Expertní odpovědi - strana 493

Jak je tomu s daňovou uznatelností úroků z úvěru na pořízení vozidla se zajišťovacím převodem práva a smlouvou o výpůjčce? Celkové úroky činí 14 000 Kč. Úvěr je sjednán od 11. 2. 2019 do 11. 2. 2021 s tím, že výše úroků se postupně snižuje a splátka jistiny se naopak postupně zvyšuje. Celková výše úroků zaplacených v rámci splátek v roce 2019 činí 9 000 Kč. Je možno daňově uznat celých oněch 9 000 Kč, či je nutno učinit propočet na počet dní úvěru v roce 2019 (tj. 324 dní) a zbytek daňově vyloučit? V tomto konkrétním případě 14 000 Kč : 732 dní x 324 dní, tj. 6 196,72 Kč a vyloučit rozdíl částek?
Vydáno: 06. 02. 2020
Z důvodu zvýšení minimální a tedy zaručené mzdy byla zaměstnancům zvýšena hodinová mzda od 1. 1. 2020. Průměr pro náhrady se vypočítal z výdělku za 4. čtvrtletí 2019. Tento průměrný výdělek je nižší než zaručená hodinová mzda pro rok 2020. Mohu použít průměr pro náhrady za 4. čtvrtletí 2019 nebo mám průměr pro náhrady přepočítat? 
Vydáno: 06. 02. 2020
Fyzická osoba nepodnikající má příjmy z nájmu bytu. Samotný nájem činní 8 000 Kč + záloha na energie 2 000 Kč. Po vyúčtování energií nájemce doplatil spotřebu energií (1 200) Kč. Následně se nájemce a pronajímatel dohodli na zvýšení záloh na energie. Dle pokynu D-22 zahrne pronajímatel do zdanitelných příjmů zaplacené nájemné bez záloh 8 000 Kč x 12 měsíců + spotřebu energií 1 200 a z této částky uplatní paušální výdaj 30 %. Je tento postup správný?
Vydáno: 06. 02. 2020
Student vysoké školy složil v 4/2019 bakalářskou zkouškou. Od 9/2019 pokračuje v magisterském studiu. Slevu na vyživované dítě lze uplatnit za období 1-5/2019 /v květnu nebyl po celý měsíc v evidenci na UP a nebyl ani po celý měsíc zaměstnaný/ a dále pak až od 9/2019. Je tento postup správný? 
Vydáno: 06. 02. 2020
Mám příjmy dle § 9 ZDP, výdaje budu uplatňovat ve skutečné výši. Lze do výdajů zahrnout i dohodu o provedení práce - správa a oprava nemovitosti? 
Vydáno: 06. 02. 2020
V pracovním poměru máme zaměstnance z Ukrajiny, od roku 2000 žije a pracuje v ČR, státní příslušnost Ukrajina, celý rok žije v ČR, na Ukrajině se zdržuje 1-2 týdny v roce. Je ženatý s Ukrajinkou, dítě se jim narodilo v ČR, pořídili si v ČR byt, splácí hypotéku, mají účet v bance, dítě chodí v ČR do školky. Mají zde středisko životních zájmů - druh povolení pobytu: trvalý pobyt, povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU dotaz: lze u tohoto zaměstnance uplatnit měsíčně ve výplatě slevu na vyživované dítě? Lze provést roční vyúčtování?
Vydáno: 06. 02. 2020
Kavárna s výrobnou zákusků prosím o stanovení sazby DPH od 1. 5. 2020 : - kavárna - posezení v kamenné provozovně - podávání kávy, čaje... zákusků.... chlebíčků - kavárna také provozuje prodej zákusků do krabičky - s odnesením mimo kavárnu, nekonzumují se v kavárně.
Vydáno: 05. 02. 2020
Jaká je sazba daně uplatněná při zdanění licenčních poplatků, pokud dodavatelem licence jsou společnosti z Polska, Slovenska a Rakouska?
Vydáno: 05. 02. 2020
Společnost má ve směrnici určeno, že drobný majetek krátkodobý i dlouhodobý, jehož pořizovací cena je nižší než 1 500 Kč, se neeviduje a účtuje se rovnou na účet 501. Patří na tento účet i částka za dopravu tohoto majetku?
Vydáno: 05. 02. 2020
Plátce DPH zakoupil před 3 lety automobil, uplatnil si DPH na vstupu a auto vložil do obchodního majetku. Nyní chce automobil prodat plátci DPH na Slovensko. Fakturovanou částku vloží do souhrnného hlášení. Bude mít tento prodej za následek nějaké úpravy odpočtu DPH na vstupu?
Vydáno: 05. 02. 2020
Ve firmě již po několik let pracuje pracovník zahraniční německé mateřské společnosti na manažerské pozici. Německá společnost za tuto svoji službu externího manažera měsíčně fakturuje. Česká firma měsíčně odvádí zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se již jedná o dlouhodobý vztah, německý pracovník již nemá k dispozici formulář A1 a sociální a zdravotní pojištění tedy již musí být hrazeno v České republice. V rámci zjednodušení administrativy se rozhodlo, že registraci pracovníka provede česká společnost tedy nikoliv právní, ale ekonomický zaměstnavatel. Sociální a zdravotní pojištění tedy v České republice odvádí česká společnost, přičemž částku pojistného, která má být srážena zaměstnanci přefakturuje na německou mateřskou společnost, ale pojistné, které je hrazeno za organizaci zůstává v nákladech na účtu 524 české společnosti. Můžeme tento náklad považovat za daňově uznatelný i vzhledem k tomu, že registraci pracovníka na pojišťovnách v počátku již zřejmě chybně provedla česká společnost místo německého právního zaměstnavatele?
Vydáno: 05. 02. 2020
Je možné uzavřít jeden pracovní poměr se zaměstnancem jako pedagog na 0,8 pracovní úvazek (tj. 32 h/týden) a další pracovní poměr se stejným zaměstnancem na úvazek 0,3 (tj. 12h/týden) jako školní asistent? Nebo musí být dodržena délka pracovní doby 40 h týdně? 
Vydáno: 05. 02. 2020
Při uplatnění odpočtu nezdanitelné částky zaplacených úroků z hypotečního úvěru musí být splněna podmínka bytové potřeby. U našeho zaměstnance se jedná o rodinný dům, kde má trvalý pobyt, ale vlastník je jeho otec. Splňuje v tomto případě podmínku bytové potřeby pro uplatnění úroků při RZD?
Vydáno: 05. 02. 2020
V květnu 2019 byla založena s. r. o. jedním společníkem s vkladem 100 000 Kč. Společnost nyní žádnou činnost nevykonává, nefakturuje, je zatím "spící". Musí za rok 2019 podat přiznání k DPPO? Vykážou se na všech řádcích nulové údaje? Kromě počátečního vkladu 100 000 Kč žádný výdaje, ani příjmy nemá. Jednatel a zároveň společník není odměňován - může to tak být, že jednatel vykonává funkci bezplatně? Musí být s. r. o. registrované ještě na jiných úřad než je FÚ - kde mělo do 15 dní od svého vzniku podat přihlášku, pokud přihlášku nepodalo, hrozí s. r. o. nějaké sankce? Jaké jsou spojeny se "spící" s. r. o. - např. musí mít datovou schránku, založen účet v bance, musí-li podat přiznání k DPPO za rok 2019 - musí vyplnit i rozvahu a výsledovku, kde budou uvedeny nulové údaje krom vkladu? Toto všechno pak dát obchodní rejstřík? Jak dlouho může být s. r. o. "spící" - řeší to nějak úřady či nikoliv? 
Vydáno: 05. 02. 2020
Invalidnímu zaměstnanci III. st. byl přiznán starobní důchod. Je možné, aby si firma nadále uplatnila slevu na dani dle § 35 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů? 
Vydáno: 04. 02. 2020
Lékař převedl svou praxi z OSVČ do s. r. o. Vystavuje na zdravotní pojišťovny faktury, ale téměř žádná není uhrazena v té hodnotě, jak byla vystavena, někde je zaplaceno více, jinde méně. Jak v závěru roku 2019 ošetřit výnosy účtované dle vydaných faktur, aby byl základ daně z příjmu s. r. o. za rok 2019 v pořádku? Pokud do data podání přiznání přijdou platby a vyúčtování pojišťoven, mám vydanou fakturu v roce 2019 opravit na tu částku, co ve 2020 následně přišla? A když do data podání přiznání za 2019 nepřijde vyúčtování, tak mám zaúčtovat dohadnou položku do výnosů, že očekávám více, abych měla „rezervu“ v základu daně 2019? 
Vydáno: 04. 02. 2020
OSVČ, plátce DPH, který poskytuje fotografické služby, poskytuje také licence k fotografiím. V jaké sazbě DPH mají být tyto licence? Zároveň, kdy je možné oddělit službu fotografické činnosti a poskytnutí licence? Fotograf tvoří volnou formou fotografie s vlastními prostředky ve svém ateliéru.
Vydáno: 04. 02. 2020
Zaměstnanec v lednu 2019 ukončil zaměstnání ve firmě A a byla mu vyplacena částka, ze které byla odvedena solidární daň. Od února do prosince 2019 pracoval ve firmě B. Může firma B (na základě žádosti zaměstnance) zúčtovat a vyrovnat i solidární daň, kterou odvedla firma A?
Vydáno: 04. 02. 2020
Naše společnost vyrábí spotřební zboží a prodává ho prostřednictvím sítě distributorů. Jednání svých distributorů občas prověřujeme kontrolním nákupem - prostřednictvím internetu. Zboží nakoupí vždy nějaká fyzická osoba, se kterou se domluvíme, uvedenou fakturu za nákup nám tato osoba přinese a my ji proplatíme. Nakoupené zboží vracíme do skladu. Na faktuře nefiguruje nikde jméno naší společnosti - je zde uveden prodejce zboží a kupující (fyzická osoba). Je i přesto uvedený doklad dostačujícím dokladem pro naše účetnictví?
Vydáno: 04. 02. 2020
Fyzická osoba – cizinec vlastní v Praze byt. V České republice pobývá zhruba jeden měsíc v roce, žádné jiné příjmy v ČR nemá. Byt pronajímá prostřednictvím realitní agentury, která zprostředkovává pronájem. Příjmy od nájemníků chodí na bankovní účet agentury a ta je po zápočtu se svojí provizí posílá na bankovní účet majitele bytu. Nájemníky bytu jsou zejména cizinci, kteří jsou v Praze služebně nebo na rekreaci, sami si provádí úklid bytu a praní ložního prádla. Agentura zajišťuje opravy v bytě, platby za energie a právní servis. Doba pronájmu je individuální: 3 dny, týden, měsíc. Zájem je o nájemce s co nejdelší dobou pronájmu v době, kdy jej majitel nepotřebuje pro vlastní bydlení. Cizinec podává v ČR přiznání k dani z příjmu, ve kterém zdaňuje uvedené příjmy jako příjmy z pronájmu. Lze tyto příjmy posuzovat jako příjmy z pronájmu, nebo zhruba po roce pronájmu mají již charakter příjmů z podnikání? Pokud by se měly zdaňovat podle § 7 ZDP, je zde povinnost mít živnostenský list a odvádět sociální a zdravotní pojištění? Pokud by příjmy překročily hranici 1 mil. Kč během 12 měsíců po sobě jdoucích, je povinnost registrace k DPH a s jakou sazbou daně by byly tyto příjmy daněny?
Vydáno: 04. 02. 2020