Expertní odpovědi - strana 7

Zaměstnanec, který má trvalý pobyt v Německu (německý občan), uzavřel pracovní vztah se zaměstnavatelem (s. r. o.), jehož sídlo se nachází v České republice. Tento zaměstnanec ale veškerou činnost vykonává na území Německa. Kdo a kde bude odvádět zdravotní a sociální pojištění? Máme povinnost v ČR tohoto zaměstnance někde přihlašovat? Pokud se jeho mzda i odvody musí řešit dle německé legislativy, jak se pak bude v našem účetnictví o odvodech a hrubé mzdě účtovat?  

Právnická osoba s. r. o. zaplatí své zaměstnankyni - doktorce speciální dioptrické brýle s proticovidovou úpravou. Bude se jednat o daňově uznatelný náklad s. r. o. (bezpečnost a ochrana zdraví při práci zaměstnance)? Jestliže se bude jednat o nedaňový náklad musí být optika zdravotnickým zařízením? Bude toto nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na straně zaměstnance osvobozené?

Jak vypočítám nárok na dovolenou v hodinách na rok 2021, zaměstnanec - vdovec - v důvodu péče o děti má stanovenou pracovní dobu pondělí - čtvrtek 7 hodin denně, pátek nepracuje?  

Zaměstnankyni má sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. V říjnu roku 2019 se jí narodilo dítě. Čerpala na něj mateřskou dovolenou, posléze rodičovskou dovolenou, kterou stále čerpá. V záři 2021 jí vznikne opět nárok na mateřskou dovolenou, neboť bude mít 2. dítě. 1) Bude jí prvních 14 dnů nové mateřské dovolené hradit zaměstnavatel nebo sociálka? 2) Vznikne jí za rok 2021 nárok na dovolenou? 3) V případě, že ano, může jí dát zaměstnavatel v období čerpání dovolené výpověď?

Firma, s. r. o., plátce DPH poskytuje svým zaměstnancům v období žní nealkoholické nápoje – minerální vody ochucené a neochucené. Je možné tyto vody dát do daňově uznatelných nákladů a uplatnit z jejich nákupu DPH?

Jak postupovat v případě, že agentura práce vysílá uchazeče o zaměstnání na zkoušku do zahraniční - pokud u zahraničního uživatel uspěje, je s ním sepsán pracovní poměr (dříve nikoliv, je zde využit status "práce na zkoušku", které pracovní právo zná. V případě , že u zahraničního uživatele uchazeč neuspěje, je to „budoucímu zaměstnavateli" od zahraničního uživatele písemně oznámeno. Jenže tyto uchazeči dostávají bez ohledu na zda uspějí nebo nikoliv cestovní náhradu. Jak to bude s pohledu daní u neúspěšných uchazečů? Bude se jednat o daňový náklad jako v případě proplacené zdravotní prohlídky, kdy zaměstnanec nakonec nenastoupí?

Zaměstnanec byl převeden dle § 338 zákoníku práce. Zpracovávám mzdy původního i přejímajícího zaměstnavatele. Přechod se uskutečnil ode dne 1.6. a pro červnové mzdy jsem převzala průměrný hodinový výdělek od původního zaměstnavatele. Jak správně nastavit průměrný hodinový výdělek pro 3. čtvrtletí? Měl by být počítán i nadále jako by pracovní poměr nebyl přerušen a tedy z údajů mezd duben až červen (tj. vzít dohromady údaje z mezd za duben a květen od původního zaměstnavatele + údaje z mezd za červen přejímajícího zaměstnavatele)? Nebo mohu pro 3. čtvrtletí vzít průměr spočítaný pouze na základě mezd za červen, tj. za první měsíc u nového zaměstnavatele? 

Jak může jednat zaměstnavatel po skončení „ochranné lhůty“, po uplynutí platnosti kolektivní smlouvy či na konci následujícího roku po převzetí? Tato změna v zaměstnání byla v souladu s § 339 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. K převzetí došlo 1. 12. 2020 – kolektivní smlouva je platná do konce roku 2021. Nový zaměstnavatel odbory nemá a předpokládám, že nebude ani žádná kolektivní smlouva. Mzdu mám sjednanou v dohodě o mzdě. Může nám zaměstnavatel snížit mzdu a pokud ano, v jaké výši? Je zde nějaké procento, o které může snížit maximálně? Nebo může snížit až na minimální (popř. zaručenou) mzdu (předpokládám, že všem zaměstnancům na stejné pozici stejně). Jde mi o to, na co se mám připravit v lednu 2022, popř. už v listopadu, když k převzetí došlo 1. 12. 2020? Může dojít ke změně mzdy jednostranně (ze strany zaměstnavatele), nebo se na změně musíme dohodnout? Co nastane v případě, že nebudu s případným snížením souhlasit? Jaký bychom měli nárok na odstupné v případě zrušení pracovního místa? Může nás zaměstnavatel převést na jinou práci – jinou pozici (nižší)?

Firma A (OSVČ) má ke dni 30. 6. 2021 celkem 20 zaměstnanců, nyní byla založena firma B (s. r. o.) a formou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového přejímajícího zaměstnavatele (§ 338 a násl. ZP) má být převedeno ke dni 1. 7. 2021 celkem 18 zaměstnanců z A na B. Jakým způsobem tento „přechod“ zúřadovat ve vztahu k SSZ a ZP: standardně odhlášky, přihlášky SSZ a hromadná oznámení pro ZP pokud ano, s jakým kódem? Nebo je možno oznámit tento přechod SSZ a dotčeným ZP nějakým jiným způsobem - např. pouze dopisem se seznamem dotčených zaměstnanců vč. rodných čísel, adres apod.?

Zaměstnanec neobdrží akcie, ale peníze (dolary) účelově na nákup akcií. Peníze pošle brokerovi na zaměstnancovo jméno a broker je v daném termínu zakoupí. Jak a zda zdanit tento zaměstnancův příjem?

Firma si pronajme školicí místnost, zajistí externí lektory pro školení převážně jejich obchodníků, objedná tam catering (občerstvení). Na školení jsou pozvaní i externí obchodníci s dodavatelsko-odběratelských firem (není to pro veřejnost). Firma účastníkům školení, kteří nejsou zaměstnanci chce školení přefakturovat (vyfakturovat) v ceně nákladů (rozpočítané školení, pronájem a catering). Otázky jsou mířeny právě na část nákladů pro externí pozvané hosty. Firma nemá žádnou živnost na školení, je to jednorázová akce na nový produkt, který bude prodávat. Je vhodnější tuto přefakturaci nákladů řešit účty 5XX a 6XX nebo přes trojkové účty 378? Co se týká DPH je vhodnější si DPH neuplatňovat a přefakturovat na výstupu celou částku bez DPH, nebo si DPH uplatnit a fakturovat externistům s DPH (a zároveň ho tedy odvést)? V případě použití účtu 5XX, tak uvažuju, že i v případě občerstvení by byl náklad daňový, protože by byl určen na přefakturaci a bude proti tomu výnos.

Obchodní firma, která je výhradním prodejcem určitých značek má víc ceníků. Jeden z nich je maloobchodní - tam je cena zboží např. 1500 Kč. Druhý z nich je velkoobchodní, tam je cena 1200 Kč. Pořizovací cena zboží pro společnost je 1000 Kč. Zaměstnanci firmy jsou na daný sortiment odborníci nebo mají informace o těchto přirážkách. Firma by je chtěla však i pro reprezentaci motivovat, aby pro své okolí měli u sebe zboží se značkou jejich firmy (a ne od konkurenční). Ovšem na běžném trhu si tito lidé s těmito informacemi za 1500 Kč nejsou zboží ochotni koupit. Mohla by zaměstnancům firma prodávat za velkoobchodní ceník (tedy za cenu velkoobchodní), aniž by dodaňovala do mzdy sociální, zdravotní a daň z příjmů rozdíl z maloobchodní a velkoobchodní ceny?

Společnost s r. o. koupila v 7/2019 automobil, 3/2021 zaměstnanec měl autonehodu - totální škoda, 4/2021 vrak vozidla byl prodán. Jak to bude se silniční daní - budeme platit daň za období 1-4/2021? Doplnění dotazu: Jedná se o osobní automobil, který byl určený jen pro podnikatelskou činnost (servisní výjezdy techniků). Vozidlo bylo zakoupeno v ČR i provozováno v ČR. K zániku vozidla nedošlo, neboť vrak vozdila byl 14. 4. 2021 prodán podnikateli, který se zabývá servisem a prodejem vozů a náhradních dílů. Kupující si vůz přepsal na úřadě dne 4. 5. 2021. V účetnictví jsme automobil vyřadili dne 14. 4., tj. v den prodeje. Daň tedy budeme platit za období 1-4/2021? 

Klient podniká v oblasti prodeje stavebnin, zaměstnává cca 15 zaměstnanců na HPP, všichni mají měsíční mzdu + měsíční prémie dle obratu za daný měsíc. Nyní se na mě klient obrátil s tím, že od 1. 6. 2021 se rozhodl převést 8 zaměstnanců na hodinovou mzdu. Jsem s rozumem v koncích, protože za dobu mé praxe mzdové účetní jsem se takovým požadavkem v průběhu roku nesetkala (podotýkám, že někteří dotčení zaměstnanci nastoupili do zaměstnání v měsíci únoru a březnu). Nehledě na to, že v únoru klient přišel s tím, že zaměstnanci budou mít každý měsíc nové mzdové výměry. (Tuto skutečnost jsem mu argumenty dle pracovního práva vyvrátila, ale tentokrát klient nebere jakýkoliv argument a trvá si na svém). Dle jeho mínění mají zaměstnanci nízké mzdy a když je převede na hodinou mzdy, tak budou mít více peněz. Můžete mi prosím poradit, co mám dělat, jsem bezradná. Na jakýkoliv argument, aby tato změna proběhla od 1. 1. 2022 klient neslyší. 

Zaměstnankyni byly jako dar zakoupeny zlaté náušnice v hodnotě 14 000 Kč. Tento dar byl zaměstnankyni předán k 20. výročí práce u společnosti. Společnost nechce zaměstnankyni navyšovat daňový základ mzdy - je možné náušnice zaúčtovat jako nedaňovou položku na MD 513/D 321 s tím, že pro zaměstnankyni toto nebude znamenat žádné vyšší odvody daně? Pokud by byla nějaká možnost jak zaúčtovat náušnice daňově, ale zároveň tím nijak finančně nepostihovat zaměstnankyni, tak poprosím o radu i k této možnosti.

Zaměstnavatel koupil starší osobní automobil od fyzické osoby (občan, neplátce DPH) za 200 000 Kč. Tento automobil pak poskytne svému zaměstnanci k využívání pro služební i soukromé účely. Jaká bude vstupní cena pro účely stanovení příjmu zaměstnance podle § 6 dost. 6 ZDP? Bude se ke vstupní ceně 250 000 Kč připočítávat ještě, v tomto případě „fiktivní“, DPH, nebo se příslušené ustanovení ZDP o zvýšení vstupní ceny o DPH vztahuje jen na případy, kdy zaměstnavatel pořizuje automobil s DPH?

Dlouholetý zaměstnanec společnosti vykonal zkoušku autorizovaného technika a stal se členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Byl mu vystaven certifikát. Společnost potřebuje činnost autorizovaného technika pro provozování předmětu podnikání a zaměstnanec zkoušku vykonal na žádost zaměstnavatele. Poplatky za odbornou literaturu a za složení zkoušky uhradil zaměstnavatel z firemního účtu. Tyto náklady má společnost zaúčtované jako daňově uznatelné náklady na straně zaměstnavatele a jako nepeněžní osvobozený příjem na straně zaměstnance. Společnost uhradila za zaměstnance také povinný členský poplatek Komoře autorizovaných inženýrů a techniků. Protože je to příspěvek hrazený zaměstnavatelem za zaměstnance a je podmínkou pro provozování činnosti zaměstnavatele, bude i tento příspěvek pro zaměstnavatele daňově účinný. Pro zaměstnance je to nepeněžní příjem, který podléhá zdanění a platbě sociálního a zdravotního pojištění. Je tento postup správný? Protože se zaměstnanec stal členem Komory (a musí platit členské příspěvky každoročně) na přání zaměstnavatele, chtěl by zaměstnavatel, aby jeho zaměstnanec nemusel toto nepeněžní plnění zdaňovat. Existuje nějaká možnost? Kdyby se například rozhodl hradit tyto příspěvky ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů, bude i v tomto případě nepeněžní příjem zaměstnance podléhat zdanění? 

U našeho zaměstnavatele potřebujeme s ohledem na změnu výrobního programu rozšířit kvalifikaci vlastních zaměstnanců. Podle jakých předpisů je to možné?

Česká stavební firma, s. r. o., zaměstnává pracovníky ze Slovenska. Vše je řádně přihlášeno. Pracují po celé republice. Nyní tato s. r. o. dostala zakázku na Slovensku, a tak parta zaměstnanců ze Slovenska tuto práci udělá. Nebude muset jezdit do Česka. Změní se něco na mzdových věcech po dobu vykonávání prací na Slovensku?

Agentura práce, s. r. o., nezaplatila odvody za zaměstnance za 3/2020 a 4/2020. Další odvody v roce 2020 byly řádně zaplaceny. Dohodla se na OSSZ a VZP na splátkovém kalendáři, kde bylo smluvně ujednáno, že dluh za 3, 4/2020 bude splacen ve 36 splátkách. Musíme nyní v daňovém přiznání DPPO za r. 2020 dodaňovat toto nezaplacené pojistné na ř. 30 a na ř. 40, když byl domluven splátkový kalendář?