Expertní odpovědi - strana 5

1. Fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění v oboru přepravy zboží může do svých výdajů zahrnout výdaje na stravné, případně v jaké výši může uplatnit stravné nebo lze stravné uplatnit stanovením měsíčního paušálu? Přepravu provádí v rámci ČR a EU. 2. Pokud OSVČ vykázala v r. 2016 daňovou ztrátu, v roce 2017 došlo ke změně oboru v podnikání a dosáhla zisku, může si uplatnit daňovou ztrátu za r. 2016 v plné výši nebo ztrátu rozdělit (v jaké poměrné výši) do 5 let?

Spol. s r. o. zabývající se nákupem a prodejem zboží nakoupila v roce 2017 zboží , které mělo být prodáno na základě kupní smlouvy koncovému odběrateli. Odběratel bohužel od kupní smlouvy odstoupil a jelikož se s. r. o. (dodavatel) nechce pouštět do soudního sporu nezbývá mu než zboží prodat jinému zákazníkovi, bohužel se ale nejednalo o standardní věc a zboží je prodejce max. za 30 % původní ceny. Firma účtuje nákup rovnou do nákladů a prodej do výnosů. Bude tedy v pořádku, že nákup zboží byl 5../321 100.000,- a prodej bude 311/6.. cca za 30.000,-? Firmě tady vznikne 70 000 Kč ztráta, ale chce se zboží zbavit. Nevznikne zde nějaký problém, že firma prodala s takto velkou ztrátou? Nemůže toto finanční úřad napadnout?  

Manželé, oba podnikají jako OSVČ v oblasti zprostředkování služeb, mají společné jmění manželů. Manželka po celou dobu podnikání má také příjmy z pronájmu nemovitosti podle § 9 zákona o DzP. Tuto nemovitost, kterou pronajímá, má napsánu na sebe v katastru nemovitostí. Je možné, aby si za zdaňovací období r. 2017 uplatnil ve svém daňovém přiznání pronájem této nemovitosti manžel, aniž by byl zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník? V případě, že ano, jak by to bylo s uplatňováním ztráty z tohoto pronájmu u manžela, když v předcházejících letech ztráta z pronájmu vznikala u manželky?

Společnost s. r. o. v roce 2016 formou zápočtu za neuhrazenou pohledávku pořídila podíl na nemovité věci ve výši 1 057 000 Kč. Jedná se o podíl na nemovité věci v centru Prahy, kdy část budovy je využívána pro soukromé bydlení a část pro komerční účely. Byla sepsána kupní smlouva, došlo k zaúčtování MD 042/D 325 a vloženo do majetku MD 021/D 042. Zvoleny byly rovnoměrné odpisy na 30 let. Nejen proto, že byl záměr v roce 2017 podíl prodat, odpis ve výši 14 798 Kč byl v roce 2016 přerušen. V roce 2017 v prosinci byl podíl prodán za 900 000 Kč se ztrátou 157 000 Kč jiné firmě. Opět byla sepsána kupní smlouva a zaúčtováno MD 315/D 641 900 000 Kč a MD 541/D 021 1 057 000 Kč. Kdyby se v r. 2017 pokračovalo v odepisování, měla by být v odpisech r. 2016 částka odpisu 14 798 Kč. Odpis ale zase nebyl uplatněn. Je tento postup a zaúčtování správné? Může být odpis v obou letech přerušen a zůstatková cena zaúčtována na účet 541 v celé výši? Ještě prosím o vyjádření k nákupu i prodeji bez DPH, kde je v obou případech zohledněn § 56 odst. 3. V roce 2017 byly v souvislosti s prodejem uhrazeny právní služby v částce bez DPH 3 000 Kč a DPH ve výši 630 Kč nenárokováno, vzhledem k výše uvedenému osvobození. 

Společnost s r. o. vykazuje ztrátu ve výši 800 000 Kč. Zároveň vede v účetnictví "Půjčku" od společníka. Společník nechce půjčku vrátit, ale rád by půjčkou kompenzoval ztrátu. Je to možné?

Akciová společnost odvádí do rezervního fondu vždy 5 % čistého zisku již od roku 1997. Základní kapitál je ve výši 8 000 000 Kč (účet 411 10) a od založení a. s. se nikdy tato výše neměnila. Na účtu zákonného rezervního fondu (421 10) je konečný stav k 31. 12. 21016 ve výši 1 194 409 Kč, což překračuje 10% výši základního kapitálu. Hospodářský výsledek za rok 2016 je zisk ve výši 58 140 Kč. Jak s touto částkou naložit? Rezervní fond je naplněn a na účtu neuhrazená ztráta minulých let (429 10) je KS k 31. 12. 2016 nula, neboť rozdělením HV za rok 2015 byla tato částka snížena na již uvedenou nulu. V a. s. je pouze jediný akcionář, majitel firmy. Je zaúčtování hospodářského výsledku ve výši 58 140 Kč na tyto účty MD 431 /D 428 správný? Je možné udělat dodatek k vnitropodnikové směrnici, kde by se uvedlo, že a. s. od roku 2016 nebude tvořit 5% příděl do rezervního fondu? Jak by se provedlo zaúčtování, kdyby se ponechal v a. s. na úhradu budoucích ztrát? Základní kapitál se v a. s. nebude zvyšovat a dividendy se nevyplácejí. 

Pokud OSVČ, která zemřela 13. 10., vykázala loni ztrátu, kterou může uplatnit, ve kterém z přiznání DPFO je možné tuto ztrátu uplatnit? Ke dni přiznání podávaného k 12. 10. nebo k 31. 12. anebo k datu, které předchází ukončení dědického řízení? děkuji

Společnost s ručením omezením s jediným společníkem dosáhla v roce 2013 daňové ztráty, v roce 2014 daňové ztráty, v roce 2015 daňového zisku (daňová ztráta neuplatněna), v roce 2016 daňové ztráty. V roce 2015 došlo ke změně společníka z původního jediného společníka na nového jediného společníka. V roce 2016 došlo ke změně oboru podnikání, ve kterém se podniká do současnosti. Pokud s.r.o. dosáhne za rok 2017 daňového zisku může si uplatnit pouze daňovou ztrátu z roku 2016, je to tak?

O chybách minulých let se účtuje na účet 426. Je povinností na tomto účtu nechávat konečné zůstatky nebo je povinností, aby o nich valná hromada rozhodla, zda je v účetní závěrce přeúčtovat do neuhrazených ztrát nebo nerozděleného zisku? Má účetní jednotka právo výběru, zda účtovat na účet 426 nebo na nákladový účet daňově neuznatelný nebo je povinnost použít účtu 426?

Jedná o obchodní korporace založené před rokem 2014 podle ObchZ, které se nepodřídily ZOK. Pokud se společníci dohodnou na dobrovolném příspěvku mimo základní kapitál a valná hromada toto schválí, je nutný notářský zápis a ověřené podpisy na dohodě o poskytnutém příspěvku? Tento notářský zápis není nutný u korporací, které byly založeny po roce 2014? Lze i takto započítat – MD 355/D 413, MD 365/D 355, MD 413/D 429. Pokud by nedošlo k započtení a dobrovolný příspěvek by chtěli společníci zpět, nesměla by mít společnost neuhrazené ztráty minulých let? Příjem by se snížil o nabývací cenu podílu a výplata by podléhala 15% dani? Stejné zdanění by bylo při výplatě rezervního fondu společníkům?

Pokud s. r. o. vykazuje na účtu 413-Kapitálové fondy 2 mil. Kč a zároveň eviduje ztrátu na účtu 429 ve výši 7 mil. Kč, je možné si účetně vynulovat účet 413 ve prospěch ztráty?

Klient k datu 1. 1. 2016 přerušil živnostenské podnikání. Za rok 2016 podává daňové přiznání, kde jsou zahrnuty příjmy dle § 6 a § 9. Může uplatnit vzniklou daňovou ztrátu z podnikání podle § 7 z minulých roků, pokud je živnost přerušená? Myslím, že ano, ale jen do výše ř. DPFO 41a. 

Spol. s r. o. měla pozastavené odpisy kvůli daňové ztrátě na veškerém hmotném majetku. Nyní bychom rádi některé odpisy pustili. Je možno si vybrat libovolný majetek? Jak postupovat u hmotného majetku, který byl pořízen např. v r. 2014 za 1 mil. Kč a technicky zhodnocen v r. 2015, odpis. sk. 2. Máme za rok 2016 uplatnit jako daňový odpis v prvním roce pouze z částky pořízení se sazbou 11 % a až v roce 2017 ze zvýšené ceny sazbou 20 %. Účetní program mi nabízí rovnou sazbu 20 % ze zvýšené ceny, tak nevím, jestli to není špatně nastavené.

Společnost A a. s. koupila obchodní podíl společnosti B s.r.o. ve výši 200 000 Kč za částku 10 mil. Kč v roce 2007. V obchodním rejstříku je uveden podíl 200 000 Kč. V účetnictví firmy A je na účtu 061 veden obchodní podíl ve výši 10 mil. Kč. V roce 2017 chce tento obchodní podíl prodat společnost A za 3 mil. Kč firmě XY. Jaké bude zdanění u firmy A? Nákup je tedy 10 mil. Kč, prodej 3 mil. Kč. Bude to daňově uznatelná ztráta? Musí být proveden před prodejem znalecký posudek? Nejedná se o spřízněné osoby. Společnost B má nerozdělený zisk ve výši cca 3 mil. Kč. Co se děje s tímto při změně vlastníka společnosti?

V daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2015 byla uplatněna ztráta z roku 2014. Při kontrole účetnictví roku 2016 jsem zjistila, že daňová ztráta z roku 2010 nebyla uplatněna a rok 2015 je poslední možností jejího uplatnění. Ztrátu z roku 2014 mohu použít v následujících pěti letech. Existuje možnost nápravy? V případě podání dodatečného přiznání na vyšší nebo nižší daňovou povinnost, lze tuto chybu napravit? 

Nezisková organizace - zapsaný spolek, PO, podpora sportu volejbal, vede podvojné účetnictví. Je možné použít ztrátu z předchozích let na snížení zisku? A jak se toto projeví v účetnictví - jak se zaúčtuje? Nebo je to jenom v rámci daňového přiznání? A musí se tudíž sledovat v předchozích daňových přiznáních, zda, kdy, a kolik bylo na snížení zisku použito?

Společnost s. r. o. s jediným společníkem má v roce 2015 ztrátu. Na rozhodnutí VH z data 5/2016 schválila účetní závěrku a rozhodla o úhradě ztráty z nerozděleného zisku minulých let a výplatě podílu z nerozděleného zisku minulých let. V 6/2016 a v 8/2016 VH rozhodla o výplatě podílu na HV z nerozděleného zisku min. let. 1. Lze na základě rozhodnutí VH uhradit ztrátu z nerozděleného zisku minulých let v případě, že společnost má na nerozděleném zisku dostatek finančních prostředků? 2. Lze do 30. 6. následujícího roku, kdy má společnost povinnost schválit účetní závěrku mít 2 valné hromady, které rozhodnou při splnění zákonem stanovených podmínek o výplatě podílu na HV z nerozděleného zisku, kde je dostatek finančních prostředků? 3. Lze i po tomto termínu vyplatit podíly na HV z nerozděleného zisku minulých let na základě Rozhodnutí VH a mezitímní účetní závěrky nebo pouze zálohu na podíly? 4. Jak se účetně postupuje v případě výplaty zálohy na podíly z nerozděleného zisku minulých let? Společnost bude mít i v roce 2016 ztrátu, ale pořád splňuje podmínky pro výplatu podílů na HV.

Naše společnost měla v roce 2009 účetní i daňovou ztrátu. Ostatní roky od roku 2002 do této doby jsme měli vždy zisk. Jsme plátci DPH, máme 5 zaměstnanců. Do kterého roku musíme uschovávat účetní doklady? Na které roky nám může přijít kontrola z finančního úřadu na daň z příjmu a na DPH?

Společnost s ručením omezeným za rok 2015 vykázala ztrátu 75 000 Kč. V průběhu roku 2016 (po provedení závěrky za rok 2015) jsme zjistili, že v roce 2015 měla být vytvořena dohadná položka na výnosy ve výši cca 14 000 Kč. Měli jsme tedy vykázat nižší daňovou ztrátu. V roce 2016 jsme vystavili faktury a účtujeme o výnosu, který však vyloučíme v roce 2016 ze základu daně, jelikož věcně a časově náleží do roku 2015. Víme, že musíme za rok 2015 podat dodatečné daňové přiznání a dodatečně oněch 14 000 Kč zdanit. 1. Na kterém řádku daňového přiznání se toto uskuteční? 2. Platí i pro rok 2015 pravidlo, že rozdíl mezi novou daňovou povinností a původní musí být větší než 1 000 Kč? 3. Čeká nás v této souvislosti vůči finančnímu úřadu nějaká pokuta nebo penále? 

Akciová společnost účtuje podle smlouvy o úrocích z půjčky společníka, držitele akcii. Úroky nevyplacené v DPPO 2015 vylučuje. A. s. se zabývala výstavou rodinných domů. V roce 2016 prodala poslední dům, ale s ohledem na vývoj trhu šly ceny pod očekávanou cenu, proto bude dosaženo malé ztráty. V roce 2015 byla vyloučena částka 100 000 Kč nevyplacených úroků a rok skončil s daňovou povinností. V roce 2016 bude malá ztráta a další činnost v dohledné době nebude, i když je snaha a. s. pokračovat v činnosti. - úroky daňově vyloučené v roce 2015, neuplatněny, daň v DPPO kladná, daň zaplacena - v roce 2016 úroky FO budou vyplaceny, ale v přiznání DPPO malá účetní ztráta a třeba do 5 let nebude zisk, aby byl možné daňově uplatit - vzniká situace, že FO zaplatí v roce 2016 z vyplacených úroků 15 % DPFO, ale u a. s. " daňový náklad" pravděpodobně propadne - věřitel rozhodne o zrušení úročení půjčky, - jak vyřešit daňově, lze podat dodatečné DPPO na nižší daňovou povinnost v roce 2015 a tím dát do souladu (jeden zdaní, druhý uplatní) zdanění u PO i FO?