Expertní odpovědi - strana 6

Zaměstnanci byla ve mzdě za 12/2021 sražena částka 1 500 Kč na exekuci. V lednu nám příšlo, že exekuce nabyla právní moci a ať částku odešleme na účet exekutora. Ještě než jsme ji stačili poslat, přišlo nám info o zastavení daň. exekuce (dlužník ji uhradil z jiných zdrojů). Jaký je teď správný postup? Máme opravit zaměstnanci mzdu za 12/2021, aby v ní neměl uvedenou tu srážku? A tu sraženou částku (1500 Kč) mu samozřejmě dopošleme, je to tak? 

Zaměstnanec nastoupil do práce v lednu 2022. Dne 28. 1. 2022 došlo do datové schránky zaměstnavatele usnesení od exekutora, kde je mimo jiné uvedeno, že se jedná o exekuční příkaz z roku 2015, který nabyl právní moci 15. 6. 2015. Rozumí se tím, že toto usnesení je exekučním příkazem vydaným po 1. 1. 2022, a tudíž má zaměstnavatel vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1?

Podle jaké metodiky správně vypočítat průměrný počet zaměstnanců - v přiznání daně z příjmu právnických osob „K Vybrané ukazatele hospodaření“ ř. 2 nebo ve „Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti“ str. 1, tab. 05 a příloha č. 1, sl. 04?“ Patří do výpočtu i dohody konané mimo pracovní poměr?

Společnost s r. o. si pronajala byt, bude sloužit pro účely ubytování zaměstnanců bydlících mimo obec, kde má firma provozovny. Může být celá výše nájmu za bytovou jednotku daňový náklad? Zaměstnanci se zde různě střídají v bydlení dle pracovních směn. Jak přistupovat k částce za přechodného ubytování 3 500 Kč u jednotlivého zaměstnance - poměrně rozpočítat? 

Firma smluvně ujednala v pracovní smlouvě dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5, že případný doplatek zdravotní pojištění z důvodu nízké mzdy uhradí zaměstnavatel. Je možné tento doplatek zařadit do daňových nákladů právě podle výše uvedeného paragrafu?

Kolik let může zpětně v rámci jedné standardní kontroly zdravotní pojišťovna či Česká správa sociálního zabezpečení kontrolovat zaměstnavatele?

Zaměstnanec nastoupil do firmy 1. 8. 2021. Ve smlouvě měl uvedenou zkušení dobu 3 měsíce. V průběhu zkušební doby zažádal o 4 dny neplaceného volna (byla schválena) a měl 2 dny neomluvené absence. Bude se prodlužovat zkušební doba o 4 dny neplaceného volna a dále o 2 dny neomluvené absence?

Je zaměstnanec povinen vyúčtovat služební cestu, která trvá 6 hodin, a vznikl mu nárok na stravné? Zaměstnanec nechce nic vyplňovat, o stravné zájem nemá. Je zaměstnanec povinen vyúčtovat služební cestu, která trvá 3 hodiny? Byly by náklady vzniklé ve spojitosti se služební cestou (např. jízdenka) daňově uznatelné, i když zaměstnanec služební cestu nevyúčtuje?

Společnost si pronajala byt, ten bude nyní bezplatně poskytovat svému zaměstnanci z titulu příspěvku na přechodné ubytování zaměstnance (zaměstnanec má odlišné místo trvalého pobytu, existuje interní směrnice ohledně poskytnutí příspěvku, jedná se o bezúplatné plnění, protože pronájem platí přímo firma). Pronájem je 8 000 Kč měsíčně. Zaměstnanec má osvobozeno 3,5 tis. Kč. Zbývajících 4,5 tis. Kč bude měsíčně vracet (platit) společnosti, takže mu nevznikne žádný zdanitelný příjem, chápu to takto správně? Bude pro společnost náklad související s vybavením bytu (nábytek, vybavení kuchyně) daňově uznatelný, pokud na to existuje interní směrnice (na základě § 24 odst. 2 písm. j bod 5)? Může si společnost, která je plátcem DPH, nárokovat DPH u nákupu vybavení bytu? Jak je správné řešit spotřebu energií? Chápu správně, že pokud se má jednat o přechodné ubytování, měla by mít smlouvu s energetickou společností sjednána společnost, nebo by ji mohl mít sjednán i zaměstnanec? 

Společnost s. r. o. v roce 2021 nepřispěla svým zaměstnancům na stravování - ani stravenkami, ani nepoužila stravenkový paušál. Nyní se ekonomická situace společnosti zlepšila, může společnost zpětně - to znamená od ledna 2021 - vyplatit svým zaměstnancům stravenkový paušál do října?

Zaměstnavatel pověřil zaměstnance, aby uhradil účet v restauraci za reprezentační akci, a to včetně spropitného. U zaměstnavatele se v plné výši jedná o nedaňový náklad. Zaměstnanec předloží zaměstnavateli účet z restaurace a čestné prohlášení informující o výši ponechaného spropitného. Zaměstnanec uhradil účet hotově (nebyla mu předem poskytnuta záloha od zaměstnavatele). Zaměstnavatel proplatí zaměstnanci celou částku včetně spropitného zaměstnanci. Mohla by částka proplaceného spropitného být u zaměstnance považována za zdanitelný příjem, byť zaměstnanec dostal od zaměstnavatele souhlas s ponecháním spropitného? Bude případně čestné prohlášení pro prokázání výše spropitného dostačující?

Zaměstnanec dostal neschopenku z důvodu karantény, protože byl ve styku s osobou nemocnou na covid-19. Zaměstnavatel mu tedy za prvních čtrnáct dní vyplatí klasickou šedesátiprocentní náhradu mzdy? Tuto náhradu mu nebude ČSSZ kompenzovat?

Zaměstnanec, který odchází do starobního důchodu, má smlouvu s firmou (s. r. o.) na zaměstnání malého rozsahu a bude pobírat měsíčně odměnu 3 400 Kč hrubého. Zaměstnanec není členem statutárního orgánu. Musí z této částky odvádět zdravotní pojištění?

Společnost s. r. o.má jednoho zaměstnance, kterému přispívá částkou 1 000 Kč měsíčně na důchodové pojištění a částkou 1 000 Kč měsíčně na životní pojištění zaměstnance. V roce 2021 společnost přispěla celkem na obě pojištění zaměstnance (leden až září) částkou 18 000 Kč. Může společnost do konce roku zvýšit částku příspěvku na životní a důchodové pojištění, aby celkem v roce 2021 přispěla na obě pojištění částkou 50 000 Kč? Pokud by společnost přispěla ročně částkou např 100 000 Kč na důchodové a penzijní spoření zaměstnance, jaký by byl postup zaúčtování? Při zvýšení částky příspěvku na pojištění je potřeba nějaký interní předpis o zvýšení částky na pojištění?

Pokud by zaměstnavatel platil za zaměstnance (odváděl) penzijní připojištění je to pro zaměstnavatele daňový náklad? Jaké jsou podmínky? Jaký to má dopad pro zaměstnance? Kolik může zaměstnavatel platit při hrubé mzdě 16 800 Kč - kolik chce a nebo je třeba dodržet nějaké pravidla - určité procento z hrubé mzdy. Jak se prosím odvod a předpis účtuje: MD 527/D 333 a MD 333/D 221. 

Máme zaměstnance, který byl dosud pojištěný na Slovensku na základě koordinačních nařízení č. 883/2004 z důvodu souběhu zaměstnání ve více státech. Pojistné z jeho mzdy vydělané v ČR jsme tedy počítali a odváděli na Slovensku. Od 16. 9. 2021 však vykonává práci pouze na území ČR a od tohoto data se jeho příslušnost k právním předpisům změnila. Jakým způsobem bychom měli stanovit vyměřovací základy za září v ČR a na Slovensku?

Firma vlastní vozidlo, plátce DPH, český subjekt. Firma poskytla automobil zaměstnaci pro soukromé účely, kdy 1% z ceny vozu včetně DPH má zaměstnanec srženo ve mzdě. Dále má zaměstnanec přidělenou firemní kartu, z které v plné výši hradí PHM, jak pro soukromé účely, tak pro firemní účely. Jednou měsíčně na základě knihy jízd víme počet ujetých km pro firemní účely a také počet km pro soukromé účely. V tomto případě postupujeme tak, že soukromé km dle výpočtu spotřeby zaměstnanec uhradí zpět firmě včetně DPH. Je tento postup správný? Jak by se muselo postupovat v případě, že by ujeté soukromé kilometry byly významně vyšší? 

Jednatel užívá mobilní telefon pro soukromé i pracovní účely, poměr je stanovený paušálem "odborným odhadem" a tento poměr je průběžně prozkoumáván. Částku, kterou společnost vyhodnotí jako soukromou, vrací do pokladny. Jednateli nevzniká žádný nepeněžní příjem ani jiný benefit. Je možné si u nově pořízeného telefonu, který firma zakoupí, nárokovat plný odpočet DPH? Domnívám se, že ano, že veškeré náklady spojené s mobilním telefonem jsou daňově uznatelné, ale je to dostačující i k plnému nároku DPH? Telefon je vedený jako drobný majetek, účtováno do spotřeby.

Naše firma chce uzavřít pracovní smlouvu na pozici prodavačky s paní narozenou na Ukrajině, která je vdaná za Slováka. Trvalé bydliště mají na Slovensku. Manžel podniká v Česku a s manželkou nyní také bydlí v Česku, kde vlastní rodinný domek. Můžete mi prosím sdělit, jaké povinnosti nám jako zaměstnavateli z plánovaného pracovního poměru vyplývají?

Podnikatel (fyzická osoba) končí podnikání. Následující měsíc pokračuje jako společnost s ručením omezeným. Své zaměstnance z původního podnikání jako FO zaměstná i v pokračujícím podnikání (společnost s ručením omezeným). Jak v tomto případě zaměstnávání správně postupovat?