Expertní odpovědi - strana 497

Firmě SRO1 vznikl 25% podíl v nově založené firmě SRO2 v lednu 2019. V srpnu 2019 poskytla firma SRO1 příplatek mimo vlastní kapitál do firmy SRO2. Firma SRO2 si za tento příplatek koupila pozemky a její hodnota výrazně vzrostla. V únoru 2020 firma SRO1 prodá obchodní podíl na firmě SRO2. Bude tento prodej osvobozený, jelikož jsou dodrženy podmínky podíl déle než 1 rok a podíl víc než 10% ? Resp. příplatek mimo základní kapitál nenarušeje roční lhůtu pro osvobození? Platí pro firmu nějaké pravidlo vyloučení režijních (nepřímých) nákladů související s držbou podílu v dceřiné společnosti jako u dividendy, nebo při prodeji obchodního podílu takové pravidlo není a firma nemusí nic vylučovat?

Fyzická osoba - OSVČ, vede daňovou evidenci - provozuje autodopravu. K podnikání využívá i několik soukromých automobilů (dodávek - které má v TP průkazu zapsaná na rodné číslo, tyto dodávky nikdy nebyly součástí obchodního majetku OSVČ, nikdy nebyl uplatněn odpočet DPH při pořízení automobilu). OSVČ má několik zaměstnanců, kteří v rámci výkonu své práce jezdí jednak firemními automobily (automobily na IČO, vložené v obchodním majetku OSVČ) a jednak jezdí soukromými automobily OSVČ (automobily na RČ, nevložená do obchodního majetku OSVČ). Z hlediska pojištění, bezpečnosti práce apod. s tímto není problém. V automobilu je vedena kniha jízd, na konci měsíce se spočítá počet ujetých firemních kilometrů a to se vynásobí náhradou za 1 km a zahrne do daňové evidence. Lze z hlediska daně z příjmů, cestovného - do výdajů uplatnit základní náhradu a náhradu za PHM za ujeté kilometry při použití soukromého automobilu pro firmu a mohou těmito automobily z hlediska daně z příjmů a cestovného mohou opravdu jezdit i zaměstnanci OSVČ?

Lékař je po léta činný jako OSVČ. Jako nastávající důchodce zvažuje v budoucnu předání ordinace mladší generaci. Proto připravuje založení s. r. o. 1)     Ordinace je v nájmu. Řešení převod nájemní smlouvy, bez v účetnictví. Je to tak? 2)     Majetek jednoduchý - stůl, židle, kartotéka, sedačky v čekárně, několik drobných lékařských přístrojů … sami oceníme a prodáme do založeného s. r. o. Znalecký posudek bychom předpokládali při vkladu do základního kapitálu nebo u majetku významné hodnoty? 3)     Změny smluv se zdravotní pojišťovnou jsou mimo účtování. Je to tak? 4)      Kartotéka, listy pacientů nemohou být předmětem prodeje mezi OSVČ a s. r. o. Přestože mají hodnotu goodwillu, nebudou nijak oceněny. Přejdou v kartotéce jako takové z OSVČ do s. r. o.? Případný další prodej s. r. o., prodej obchodního podílu, již může tento nehmotný majetek zhodnotit. Otázka ceny obchodního podílu není vázána na položky majetku firmy?

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci, 24. 12. 2019 uhradil převodem zálohu na nákup zboží z Číny ve výši 100 000 Kč (nebude žádný doplatek, protože záloha pokryje celý nákup zboží). Fakturu za zboží obdrží spolu se zbožím v lednu 2020. Uplatní si OSVČ částku 100 000 Kč (úhrada prosinec 2019) za nákup zboží z Číny jako výdaj roku 2019? DPH se vypořádá v lednu 2020, po obdržení faktury a zboží?

Tuzemský podnikatel, OSVČ, vykonává stavební práce na zemí Rakouska a Německa, za své služby obdrží platby svých faktur hotovostně. Podléhají tyto úhrady na území Rakouska a Německa režimu EET?

Fyzická osoba má hlavní příjem ze zaměstnání. V roce 2019 má nově příjem ještě z pronájmu domu. U pronájmu domu bude uplatňovat skutečné náklady (odpisy, opravy, náklady na auto) a dostane se z pronájmu do ztráty v roce 2019. Jakým způsobem se ztráta z nájmu promítne do přiznání fyzické osoby? Započte se ztráza z nájmu na příjem ze zaměstnání? Za jakých podmínek je možné ztrátu z nájmu převést do následujících let? 

Společnost nakoupila nemovité věci (pozemky, staré budovy) z důvodu plánované rezidenční výstavby ve které budou k dispozici i komerční části. V průběhu výstavby vznikají společnosti náklady od různých subdodavatelů, které souvisejí s výstavbou daného projektu (např. architektonické práce, právní služby, výkopové práce, položení základní desky apod.). Někteří subdodavatelé nejsou plátci DPH a některé práce jsou vykonané i zaměstnanci společnosti. Většina nákladů je účtováno na účet 042, protože vstupují do pořizovací ceny, nicméně některé náklady mohou být zaúčtovány i přímo do nákladů, protože dle zákona o účetnictví tyto náklady nevstupují do pořizovací ceny. Společnost kromě této výstavby má další činnosti zdanitelné i osvobozené, tj. používá zálohový koeficient na vstupy, které spadají do kráceného nároku na odpočet DPH. Z důvodu, že tyto náklady jsou vynaloženy k výstavbě rezidenční a komerčních prostorů, tj. bude pronajímáno, jak neplátcům DPH, tak plátcům DPH), tak se bude jednat o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, kde dochází k fikci dodání dle § 13 odst. 4 písm. b). Naše otázky jsou následující: a) Může společnost uplatňovat plný nárok na odpočet DPH u těch vstupů, které souvisejí s výstavbou tohoto projektu bez rozlišení, zda je účtováno na účet 042 či do nákladů? Nebo u těch vstupů, které neskončí na účtu 042 musí rovnou dát do kráceného nároku na odpočet DPH a zkrátit aktuálním zálohovým koeficientem? b) V roce, kdy dojde k zařazení výstavby do užívání dle § 13 odst. 4 písm. b) dojde k fiktivnímu dodání zboží , kde základ daně se určí dle § 36 odst. 6. písm. a)prostřednictvím kterého se odvede státu DPH na řádku 1 daňového přiznání (A.5. kontrolní hlášení). Jelikož u tohoto projektu nelze zjistit cenu obdobného zboží, tak by měl být základ daně dle zákona stanoven ve výši celkových nákladů vynaložených na dodání zboží k DUZP. Vstupují do základu daně i ty náklady u kterých nebylo DPH účtováno ani samovyměřeno? Jsou to náklady od neplátců DPH a mzdové náklady společnosti, takže tam není žádný titul pro krácení, neboť nebyl uplatněn původně žádný nárok na odpočet DPH a tudíž by byla porušena neutralita DPH. Ve podobné logice funguje i § 13 odst. 5, kdy se jedná o dodání zboží pouze v případě, že byl nárok na odpočet DPH uplatněn. c) současně při fiktivním dodání zboží dle § 13 odst. 4 písm.a) vzniká společnosti nárok na odpočet DPH v krácené výší, který uvede na řádku 47 a na řádku 40 do sloupečku pro krácený nárok na odpočet DPH. V jaké hodnotě bude uveden tento majetek na řádek 47? Bude to součet nákladů, kde byl uplatněn nárok na odpočet DPH, které podléhají 10 letému období pro úpravu odpočtu DPH či pořizovací cena z účetnictví, která zahrnuje i náklady od neplátců či mzdové náklady? V případě, že budu mít daný rok zálohová koeficient 20%, tak bude toto zdaňovací období uplatněna pouze 20% část DPH, která je odvedena na řádku 1 prostřednictvím fiktivního dodání zboží i kdyby v dané budově bylo 90% prostoru určeno plátcům DPH a 10 % neplátcům? d) Desetiletá lhůta pro úpravu odpočtu DPH by měla běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do užívání. Pokud první rok jsem majetek vypořádal v prosinci vypořádacím koeficientem 25 %, tak následující rok vždy porovnávám s tímto původním číslem a to na celkový koeficient celé společnosti bez ohledu na situaci pronájmů v tomto konkrétním projektu? Pokud je rozdíl vyšší nebo nižší 0 10 %, tak dělám úpravu odpočtu DPH a jinak nikoliv?

Neplátce DPH přijme službu a zboží z EU. Jak to bude z pohledu DPH? Musí se české s. r. o. (neplátce) registrovat k DPH vůči zahraničí?

Otec daroval v 5/2019 svým dvěma synům svůj obchodní podíl v s. r. o., každému 50 %. Vlastní kapitál s. r. o. k 31.12.2018 činil 24 mil. Kč. Ke dni darování nebyl proveden žádný znalecký posudek hodnoty obchodního podílu. Synové jsou nyní oba v s. r. o. společníci, jednatelé a zaměstnanci – řidiči nákladních aut. Jaké povinnosti mají synové z hlediska daně z příjmu za rok 2019 z titulu nabytí obchodního podílu darem? Je to příjem podléhající zdanění, pokud ano, podle jakého ustanovení? Nebo je to příjem osvobozený od daně podle ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů, a je tedy povinnost podle ustanovení § 38v zákona o dani z příjmu oznámit tento osvobozený příjem, pak jak se určí jeho výše? 

Občan Dánska má přechodný pobyt v ČR za účelem zaměstnání. Koupil si zde dům a po odchodu do starobního důchodu, který mu bude vyplácen z Dánska, by zde v ČR chtěl trvale bydlet. Jaké musí splnit podmínky k realizaci tohoto záměru? A jak to bude se zdravotním pojištěním, bude se muset registrovat jako samoplátce a platit si z penze měsíčně zdravotní pojištění? 

Potřebovala bych posouzení z pohledu DPH, daně z příjmů a účetnictví, jak postupovat v případě, kdy zákazník platí v restauraci, která je mým klientem, kartou a chce dát spropitné. Zahrnuje se toto spropitné do DPH (jaká sazba?) a do výnosů, resp. DPPO? Spropitné si obvykle ponechávají číšníci, jak postupovat, pokud zákazník platí kartou? 

Můj dotaz se týká správné daňové nabývací ceny pozemku při jeho prodeji. V prosinci 2007 byla založena akciová společnost DD a.s. Základní kapitál společnosti činil 15 mil. Kč. Zakladatelé tento základní kapitál splatili nepeněžitým vkladem pozemků, jejichž hodnota byla ke dni založení společnosti stanovena znaleckým posudkem na 15 mil. Kč. Tito zakladatelé pořídili dané pozemky na základě kupní smlouvy v srpnu 2007 za kupní cenu 600 000 Kč. V červenci 2008 prodali zakladatelé veškeré své akcie společnosti AB s.r.o., jež se stala mateřskou společností společnosti DD a.s. V roce 2017 zanikla společnost DD a.s. sloučením se svou mateřskou společností AB s.r.o.. Nástupnickou společností se stala společnost AB s.r.o., na kterou přešel veškerý majetek společnosti DD a.s. včetně daných pozemků. V roce 2019 společnost AB s.r.o. dané pozemky prodala za 30 mil. Kč. Jakou daňovou nabývací cenu může společnost AB s.r.o. uplatnit v roce 2019 do daňových výdajů oproti výnosům z prodeje pozemků? 

Společnost ABC s.r.o. přijímá faktury (daňové doklady) za telefonní poplatky od operátora. Na těchto fakturách je tato společnost uvedena jako jakýsi „uživatel/příjemce služeb“, ale jako odběratel je uveden jiný subjekt. Na fakturách je uvedeno IČ společnosti ABC s.r.o., ale chybí DIČ, přestože je společnost ABC s.r.o. plátcem DPH. Celková částka faktury nikdy nepřesáhne částku 10 000 Kč. Může si společnost ABC s.r.o. uplatnit odpočet DPH z těchto faktur? Může si takto fakturované telefonní poplatky uplatnit do daňových výdajů? Samozřejmě za předpokladu, že dané služby používá pro uskutečňování ekonomické činnosti, kde má plný nárok na odpočet a zároveň tyto výdaje slouží na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. 

ÚSC, plátce DPH, nakoupí pro účely vzdělávání žáků nové nákladní vozidlo a jeho příslušenství jako stavebnici - v rozloženém stavu. Tyto "díly" předá vlastní příspěvkové organizaci (škole), kde je žáci v rámci výuky smontují. Hotové vozidlo je ihned po smontování vráceno ÚSC, neslouží již dále jako učební pomůcka. ÚSC obratem vozidlo prodá vlastní akciové společnosti. Jaký bude správný postup z pohledu DPH? Uplatnit u nakupovaných dílů a příslušenství DPH a při prodeji odvést daň na výstupu nebo by bylo možné posoudit, že vozidlo sloužilo k výuce, kdy není nárok na odpočet a při prodeji osvobodit. Nebo vůbec nezahrnovat do předmětu daně, neboť hlavním smyslem operace je, aby žáci získali praktické dovednosti, nikoliv ekonomický zájem ÚSC - nejedná v rámci ekonomické činnosti.

Právnická osoba (s. r. o.) má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Tato společnost poskytuje instalatérské služby. Společnost nemá žádné zaměstnance. Instalatérské práce vykonává pro tuto společnost její společník. Je možné, aby společník za tyto instalatérské práce, které vykonává pro svoji společnost, nepobíral žádnou odměnu dle § 6 zákona o daních z příjmů? Případně, že by společník, který je zároveň jednatelem, pobíral jen odměnu za výkon funkce jednatele a nepobíral žádnou odměnu za instalatérské práce, které pro svoji společnost vykonává? Existuje k této problematice nějaká aktuální judikatura? 

Pokud neplátce DPH zasílá zboží na Slovensko, jaký je limit pro to, aby se stal v ČR plátcem DPH? Je to 1 mil. Kč? 

Občan ČR byl v roce 2019 v 1-7/19 zaměstnán u české firmy. Od 1. 8. 2019 nastoupil do pracovního poměru v Německu u německého zaměstnavatele, kam se i s rodinou přestěhoval (od zaměstnavatele mu byl přidělen byt) a mají tam dočasný pobyt. Pracovní smlouvu tam uzavřel na 3 roky. V ČR nadále pronajímá byt. Na které příjmy se vztahuje v ČR jeho daňová povinnost v roce 2019 a poté v roce 2020?

Podnikatel registrovaný k DPH v ČR si nechává doručovat zboží od plátců registrovaných k DPH v Německu. Toto zboží je odesílatelem doručeno do Rakouska odkud ho sám podnikatel vlastní dopravou dopraví do ČR. Tato doprava do ČR ale ne vždy bezprostředně navazuje na dopravu do Rakouska. Nakoupené zboží je spotřebováno (používáno) v ČR. Pro tyto nákupy poskytuje pořizovatel zboží své české DIČ. Jaké místo se v tomto případě považuje za místo ukončení přepravy a kde se v tomto případě nachází místo plnění? Domnívám se, že u těchto plnění je místem ukončení přepravy ČR a český plátce má povinnost přiznat daň na výstupu podle § 108 a zároveň má nárok na odpočet daně na vstupu podle § 72 a že se v tomto případě neuplatní předposlední věta v § 11 odst. 2 zákona o DPH?

Plátce DPH registrovaný v ČR nakupuje zboží od plátců registrovaných k dani v jiných členských státech EU. Při těchto nákupech plátce neuvede své DIČ (jedná se např. o nákupy v řetězcích typu Makro, Ikea, OBI, Bauhaus apod. v EU). Plátce má od těchto dodavatelů z jiných členských států EU zjednodušený daňový doklad včetně zahraniční DPH. Toto zboží plátce dopraví vlastní dopravou do ČR, kde toto zboží použije ke svým zdanitelným plněním. Je plátce u tohoto typu pořízení zboží, kdy neuvede své DIČ, povinen přiznat DPH na výstupu? V případě, že ano, je daňovým základem cena včetně zahraniční daně nebo bez zahraniční daně? Má u tohoto pořízení zboží plátce nárok na odpočet přiznané daně? Na jakém řádku přiznání k DPH se tato plnění vykazují? Uvádí se tato plnění do kontrolního hlášení?

Máme licenci na dodávky elektrické energie. Tím se na vstupu dostáváme z hlediska DPH do režimu přenesené daňové povinnosti. Pokud nám dodavatel například v souvislosti s přeúčtováním nákladů na nájmy prostor fakturuje jednotlivé spotřebované energie, musí u elektrické energie použit vždy režim přenesené daňové povinnosti na nás?