Expertní odpovědi - strana 494

Český plátce DPH nakupuje zboží od slovenského plátce DPH. Toto zboží je českým plátce prodáno chorvatskému plátci DPH. Zboží je dopraveno ze Slovenska přímo ke konečnému odběrateli do Chorvatska. 1) Dopravu zajišťuje vlastními kamiony buď český, nebo slovenský plátce. V tomto případě je od slovenského dodavatele faktura bez slovenské DPH a český plátce vykazuje toto pořízení v řádku 30 přiznání k DPH – třístranný obchod. Následný prodej zboží chorvatskému plátci uvede prostředník v řádku 31 přiznání k DPH a vystavená faktura bude bez českého DPH s poznámkou, že se jedná o třístranný obchod. 2) Dopravu zajistí chorvatský plátce, tj. naloží zboží na Slovensku a odveze do Chorvatska. V tomto případě slovenský plátce vystaví fakturu pro Čecha se slovenskou DPH. Český plátce si bude nárokovat slovenskou DPH prostřednictvím portálu slovenského finančního úřadu. Nevzniká mu dle zákona o DPH na Slovensku povinnost registrace. V přiznání k DPH nákup zboží od slovenské firmy neuvádí. Prodej chorvatské firmě uvede v řádku 26 přiznání k DPH a vystaví fakturu s poznámkou přenesení daňové povinnosti? Dotaz : A) K bodu 2 : Prodej chorvatské firmě uvede český plátce v řádku 26 přiznání k DPH a vystaví fakturu s poznámkou přenesení daňové povinnosti? Nebo vzniká českému plátci povinnost registrace v Chorvatsku. Nebo musí fakturovat s českou DPH ? B) K bodu 1 - je uvedený postup českého plátce správný?

Jaký je limit pro omezení plateb v hotovosti v r. 2020? Mám takový pocit, že se výše maximální možné částky pro platbu v hotovosti v jednom dni jednomu subjektu vypočítává nějakým způsobem z několikanásobku nějaké částky, ale nevím které. 

Zaměstnanec měl podepsáno oranžové prohlášení - učinil prohlášení u jednoho zaměstnavatele na tyto měsíce 6-9 a na ř. 3 zaúčtováno v měsících má uvedeno 6-9. Od druhého zaměstnavatele má potvrzení, kde má uvedeno - učinil prohlášení na tyto měsíce 1-5 a na ř. 3 zaúčtováno v měsících 1-5 a 9-12. Má tento zaměstnanec povinnost podat přiznání? Pokud měl podepsáno prohlášení pouze na měsíce 1-5 a 6-9, ale příjem zúčtován ve všech měsících? V zákoně o daních z příjmů je v § 38g uvedeno, ze není povinen podat přiznání ten, kdo měl postupně příjmy od více plátců - což on měl ačkoliv „na přeskáčku“ a učinil u obou prohlášení, ale neučinil na všechny měsíce. Je povinnost podat přiznání, nebo nikoliv?

Občan Slovenska pracuje a studuje převážnou část roku v ČR. Má zde byt, své koníčky, práci, studium. Svou vlastní rodinu zatím nemá, ale svou matku a otce má na Slovenku a jezdí tam několikrát ročně. Bude tento student považován za rezidenta ČR? Práci má pouze v ČR a jiné příjmy ze zahraničí ani ze Slovenska nemá.

Nákup a následný prodej pozemku proběhl v roce 2019, tj. příjem z prodeje pozemku osvobozen dle § 4 ZDP nebude. Bude zdaněn dle § 10 ZDP v ostatních příjmech. V jaké výši? V kupní smlouvě uvedeno, pozemek 1 000 000 Kč, rezervační poplatek 100 000 Kč + 200 000 za projekt k příjezdové cesta k pozemku. Celkem tedy 1 300 000 Kč. Pozemek byl kupován dvěma osobami (nejsou manželé) do spoluvlastnického podílu 50 a 50 %. Osoba A uhradila poplatek 100 000 Kč, a 200 000 na část kupní ceny pozemku + 100 000 za cestu + za 100 000 Kč za cestu uhradila osoba B. Zbytek kupní ceny pozemku - měla zaplatit hypotéka, která byla vedena na osoby A a B, ale platila jí další osoby - příbuzní. Celkový peněžní vklad osoby A byl tedy 100 000 poplatek + 200 část kupní ceny + 100 dokumentace pro příjezdovou cestu. Hypotéka byla nakonec zrušena a osoba A přišli po několika právních krocích na účet 500 000 Kč. Tj. osoba A má výdaje s nákupem pozemku 400 000 Kč a konečné vyúčtování, konečný příjem na účtu ve výši 500 000 Kč. Prodej pozemku v kupní smlouvě byl oceněn na 1500 000 Kč. Jaký příjem poplatník A zdaní? Pokud vložil do nákupu nějaké své peníze, konkrétně 400 000 Kč a jeho následný příjem po veškerém vypořádáním hypotéky atd. byl 500 000 Kč? Hypotéka byla nakonec zrušena, zaplaceny nějaké poplatky atd. Má nějaký vliv na zdanění příjmů z pozemku hypotéka, rezervační poplatek, projekt k cestě a zaplacené, resp. nezaplacené částky, které poplatník A v souvislosti s nákupem a prodej vydal? Jak správně postupovat, abychom se dostali ke správné částce zdanění příjmů a výdajů u poplatníka A?

Jsou společníci české s. r. o. zároveň mezi sebou navzájem tzv. spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů ve vztahu, když dochází mezi nimi k prodeji obchodního podílu na této společnosti? Mění na tomto závěru něco, pokud jsou společníci zároveň i jednateli? Nejsme si jisti, zda totiž v situaci, kdy je prodán obchodní podíl (nesplňuje časový test) a cena by byla nižší než obvyklá, hrozilo nějaké riziko - např. zvýšení základu daně u prodávajícího. 

Občanské sdružení M+W, pan M a pan W vlastní společně několik nemovitostí, které pronajímají převážně plátcům DPH, oba jsou plátci DPH, i když nepodnikají jako OSVČ, před několika lety uzavřeli dohodu o založení občanského sdružení a dohodli se, že o společných nemovitostech povede účetnictví pan M, navíc každý z nich pronajímá i své vlastní nemovitosti. Z hlediska DPH: pan M přiznával v přiznání k DPH všechny příjmy a uplatňoval DPH ze všech výdajů, za pana W jsme zasílali nulová hlášení. Z hlediska daně z příjmů: po ukončení roku mezi nimi proběhlo vyúčtování pouze formou excelovské tabulky, ve které byl vyčíslen součet všech nákladů, součet příjmů a jejich rozdělení (každý z nich polovinu); tato tabulka sloužila pro oba jako podklad pro Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (každý z nich uvedl do svého přiznání polovinu z příjmů a polovinu výdajů změna legislativy. Od začátku roku 2019 platí údajně nařízení, že vyrovnání mezi společníky sdružení by mělo být zahrnuto do jejich účetnictví. 1. Který předpis nově upravuje tyto vztahy? 2. Můžeme účtovat pouze o převodu podílu na zisku? 3. Pokud ano, jak to bude z pohledu DPH?

Společnost s r. o. měla zaplatit DPPO, ale jednatel omylem platbu zaplatil ze svého osobního účtu. Jak mám toto zaúčtovat v účetnictví s. r. o.? Mohu vybrat hotovost z pokladny a předat ji jednateli jako „kompenzaci“ za to, že DPPO uhradil ze svého? 

Firma přispěla zaměstnanci na penzijní připojištění celkově částku 60 000 Kč. Jelikož je 10 000 Kč nad zákonnou možnost příspěvku 50 000 Kč, zdanila mu 10 000 Kč ve mzdě za prosinec. Může si dát firma do daňově uznatelných nákladů celých 60 000 Kč?

Zaměstnanec v lednu 2020 předložil, že v roce 2018 splňoval podmínky pro slevu na dani na manželku. V roce 2019 bylo roční zúčtování provedeno bez této slevy a teď v lednu chci toto opravit. Rozdíl v zúčtování bychom mu poslali v lednové výplatě, ale nevím, jak to udělat ve vyúčtování daně. Podání pro rok 2019, kde se zaznamenává vyúčtování 2018, jsme ještě neposílali.

Firma vlastní budovu, ve které pronajímá kanceláře a pronajímá prostory k ubytování. K budově patří kotelna, kterou vytápí celý objekt. Topí plynem. Plynárně platí každý měsíc dle skutečného vyúčtování spotřebu plynu + 21% DPH Teplo nájemcům fakturuje měsíčně paušálem + 10 % DPH od (1. 1. 2020) Firma si pronajala obchod, který se vytápí z vlastní kotelny peletami. Zde ji nájemce ale fakturuje teplo s 21 % DPH, kde přílohou je nákup pelet a mzda topiče. Jaká sazba DPH je správně? Má se fakturovat teplo s 10% DPH, nebo 21% DPH jako přeúčtování nákladů plynu, pelet?

Mám dotaz ohledně oznámení příjmů plynoucích do zahraničí dle § 38da zákona o daních z příjmů. Konkrétně mi jde o poskytnutí služeb od společností z EU, jako je například účetní a právní poradenství a zprostředkování obchodu. Předpokládám, že ustanovení míří na příjmy se zdrojem příjmů v ČR, které jsou uvedeny v § 22 odst. 1 ZDP. Na dotčené služby se mohlo vztahovat ustanovení uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), nicméně jestli správně rozumím textu zákona, tak je zde rovněž podmínkou, že služba musí být poskytnuta na území ČR. Pokud je služba poskytnuta například ze Slovenska a společnost poskytující službu tuto práci nevykonala fyzicky v ČR, je i tak nutné oznamovat tento příjem?

Co znamená pojem v příloze G.II. Tvorba fondu, G.II.1 Přebytky hospodaření z minulých let?

Firma nakoupila automobil, v technickém průkazu má označení - Vozidlo zvláštního určení, SG Pojízdná dílna. Je toto vozidlo předmětem silniční daně?

Babička by chtěla uplatnit daňové zvýhodnění na svého vnuka, která bydlí ve společné domácnosti. Matka dítěte v roce 2019 porodila druhé dítě a nedosáhla na 6násobek minimální mzdy. Otec už v roce 2019 nebydlel ve společné domácnosti se synem. Babička pracuje na plný úvazek. Co všechno musí doložit u svého zaměstnavatele, aby uplatnila za rok 2019 daňové zvýhodnění na svého vnuka? Nebo by měla sama daňové přiznání podat sama?

Podléhá vystavená faktura v EUR, zaplacená v EUR v hotovosti EET? 

Ve velkém obchodním centru si pronajímáme nebytové prostory, které dále podnajímáme našemu nájemníkovi. Vlastník objektu nám účtuje kromě zdaněného nájmu i zálohu na přímé i nepřímé náklady. Tyto různé náklady (voda, teplo a nespočet podílů jako na ochranku, úklid atd.) jsou zahrnuty v jedné částce a vlastník nám neposílá doklad na přijatou platbu - využívá možnost zálohy nezdaňovat, jelikož podle něj neví, na co se záloha přesně použije a jaká bude sazba. Tento samý model jsem použila u svého podnájemníka. Nájem byl uzavřen od 1. 1. 2019. Na začátku ledna 2020 nám došla 1. část vyúčtování záloh od majitele objektu. DUZP 31. 12. 2019 - elektřina 21%, voda 15%, teplo 15% a na konec odečtena záloha 0% (přesně 12x naše záloha). Na dokladu je tedy vyčíslena celková DPH za 21% a 15%, odečtena záloha a doplatek co po nás dodavatel požaduje. U nás jsme zaúčtovali a sedí nám to. Jelikož jsme doklad dostali až 23. 1. 2020, rozhodla jsem se nyní naúčtovat („přeúčtování“ – používáme na vstupu 5xx - odpočet a na výstupu 6xx - odvod) tyto náklady svému podnájemci (jak máme ve smlouvě). A nyní nevím, jestli správně můžu přeúčtovat až v lednu (prosinec už jsem měla uzavřený) a když jsem chtěla přesně „opsat“ způsob vyúčtování, tak jsem si uvědomila, že teplo již podléhá 10%. Můj podnajimatel zaplatil 11x zálohu v roce 2019 a poslední až lednu 2020, kterou mu chci také ve vyúčtování odečíst. Můžu vystavit fakturu za náklady v roce 2019 v lednu 2020 (tehdy jsem já zjistila) a celkové náklady za rok účtovat elektřinu + 21 %, voda + 15 % a celé teplo +10 % a pak odečíst nezdaněné zálohy? Je tento způsob správný? 

Tuzemská akciová společnost vznikla v 6/2017 2017 obrat činil 7 mil. Kč , aktiva 4 mil. Kč a zaměstnanec 1 2018 obrat činil 184 mil. Kč, aktiva 48 mil. Kč a zaměstnanec 1 2019 obrat činil 187 mil. Kč, aktiva 52 mil. Kč a zaměstnanců 27 V roce 2017 ÚJ spadala do kategorie mikro, v letech 2018 a 2019 překročila dvě ze tří stanovených kritérií a tedy od roku 2020 by měla být malou účetní jednotkou. V kterém roce vznikne účetní jednotce povinnost auditu, když mikro jednotky auditu nepodléhají, avšak roce 2019 splnila kritéria pro audit.

V roce 2019 nám byla přidělena dotace ve výši 1 870 000 Kč na nákup stavebních strojů (vlastní zdroje 330 000 Kč, celkem výdaje 2 200 000 Kč). Hodnota faktury za stroje 2 396 700 Kč bez DPH (nárok na odpočet DPH). Zaúčtovali jsme: Nárok na dotaci: MD 378/D 347 Použití dotace: MD 347/D 042 Zařazení majetku: MD 022/D 042 - hodnota majetku (2 396 700 fakturovaná částka – 1 870 000 dotace) = 526 700 Kč. Dotace nám však bude vyplacena až teď v roce 2020 s pokrácením o 5 % ,výsledná částka dotace bude 1 776 500 Kč. Nevím, jak správně zaúčtovat, zda stačí opravit číselně na účtech částky, včetně změny hodnoty zařazeného majetku a upravit odpisy? 

V prosinci 2019 jsme uložili nákladní přívěs do depozita. Platí se pak také silniční daň nebo lze případně využít nějakou slevu za dobu, kdy bude v depozitu?