obecného pravidla proti zneužití práva, který doposud v legislativě aplikovatelné na všechny druhy daní zakotven není. Zneužití práva je obecně chápáno jako chování, které je zdánlivě v souladu s právem, avšak je jím dosaženo nedovoleného výsledku. Je potřeba ale uvést, že se v daňovém právu nicméně nejedná o zásadní novinku, protože v současné době je zneužití práva předmětem časté správní praxe a evropské i tuzemské judikatury, zejména v případě daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

V navrhovaném novém ustanovení § 8 odst. 4 daňového řádu se tak objevuje nová zásada správy daní, kdy se při správě daní nebude přihlížet k takovému právnímu jednání a jiným skutečnostem, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu. Zároveň je také novelou výslovně navrhováno, že důkazní povinnost v případě aplikace institutu zneužití práva spočívá na správci daně. Správce daně tak bude povinen v takových případech prokázat účelovost jednání daňového subjektu.

V souvislosti s navrhovanou úpravou protizneužívacího pravidla se však nabízí otázka, kde se nachází hranice mezi tím, co bude ještě akceptováno jako chování vedoucí k dovolenému výsledku a co již nikoli, a zda aplikace tohoto pravidla ze strany správce daně nemůže být nadužívána či dokonce zneužívána. Dále lze zcela jistě v tomto směru také předpokládat, že se bude v čase vyvíjet i přístup k tomuto institutu.

Novela zákona o spotřebních daních (zákon č. 353/2003 Sb.) obsahuje mimo jiné následující navrhované změny:

Navrhovaná úprava reviduje přístup ke značení tabákových výrobků. Vedle stávající kategorie neznačený tabákový výrobek bude nově existovat i kategorie tabákového výrobku značeného nesprávným způsobem. Takovým výrobkem pak bude výrobek značený tabákovou nálepkou jinak, než stanoví zákon či prováděcí předpis, tabákovou nálepkou, která neodpovídá jednotkovému balení nebo je určena pro jiný výrobek, anebo poškozenou tabákovou nálepkou, jejíž náležitosti jsou však čitelné.

Rozdíl mezi oběma kategoriemi spočívá v důsledcích, které plynou ze zjištění takového výrobku. V případě tabákových výrobků značených nesprávným způsobem budou následné postihy mírnější oproti neznačeným tabákovým výrobkům, neboť se bude jednat o méně závažná porušení povinností.

Novela zákona také v návaznosti na novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích (zákon č. 110/1997 Sb.), která je vyvolána potřebou implementovat změny unijní legislativy, ruší úpravu, podle které musí dojít při otevření jednotkového balení tabákového výrobku k poškození tabákové nálepky.

Navrhovaná úprava reaguje na nové alternativy ke klasickým tabákovým výrobkům, které se dostaly na náš trh v průběhu roku 2017. Jedná se například o výrobek IQOS. Podstatou těchto výrobků pak je, že nedochází ke spalování tabáku, ale pouze k jeho zahřívání bez vzniku kouře a popela.

Počínaje rokem 2019 tak bude zavedena v České republice nová spotřební daň – daň ze zahřívaných tabákových výrobků. Oproti jiným spotřebním daním není tato daň doposud harmonizována na úrovni Evropské unie, každý členský stát tedy v dané oblasti postupuje individuálně. Cílem úpravy pak je, aby zahřívané tabákové výrobky nebyly v tuzemsku daňově zvýhodňovány oproti jiným (klasickým) výrobkům.

Daň z hazardních her byla do našeho daňového systému zavedena počínaje 1. 1. 2017, kdy vstoupil v účinnost zákon o dani z hazardních her (zákon č. 187/2016 Sb.). Tato daň nahradila tzv. odvod z loterií a podobných her. Navrhované změny zákona vychází z poznatků, které přinesla správa této daně a které povedou k jejímu zjednodušení. Cílem navrhovaných změn je především snížení administrativní náročnosti jak na straně poplatníků daně, tak na straně správce daně.

Součástí navrhovaných úprav je změna příslušného správce daně. Počínaje rokem 2019 by měl být věcně příslušným správcem daně Specializovaný finanční úřad. Tato změna nevyplývá přímo z novely zákona o dani z hazardních her, ale z novely zákona o Finanční správě České republiky (zákon č. 456/2011 Sb.), která je také součástí daňového balíčku.

Další navrhovaná změna se týká vracení vkladů a jejich zohlednění v základu daně. Nově má být základem daně částka, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje součet úhrnu vyplacených výher a úhrnu vrácených vkladů. Tato změna by měla významně omezit počet podávaných dodatečných daňových přiznání, neboť vrácený vklad se nově zohlední v základu daně až v období, kdy byl skutečně vrácen, nikoli v období, kdy byl přijat vklad, který se vrací, tak, jak je tomu doposud.

Dále se také navrhuje vložit ustanovení, podle kterého se při určení základu daně z každého turnaje živé hry zohlední pouze vyplacené výhry do výše 95 % přijatých vkladů do tohoto turnaje. Důvodem pro tuto úpravu je skutečnost, na základě které by po vypršení povolení vydaných ještě dle původního zákona o loteriích a jiných podobných hrách (zákon č. 202/1992 Sb.) došlo ke stavu, kdy by u některých turnajů mohly výhry převýšit vklady. Z hlediska výnosu daně by tak tato situace mohla znamenat nežádoucí odchylku oproti předchozí právní úpravě.

Návrh novely zákona v neposlední řadě ruší informační povinnost obecních úřadů, na základě které mají obce povinnost informovat správce daně o ohlášení hazardní hry, o vydání, změně nebo zrušení povolení k umístění herního prostoru a poskytovat další informace získané při výkonu své působnosti v oblasti hazardních her. Důvodem je skutečnost, že obdobné informace obce povinně zasílají i Ministerstvu financí, a to v souladu s požadavky zákona o hazardních hrách – fakticky se tak eliminuje tato duplicitní povinnost.

Navrhované změny také doplňují pravidla pro přepočet cizí měny, která zákon ve stávající podobě neobsahuje. Zákon bude nově odkazovat v případě přepočtu cizích měn na zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.). Fakticky se tak do zákona dostává úprava, která je v současné době řešena na úrovni výkladu.

Dne 27. 9. 2018 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 213/2018 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvýšení důchodů v roce 2019. Dle nařízení činí výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017 30 156 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0843. Z těchto údajů se mimo jiné stanovují minimální, resp. maximální, vyměřovací základy pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných pro rok 2019.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.