Expertní odpovědi - strana 6

Společnosti byla za rok 2009 vyměřena daňová ztráta. Lze tuto ztrátu uplatnit proti zvýšení základu daně v dodatečném daňovém přiznání k DPPO za rok 2011 podaném v roce 2016?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Vedle své hlavní činnosti provozujeme také činnost doplňkovou, která plně podléhá dani z příjmů. 1) V hlavní činnosti jsme ve ztrátě 200 000 Kč, v nákladech je i reprefond ve výši 100 000 Kč. Můžeme celou částku nákladů (což je např. 20 mil. Kč) vyloučit na řádku 40 přiznání k dani z příjmů (dále jen „PDP“)? Na řádek 101 PDP dát výnosy z výsledovky 19, 8 mil. Kč a na řádek 120 PDP příjmy nezahrnované do základu daně, v našem případě úroky 8 000 Kč? V doplňkové činnosti máme zisk nezdaněný 500 000 Kč. Celkově tedy zdaníme 500 000 Kč. Prosím Je náš postup správný? 2) V hlavní činnosti jsme ve ztrátě 200 000 Kč, v nákladech je i reprefond ve výši 300 000 Kč. Můžeme celou částku nákladů (což je např. 20 mil. Kč) vyloučit na řádku 40 PDP? Dále by to bylo stejné: Na řádek 101 PDP dát výnosy z výsledovky 19,8 mil. Kč a na řádek 120 PDP příjmy nezahrnované do základu daně, v našem případě úroky 8 000 Kč. V doplňkové činnosti máme zisk nezdaněný 500 000 Kč. Jak by to bylo v tomto případě?

Společnost s. r. o. podala na bývalého zaměstnance trestní oznámení z důvodu krácení příjmů z fakturace. Zaměstnanec úmyslně prodával položky zboží za nižší ceny, čím vznikla společnosti ztráta cca 1 mil. Kč. Tyto zkrácené příjmy by byly předmětem daně roku 2015. Jak nyní postupovat, když společnost přišla na tuto skutečnost v září roku 2016, tedy již po podání přiznání právnických osob? Má se podat dodatečné přiznání za rok 2015 až skončí trestní stíhání, nebo se má vytvořit nějaká opravná položka? Nevím, jaký dopad to má na daň z příjmů PO a DPH. 

Tuzemská společnost s ručením omezeným vlastní na Slovensku dceřinou společnost (také s. r. o.), pokud by došlo k fúzi obou společností, při které by pokračující společností byla tuzemská společnost s ručením omezeným, bylo by možné daňovou ztrátu vzniklou v dceřiné společnosti uplatnit?

Společnost s. r. o. má dva společníky, kteří se podílejí na základním kapitálu firmy 50/50 %. Společnost vznikla v roce 2014, provozuje více ekonomických činností, a za rok 2014 a 2015 vykazovala zisky, které si společníci nevyplatili, takže se evidují jako nerozdělené. K 31. 12. 2015 firma měla kladný vlastní kapitál. Obchodní majetek firmy je zanedbatelný. Od roku 2016 firma začala vyvíjet ještě další činnost, na kterou musela čerpat úvěr, a za část roku 2016 firma eviduje významnou ztrátu. Tím je aktuální vlastní kapitál firmy zhruba nulový. Jeden ze společníků se rozhodl ze společnosti odejít a zároveň se společníci rozhodli, že si rozdělí činnosti, takže odcházející společník bude dále na své jméno provozovat jednu z činností společnosti, a druhý "zůstávající" společník by měl převzít podíl na společnosti a bude provozovat ve stávající společnosti zbytek původní činnosti společnosti, a to včetně nové činnosti, která je momentálně ztrátová. Jak nejjednodušeji by se měli společníci navzájem vypořádat, jak stanovit jednotlivé podíly společníků?

Město z přidělené dotace postavilo nový dopravní terminál. Na základě mandátní smlouvy „o zajištění komplexních činností spojených se správou, údržbou a provozem dopravního terminálu“ „pověřilo“ svoji příspěvkovou organizaci správou dopravního terminálu, též i uzavřením nájemních a dalších smluv - souvisejících s provozem - s jednotlivými dopravci. Po dobu tzv. udržitelnosti projektu pečovala o nový objekt příspěvková organizace města a současně (tatáž příspěvková organizace) účtovala dopravcům (radou města schválené) poplatky za každý příjezd, průjezd, odjezd autobusu. Zřizovatel - s předchozím souhlasem rady města - dokrýval (pravidelnou) ztrátu z této aktivity v jednotlivých letech. Po celou dobu existence mandátní smlouvy bylo účtováno jako o doplňkové činnosti v rámci samostatného (odděleného) střediska příspěvkové organizace. Nyní skončila tzv. doba udržitelnosti projektu (dotačního titulu) i doba trvání mandátní smlouvy. Mezitím byla přijata nová zřizovací listina příspěvkové organizace, kde je jako její hlavní činnost mj. uvedena: SPRÁVA, obnova, opravy a údržba místních a určených účelových komunikací (MK), jejich součástí, příslušenství… (zastávka = součást komunikace = správa MK?); ve zřizovací listině je jako činnost hlavní uveden mj. i „provoz a údržba dalších zařízení zřizovatele“; je tu i odkaz na tehdy ještě platnou mandátní smlouvu; je zde jako činnost hlavní výslovně jmenována i údržba autobusového terminálu). Dále je ve zřizovací listině jako činnost hlavní uvedeno: VÝBĚR PLATEB určených usnesením příslušného orgánu města (např. parkovné, poplatky za použití WC, odtahy motorových vozidel). Tato činnost - péče o dopravní terminál - přináší hned několik otázek: Je správné účtovat jako o činnosti doplňkové, když je ztráta, vyplývající ze samé podstaty činnosti, pravidelně dokrývána zřizovatelem „servisní“ příspěvkové organizace (tedy městem jako vlastníkem dopravního terminálu)? Z poplatků vybraných od jednotlivých dopravců je (myslím správně) odváděna DPH - nesouvisí s rozčleněním činnosti na hlavní a doplňkovou ve zřizovací listině; nemá charakter místního poplatku). Jde o výkon veřejné správy? Má být odváděna DPH i z podílu města na úhradě (fakturované) ztráty? 

Je možné prodat pozemek se ztrátou? (Nákup za 600 000 Kč, zaúčtování MD 541/D 031, prodej za 500 000 Kč, MD 311/D 641.)

Česká s. r. o. v roce 2012 koupila akcie zahraniční společnosti (mimo EU) odpovídající podílu 1/6 (16,66 %). Tyto akcie zaúčtovala na účet 061 se záměrem je dlouhodobě držet. V roce 2015 akcie se ztrátou však prodala. Jaký je dopad na daň z příjmů a DPH?

OSVČ, plátci DPH vyšel v peněžním deníku rozdíl příjmů a výdajů pro základ daně z příjmů - ztráta. Podnikatel nechce vykazovat ztrátu a požaduje zpětně přeúčtovat některé doklady (které splňují podmínky daňově uznatelných výdajů, a z kterých bylo uplatněné DPH) na výdaje nedaňové. Jak je to potom s uplatněnými odpočty DPH u takových dokladů? Bude se muset udělat dodatečné přiznání k DPH?

Podnikatel, fyzická osoba a plátce DPH, podniká v maloobchodě s potravinami. Potraviny s rychlou spotřebou, které neprodá (pečivo, jogurty, ovoce, zeleninu), musí vyhodit. Můžete mi sdělit, jak tyto ztráty vykázat v účetnictví? Mají nějaký dopad i na DPH?

Společnost s. r. o. měla v roce 2013 ztrátu 196 000 Kč, v roce 2014 ztrátu 11 000 Kč. Za rok 2015 vykazuje zisk, z kterého bychom rádi uplatnili ztrátu předchozích let, ale problém je v tom, že v září roku 2015 došlo k prodeji společnosti, která byla původně vlastněna právnickou osobou na fyzickou osobu. Je ještě potřeba zmínit, že nový 100% majitel společnosti je jednatel i majitel původní mateřské společnosti, která s. r. o. vlastnila. Takže vlastně v osobách se vůbec nic nezměnilo, ve firmě jsou stále ti stejní lidé. Zisk, který společnosti vznikl, je ovšem z činnosti v měsících listopadu a prosinci 2015. Bojím se ztrátu odečíst, aby to bylo v pořádku. Poradíte prosím?

Mohu uplatnit jako OSVČ část ztráty roku 2014, v DPFO za 2015, ve svém přiznání a část ztráty minulého roku i u manželky jako spolupracující osoby?

Společník - jediný ve firmě vložil příplatek do své firmy v r. 2014. V r. 2015 si příplatek chce vrátit. Nemá žádnou neuhrazenou ztrátu. V zákoně se píše, že vratka podléhá srážkové dani 15%, přičemž příjem příplatku mimo základní kapitál se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci , je-li plátci poplatníkem prokázána. 1) co se rozumí nabývací cenou podílu. Myslí se tím základní kapitál, který má společník zapsán v OR a tudíž - co tedy může příjem ke zdanění snížit 2) co znamená "je- li plátci poplatníkem prokázána" 3) vztahuje se srážková daň i na příplatky, které byly do firmy vloženy před r. 2014?

Manžel OSVČ dosáhl za rok 2015 ztrátu např. 200 000 Kč. Spolupracující osoba je manželka a syn. V jakém poměru si mohou uplatnit spolupracující osoby tuto ztrátu, když syn spolupracuje pouze 5 měsíců a manželka 12.  

Právnická osoba podala opožděně daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, ve kterém vykázala daňovou ztrátu. Na základě této skutečnosti jí byla správcem daně vyměřena pokuta za opožděné tvrzení daně. Následně bylo podáno ve lhůtě dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob na nižší daňovou ztrátu. Neměla by být výše původně vyměřené pokuty za opožděné tvrzení daně vzhledem k ustanovení § 2 odst. 5 daňového řádu, přepočítána podle nové výše daňové ztráty vykázané v dodatečném přiznání?  

OSVČ měla v roce 2014 ztrátu z § 7, v roce 2015 měla příjmy z § 7 až § 10, uplatnila část daňové ztráty. K 31. 12. 2015 ukončí podnikání - živnost dle § 7. V dalších letech bude mít pouze příjmy z § 8 a § 9. Bude moci např. v roce 2016 uplatnit zbytek této ztráty, když už nebude mít příjmy z § 7?

V těchto dnech jsem zjistila, že mám špatně vypočteny odpisy dlouhodobého hmotného majetku a nákup materiálu v roce 2014. Budu muset podat dodatečné daňové přiznání. V roce 2014 jsem měla daňovou ztrátu, která se mi tímto zvýší. Jak to bude s výsledovkou a rozvahou? Jak tyto dva případy v roce 2015 zaúčtovat?

Má společnost se záporným vlastním kapitálem povinnost podat návrh na insolvenci (když není více věřitelů) či jinak reagovat? Společnost má záporný vlastní kapitál na základě ztrát v dřívějších letech, nicméně tyto jsou kryté maximálně tak půjčkami společníků, kteří s hospodařením souhlasí. Ztráty jsou navíc ovlivněné kurzovými rozdíly, takže nemají (částečně) dopad na finanční toky. Společnost nemá jiné věřitele a ani závazky po splatnosti, i když je zadlužená a řádně funguje. Hospodaření se pomalu zlepšuje, zisk však společnost nevykazuje. Svůj provoz kryje, závazky vůči dodavatelům nemá žádné.

Právnická osoba pořídila cenné papíry za účelem budoucího zhodnocení v roce 2005. Nyní cenné papíry prodala se ztrátou 200 000 Kč. Účtováno bylo jen o pořízení účtu 063 a každý rok přecenění účet 411. Prodej budu účtovat na účtu 561, ale protože mám rozdíl mezi nákupem a prodejem (ztrátu 200 000 Kč), tak se chci zeptat, zda mohu tento náklad, tj. rozdíl v ceně uplatnit daňově.

V roce 2015 prodala společnost s. r. o. za 3 mil. Kč pozemek, který koupila v roce 2003 za 5 mil. Je celých 5 mil. Kč daňově uznatelný náklad?