Expertní odpovědi - strana 3

Fyzická osoba (OSVČ) udělala kromě své normální činnosti i několik obchodů na zkoušku - nákup a prodej kryptoměn. Z některých prodejů byl zisk, z některých ztráta. Celková ztráta byla vyšší než jednotlivé zisky. Tzn. druh příjmu (prodej krypta) v dílčím základu je 0, protože se ke ztrátě nepřihlíží. Musí se v přiznání vyplnit příjmy i výdeje? Pokud ano a neudělá se to, jaká jsou rizika? (výpočet výdajů je poměrně časově náročný a FO si plánuje pouze schovat podklady z burzy (vyčíslování by zabralo čas a výše daně by se nezměnila, jedná se o drobné částky celkově do 50 000 Kč)

OSVČ začala v roce 2020 podnikat. Tento rok se dostala do daňové ztráty ve výši 60 000 Kč, tj. v budoucnu by mohla na dani ušetřit 9 000 Kč. OSVČ samozřejmě předpokládá, že se v následujících letech dostane do zisku, tj. že bude mít příjem cca 600 000 Kč - 800 000 Kč. OSVČ by mohla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %, tj. daňová povinnost maximálně řádově v tisíci korunách. Z pohledu daňového - komplexního - je lepší uplatnit paušální výdaj a nemít jakýkoliv problém s FÚ co se týče kontrol atd. nebo využít institutu daňové ztráty s tím, že se prodlouží doba pro vyměření daně, kontrolu. OSVČ by se přiklonila k využití paušálu, aby mohla evidovat své příjmy, pohledávky a neměla další starosti např. s vedením daňové evidence a především s kontrolami z FÚ. Děkuji za nastínění praxe a dopadů na OSVČ z pohledu obou možností.

Společnost s. r. o má jediného jednatele, který je zároveň jediným společníkem. Vede podvojné účetnictví. Za rok 2020 byla hospodářským výsledkem společnosti ztráta. Měl by tento jako jediný společník a zároveň jednatel tento výsledek ještě potvrdit v nějakém dokumentu? Lze prosím někde dohledat nějaký vzor dokumentu, jak by obsahově měl vypadat?

Společnost v roce 2017 dosáhla daňové ztráty. V březnu 2019 finanční úřad zahájil daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob. Ta trvá dosud. Vzhledem k tomu, že daňový řád lhůtu pro trvání daňové kontroly samotné nestanoví, lze se domnívat, že tuto kontrolu může provádět po dobu trvání lhůty pro vyměření daně, což je v uvedeném případě 5 + 3 roky, tj. v podstatě do 31. 3. 2026?

Uplatňujeme ztrátu z roku 2015 v dodatečném DAP za rok 2018. Chápu správně, že nový o ztrátu snížený daňový základ v dodatečném tvrzení musí být alespoň 1000 Kč? Tedy výsledná dodatečná nová daň alespoň 190 Kč, která se nepředepíše, jelikož není vyšší než 200 Kč? Nejde udělat daňový základ do nuly, ale prakticky je to jedno?

OSVČ vykázala v roce 2011 daňovou ztrátu. Dokdy lze kontrolovat r. 2011, r. 2013, r. 2017? V ostatních letech měla vždy kladný základ daně, daňové přiznání se podávalo daňovým poradcem. Jak by to vypadalo, kdyby měla ztrátu v roce 2011 a poté ještě v roce 2019?

Právnická osoba ještě nepodala daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2020 - využívá letošní měsíční toleranci. V roce 2020 vznikla ztráta. Je možné po podání daňového přiznání za rok 2020 do 1. 6. 2021 potom podat dodatečné přiznání za rok 2019 a uplatnit zde ztrátu z roku 2020, i když daňové přiznání za rok 2020 nebylo podáno v zákonné lhůtě?

Je možné podat dodatečně přiznání za rok 2019 (2018) a uplatnit si daňovou ztrátu vytvořenou v roce 2020?

Ke dni 31. 12. 2020 společnost měla zisk a částka daně z přijmu je 2 500 Kč. V danovém přiznání však byla uplatněna ztráta minulých let a částka k úhradě zbyla jenom 500 Kč. Jak to zaúčtovat v účetnictví? 31. 12. Zaúčtování skutečné výše daně MD 591/D 341 - 2 500 Kč. Ale skutečné zaplatíme jenom těch 500 Kč. Co je s tím zůstatkem?

Fyzická osoba, nepodnikatel, měla v roce 2019 příjmy ze zaměstnání a z nájmů dle § 9 ZDP, kde uplatnila skutečné výdaje a vykázala ztrátu. V roce 2020 má také příjmy ze zaměstnání a nájmy, jen nájmy bude uplatňovat paušálem 30 %. Může si uplatnit ztrátu z roku 2019? 

Společnost s r. o. vykázala v daňovém přiznání daňovou ztrátu za rok 2018 ve výši 100 000 Kč a za rok 2019 ve výši 200 000 Kč. Za rok 2020 jí vyšel v přiznání zisk ve výši 180 000 Kč a chce si využít možnosti uplatnit daňovou ztrátu. Je možné využít celou ztrátu vykázanou za rok 2018 a ještě část ztráty vykázané za rok 2019, tj. 100 000 Kč z roku 2018 a 80 000 Kč z roku 2019? Je vhodné uplatněním ztráty snížit základ daně na 0 nebo je lepší alespoň nějaký, byť nízký základ daně vykázat a alespoň nějakou daň zaplatit? 

Soukromá osoba bude podávat daňové přiznání za rok 2020, kde má příjmy ze zaměstnání a z nájmu dle § 9 ZDP. Má v pronájmu sportovní halu na svůj trénink tenisu. Halu celou nevyužije, proto ji dále v r. 2020 pronajal tenisovému klubu a obdržel za ní nájem předem za období říjen až prosinec. Protože kvůli epidemii covid-19 musela být sportovní zařízení od října do prosince uzavřena, dohodl se s klubem, že peníze se převedou na období roku 2021, tzn. klub bude mít halu předplacenu. Ale protože situace ani k dnešnímu dni není dobrá, klub chce poměrnou částku vrátit. Protože se neví, jak bude situace letos vypadat, může se stát, že příjem z pronájmu za rok 2021 mít žádný nebude. Bude danit za rok 2020 i tu částku, kterou nyní v únoru vrátí? A pokud ano, bude za rok 2021 uvádět třeba ztrátu, lze to vůbec? Jedná se o částku asi 35 000 Kč.

Jsem OSVČ, neplátce DPH, a kromě toho jsem zkusil online trading do komodit. Vznikla mi zde ztráta - 8 000 Kč (příjem 22 000 Kč, ztráta 30 000 Kč). Je povinnost tuto ztrátu uvádět v daňovém přiznání do § 10 ZDP?

Poplatník si dělal sám daňové přiznání a v letech 2014 - 2018 vykazoval ztrátu v § 7 ZDP. Jiné příjmy neměl. Nyní se obrátil na účetní a požádal o zpracování DPFO za rok 2019. Je možné, aby se zřekl uplatnění ztrát minulých let a tím snížil možnost kontroly z 8 let na 3 roky?

Ve firmě (v. o. s) způsobila škodu bývalá účetní, která v průběhu 10 let postupně ukradla cca 5 mil Kč. Policie případ vyšetřila, uzavřela a předala soudu. Bylo vydáno soudní rozhodnutí, škoda potvrzena a účetní odsouzena. Škodu musí zaplatit, jenomže nejspíš nebude mít z čeho. Jak se k tomu postavit účetně? Lze celou částku zaúčtovat na účet škody (daňově uznatelné), tím vznikne ztráta, která se přeúčtuje na dva společníky a ti si ji uplatní ve svých DPFO? A budou postupem let odečítat? 

Příspěvková organizace v roce 2019 skončila se ztrátou, jelikož neměla ani v rezervním fondu žádné prostředky ke krytí této ztráty. Ztráta v roce 2020 zůstává v rozvaze na účtu 432 minusem. V srpnu 2020 organizace obdržela od zřizovatele finanční prostředky vysloveně určené ke krytí ztráty. Jak správně účtovat?

Parlament schválil možnost uplatnění ztráty z r. 2020 v zisku minulých let. Prosím o popis: 1) Jakým způsobem se bude zpětně ztráta uplatňovat - dodatečným přiznáním? Pokud ano, v kolika minulých letech bude moci zisk o ztrátu 2020 snížit? Existuje nějaké omezení? 2) Pokud platí bod č. 1) a s. r. o. již nyní očekává letošní ztrátu, může již nyní udělat dodatečné přiznání k předchozím rokům, aby obdržela peníze co nejdříve? 3) V případě, že by v dodatečném přiznání uplatnila ztrátu větší, než jakou nakonec za r. 2020 dosáhne, co by to pro ni znamenalo? Opětovné dodatečné přiznání za předchozí roky, doplatek daně a úroky z prodlení? 4) V jakých řádcích DPPO či DPFO se uplatnění očekávané ztráty projeví?

V případě, že tuzemská společnost s ručením omezeným podá daňové přiznání k DPPO za 2019 do 18. 8. 2020 a vykáže v něm předpokládanou ztrátu za rok 2020 vyšší než na konci roku skutečně dosáhne. Jakým způsobem se tato situace bude řešit?

Stavební firma je za rok 2019 ve ztrátě. Chtěla by přerušit odpisování svého majetku. Může přerušit jen daňové nebo i účetní odpisy majetku? A musí mít pro to jiný důvod než to, že odpisy v daném roce nepotřebuje z důvodu ztráty? 

Akciová společnost (odběratel) uzavřela v roce 2016 s dodavatelem (s. r. o.) smlouvu o dílo na dodávku zařízení. Vzhledem k tomu, že dodavatel nedodal smluvené dílo ve stanoveném termínu, společnost smlouvu vypověděla a zaúčtovala v roce 2016 za dodavatelem pohledávku z titulu sankce za porušení smlouvy ve výši 80 000 EUR (311/644900). Dodavatel sankci do konce roku 2016 neuhradil, naopak vznesl vůči odběrateli nárok na úhradu částky 414 000 EUR z titulu vynaložených výdajů na realizaci dodávky a neoprávněného odstoupení od smlouvy. Společnost tento nárok neuznala pro jeho neoprávněnost, a proto o tomto závazku neúčtovala. V daňovém přiznání za rok 2016 společnost snížila základ daně o částku 80 000 EUR dle § 23 odst. 3 písm. b) bod 1. ZDP. V roce 2017 smluvní strany za účelem zamezení soudním sporům uzavřely dohodu o narovnání, na základě které byly vzájemné sporné pohledávky obou smluvních stran nahrazeny závazkem odběratele vůči dodavateli ve výši 35 000 EUR. Společnost tento případ zaúčtovala následovně: uhrazený závazek z dohody o narovnání ve výši 35 000 EUR byl zaúčtován jako daňově uznatelný náklad (54x/321), pohledávka z roku 2016 ve výši 80 000 EUR byla odepsána nedaňově (546900/311) a současně byl výnos z této pohledávky ve výši 80 000 EUR přeúčtován z nedaňových do daňových výnosů (644900/644000). V daňovém přiznání za rok 2017 společnost na základě provedených účetních zápisů vykázala základ daně ve výši 45 tis. EUR z důvodu jeho zvýšení o částku 80 000 EUR dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 6. ZDP (na řádku 30) a současně i zvýšení o stejnou částku 80 000 EUR dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 2. a § 25 odst. 1 písm. z) ZDP (na řádku 40). Je výše popsaný daňový postup v roce 2017 správný? V případě, že základ daně z příjmů za rok 2017 nebyl stanoven správně, je společnost oprávněna formou dodatečného daňového přiznání snížit stávající základ daně o duplicitní částku 80 000 EUR a vykázat za rok 2017 daňovou ztrátu rovnající se celkové účetní ztrátě z výše popsaného případu, tj. -35 000 EUR?