Expertní odpovědi - strana 175

Dochází ke změně v uvádění rodného čísla na pracovní smlouvě? Máme různé výklady, které si odporují v uvádění rodných čísel na pracovních smlouvách, domníváme se, že již při uzavírání pracovní smlouvy lze konstatovat, že zaměstnavatel, který uvede rodné číslo na pracovní smlouvě, nepostupuje v rozporu s citovaných ustanovením, neboť podpisem pracovní smlouvy obě smluvní strany vyjadřují svou vůli a současně berou na vědomí okruh práv a povinností, které tento úkon obsahuje. Také podle dosavadních výkladů Úřadu pro ochranu osobních údajů platí pro uzavírání pracovněprávních vztahů a s tím související zpracování osobních údajů (nikoli citlivých) již dnes, že zaměstnavatel žádný druh speciálního souhlasu zaměstnance nepotřebuje. Tomuto vyjádření odpovídá i poslední novelizace zákona č. 101/2000 Sb., provedená zákonem č. 439/2004 Sb., která se odklání od striktního požadavku písemné formy souhlasu a naopak se přiklání k souhlasu jako k projevu vůle subjektu údajů (fyzické soby) založené na principu informovanosti, svobody a vědomí obdobně jako jiné právní úkony. Souhlasíte s výše uvedeným nebo již existuje další jiný výklad? Od 1. 1. 2007 dojde ke změně, která by se týkala výše uvedeného? Množí se informace, že od 1. 1. 2007 nebude moci zaměstnavatel uvádět rodné číslo do pracovní smlouvy, i když zaměstnanec souhlasí, a to dokonce pod hrozbou pokuty (pro zaměstnavatele).

Dne 20. 12. 2006 jsem četla na internetu, že v pracovních smlouvách zaměstnanců nesmějí být uvedena jejich rodná čísla, nebo pouze s jejich písemným souhlasem. Je to pravda?

Právnická osoba, příspěvková organizace. Jsem ředitelem základní školy. Zřizovatel po mně chce, abych zastupitelstvu předložil seznam zaměstnanců s údaji o procentuální výši z celkové částky vyplacené na odměnách na konci roku jednotlivým zaměstnancům. Problém vidím v tom, že jeden ze zastupitelů, je zároveň učitel naší školy a můj zaměstnanec. Tomu bude samozřejmě - vedle procentního podílu - známa i absolutní výše jeho vlastní odměny. Bude-li vědět, kolik procent dostali ostatní zaměstnanci, bude si velmi lehce moci spočítat, jak vysokou odměnu kdo pobíral. Myslím, že bych se tím mohl dostat do konfliktu se zákonem, neboť bych de facto (byť nepřímo) předal údaje o složkách platu orgánu a lidem, kteří jsou - podle mého - oprávněni získávat jen statistická data. Jakési řešení bych viděl ve vyžádání souhlasu všech zaměstnanců... Jak mám postupovat, abych nepoškodil práva zaměstnanců a zároveň vyhověl zřizovateli?

Zaměstnanec donesl v 3/06 potvrzení o ukončení studia syna staršího 18ti let. Chybou mzdové účetní mu byla až do 8/06 stále na toto dítě uplatňována sleva na dani. S finančním úřadem je chyba vypořádána, se zaměstnancem ne. Jakým způsobem toto provést? Zřejmě dohodou o srážkách ze mzdy. Byla bych ráda za nějaký dobrý tip na vzor takovéto dohody.

Jaké jsou podmínky pro poskytnutí příspěvku na rekreaci zaměstnanci, může jednatel společnosti určit dle dosažených pracovních výsledků, komu příspěvek poskytne (ve formě poukazu, nebo zaměstnavatel uhradí fakturu cestovní kanceláři)?

Zaměstnanec v hlavním pracovním poměru (netrvá zkušební doba) přestal docházet do zaměstnání, v místě trvalého bydliště se nezdržuje, nereaguje na telefon, neoznámil překážku v práci, od 5. 11. 2006 vykazujeme neomluvenou absenci, dne 5. 12. 2006 mu bylo zasláno do vlastních rukou se zkrácenou dobou úložnosti na 10 dnů, na jeho poslední známou adresu, kterou uvedl, ukončení pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně § 53. Pošta nám ho vrátila s oznámením, že se odstěhoval. Můžeme den, kdy nám to pošta doručila zpět považovat za den ukončení pracovního poměru s odkazem na § 266a odst. 4 s tím, že zaměstnanec svým jednáním nebo opomenutím (nenahlásil změnu adresy pro doručování písemností) doručení písemnosti zmařil. Nebo mu ji MUSÍME doručit? Pokud by byl případ, že zaměstnanec odmítne převzetí, tak je mi to jasné, ale pokud mu nemohu výpověď doručit, pracovní poměr skončí? U nového ZP je doručování koncipováno už jinak § 336 odst. 4 - neposkytne součinnost, tam bych neváhala, ale za současného platného práv. stavu si nejsem jista, zda u výše uvedeného zaměstnance dojde ke skončení pracovního poměru dnem, kdy pošta vrátí jako nedoručitelné - odstěhoval se a my mu nemůžeme tím pádem doručit. Za dobu neomluveného volna platí zaměstnavatel zdravotní pojištění, které sice na něm můžeme vymáhat, ale není pravděpodobné, že by nám dlužné pojistné vrátil. Potvrzení o zaměstnání - ukončení jsem zatím nezaslala, protože si nejsem jista, zda došlo k ukončení PP. Zaměstnanec je nezvěstný, pátrá po něm policie.

Jsem fyzická osoba, podnikatel, platím si nemocenské pojištění, mám nárok uplatnit si neschopenku. Moje pracovní neschopnost bude dlouhodobá, asi 4 měsíce. Podnikání nepřerušuji. Je možné mít neschopenku a při tom podnikat? Dělám účetnictví a daňovou evidenci, mám závazky vůči mým klientům, a proto i při nemoci pracuji. Je nějaký problém s mojí fakturací v době nemoci? Nebo bych v té době neměla fakturovat? Nemám žádné zaměstnance. Musím podnikání v době nemoci přerušit? Jak postupovat? Nemohu si dovolit své klienty předat někomu jinému, těžko bych sháněla po uzdravení jiné.

Jsme akciová společnost, nárok na dovolenou za kalendářní rok je 20 dnů. Naše zaměstnankyně má z roku 2005 zůstatek dovolené 1,5 dne. V roce 2006 byla nemocná od 2. 2. do 16. 8. 2006. Od 17. 8. 2006 nastoupila na mateřskou dovolenou, kterou bude čerpat do 28. 2. 2007. Pokud zaměstnankyně bude čerpat dovolenou bezprostředně po skončení mateřské dovolené, jaký vznikne nárok na dovolenou za roky: 2005 1,5 dne (nevyčerpaná dovolená) 2006 17 dnů (krácení dovolené za dobu nepřítomnosti 3 dny) 2007 čerpáním mateřské dovolené a čerpáním dovolené \"odpracuje\" více jak 60 dnů a vznikne nárok na dovolenou za kalendářní rok 20 dnů, nebo vznikne nárok na dovolenou za odpracovanou dobu dvě nebo tři dvanáctiny (3,5 nebo 5 dnů)?

Prosím o výklad § 81 odst. 3 nového zákoníku práce \"zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny\" - pro pedagogy. Výklad našeho zřizovatele je ten, že pedagog musí být 8 hodin přítomen na pracovišti. Doplňující otázka: Pokud k 1. 1. 2007 nebude vydán nový pracovní řád pro zaměstnance škol a současný je podle zákona č. 264/2006, část 38 k 31. 12. 2006 zrušen, pak se musíme řídit § 81 odst. 3 ZP, kdy zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho po skončení směny ( tedy být 8 hodin na pracovišti)? Toto je výklad našeho zřizovatele.

Jsme základní škola, právnická osoba, příspěvková organizace, plátci DPH. Můžete mi poradit, který § ZP je vhodný použít při pověření správce sbírky kabinetu. Učitelé na základě tohoto pověření přebírají odpovědnost za sbírky kabinetu. Jde o předměty umístěné v kabinetě podle inventurního seznamu. Zaměstnanec odpovídá za schodek, jestliže neprokáže, že schodek vznikl zcela nebo i zčásti bez jeho zavinění. Chtěla bych poradit, jestli toto pověření můžeme provádět dle § 176 ZP, nebo dle jiného §.

Do organizační složky v ČR jsou vysíláni na práci zaměstnanci německé centrály GmbH. Daňový poradce doporučil náklady na jejich ubytování považovat za náklady daňově uznatelné, neboť prý splňují podmínku nákladů nutných pro zajištění zdanitelných příjmů, tj. pro běh výroby. Neměli by si tito pracovníci uplatňovat tyto výdaje u své centrály - GmbH v souvislosti s cestovným? V případě, že má daňový poradce pravdu, jak by to mělo být ošetřeno v organizační složce, která je účetní jednotkou, na kterou jsou doklady za ubytování vystavovány?

1. Jsme příspěvková organizace. Můžeme dávat do nákladů telefonní poplatky za používání soukromých mobilních telefonů pro služební účely? Lze uznat organizací stanovený paušál a jestli ano, tak jakým způsobem se prokazuje? 2. Lze uznat do nákladů celou výši poplatků za používání služebních mobilních telefonů, nebo je lepší stanovit limit, protože je administrativně náročné ověřovat pravidelně, kolik bylo provoláno pro soukromé účely? 3. Od nového roku budeme Veřejná výzkumná instituce. Jak bude postupováno v tomto případě?

Osoba, kterou chceme v listopadu přijmout do pracovního poměru, musela absolvovat kurz s následným obdržením certifikátu, bez kterého by práci na kterou má být přijata nemohla vykonávat. Lze daňový doklad na toto školení zahrnout do daňových nákladu, i když ta osoba není zatím v pracovním poměru, ale nastoupí až za měsíc?

Majitel firmy vedoucí jednoduché účetnictví - daňovou evidenci zaplatil svému zaměstnanci kurzy autoškoly skupiny B. Je tento výdaj pro majitele firmy uznatelným výdajem? Jedná se o naturální příjem zaměstnance, který je třeba zdanit daní z příjmů ze závislé činnosti?

Mohu uplatnit v účetnictví jako daňově uznatelný výdaj zaplacení kurzu angličtiny pro zaměstnance? Kurzovné uhradila firma, zaměstnavatel angličtinu požaduje.

Zaměstnanec má stanovenou pracovní dobu 40 hod./týdně, 5 dní v týdnu, pracuje tedy 8 hod denně. Má narok na stravenku: 1) jde do práce i v sobotu a odpracuje celých 8 hodin, 2) odpracuje 6 hodin, 2 hodiny je omluven, z důvodu lékařské prohlídky, 3) odpracuje 4 hodiny, zbytek (tedy 4 hodiny) si vybírá jako náhradní volno za přesčasové hodiny? Můžou se vydávat ve firmě stravenky v různých hodnotách, např. vedoucí zaměstnanci v hodnotě 80 Kč, ostatní v hodnotě 60 Kč?

Jakým způsobem může zaměstnanec čerpat FKSP ve školství, má-li u jedné organizace dva pracovní poměry? (Hlavní a na částečný úvazek.) Např. se jedná na příspěvek na vitamíny, na stravenky, na rekreaci, atd. Má nárok na dva stejné příspěvky?

Škola chce zaměstnat učitele ze třetí země. V době, kdy ještě nemá vízum (pracovní povolení), může tento učitel začít učit, vykonávat zde svobodné povolání dle § 7 odst. 2, vystavit fakturu, škola by srazila a odvedla zajištění daně dle § 36 (25 %)?

Od nového roku budeme veřejná výzkumná instituce. Máme v pronájmu ateliér (za který platíme nájmy, služby s nájmem spojené a pravidelný úklid v ateliéru), v kterém ubytováváme: a) zahraniční hosty, b) vlastní zaměstnance s trvalým pobytem mimo město sídla pracoviště. Jaké jsou daňové dopady v těchto případech pro ubytované, jestliže jim je toto ubytování poskytováno bezplatně a pro nás jako organizaci?

Jsme spol. s r. o. Zabýváme se dopravou. Řidič vezl zboží (ne naše, ale toho, kdo si zaplatil přepravu) a při vykládce poškodil zboží, které vezl, i to, co už měli na skladě. Ani jedno zboží nebylo naše, ale cizí. Ten, komu jsme zboží poškodili vystavil fa na náhradu škody. Mohu celou tuto fakturu zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů podle § 24p) (škoda na cizím majetku, kde není žádná limitující hranice), nebo dám do nákladů pouze takovou část, kterou mi nahradí pojišťovna (vím, že mi nahradí pouze asi třetinu).