Expertní odpovědi - strana 496

Dvě fyzické osoby A a B, oba plátci DPH... fungují už podle dřívější pravidel. jeden fakturuje a nakupuje , všechny doklady při nákupu i fakturaci z ní na A . dělají stavebně montážní práce- rodinné domy pro fyzické osoby nepodnikající splňující charakter sociálního bydlení - čili 15 %, ale i pro s. r. o. plátce stavebně montážní práce v režimu PDP, Nakoupený materiál, služby: z pokynu GFŘ je jasné, že když A /pověřený vedením a vystavováním faktur/nakoupí zboží od neplátce/, tak při 50 % přefakturaci na B bude nákup bude zatížen DPH. B si jej ve své daňové evidenci uplatní. Takže když bude nakoupena služba stavebně montážní od neplátce, tak při 50 % přefakturaci A na B bude režim PDP? a společník B provede samovyměření? V opačném případě, kdy B si nároku 50 % společných fakturací: když A za sdružení vystaví fa na rodinný dům pro nepodnikající s 15 %, tak 50 % B bude fakturovat A v režimu PDP? nebo Nebudou se mezi sebou fakturovat s 15 %. Jde mi o to, že jsem ale našla výklad, v Informaci GFŘ, že plnění uskutečněné vůči třetí osobě i mezi společníky navzájem musí podléhat stejnému režimu. 
Vydáno: 24. 01. 2020
Naši zaměstnanci byli zdrženi dopravní nehodou, nemohli se tedy dostavit včas do práce. Mají nárok na placené volno, nebo ne?
Vydáno: 23. 01. 2020
Na hospodaření v lesích poskytuje Ministerstvo zemědělství finanční příspěvky na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Žadatelem je vlastník nebo nájemce, vypůjčitel atd. dle vydané metodické příručky. Nájemce, právnická osoba, požádá o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity a v rámci uzavřené nájemní smlouvy a souhlasu vlastníka s poskytnutím finančního příspěvku nájemci, příspěvek převede na účet nájemce. Jak tento převod finančního příspěvku posuzovat z hlediska DPH? Jak o něm účtovat u právnické osoby? Stornem výnosů nebo jej zaúčtovat do nákladů?
Vydáno: 23. 01. 2020
Fyzická osoba vedoucí DE, plátce DPH, pořídila 30. 12. 2019 ojetý nákladní automobil s SPZ za cenu 40 000 Kč bez DPH a vozidlo bylo vloženo do depozitu. Současně s ním od stejného dodavatele pořídila náhradní díly (v dokladu nejsou specifikovány) ve stejný den. Jsou náhradní díly součástí pořizovací ceny a lze provést již v roce 2019 první odpis? Vozidlo nebylo do konce roku 2019 přepsáno v registru vozidel na nového vlastníka. Vozidlo je v depozitu vloženo ještě původním majitelem.
Vydáno: 23. 01. 2020
Můj klient si pronajal prodejnu (maloobchod s potravinami). Nájemní smlouva je uzavřena s manželi, jako spolumajiteli nemovitosti. Tito manželé pronajímají část této nemovitosti dle § 9 zákona o daních z příjmů. Nájemné se tedy hradí i bez DPH. V nájemní smlouvě je uzavřen i odstavec, podle kterého se smluvní strany dohodly na ročním vyúčtování zálohových plateb na služby spojené s užíváním prodejny a zálohových plateb hrazených za energie. Bohužel nyní donesl daňové doklady k platbám za energie, které jsou účtovány jejich dcerou, na kterou jsou prý tyto služby a energie účtovány dodavateli. Dcera vše účtuje i s DPH (registrace k DPH je v pořádku). Ovšem s nemovitostí ani s pronájmem nemá nic společného, jen to, že jsou na ní psané faktury za energie, které následně fakturuje mému klientovi. Chystají se to vyřešit Dodatkem k nájemní smlouvě, s tím, že energie a služby budou účtovány výše popsaným způsobem. Je možné takovéto náklady účtovat daňově a uplatnit si následně odpočet DPH? 
Vydáno: 23. 01. 2020
Právnická osoba koupila na finanční leasing auto za 310 000 Kč. Akontace 120 000 Kč hotově. Leasing 190 000,- na 60 měsíců. Účtuji takto správně: 120 000,- MD 052/D 21101, - 120 000,- MD 052/D 32101 310000,- MD 042/D 32101 190 000,- 190 000 + 120 000 = 310 000,- MD 381/D 32101 a na konci roku dle měsíců rozpustit do nákladů MD 518/D 381?
Vydáno: 23. 01. 2020
Společník FO poskytl úročnou zápůjčku do své společnosti v roce 2018, byl proveden výpočet úroků a byl zaúčtován předpis 562/365. Vzhledem k tomu, že úroky nebyly v roce 2018 zaplaceny, byly vyloučeny v rámci daňového přiznání na ř. 40 . Na konci roku 2019 se společník rozhodl, že zápůjčka bude bezúročná od svého počátku. Lze takto postupovat, když je již rok 2018 je uzavřen a jak provést zaúčtování?
Vydáno: 23. 01. 2020
OSVČ, neplátce, bude podnikat v nákupu a prodeji aut. Auta bude pořizovat v EU, ale také ve Švýcarsku. Jak je to s registrací k DPH pokud bude nakupovat v EU a s registraci k DPH pokud bude nakupovat mimo EU? Auta bude opravovat a dále v ČR prodávat.
Vydáno: 22. 01. 2020
Rodiče dcery vlastnili bytovou jednotku v bytovém domě. Pozemek pod nemovitostí byl předmětem jednání dlouhá léta. Vlastníci bytů, včetně rodičů, složili peníze na převod pozemku do depozita. Smlouva mezi obcí, státem a majiteli domu se táhla dlouhá léta. Mezi tím rodiče zemřeli a bytová jednotka přešla do vlastnictví dcery. Po smrti rodičů se podepsala smlouva o převodu pozemku pod nemovitostí. Ale ta však byla zapsána na katastru nemovitostí již na dceru zemřelých rodičů. Dcera nyní prodala bytovou jednotku včetně podílu na pozemku. Příjem z prodeje nemovitosti byl do dvou let od nabytí, ale rodiče bydleli dlouhá léta. Proto předpokládáme osvobození od daně z příjmu prodeje bytové jednotky od daně z příjmu. Ale vznikají pochybnosti u podílu na pozemku ?! tento jako takový nesplňuje podmínku pro osvobození. Řešíme několik verzí : 1) Pozemek je nedílnou součástí nemovitosti, proto sleduje osud hlavního předmětu nabytí, tedy bytové jednotky a celá prodejní cena je osvobozena? 2) Prodej bytové jednotky a pozemku jsou osvobozeny, protože byt splňuje podmínku osvobození, trvalého bydlení více než 5 let a současně i pozemek, i když byl zapsán až na dceru rodičů, protože úhradu ceny převodu hradili rodiče a celý proces převodu byl zahájen za jejich života v době držení bytu? 3) Celá kupní cena je osvobozena od daně z příjmů, protože pozemek nemá cenu a nelze prodat samostatně, tvoří zlomek podílové účasti odpovídající velikosti bytové jednotky a tvoří nedílnou součást bytové jednotky. 4) Prodejní cena pozemku podléhá dani z příjmu, protože nesplňuje podmínku držení 2 roky? Ale pak řešíme kupní cenu, protože smlouva na prodej obsahuje kupní cenu jako celek - prodávající může číslovaným dodatkem kupní cenu rozdělit přiměřeně na byt a pozemek. Pak se zdaní rozdíl ceny pořízení a prodeje? - Je potřeba znaleckého posudku na pozemek a byt a ve stejném poměru rozdělit kupní cenu na byt a pozemek? -Je potřeba znaleckého posudku jen na podíl na pozemku a zdanit rozdíl cen, ceny pořízení a znaleckého posudku? 
Vydáno: 22. 01. 2020
Česká s. r. o., plátce DPH, se zaregistrovala k DPH i v Polsku. Dováží zboží z Číny, toto zboží nepřekročí českou hranici a směřuje rovnou do Polska. Zde s. r. o. provede samovyměření za nákup z Číny a uvede ho do polského přiznání k DPH. Zároveň v Polsku s. r. o. zboží prodá pod polským DIČ a v polském přiznání odvede DPH z těchto transakcí. Prosím o zhodnocení navrženého způsobu účtování transakcí s tím spojených: 1) FP z Číny - v celé hodnotě na MD 504/D 321, 2) zaplacené clo – MD 504/D 379, 3) v Polsku zaplacená DPH – MD 504/D 379, 4) FV vystavené s polským DIČ - v celé hodnotě včetně DPH na MD 311/D 604.
Vydáno: 22. 01. 2020
Ddocházková sada = krabice namontovaná na zdi včetně programu (zaměstnanci zadají čipem příchod, odchod). Jedná se o technické zhodnocení budovy, nebo majetek zatříděný do které odpisové skupiny?
Vydáno: 22. 01. 2020
Bratr se sestrou vlastní les, každý polovinu. Bratr podniká jako soukromý zemědělec, o tento les se stará (provádí výsadbu, úklid, těží dřevo) a nyní v důsledku kůrovcové kalamity musel vytěžit dřevo a prodat ho. Kdo bude zdaňovat příjem z prodeje dřeva, když les je ve spoluvlastnictví sourozenců?
Vydáno: 22. 01. 2020
Firma (s. r. o.), mnoho let plátce DPH, s obratem nad 10 miliónů měla za rok 2019 pokles až na 7 milionů tržeb. V přiznání za prosinec 2019 firma označila kódem Q že následující rok bude čtvrtletním plátcem. Stane se čtvrtletním plátcem automaticky, nebo to musí finanční úřad ještě potvrdit nějakým rozhodnutím?
Vydáno: 22. 01. 2020
Dvěma jednatelům a zároveň vlastníkům s.r.o. (manželům) zaplatila společnost pobyt na horách i s dětmi přes booking.com v hodnotě 48 000 Kč. Jednatelé mají se společností pracovní poměr na základě smlouvy o jednatelství. Společnost nemá žádný fond pro tyto účely. Je možné uplatnit částku 40.000,- (2 x 20.000) do nákladů společnosti? Byl by možný tento účetní postup? 1. úhrada pobytu na základě výpisu z Bookingu a faktury 48.000,- MD 314/D 221. 2. Faktura - vyúčtování: 40.000,- MD 522/D 314 + 8.000,- MD 315/D 314 3. úhrada nadlimitu jednatelem 8.000,- MD 221/D 315?  Případně jaký jiný postup zvolit, aby částku bylo možné uznat jako daňový náklad?
Vydáno: 21. 01. 2020
Musím dávat do kontrolního hlášení do kategorie B2 přijaté faktury za nájemné, i přesto, že hodnota faktury není vyšší než 10.000 Kč? Nejedná se o splátkový nebo platební kalendář, ale o obyčejnou fakturu - daňový doklad (například nájemné za operativní leasing). Na školeních ke kontrolnímu hlášení nás učili, že nájemné je výjimka a vždy náleží do kategorie B2, ale nevím, kde v zákoně toto najít. 
Vydáno: 21. 01. 2020
Je uzavřena smlouva mezi propachtovatelem a pachtýřem na pachtovné pozemku, cena pachtovného je zvýšena o částku ve výši daně z nemovitých věcí. Jde o období od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2020, bude se jednat o časové rozlišení. Jaký účet se  použije při zaúčtování pachtovného? 
Vydáno: 21. 01. 2020
Společnost H. má koncesní listinu na: Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW. Společnost H. nyní dodávala teplo pouze SVJ a DPH je tam 15 %. Od 1. 1. 2020 bude tedy sazba 10 %? Jaká bude situace, pokud společnost H. bude nyní dodávat teplo společnosti s ručením omezeným. Tato společnost je vlastníkem bytových jednotek a není tam ani žádný nebytový prostor. Bude také snížené DPH 10 %? Společnost H. je správcem těchto bytů a vede i vyúčtování - na základě smlouvy se společností s. r. o. Pokud pro rok 2020 je platná sazba 10 %, jak udělám vyúčtování? Zálohy placené v roce 2019 budou s 15 %, ale co s nedoplatkem, který bude uhrazen v roce 2020 - tam bude 10 %? 
Vydáno: 21. 01. 2020
FO - podnikatel koupil automobil v roce 2018 - v prosinci, ale zaplatil jen zálohu, zbytek splácí. Prodávající nebyl podnikatel a auto bylo prodáno na základě kupní smlouvy. Vlastníkem automobilu je stále prodávající a provozovatel je FO podnikatel (kupující). Co teď s tím? Můžu zařadit automobil do majetku společnosti? Předpokládám, že ho nemohu odepisovat, ale můžu si uplatnit naftu, opravy automobilu, pojištění....FO podnikatel ho skutečně používá pro svojí podnikatelskou činnost. Zatím ho mám zaúčtovaný na 042, ale co dál. Silniční daň byla podnikatelem (kupujícím) za rok 2018 i 2019 zaplacena. Je to daňový náklad, i když je pouze provozovatel a není vlastník? Auto bude zaplaceno až v roce 2020.  Vlastníkem automobilu je stále prodávající - tedy je zapsaný v technickém průkazu. Provozovatelem je kupující - je zapsaný v technickém průkazu. Prodávající je nepodnikatel. Kupující je podnikatel FO. Kupující auto splácí - nepravidelně. Auto kupující používá každý den ke své podnikatelské činnosti. - platí silniční daň. Vlastníkem auta se kupující stane až zaplatí automobil - což zatím nikdo neví, kdy to bude. Auto bylo pořízeno na základě kupní smlouvy. Před prodejem byl vlastník i provozovatel prodávající. Smluvně byla ujednána výhrada vlastnického práva úplným zaplacením kupní ceny kupujícím. 
Vydáno: 21. 01. 2020
Objevila se mi v účetnictví faktura na nákup mobilní aplikace (krabicové řešení). Faktura má IE DIČ a je na ní uveden základ daně a česká 21% DPH. Mohu si DPH nějakým způsobem nárokovat? 
Vydáno: 21. 01. 2020
Společnost s r. o. - správa bytů - zakoupila vyvolávací systém k vydání pořadového čísla za 60 000 Kč v přenesené daňové povinnosti. Máme ho zařadit do odpisové skupiny, nebo do technického zhodnocení budovy? 
Vydáno: 21. 01. 2020