Expertní odpovědi - strana 177

Je možné zaměstnanci, který má přiděleno služební vozidlo i pro soukromé účely, povolit zároveň využití jeho vlastního vozidla pro služební účely? Je potom cestovné vyplácené za použití soukromého vozidla pro služební účely daňově uznatelným nákladem v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3.?

Zaměstnáváme účetní, která zpracovává celkovou mzdovou a účetní agendu, je zařazena do 10. platové třídy a má středoškolské vzdělání - gymnázium s ekonom. zaměřením a věk je do 40 let. Je u nás zaměstnána od roku 1997. Od 1. 1. 2004, kdy začalo platit nařízení vlády č. 330/2003 Sb. a § 14 - kdy se nemusela stávajícím zaměstnancům přepočítávat praxe z důvodu přechodu na 16 platových tříd jsme účetní zařadili do 10. platové třídy. Vztahuje se zde či nikoliv, že když nesplňuje vzdělání na 10. platovou třídu, může zde být zařazena jen po dobu 4 let a měla by začít studovat, nebo se zde vztahuje i na toto již zmíněný § 14 nařízení vlády a účetní může být v této třídě déle než 4 roky? Žádám o podání informace a popř. kde by mohla začít studovat - bydlí v okolí Benešova.

Poskytli jsme zaměstnanci odměnu, a to ve formě kuponu - šeku na dovolenou v hodnotě 20 000 Kč, za tento šek si zaměstnanec sám vybral u CK zájezd. Je to příjem pro zaměstnance osvobozený od daně a pojištění?

Naše zaměstnankyně nastoupila v lednu 2002 na mateřskou dovolenou, v červenci 2002 na rodičovskou dovolenou. Po té do práce nenastoupila, protože od prosince 2005 nastoupila opět na mateřskou dovolenou. Nyní v červenci 2006 jí mateřská dovolená končí a nastoupí na rodičovskou dovolenou. Vznikne jí nárok na dovolenou za kalendářní rok, nebo na její poměrnou část? Z jakého průměru by se v tomto případě náhrada za dovolenou počítala?

Reklamní agentura (český subjekt - s. r. o.) najala české studenty s místem bydliště v ČR na dohodu o provedení práce s místem výkonu práce SRN (fotbalové mistrovství světa) a mzda bude vyplácena v EUR. V případě potřeby hodlá zaměstnat na dohodu o provedení práce i německé občany. Jak postupovat při zpracování mezd u českých a německých státních příslušníků? Jedná se o tyto otázky: 1. Uzavření pracovněprávního vztahu (lze použít stejný vzor dohody o provedení práce pro české i německé občany /přeložený do němčiny/?). Jaké formality je nutné vyřídit, aby se dodržela legislativa ČR a SRN? 2. Zavedení pracovníků do účetního systému pro zpracování mezd - v evidenci české firmy budou vedle českých občanů i občané němečtí? 3. Zpracování mezd a jejich zdanění. Dohodnutou částku v EUR předpokládám přepočítat a vést v systému v CZK. Jak postupovat při odvodu srážkové (resp. pokud se přesáhne částka 5 000 CZK zálohové) daně? Odvést českému státu daň jak za české, tak za německé občany? Musí německý občan prokazovat v SRN svůj výdělek a jeho zdanění v ČR, nebo jeho výdělek se bude zdaňovat v SRN? Jaké další dokumenty o výdělku a sražené dani předat německým občanům? 4. Budou němečtí pracovníci (resp. výše jejich mzdy) uvedeni v ročních výkazech - Vyúčtování srážkové daně odvedené zaměstnavatelem a Vyúčtování daně z příjmů odvedené zaměstnavatelem? V jakých dalších ročních výkazech musí být dále postihnuta skutečnost, že německým občanům byla vyplácena českým subjektem mzda?

Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu do zahraničí. Po jejím ukončení předložil doklad, že před služební cestou uzavřel pojistnou smlouvu na pojištění léčebných výloh pro dobu trvání této cesty. Pojistnou smlouvu uzavřel jako fyzická osoba. Nyní žádá o proplacení částky pojistného v souvislosti s vyúčtováním služební cesty. Bude pojistné pro firmu daňovým nákladem?

Zaměstnanec (řidič) způsobil škodu na přepravovaném zboží. Zboží nebylo pojištěné, ani zaměstnanec neměl pojistku. Majitel zboží chce nyní náhradu. Musí nám vyfa náhradu škody (cena zboží + ostatní náklady s tím spojené) nebo zboží a nebo záleží na domluvě? Pokud bude fa za náhradu škody, bude fa bez DPH. Pokud za zboží, můžu si DPH uplatnit? Mohu dát fakturu do daňově uznatelných nákladů?

Dotaz se týká výpočtu dovolené při dlouhodobé nemocenské. Zaměstnanec nastoupil na hlavní pracovní poměr 1. 6. 2005, odpracoval 19 dní a pak byl od 20. 6. 2005 - 8. 5. 2006 nemocen. Po nemoci nastoupil 9. 5. 2006 a opět pracoval do 11. 6. 2006 a je opět nemocen do 25. 6. 2006. Nastoupí do práce 26. 6. 2006. Chceme s ním ukončit pracovní poměr k 30. 6. 2006. Na kolik dní dovolené má nárok?

Na školní výlet (či školu v přírodě) jede skupina žáků v doprovodu 2 vyučujících na jednu skupinovou jízdenku (pro skupinu ČD poskytují slevu). Pro výdej z pokladny mám vystaveny 2 výdajové doklady a každé vyučující v jiný den proplácím cestovní příkaz (stravné a jízdné). Protože mám pouze jednu jízdenku u jednoho cestovního příkazu nechávám originál a u druhého cestovního příkazu jsem přiložila fotokopii této jízdenky s odkazem, že originál je u tohoto čísla pokladního dokladu. Kontrola zřizovatele mi vytkla porušení zákona č. 563/1991 Sb. § 33a), že účtuji na základě kopie. Jak mám postupovat? Při proplácení cestovního příkazu musí být podpis příjemce a pokladní na cestovním příkazu, musí se duplicitně vypisovat pokladní doklad a opět podepisovat příjemce a pokladní a schválení. Číselná řada je zachována a číslo pokladního dokladu je na cestovním příkazu. Je nutná tato duplicita? Pro výpočet stravného se počátek služební cesty považuje doba odjezdu vlaku nebo doba odchodu z bydliště? Pracoviště a nádraží je každé v jiné obci.

Kontrolní orgán rozporuje výši příplatku u třídního učitele, který jsem stanovil na základě rozsahu práce na 600 Kč, z toho důvodu, že tento pracovník má pouze poloviční pracovní poměr jako učitel (další polovinu má jako trenér). Kontrola tvrdí, že veškeré hodnoty jsou v předpisech vázány na plný pracovní úvazek, a že tedy při polovičním úvazku je maximální výše příplatku za třídnické práce 400 Kč. Výklad, který zastávám já (a celá řada kolegů) je, že zvláštní příplatek je vázán na činnost a není rozhodující velikost úvazku. Není přece možné, aby odváděl jen polovinu třídnických povinností.

Může organizace pracovníkům zaměstnaných na Dohodu o pracovní činnosti vyplácet kromě mzdy za odpracované hodiny také mimořádné nebo cílové odměny?

Jsme společnost s r. o. a zaměstnáváme účetní a administrativní pracovnice, je naší povinností je posílat na řadové lékařské prohlídky (nebo periodické?)? Pokud ano, který zákon to ukládá a v jakém časovém rozpětí?

V naší firmě chceme všechny zaměstnance aktivně zapojit do procesu systematického zlepšování v oblasti výrobních procesů, produktivity práce, kvality, bezpečnosti práce, pracovního prostředí atp. V této souvislosti kterýkoliv zaměstnanec, který má nápad na drobné zlepšení v jakékoli oblasti a tento nápad popíše a předloží svému nadřízenému a nadřízený pracovník jej schválí, obdrží ihned určitý obnos peněz. Po schválení tohoto nápadu odbornými útvary zaměstnanec obdrží další obnos peněz. Po skončení čtvrtletí se všechny nápady vyhodnotí a jednotlivec, který podal nejvíce drobných zlepšení nebo který svými nápady dosáhl nejvyšších úspor nebo který bude vylosován, obdrží další obnos peněz. Jsme firma, na kterou se vztahuje zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě. Tyto odměny podléhají daní z příjmů fyzických osob. Dotaz: 1. Lze tyto odměny považovat za odměny vyplacené dle zákona č. 527/1990 Sb. část čtvrtá - zlepšovací návrhy? Pokud tyto odměny nelze považovat za odměny vyplacené dle zákona č. 527/1990 Sb., 1. Budou všechny druhy odměn započitatelné do vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění? 2. Lze všechny tyto odměny považovat za hrubou mzdu, ze které se zjišťuje průměrný výdělek pro prac. právní účely? - § 17 odst. 1 zákona 1/1992 Sb.

Zaměstnanci společnosti jsou v rámci přijímacího řízení a podpisu pracovní smlouvy informováni, že nesmí být instalovány, kopírovány a nebo stahovány žádné cizí programy do počítačové sítě a nebo na pevné disky počítačů poskytnutých pracovníkům. S ohledem na obchodně-právní a trestně-právní hlediska používání nelegálního softwaru vycházíme z toho, že porušení výše uvedených zásad lze považovat za důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru v souladu s § 53 zákoníku práce. Jaké je Vaše stanovisko k tomuto našemu názoru.

Stavební a montážní firma má zakázky po celém území ČR. Naši zaměstnanci každodenně vyjíždějí na pracovní místa jiná než je sídlo firmy čímž jim vzniká nárok na cestovní náhrady. Dle zákona č. 119/1992 Sb. § 2 odst. 3 o cestovních náhradách se píše, že u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání (což naše firma splňuje), je možno jako pravidelné pracoviště dohodnout i místo pobytu. Jakým způsobem by tato místa měla být vyjádřena a ošetřena v pracovní smlouvě zaměstnance pro co nejsnadnější následný výpočet cestovních náhrad? V současné době dostávají stravenky za každý odpracovaný den.

Pokud chce vysokoškolák - absolvent získat osvědčení praktický zubní lékař musí povinně absolvovat x hodin školení v oboru dle pokynů Lékařské komory. Jak je možno klasifikovat toto školení? Jako prohlubování kvalifikace nebo jako zvyšování kvalifikace dle § 126 ZP. Jak v těchto případech poskytovat volno a jak jej z hlediska mezd platit nebo neplatit.

Zákonem č. 411/2005 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2005 novelizován zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který rozšiřuje požadavky na odborná vyšetření řidičů skupin C a D (§ 87) o dopravně psychologické vyšetření a neurologické vyšetření včetně EEG, které má hradit řidič. Podnik rozhodl, že výše uvedené prohlídky bude hradit sám. Psychologické vyšetření bude zajištěno vlastní psychologickou laboratoří a neurologické včetně EEG bude zajištěno neurologickými ambulancemi, kde řidiči nebudou platit hotově, ale podnik fakturou. Jak danit zaměstnanci z hlediska daně z příjmů fyzických osob?