Expertní odpovědi - strana 174

Jak zařadit od 1. 1. 2007 pracovníka, který pracuje ve funkci vyučeného číšníka v restauračním zařízení a inkasuje zajištění tržeb. Zda do pracovní skupiny č. 2 bod 3 nebo do pracovní skupiny č. 3 bod 10? Musí být na jednotlivé profese vypracován popis jeho náplně práce s odůvodněním, proč je mu vyplácena tato mzda?

Po anonymním telefonickém oznámení budu potřebovat provést kontrolu tašek zaměstnankyň odnášených z pracoviště. Jedná se mi o jídlo - nevydané porce svačiny, oběda například z důvodu nemoci a tedy nepřítomnosti dítěte v mateřské škole. Jak přesně postupovat, abych neporušila právní normy, ale zároveň ověřila opodstatněnost tohoto sdělení. Lze považovat vynášení nezaplaceného jídla z pracoviště za hrubé porušení pracovní kázně?

Mám nárok na slevu na DPFO, pokud jsem po celý rok 2006 zaměstnávala osobu v částečném invalidním důchodu, a pokud mám, jaké doklady musím předkládat?

Má nárok zaměstnanec na náhradu mzdy, když jeho družka jde k lékaři a on hlídá doma jejich dítě?

Jsme příspěvková organizace. Zaměstnankyně do organizace nastoupila 2. 1. 2003 na místo mzdové účetní a předložila dosavadní praxi, kde byla mimo jiné i doba 15 let praxe mzdové účetní. Tehdejší ekonom jí při nástupu (dle mne chybně) krátil celou dosavadní praxi čtyřmi pětinami. Na základě nové vyhlášky č. 564/2006 Sb. platné od 1. 1. 2007 se ji (v rámci přepočtu praxe všech zaměstnanců) její patnáctiletá praxe mzdové účetní (pro zařazení do platového stupně) od 1. 1. 2007 uznala v plné výši. Zaměstnankyně se však cítí být za roky 2003-2006 finančně poškozena a žádá nápravu. Můžeme zpětně za tyto roky vyplatit finanční rozdíl, který vznikl chybným krácením praxe, která měla být uznána v plném rozsahu?

Od října 2006 řádně zaměstnáváme cizí státní příslušnici, která do konce září 2006 v naší zemi studovala vysokou školu (kombinované studium, věk 30 let). Má tato zaměstnankyně nárok na slevu na dani za rok 2006 v celé výši, tj. 7 200 Kč? Vznikne jí dost vysoký přeplatek.

Zaměstnavatel sjedná dohodu o provedení práce se starobní důchodkyní (nárazové závěrkové práce, účetní práce apod.) od 1. 1. 2007 - 31. 10. 2007 a v dohodě o provedení práce sjedná nárok na cestovní náhrady, které budou poskytovány při splnění zákonem stanovených podmínek a v prokázané výši s odvoláním na § 155 odst. 2 nemusí být v dohodě o provedení práce sjednáno pravidelné pracoviště pro nárok na sjednání cestovních náhrad, ale tento požadavek vyplývá z toho, že u dohody o provedení práce se předpokládá jednorázový pracovní výkon či činnost krátkodobého charakteru, a proto se nepožaduje sjednávat pravidelné pracoviště. Přitom my máme sjednánu dohodu o provedení práce na delší období. Je toto pro stanovení nároku na cestovní náhrady a nesjednání místa pravidelného pracoviště na závadu?

Společnost s ručením omezeným má 4 společníky, z toho 2 jednatele. Všichni mají uzavřenu mandátní smlouvu podle § 566 obchodního zákoníku. Odměny mají každý měsíc jiné, mzdová účetní je spočítá dle předloženého soupisu, který předkládají každý měsíc. Znění smlouvy: „mandantář podle této smlouvy bude pro mandanta vykonávat funkci jednatele, provádět jednání s obchodními partnery a vykonávat odborné práce (týkající se prací dle ŽL firmy). Bude používat soukromé motorové vozidlo (§ 119/1992 Sb.). Odvody na zdravotní a sociální jsou odváděny, jsou řádně přihlášeni, jiné zaměstnání nemají. Jak je to s minimální mzdou? Některý měsíc ji nedosáhnou. Zdravotní je dopočítáno. Všichni jsou poživateli výsluhových důchodů. Docházkové listy nepředkládají. Jsou považovány tyto plnění jako odměny za výkon funkce, i když evidentně jezdí vykonávat práce související s náplní firmy? Nebo mají mít uzavřenu pracovní smlouvu? Může mít mand. smlouvu uzavřenou i společník? (ne jednatel).

Zaměstnanec má příjmy ze závisle činnosti, má podepsané prohlášení k dani u zaměstnavatele. Mimo to, dostává odměnu 1x ročně ve výši 30 000 Kč od společenství bytových jednotek za zajišťování oprav a potřeb pro toto společenství. Tato odměna je zdaněna 20% daní. Je povinen podat sám přiznání k dani z příjmů z důvodu této odměny? A když vyplnil toto přiznání, výpočet daně byl vyšší než sražená daň. Musí tuto daň doplatit finančnímu úřadu?

Jsem zaměstnaná jako účetní na hlavní pracovní poměr. Kromě toho mám nabídku na provedení jednorázové práce (cca 14 dní). Mohu na tuto práci uzavřít smlouvu o dílo (v mém případě smlouvu o provedení služby), anebo musím uzavřít dohodu o provedení práce? Pokud bych uzavřela smlouvu o dílo, můj výdělek 10 000 Kč by byl příjem podle § 10, v této výši by byl osvobozený od daně a nemusela bych podat daňové přiznání?

Jsme příspěvková organizace - střední škola, nejsme plátci DPH. V naší škole jsou zaměstnaní manželé. Jedou spolu na rekreaci, kterou jsme zakoupili jako organizace od jiné právnické osoby. Pro rok 2007 máme v příloze Kolektivní smlouvy jmenovitě uvedeno, do jaké částky každému zaměstnanci budeme přispívat na rekreace, tudíž jsou zde uvedeni i oni - každý zvlášť. Od cestovní agentury požadujeme fakturovat každého z manželů samostatně, i když jde o stejné místo ve stejný termín. Můžeme tedy příspěvek bez obav poskytnout? V odborném tisku jsem totiž zaregistrovali podobný dotaz a v odpovědi nebylo doporučeno jeho poskytnutí - se zdůvodněním - na jeden rekreační pobyt lze poskytnout příspěvek pouze jednomu zaměstnanci. Ale pokud je pobyt prodán na osobu a příspěvek je na osobu, tak v tom problém nevidíme. Poskytnutí příspěvku rodinnému příslušníku náš rozpočet a pravidla čerpání neumožňují. Domníváme se, že právě samostatná fakturace na osobu by problém mohla ošetřit?

Příspěvková organizace, je plátce DPH, vede účetnictví. Dotaz: Ř stanovila zaměstnanci, který pracuje na zkrácený úvazek pouze 5,5 hodin denně po 4 hodinách práce 0,5 hodinovou přestávku na jídlo. Pracovní doba je tedy stanovena takto: 7,30 - 11,30; 11,30-12,00 - přestávka na jídlo; 12,00-13,30. Postupovala správně, zaměstnanec nechce přestávku na jídlo čerpat a odvolává se na nový zákoník práce, který hovoří o přestávce nejdéle po 6 hodinách.

Žádáme o upřesnění problematiky, preventivních prohlídek - za jak dlouho se provádí a hlavní otázka - zda lékař může vyžadovat od zaměstnance zaplacení preventivní prohlídky a zda škola tento doklad má proplácet?

V souvislosti s ochranou osobních dat je nutné změnit od 1. 1. 2007 všechny pracovní smlouvy a neuvádět rodné číslo. Jsme malá organizace a je nutné tyto smlouvy zaslat také na okresní správu sociálního zabezpečení k potvrzení?

Jsme malá organizace (společnost s ručením omezeným). Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou od 5. 1. 2004, vznikne jí nárok na 20 dní dovolené za rok 2004? Pokud ano, na dovolenou nenastoupí, je možno jí dovolenou proplatit? Další mateřskou dovolenou nastoupí od 18. 12. 2006, vzniká jí další nárok na dovolenou za rok 2006 popř. 2007?

Jsme akciová společnost, plátce DPH. Vybraným klíčovým zaměstnancům uzavřela firma speciální pojistnou smlouvu. Pojistníkem je firma a pojistné plnění bude vyplaceno zaměstnanci až po uplynutí určité doby (nejedná se o pojištění splňující podmínky § 6/9u), v případě, že bude zaměstnanec u nás ještě zaměstnán. Pokud ne, poj. plnění jde ve prospěch firmy. Pojistné je hrazeno ročně z fondu tvořeného po zdanění. Jak postupovat při splnění všech podmínek a výplatě částky zaměstnanci? Zejména mě zajímá, zda se vyplacená částka zahrne do vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění a zda bude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti?

Poskytujeme zaměstnancům při prvním odchodu do starobního důchodu nepeněžní plnění v hodnotě 1 000 Kč ze zisku po zdanění. Nemáme fond kulturních a sociálních potřeb ani sociální fond, pouze vnitřní předpis. Bude se od 1. 1. 2007 srážet pojistné na sociální a zdravotní pojištění?

Německý občan byl svým zaměstnavatelem vyslán do České republiky k české dceřiné společnosti za účelem výkonu závislé činnosti. Německý občan, jako zaměstnanec, uzavřel s českou společností řádnou pracovní smlouvu podle zákoníku práce a jeho příjem je v České republice zdaňován podle § 6 zákona o daních z příjmů jako příjem ze závislé činnosti. Jsou taktéž prováděny odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Na základě smlouvy o vyslání uzavřené mezi německou mateřskou společností a tímto zaměstnancem je v Německu tomuto zaměstnanci hrazeno specielní nemocenské pojištění v zahraničí, a to jak za zaměstnance, tak i za jeho rodinné příslušníky. Německá dceřiná společnost částky placené za toto pojištění v Německu přeúčtovává české společnosti. Česká společnost považuje tyto přeúčtovávané částky za nepeněžní příjem zaměstnance a do konce roku 2006 o tento příjem zvyšovala zaměstnanci základ daně ze závislé činnosti. Z pohledu české společnosti byl tento příjem považován za příjem daňově neuznatelný. 1. Lze výše uvedený postup považovat za správný? 2. Dochází na základě novely zákoníku práce a navazujících předpisů včetně zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2007 ke změnám k přístupu k této záležitosti? Bude i nadále tento příjem zaměstnance považován z pohledu zaměstnavatele za daňově neuznatelný a nebo lze s ohledem na skutečnost, že tento příjem je dohodnut na základě smluvního vztahu (byť mezi zaměstnancem a německou společností) nově od 1. 1. 2007 považovat za příjem daňově uznatelný? Bude tento nepeněžní příjem podléhat od 1. 1. 2007 i odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění? Předpokládám, že na straně zaměstnance bude i nadále tento příjem považován za nepeněžní příjem zaměstnance. 3. Lze k posouzení přistoupit i opačně, tj. posoudit jako nedaňový příjem na straně zaměstnavatele a z těchto důvodů i příjem nepodléhající zdanění, a tím ani odvodům na straně zaměstnance (viz výklad pí. ing. Trezziové, náměstkyně ministra financí)?

Společnost by chtěla vyplatit svému zaměstnanci při odchodu do důchodu zvláštní odměnu, ocenit tak jeho dlouhodobý přínos pro firmu. Od roku 2007 v zákoně č. 264/2006 Sb. je pravidlo, kdy se příjem nezapočítává do základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění: plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu ... a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání. Znamená to, že zvláštní odměnu může tento zaměstnanec dostat až následující měsíc poté, co ukončí pracovní poměr? V případě, že zaměstnanec dovrší např. 50 let, je zaměstnán, neplní tedy podmínku \"důvod pro poskytnutí těchto plnění ...\" Může přesto dostat mimořádnou odměnu, která nebude počítána do sociálního a zdravotního pojištění?

Jsem osoba samostatně výdělečně činná, vedu daňovou evidenci. Při ročním zúčtováním daně za minulý kalendářní rok vznikl mému zaměstnanci (díky uplatnění zákonných odpočtů) přeplatek daně, který je 3x vyšší, než je pravidelně odváděná měsíční záloha daně v letošním roce. Je nutné zaměstnanci tento přeplatek daně vyúčtovat a doplatit najednou (jednorázově), nebo mohu výši přeplatku zaúčtovávat do jeho měsíční výplaty postupně v následujících třech měsících?