Expertní odpovědi - strana 4

V roce 2018 jsem přebrala klienta s tím, že několik let nepodniká a vykazuje nulové přiznání. V roce 2018 měl v daňovém přiznání mírnou ztrátu. Letos mu vychází zisk, a tak najednou našel daňové přiznání z roku 2017, kde byl ve ztrátě 300 000 Kč (prodal si budovu z majetku firmy). Potřebovala bych poradit, jak tuto ztrátu zaúčtovat. Přemýšlela jsem nad účtem 426, ale co mám dát na druhou stranu?

Jsme a. s. a přijali jsme zápůjčku od jiné a. s., která je vlastníkem našich prioritních akcií (celkem 80 % základního kapitálu, 120 ks akcií). S prioritními akciemi není spojeno právo hlasovat na valné hromadě. Jak máme tuto zápůjčku účtovat? Zápůjčka byla poskytnuta 8. srpna 2019 a je splatná 30. prosince 2020. Jsou úroky z této zápůjčky daňově uznatelným nákladem? Naše a. s. vykázala v roce 2019 ztrátu - vlastní kapitál je nižší než základní kapitál.

Spolek, který sdružuje právnické osoby za účelem ochrany jejich společných zájmů, má tyto příjmy: členské příspěvky (osvobozeny od daně z příjmů dle § 19 ZDP) a příjmy - příspěvky/podíly na úhradu nákladů spolku. V daňovém přiznání spolek vykazoval ztrátu. Nyní spolek překročil obrat 1 mil. Kč a musel se stát plátcem DPH. Protože se původně účtovalo v jednoduchém účetnictví, musí se kvůli plátcovství DPH přejít na účetnictví „podvojné“ a dodanit pohledávky, tím se bohužel spolek dostane do velkého zisku. Co s tím? Vykázané ztráty z minulých let uplatnit nelze? Odčitatelnou položku podle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů také uplatnit nemůže. Je nějaké řešení? 

Jakým způsobem lze uplatnit ztrátu z minulých dceřiné společnosti u mateřské společnosti? Je nějaká možnost tuto ztrátu uplatnit daňově u mateřské společnosti?

Daňový základ v přehledu ř. 25 máme brát z DPFO z ř. 42 (základ daně) nebo z ř. 45 (základ daně po odečtení ztráty)? Další dotaz: fyzická osoba podnikající vede účetnictví dle § 7 uplatňuji si daňovou ztrátu z minulých let, jaké řádky DPFO máme vyplnit - ř. 44 a ř. 106 a uvést v odd. E přílohy č. 1 DPFO?

Jak správně zpracovat přiznání k dani z příjmů pro neziskovou organizaci? Náklady za rok daňové i nedaňové celkem 236 461 Kč, výnosy 214 506,73. Výsledek hospodaření před zdaněním (ztráta) jen z hlavní činnosti 21954,27, vedlejší nemá. Základ daně cca 6 000 Kč. Nezisková organizace by neměla mít záporný základ daně, jak správně postupovat dál při zpracování přiznání k dani z příjmů?  Doplnění dotazu: Jedná se o spolek rybářů, v tržbách mají členské příspěvky, povolenky, členské podíly a startovné na závodech. Potom dotaci od obce a úroky z účtu. V nákladech mají různé potřeby pro rybaření, nějakou provozní režii. Dotace byla použita na některé tyto nákupy a občerstvení, nepokryla všechny náklady. Tedy dotaci 190 000 Kč, úroky 7 Kč a tržby za startovné 19 100 Kč jsem dala na ř. 101 částka 209 107 Kč. Proti tomu výdaje související s dotací i ostatní náklady jsou na řádku č. 40 částka 236 461 Kč upraveny všechny jako nedaňové, kvůli té ztrátě. Členské příspěvky 5 400 Kč na řádku č. 110. Měla jsem tedy za to, že jen toto je hlavní činnost, ale radši žádám o radu, aby bylo vše správně. Druhé doplnění dotazu: Může nezisková organizace (rybáři) nerozdělený zisk na konci roku nechat na účtu 932, tedy účtovat MD 931/D 932? A takto účtovat třeba několik let nebo je nutné převézt ho na jiný účet. Nemusí být tento účet na konci roku nulový? Ve stanovách nemají uvedeno, jak naloží se ziskem nebo se ztrátou.    

Firma A s. r. o. pronajímá své nemovité věci (bytové a nebytové prostory) a do roku cca 2008 dělala i správu nemovitostí v cizím vlastnictví. V roce 2017 se firma rozdělila na dvě firmy A a B (stejný majitel) dle projektu rozdělení odštěpením sloučením. Firmě A zůstali nemovitosti bytové a nebytové prostory přešli na firmu B. Hlavní činností obou firem zůstalo pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí. Při rozdělení nám bylo řečeno, že ztráta se nepřevádí na druhou firmu a zůstala celá na firmě A. (cca 2,5 mil). Firma A má zaměstnance kteří spravují nemovitostí i firmy B, a proto si účtuje za správu nemovitostí, které jsou ve vlastnictví B určitou částku dle podepsané smlouvy. V dnešním roce jsme na firmě A v zisku a rádi bychom použili ztrátu minulých let, která vznikla ještě před rozdělením firmy. Dle našeho názoru přece není žádná změna činnosti firmy a stále dělá to samé co dělala do rozdělení firmy. Prosím o Váš názor na uplatnění ztráty z minulých období § 38na.

Fyzická osoba, nepodnikatel, zhodnocuje své finanční prostředky prostřednictvím směny cizích měn, nejčastěji prostřednictvím směny EUR na USD a opačně. Za tímto účelem uzavírá fyzická osoba rovněž termínované měnové obchody. Jak by měla zdanit realizované kurzové zisky? Domnívám se, že uvedená činnost nespadá pod příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, neboť se jedná pouze o příjmy z nakládání s vlastním majetkem (prosím o potvrzení). Může zrealizovaný kurzový zisk kompenzovat v ročním úhrnu s realizovanou kurzovou ztrátou? Může si dále jako výdaj uplatnit související bankovní poplatky na příslušném bankovním účtu, pokud tento účet slouží výhradně k realizaci uvedených měnových obchodů, a dále poplatky poradci (brokerovi), který za ni uvedené obchody řeší?

Právní forma spolek, který vede účetnictví, hlavním předmětem činnosti není podnikání. V roce 2017 jsme v daňovém přiznání vykázali ztrátu. Výsledek hospodaření byl -128 000 Kč. Z finančního úřadu nám zavolali, abychom přiznání opravili, protože nezisková organizace nemůže vykázat ztrátu. Prosím o sdělení, proč nemůže nezisková organizace vykázat záporný hospodářský výsledek.

Společnost s. r. o. (založena v červnu 2018 jako „prázdná“ společnost) s názvem A koupila 100% podíl na společnosti B (jedná se o výrobní společnost), smlouva o převodu obchodního podílu nabyla účinnosti k srpnu 2018. Společnosti A byl ze strany banky poskytnut úvěr na pořízení nákupu obchodního podílu společnosti B. Nyní bude realizována přeměna sloučením (pokračujícím subjektem bude společnost A) s rozhodným dnem k 1. 1. 2019. Budou úroky, které budou zaúčtovány do nákladů u společnosti A mezi okamžikem, kdy je úročený úvěr poskytnut, a rozhodným dnem (1. 1. 2019), daňově uznatelné? Respektive můžeme následně v dalších zdaňovacích obdobích odečíst daňovou ztrátu, která zde vznikne?

Naše společnost realizovala za zdaňovací období 2016 daňovou ztrátu. Zároveň jsme si nechali zpracovat dokumentaci k odpočtu na tzv. výzkum a vývoj - neuplatnili jsme ji ale právě z důvodu vykázání daňové ztráty. Nyní u nás byla zahájena daňová kontrola na rok 2016 a hrozí, že nám bude zvýšen základ daně - můžeme v rámci daňové kontroly, tj. stavu, kdy nám bude zvýšen základ daně, dodatečně uplatnit tento odpočet?

Česká společnost s r. o. vykázala v rámci zdaňovacího období 2016 základ daně 500 000 Kč, základ daně byl v celé výši 500 000 Kč ponížen o vyměřenou daňovou ztrátu z roku 2015. Nicméně v rámci daňového přiznání jsme rovněž vykázali slevu na zaměstnance se sníženou pracovní schopností ve výši přibližně 60 000 Kč - tuto jsme nevyužili, protože jsme se domnívali, že je nutné nejprve vyčerpat daňovou ztrátu z let minulých. Nyní jsme dostali informaci, že je možné uplatnit menší daňovou ztrátu tak, aby daňová povinnost se poté rovnala slevě na zaměstnnace. Můžeme nyní podat dodatečné daňové přiznání a daňově zoptimalizovat tak, že daňovou ztrátu odečteme v menší částce (tj. uspoříme ji na další roky) a využijeme slevu na zaměstnance? Existuje nějaké řešení jak tuto naši chybu napravit?

Naše firma (s. r. o., plátce DPH) bude budovat vodovodní přípojku. Po vybudování ji prodáme VaK cca za 10 % pořizovací ceny. Sousední firma nám přispěje určitou částkou na vybudování této přípojky. Je správný následující postup? Přípojku zařadíme jako hmotný majetek, budeme odpisovat (pokud to stihneme do prodeje). Při prodeji přípojky budeme mít ve výnosech prodejní cenu a v nákladech (daňově účinných) zůstatkovou cenu? Sousední firmě vystavíme fakturu s vyčíslením domluvené sumy.

Společnost s. r. o. nabyla v roce 2017 formou vložení části závodu podíl na veřejné obchodní společnosti v. o. s. Hodnota nepeněžitého vkladu byla znalcem stanovena v nižší výši, než bylo účetní ocenění vložených aktiv v účetnictví s. r. o. Účetní hodnota vloženého majetku vstoupila do ocenění podílu na účtu 063. Po určité době (kratší než jeden rok) s. r. o. uzavírá smlouvu, kdy předmětem je postoupení práv a povinností ze smlouvy (tím je myšlena společenská smlouva v. o s.), neboť zákon o obchodních korporacích výslovně zakazuje převod podílů ve v. o s. Transakci jsme zaúčtovali MD 548/D 063 - vyřazení obchodního podílu ve v. o s. a MD 378/D 648 - předpis úplaty za postoupení smlouvy. Z této transakce vznikla účetní ztráta. Jak na tuto ztrátu nahlížet z daňového hlediska? Pravděpodobně nelze řešit jako prodej podílu v obchodní společnosti podle 24 odst. 2 písm. w) ani jako postoupení pohledávky podle § 24 odst. 1 písm. s) ZDP? Je tato ztráta daňově uznatelným výdajem?

Jsme společnost AAA s. r. o., která v roce 2007 koupila obchodní podíl tedy 100% vlastník společnosti BBB s. r. o. za 20 mil. Kč. V obchodním rejstříku má společnost BBB s. r. o. základní jmění 100 000 Kč. V roce 2017 koupila jiná společnost CCC s. r. o. od nás tento obchodní podíl (společnost BBB s. r. o. za 2,5 mil. Kč). Jak to bude se zdaněním u naší firmy AAA s. r. o. Jedná se o daňovou ztrátu ve výši 17,5 mil. Kč? 

Výsledek hospodaření s. r. o. za rok 2017 byla ztráta v hodnotě 300 000 Kč. Na účtu 428 má počáteční zůstatek k 1. 1. 2018 900 000 Kč. Ztrátu za rok 2017 převedla na účet 429. Je možné aby na úhradu ztráty použila nerozdělený zisk z minulých let? Účtování MD 429/D 431 a MD 428/D 429.

V tomto roce budu prodávat byt, který jsem pronajímala. Před prodejem bude třeba byt zrenovovat, aby jeho hodnota odpovídala tržní ceně. Např. důkladně vymalovat - nájemníci byli kuřáci, obnovit starou dlažbu a obklady v koupelně, zrenovovat vestavěné skříně, které stály 38 tisíc každá. Příjmy z nájmu v roce 2018 budou pravděpodobně nižší než výdaje. Jsou popisované výdaje daňově uznatelné, i když dojde následně k prodeji bytu? Je daňovým nákladem zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí, když by došlo k dohodě smluvních stran, že daň budu platit já jako prodávající? Lze daňovou ztrátu z § 9 uplatnit proti dílčímu základ daně z § 7? 

S. r. o., mikro účetní jednotka. V roce 2015 jsme vykázali ztrátu 250 000 Kč, v roce 2016 jsme vykázali ztrátu - 180 000 Kč. Za rok 2017 společnost vykáže zisk 400 000 Kč. Je možné odečíst tuto daňovou ztrátu ze zisku v daňovém přiznání za rok 2017? Jsou zde nějaké podmínky, omezení? Jak je to s odloženou daňovou pohledávkou? V roce 2016 společnost měla 2 společníky = 2 jednatele. V dubnu 2016 došlo ke změně a ve společnosti zůstal pouze 1 společník, který je zároveň jednatelem i zaměstnancem. Oblast podnikání se nemění. Můžeme i v tomto případě ztrátu z obou let bez problému odečíst?

Čs. PO (s. r. o.) dává svým zaměstnancům stravenky s tím, že 55 % celkové hodnoty stravenky vč. provize účtují do daňových nákladů a 45 % do nedaňových, tedy ze zisku. Zaměstnanci neplatí nic ani se jim nic nedodaňuje ke mzdě. Organizace nemá vytvořen žádný sociální fond, není ve ztrátě. Je tento postup daňově v pořádku? Pokud ano, změnila by se nějak situace, kdyby byla organizace celkově ve ztrátě (neměla by nic na účtu 428) a HV běžného roku by se pohyboval kolem nuly, takže proplácení stravenek pravděpodobně přivede za tento rok organizaci do další ztráty (popř. ji prohloubí)? 

Mám příjem z nájmu a uplatňuji skutečné výdaje (tj. odpisy, platby do fondu, správu.) Ztrátu jsem měla již v roce 2015 a 2016, ale v roce 2016 jsem nikam v přiznání ztrátu z roku 2015 neuvedla - musí se někam uvádět nebo nemusí? Je to povinnost a chyba nebo záleží na poplatníkovi? Teď za rok 2017 musím uvést ztrátu za rok 2015 a 2016 dohromady v přiznání nebo nemusím?