Expertní odpovědi - strana 4

Máme zaměstnance na DPČ, pobírá starobní důchod. V červenci 2022 dorazil exekuční příkaz (nepřednostní pohledávka) o pokračování v provedení srážek ze mzdy nebo jiného příjmu povinného ze dne 26. 3. 2013 (neodečítá se nezabavitelná částka - srážky provádí také OSSZ), pořadí 27. 3. 2013 (doručeno prvnímu plátci). V srpnu dorazil další exekuční příkaz (nepřednostní pohledávka) ze dne 23. 11. 2018 s pořadím 6. 11. 2018. Mají se nejdříve provádět srážky ve výši 1/3 na exekuční příkaz ze dne 26. 3. 2013? Jaký by byl postup, kdyby zaměstnanec pracoval na DPP místo DPČ?

Společník a jednatel v jedné osobě si chce udělat rekvalifikační kurz na elektrikářské práce, aby firma pak mohla být výdělečná i v této oblasti. Jednatel od společnosti nepobírá odměnu, ani není zaměstnán. Jsou náklady za kurz daňové účinné?

Naše společnost nabízí zaměstnancům jazykové vzdělávání formou kurzů, které se uskutečňují v pracovní době a na pracovišti. Většinou se jedná o skupinové kurzy. Dle kolektivní smlouvy se zaměstnanci podílejí 50% finanční spoluúčasti na jazykovém kurzu. Výše spoluúčasti je jim předepsána dvakrtá ročně, a to srážkou ze mzdy. Společnost si na vstupu uplatňuje 100% nárok na odpočet DPH z došlých faktur, na výstupu při předpisu 50% spoluúčasti pro zaměstnance je k částce zaměstnanci připočítáno také 21% DPH. Jedná se u spoluúčasti zaměstnanců o zdanitelné plnění a je tedy správné dodanění DPH na výstupu? Pokud ano a my máme došlou fakturu za jazykový kurz od neplátce, musíme spoluúčast také dodanit DPH? Pokud je správné dodanění, a my bychom nechtěli po zaměstnanci uhradit částku DPH a odvedli ji z nedaňových nákladů společnosti, měl by uvedený postup dopad do daně z příjmů zaměstnance a do odvodů?

Máme kmenové zaměstnance z Ukrajiny, kterým hradíme ubytování. Na naši společnost byla vystavena faktura za ubytování vystavená třetí osobou, společností, která ubytování poskytuje. Fakturu jsme uhradili. Ze strany zaměstnance, jedná se prosím o nepeněžní plnění, které je od daně z příjmu fyzických osob osvobozeno? Pokud ano, je osvobozeno i od odvodů soc. a zdrav. pojištění? Daňová stránka zaměstnavatele – může být náklad za ubytování zaměstnanců daňově uznatelný?

V naší společnosti poskytujeme zaměstnancům firemní vozidla i k soukromým účelům. Někteří z nich mají místo výkonu práce z domů a ve městech budou muset platit za parkovací místo v modré zóně. Lze do nákladů společnosti zahrnout i tyto náklady ve výši 8 000 Kč/rok na parkovací místo, které se bude nacházet v okolí místa výkonu práce ? Je rozdíl, jestliže zaměstnanec má místo výkonu práce ne z domů (z pobočky) a z domů? Je namístě se zamyslet nad nepeněžním příjmem zaměstnance?

U zahraničních hostů proplácíme jejich výdaje na cestu (letenku, hotel) na základě příkazní smlouvy. Oni si je sami koupí a po prokázání skutečných nákladů mu částku pošleme na účet. Je nějaká možnost, jak bychom mu mohli letenku objednat a zaplatit přímo letecké společnosti?

Musí zaměstnanec české společnosti v případě každé krátkodobé pracovní cesty v rámci EU/EEA a CH mít u sebe Osvědčení o tom, že je zaměstnanec příslušný k sociálnímu zabezpečení v ČR (A1) a je zaměstnavatel povinen, kromě výplaty náhrad výdajů na pokrytí cestovních výdajů a výdajů na stravu, dodržet i minimální lokální pracovně-právní podmínky u takto krátkodobých pracovních cest? Máme tím na mysli místní minimální mzdu. Jedná se o tyto příklady: • Management (řízení, produkce, administrativa) hudebního souboru s českými pracovními smlouvami, vycestují s orchestrem na desetidenní zahraniční turné do Španělska.  • Prodavačka italského nábytku s českou pracovní smlouvu jede na tři dny se zaměstnavatelem do Itálie k jednání s výrobcem a dodavatelem zboží  • Pracovník klinických studií jede na třídenní jednání do mateřské společnosti se sídlem v Chorvatsku  • Ředitel Agentury práce s českou pracovní smlouvou vycestuje do Švédska na tři dny k obchodnímu jednání o pronájmu pracovní síly. 

Lze prodloužit zkušební dobu o dny celodenní návštěvy lékaře a zdravotní volno?

Zaměstnanci poškodili plynové vedení. Firma nám vystavila fakturu za opravu - je tento náklad daňový? Škoda jim nebyla připsána k úhradě.

Zaměstnankyně má děti ve střídavé péči, zároveň má na děti platit výživné (část dlužného výživného na které je výkon rozhodnutí OS a měsíčně běžné výživné). Může zaměstnavatel při výpočtu srážek uplatnit děti jako vyživované osoby na danou vyživovací povinnost i přes to, že bývalý manžel platí vyšší část výživného, nebo bude uplatněna nezabavitelná částka pouze na zaměstnankyni?

Obchodní společnost s ročním obratem 500 mil. Kč má výdaje na reprezentaci za rok 300 000 Kč. Jsou placeny firemní bankovní kartou, účtovány jako nedaňové náklady na MD 513. Jedná se zejména o výdaje na pracovní obědy se stávajícími klienty, či s budoucími zákazníky. Účtenky (doklady o platbách kartou) předkládají tři zaměstnanci – obchodní ředitelé. Je možné stanovit na základě údajů minulých let paušál pro každého ředitele, ve výši 100 000 Kč na rok, které by mohl utratit – platby platební kartou? Obchodní ředitel by nemusel předkládat účtenky. V restauracích dnes jsou povětšinou doklady na takovém papíře, že stejně jsou za několik měsíců nečitelné.

V § 6 odst. 6 se o novele daně z příjmů platné od 1.7.2022 mění % přidanění u zaměstnanců používajících služební vozidlo pro soukromé účely takto: „je-li motorové vozidlo s nejvyšší vstupní cenou nízkoemisním motorovým vozidlem, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 0,5 % ze vstupní ceny tohoto motorového vozidla“. Není mi přesně jasné, jak poznat, zda je vozidlo "nízkoemisní". Lze toto najít ve VTP pod nějakým kódem či označením?

Společnost vyplatila zaměstnancům mimořádnou odměnu ve výši 30 000 Kč k 30. výročí trvání společnosti. Bude se tato částka započítávat do průměru na dovolenou apod.?

Jsme firma a. s., plátci DPH. Náš zaměstnanec nás požádal o zakoupení online kurzu ze třetí země (USA). Avšak v systému nešly nastavit údaje naší firmy, a tak dodavatel vystavil fakturu jmenovitě na našeho zaměstnance, o firmě tu není zmínka (kromě koncové e-mailové adresy zaměstnance). Jak prosím máme postupovat v případě DPH? Můžeme zde uplatnit reverse charge? (řádky 12, 43 přiznání DPH, KH oddíl A.2.) Můžeme si dát tento kurz klasicky do nákladů firmy? Druhá situace - stejný případ, ale neobdržíme klasickou fakturu (invoice), ale pouze "Receipt" (potvrzení o platbě). Jak postupovat v těchto případech ohledně DPH? Lze uplatnit klasický reverse charge (řádky 12, 43 DPH, oddíl KH A.2.) na "Receipt"? Můžeme si kurz zařadit v tomto případě do nákladů?

Náš zaměstnanec způsobil škodu na služebním automobilu a pojišťovna nám zaplatila na účet společnosti částku poníženou o spoluúčast (1 000 Kč). Částka, kterou pojišťovna vyčíslila k náhradě škody a výplatě, se rovná částce bez DPH z faktury, kterou vystavila společnost za opravu auta. Fakturu jsme si dali do nákladů a odečetli DPH. Na účet nám bylo pojišťovnou zasláno o 1 000 Kč méně (o částku spoluúčasti). Mám teď chtít po zaměstnanci úhradu 1 000 Kč jako spoluúčast? Na tiskopis pojišťovny jsme psali, že požadujeme náhradu od zaměstnance v plné výši (včetně DPH), ale pojišťovna poslala peníze bez DPH. DPH si odečítáme z fa a základ z faktury zůstane v nákladech (což je o tu 1000 Kč více). Nevadí, do tržeb dám to, co přišlo z pojišťovny. Nemám po zaměstnanci chtít ne jen spoluúčast, ale i DPH? Nebo nemusím požadovat ani tu 1 000 Kč spoluúčasti? Jak účtovat? 

Zaměstnankyni byla povolena insolvence a nám jako zaměstnavateli vznikla povinnost provádění srážek ze mzdy pro insolvenci, kterou musíme vypočítat dle metodiky. Insolvenci má naše zaměstnankyně společně s manželem (společné oddlužení manželů). Společně mají 2 děti. U zaměstnankyně budeme teda odečítat: Základní nezabavitelnou částku + částku za manžela. Jak to prosím bude se dvěma dětmi? Tu si odečte pouze jeden z manželů nebo máme odečíst zaměstnankyni také částku za 2 další vyživovací osoby? Zaměstnankyně pobírá inv. důchod, pracuje u nás na zkrácený úvazek a průměrná čistá mzda činí cca 11 200 Kč. Pokud bychom odečetli nezabavitelnou částku + částku za manžela a k tomu 2 děti, tak nám vychází nulová částka ke stržení. Daňový bonus na obě děti je vyplácen manželovi. Je postup správný, tj. odečíst zákl. nezabavitelnou částku + částku za manžela + částku za další 2 vyživované osoby – děti?

Zaměstnanec má exekuci na výživné a dlužné výživné a další nepřednostní pohledávky. Nyní dorazila další přednostní pohledávka, má tato přednost před nepřednostní pohledávkou, ale až po výživném nebo ji budu brát jako exekuci podle data, až po uhrazení výživného a doplacení starých nepřednostních pohledávek?

Zaměstnanec má předností exekuci dlužné výživné, které se strhává. Teď dorazila nepřednostní pohledávka. Bude čekat až se zaplatí dlužné výživné?

Naše zaměstnankyně pojede na týden na letní (sportovní) soustředění s gymnastkami jako trenérka. Všechny podmínky dle § 203a ZP jsou splněny. Zaměstnankyně již několik let soustavně s mládeží pracuje. Přeme se ale o to, zda se z její strany jedná o bezplatnou práci s dětmi či práci placenou. Celý rok pracuje bezplatně, ale na konci roku dostane symbolickou odměnu, (dle toho, jaké jsou peníze v tělovýchovné jednotě) vyplacenu na základě dohody o provedení práce. Ona tvrdí, že se jedná o práci bezplatnou, a odvolává se na sdělení čssz : Podmínka bezplatnosti práce s dětmi a mládeží nejméně po dobu 1 roku před uvolněním neznamená, že uvolněný zaměstnanec musí činnost, pro kterou byl uvolněn, vykonávat bezplatně. Pořadatel tábora nebo sportovního soustředění může sjednat s uvolněným zaměstnancem např. základní pracovněprávní vztah (nejčastěji pravděpodobně dohodu o provedení práce) a poskytovat za vykonanou práci mzdu či odměnu. Já si ale myslím, že i když dostane zaplaceno jen 1× za rok, nejedná se práci bezplatnou. A sdělení čssz jsem pochopila tak, že práce na onom soustředění může být placená (ne ta soustavná práce s dětmi 1 rok před uvolněním). 

Máme více zaměstnanců ve stejné pozici - stejná náplň činnosti a pozice v pracovní smlouvě. Bohužel ne všichni zaměstnanci na této pozici mají stejný základ ve mzdovém dodatku. Rozdíly vznikly zejména z doby, po kterou jsou u nás zaměstnání. Jako možné řešení vidím ve zpracování směrnice, kde jsou stanovena kritéria pro hodnocení. Směrnice by obsahovala cca 19 hodnoticích kritérii (hard a soft skills). Jednotlivá úroveň těchto kritérií je bodově ohodnocena. Na základě konečného součtu a stanovených pravidel jsou zaměstnanci ohodnoceni a zatřízeni do 3 skupin - junior, senior, master. Tyto tři skupiny mají stanové základy. Lidé v těchto jednotlivých skupinách mají stejné základy - tím by byla zajištěno, že nedochází k diskriminaci. Lidé by byli s těmito pravidly a výsledky seznámeni. Je toto prosím dostatečný nástroj, který by firmu v případě kontroly od inspektorátu práce ochránil? Na co si dát případně pozor?