Expertní odpovědi - strana 112

V loňském roce bylo společnosti na základě finanční kontroly vyměřeno penále, které bylo zaúčtováno do nedaňových nákladů. V letošním roce bylo částečně vyhověno žádosti o prominutí tohoto penále v souladu s § 55a zákona č. 337/1992 Sb. a vyhlášky MF č. 299/1993Sb. Jaký dopad má prominutí pro stanovení daňové povinnosti za letošní rok a jak bude promítnuto do účetnictví?

Jsme plátci DPH a dodáváme technologii do Běloruska, a to včetně montáže. Postupujeme dle § 7 odst. 3 ZDPH a budeme fakturovat bez DPH (plnění vykážeme v ř. 510 DAP). Součástí technologie je i řídící systém, který nám dodává český plátce, a to tak, že řídící systém se do technologie instaluje v našem závodě ještě před dodáním do Běloruska. Po kompletaci celku pojedou naši zaměstnanci a jeden zaměstnanec dodavatele řídícího systému do Běloruska, kde proběhne montáž linky a akceptační test funkčnosti. Zaměstnanec dodavatele řídícího systému se podílí pouze na akceptačním testu. Ve smlouvě o dílo s tuzemským subdodavatelem je kromě ceny za dodané dílo ještě ustanovení, které říká, že nám firma bude fakturovat cestovní náklady svého zaměstnance spojené s cestou do Běloruska (letenku, diety, ubytování atd.). Bude fakturace subdodavatele na naší firmu včetně DPH?

Firma je s. r. o., jsme měsíční plátci daně a vedeme účetnictví. Firma vyváží zboží do třetí země. Faktura za zboží je vystavena v EUR. Pro jasnost uvádím data, kterých se vývoz týká. Den naložení zboží a odbavení na celnici v ČR je 20. 9. 2006. Doprava je zajištěna odběratelem. Dodací podmínky FCA. Zboží opustilo EU 25. 9. 2006 v Hamburku. Potvrzení, že zboží opustilo EU 25. 9. 2006 na JSD, bylo doručeno poštou s datem poštovního razítka až 7. 11. 2006. Jakým kurzem a kterým dnem máme zahrnout fakturu do účetnictví a jakým kurzem a který měsíc máme tento vývoz uvést do přiznání DPH, když dle § 66 odst. 6 je plátce povinen uvést zboží do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byl oprávněn přiznat osvobození od daně. Pláce může uvést zboží do přiznání pouze, pokud může vývoz zboží prokázat. Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu a tím je písemné celní prohlášení JSD.

Syn, fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci, má 2 malé děti a manželku, která v 10 měsíci tohoto roku ukončila rodičovskou dovolenou (4 roky). Může syn uplatnit zdanění manželů, i když se jeho manželka přihlásila od 1. 11. 2006 jako spolupracující osoba a syn za ní zaplatil zálohy na sociálním i zdravotním pojištěním? Pokud ne, je nějaký způsob, jak rozdělit příjem a výdej syna na 10 měsíců, po které jeho manželka pobírala pouze rodičovský příspěvek?

Obchodní společnost je členem Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR a zaplatí příspěvek ve výši 40 000 Kč za rok. Platí pro ni ustanovení § 24 odst. 2 písm. d) ZDP - limit výše příspěvku do výše 0,5 % vyměř. základů na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku za zd. období pro daňovou uznatelnost tohoto příspěvku?

Podnikatel je fyzická osoba, vede daňovou evidenci a je plátce DPH. Jelikož má v roce 2006 velmi malé skutečné výdaje oproti příjmům, chce uplatnit za tento rok výdaje % z příjmů. Podle zákona musí provést úpravu základu daně o výši pohledávek a závazků. Jak se to upravuje konkrétně? Znamená to, že k zaplaceným příjmům musí přičíst i faktury, které byly v r. 2006 vydané, ale ještě nezaplacené? A pokud ano, musí za další roky, kdy bude uplatňovat výdaje % z příjmů, opět přičítat k zaplaceným příjmům vždy nezaplacené faktury? Jak je to konkrétně s úpravou závazků, když tyto výdaje už jsou vlastně zahrnuty ve výdajích % z příjmů?

Akciová společnost, plátce DPH. Z § 100 zákona o DPH - evidence pro daňové účely vyplývá, že plátce DPH je povinen vést evidenci daňových dokladů v takovém členění, aby sestavil daňové přiznání. Znamená to, že ke každému přiznání DPH musíme mít soupis jednotlivých daňových dokladů s uvedením základu a částky DPH? Stává se nám, že k jednomu výdajovému pokladnímu dokladu je několik zjednodušených daňových dokladů (např. zaměstnanec si v pokladně nechá proplatit několik drobných nákupů pro společnost). V tomto případě nám náš účetní software sečte údaje z těchto daňových dokladů a v evidenci k přiznání k DPH je potom uveden jednou částkou součet základů a jednou částkou součet DPH z těchto několika zjednodušených daňových dokladů. Je to tak správně z hlediska § 100? Nebo musíme na každý zjednodušený daňový doklad udělat zvlášť výdajový pokladní doklad, aby v evidenci daňových dokladů tyto zjednodušené daňové doklady byly uvedeny jednotlivě?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, který vede daňovou evidenci musí nebo nemusí z přijatých uhrazených záloh na zboží odvádět DPH na výstupu? Celkový daňový doklad vystaví až při poslední úhradě včetně DPH, mínus uhrazené zálohy, nebo musí ke každé úhradě vystavit daňový doklad a odvést DPH? Jedná se o desetitisícové částky.

Jsem fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci. Při namátkové kontrole jsem zjistil, že zboží, které mám na prodej, má prošlou dobu spotřeby. Jak správně účtovat o tomto zboží, které již neprodám, v daňové evidenci? Při nákupu zboží bylo samozřejmě uplatněno DPH na vstupu. Je možnost, že se zboží prodá \"pod cenu\" s výraznou slevou a s upozorněním, že se jedná o zboží s prošlým datem spotřeby, ale neprodá se všechno.

Jak postupovat při přechodu z daňové evidence na účetnictví, pokud jsou na začátku roku evidovány zásoby zboží na skladě? Tyto zásoby je možno dodaňovat postupně v příjmech po 9 let od přechodu. Tyto úpravy základu daně (dodaněná poměrná část příjmů) vstupují do příjmů i pro sociální a zdravotní pojištění?

Fyzická osoba s živnostenským listem na stavební práce, vede daňovou evidenci. Prodala pozemek v listopadu 2006 jako soukromá osoba. Jaký formulář má použít na platbu daně z tohoto pozemku? Má pozemek zdanit společně v daňovém přiznání, ve kterém bude danit své příjmy z podnikání a vyplnit přílohu č. 2 - ostatní příjmy § 10? Nebo se na to používá speciální formulář pro daně z pozemků? A jaká sazba daně se používá pro daň z pozemků? Nebo snad stačí oznámit Finančnímu úřadu tento prodej a on sám mu dá vědět kolik má na dani zaplatit?

Fyzická osoba, podnikatel si pořídila v srpnu 2006 automobil na finanční leasing. Dle splátkového kalendáře je poslední splátka za 48 měsíců. Platí podnikatel silniční daň, když ještě není vlastníkem a nemá k dispozici velký technický průkaz, kde jsou uvedeny informace, které k platbě a hlášení silniční daně potřebuje? Pokud ano, měl by v daňovém přiznání pro FÚ uvést, že se jedná o leasing a ne automobil ve vlastnictví?

Společnost s r. o. koupila v r. 2001 byt. V roce 2005 uzavřela kupní smlouvu s prodávajícím ještě na přilehlý pozemek. Platba byla provedena až v dubnu 2006. Zaúčtováno na účet 042. Vyrozumění o zahájení řízení společnost obdržela z Katastrálního úřadu v srpnu 2006. Kdy podat dílčí přiznání na FÚ? Do konce ledna 2007? Co když bude zápis z nějakého důvodu proveden až v únoru nebo i později? Do účetnictví mohu na 031 pozemek zaúčtovat již v měsíci srpnu, kdy byl návrh na zápis podán?

Dne 25. 9. 2006 jsme podali dodatečné daňové přiznání k silniční dani za rok 2005 na vyšší daňovou povinnost a to o 18 018 Kč oproti řádnému daňovému přiznání. Tentýž den jsme požádali příslušný FÚ o převedení přeplatku na dani z příjmu právnických osob vzniklého dne 31. 3. 2005 na úhradu nedoplatku z dodatečného daňového přiznání k silniční dani za rok 2005. Dne 7. listopadu 2006 nám byl doručen platební výměr na daňové penále za prodlení úhrady daňových povinností vyplývajících z nově stanovených záloh na silniční daň za rok 2005. Je postup FÚ v souladu se zákonem a je oprávněné penalizovat zálohy na silniční daň za rok 2005?

Šest spoluvlastníků (3 manželské páry) vlastní nemovitost, kterou pronajímají. Jejich příjem je cca 900 000 Kč ročně, výdaje skutečné cca 600 000 Kč, daní v § 9 vždy jeden z manželů cca 100 000 Kč. Z těchto 6 osob celkem 4 podnikají jako OSVČ, 3 jsou plátci DPH. Na konci roku jeden ze spoluvlastníků připraví souhrn příjmů a výdajů, rozdělí na třetiny (podklad pro § 9). Musí tento příjem nějak evidovat a vykazovat v přiznání DPH a v případě, že přesáhnou 1. mil Kč odvádět z tohoto příjmu DPH, event. v jaké výši? Nemovitost pronajímají převážně plátcům DPH.

Jsme stavební firma a máme na Slovensku zřízenou organizační složku. Všichni zaměstnanci mají pracovně právní vztah uzavřen s mateřskou organizací - českou společností. Patnáct našich zaměstnanců od 8. 11. 2006 pracuje na stavbě na území Slovenské republiky pro organizační složku. Jejich mzda bude nákladem organizační složky na území Slovenské republiky. Dle informací OSSZ a zdravotních pojišťoven budeme odvody odvádět na území ČR. Není nám jasné zdanění mezd závislou činností. Budeme závislou činnost odvádět na uzení ČR nebo SR? Jak postupovat v případě, že část pracovního měsíce budou naši zaměstnanci pracovat na území ČR pro mateřskou společnost a část měsíce na území Slovenska pro registrovanou organizační složku? Bude moci zaměstnanec podat daňové přiznání z příjmu FO a na území kterého státu? Jak budeme řešit výše popsanou problematiku?

V roce 2001 jsme zaúčtovali úroky z prodlení nezaplacených faktur na 321400 D a 544 900 MD (nedaňově). Nyní budeme provádět odpis závazků. Mám účtovat MD 321 400 a D 648 ... nedaňový výnos?

Jsme střední škola, plátce DPH. V loňském roce jsme na pokyn FÚ krátili poměrem a ne koeficientem. Nyní jsme zjistili, že správně bylo koeficientem. Máme tedy podat dodatečné přiznání? Nebudou nějaké problémy s čerpáním dotací v roce 2005? Pravděpodobně by nám DPH vraceli. Jak se správně rozhodnout a kde najít nějaký vzor tohoto přiznání? Nemáme zatím moc zkušeností. Jsme plátci teprve něco přes rok.

Osoba samostatně výdělečně činná, fyzická osoba, neplátce DPH uzavřela souběžně se svou podnikatelskou činností i dohodu o provedení práce v rozsahu 100 hod/rok. Z této dohody jí byla vyplacena mzda 40 000 Kč a byla ji srážkově sražena záloha na daň ve výši 20 %, tj. 8 000 Kč. U tohoto svého zaměstnavatele nepodepsala Prohlášení. Bude tuto zaplacenou srážkovou daň zohledňovat ve svém daňovém přiznání, které podává na základě své podnikatelské činnosti? Jaké k tomu potřebuje přílohy? (Tj. potvrzení a podobně?)

V daňovém přiznání vykazuji příjmy ze závislé činnosti a z pronájmu. V letošním roce budu pronajímat 2 nemovitosti. Lze u jedné použít vyjádření nákladů ve skutečné výši a u druhé paušálem? Doplňující otázka: Bohužel jsem se v zadání dotazu nevyjádřila dostatečně srozumitelně. Potřebovala jsem vědět, zda-li mohu použít v případě příjmu z pronájmu u jedné nemovitosti paušální výdaje a u druhé nemovitosti vyjádření nákladů ve skutečné výši.