Expertní odpovědi - strana 9

Společnost má 4 společníky, kteří jsou i jednateli společnosti. V době úmrtí jednoho z nich již byla provedena účetní závěrka, valnou hromadou byl schválen hospodářský výsledek za rok 2009 vč. rozdělení zisku. Srážková daň byla již zaplacena a část zisku vyplaceno tento měsíc. 1) Je možno nyní vyplatit i zbytek zisku 3 společníkům a do dědického řízení nechat jen zbytek zisku zemřelého? 2) Bude nutno udělat mimořádnou účetní závěrků za 1 měsíc roku 2010? 3) Bude nutno stanovit obchodní podíl společnosti soudním znalcem nebo se bude vycházet z vlastního jmění společnosti?

Firma má 2 společníky, kteří jsou oba i jednateli. Každý z nich může vystupovat samostatně. 1) Ke kterému dni nejdéle je nutno schválit valnou hromadou účetní závěrku za rok 2009? 2) Jaká je nejdelší doba pro výplatu zisku, který valná hromada schválí? 3) Do jaké doby musí být zisk zdaněn a do kdy musí být daň odvedena? 4) Je možné, aby firma odvedla daň a výplatu zisku vyplácela postupně podle svých finančních možností, když s tím společníci souhlasí?

- Jaké konkrétní položky má obsahovat účetní závěrka předkládaná ke schválení shromáždění SVJ - schvaluje se jako celek nebo po jednotlivých položkách? - Proč se schvaluje - dle jakého zákona? - Jaký je termín pro její schválení? - Je správné, že se schvaluje až po odevzdání daňového přiznání a předání do Sbírky listin obchodního soudu? - Co by se stalo, kdyby nebyla schválena?

Jsme s. r. o, účtujeme v hospodářském roce od 1. 9. do 31. 8. Nyní budu zpracovávat účetní závěrku za období od 1. 9. 2008 do 31. 8. 2009. Jakou sazbou a v jaké odpisové skupině budu odpisovat osobní automobily? Nevím přesně, od kdy je zrušena odpisová skupina 1a.

Prosím o kontrolu účetního postupu: U členů družstva, kteří si „splácí“ městský byt, na který složili zálohu, jsou pouze úhrady předpisů měsíčních záloh. Jsem členem a účetní závěrka se mi nezdá. Zvolila bych následující postup: Předpis měsíčních záloh člena (FO, poplatek za správu, služby, ostatní mimořádné výdaje - dáno do FO) 311/324 (001, 002, 003...). Úhrada - inkasem 221/311. Smluvní platba za správu účetní firmě - měsíčně 518/321 + úhrada 321/221 + roční zúčtování na správa 324/602. Faktura za služby - svoz odpadu + vodné, stočné 315/321 + vyúčtování služeb 324/315. Úhrada dodavatelům služeb 321/221. Doporučíte mi prosím literaturu? Bytová družstva neumím. Váhám nad knihou paní Marty Neplechové.

Může malá veřejná obchodní společnost, která nemá povinnost auditu, vést účetnictví v zjednodušeném rozsahu? Pan Tomáš Dvořák v publikaci „Osobní obchodní společnosti“ uvádí, že v. o. s. musí vést účetnictví v plném rozsahu. Domnívám se, že to tak není, že může vést účetnictví v zjednodušeném rozsahu.

Jsme organizace v. v. i. Daň z příjmu právnických osob za r. 2007 jsme podali k 31. 3. 2008. Dle sdělení FÚ, jsme tak měli učinit až k 30. 6. 2008. Vznikl přeplatek. Můj dotaz zní: zálohu na daň z příjmu k 15. 6. 2008 jsme uhradili dle daňového přiznání, takže byla nižší. Problém nastal v tom, že dle FÚ měla být ve výši dle daňového přiznání za r. 2006, protože ještě neuplynula lhůta pro nové vyměření záloh. A nyní nám přišel výměr úroků z prodlení za 14 dnů. Od 16. 6. – 30. 6. 2008. K 1. 7. 2008 si tento nedoplatek vzali z přeplatku na dani. Přeplatek vlastně ležel na účtu FÚ od 1. 4. 2008, tj. 3 měsíce a přesto nám vyměřili úroky z prodlení. Je mi jasné, že úroky budeme muset uhradit, mělo by však, podle Vás, naději odvolání? Jsme vlastně potrestáni za to, že podáváme daňové přiznání včas a nevyužíváme prodlouženou lhůtu. Nikde v zákoně mi totiž nevyplynula povinnost podat daňové přiznání až k 30. 6. 2008, ale jen možnost. Nebo se mýlím?

Jsme s. r. o., plátci DPH, spediční firma. Vedeme zásoby písku  typ B. Na konci roku účtujeme: 1. 504/132 vyskladnění PS 2. 132/504 dle inventury  převod na sklad 3 .504/132 ztratné 4. 132/648 přebytek 5. 549/132 manko nad normu. Zůstatek 132 se rovná skut. inventuře /=PS nového roku. Nyní jsme během roku 1 sklad prodali k tomuto datu jsme provedli inventuru a zaúčtovali obdobně, jako to děláme na konci roku (body 1  5 plus prodej na fakturu 321/604 a zrušení skladu 504/132. Tím máme 132=0. Je toto účtování správné?

V oblasti drobného majetku jsme v různých návrzích, návodech našli mnoho různých variant řešení. Prosíme o posouzení zda-li náš způsob účtování o drobném majetku (naše vnitřní směrnice) je v rámci platných předpisů správný. 1) Kancelářské potřeby – papíry, tonery, apod. jsou účtovány přímo do nákladů na účet 501. (Kancelářské potřeby se nenakupují do zásoby ale přímo ke spotřebě) 2) Drobný hmotný majetek v hodnotě do 10 000 Kč je účtován přímo do nákladů na účet 501 3) Drobný dlouhodobý majetek v hodnotě od 10 000 Kč do 40 000 Kč je veden jako zásoba a je účtován do nákladů při vyskladnění na účet 501. 4) Drobný nehmotný majetek do 60 000 Kč je účtován do nákladů společnosti na účet 518. Popis naší účetní jednotky: Průměrný roční obrat: 10 000 000 Kč. Průměrný roční úhrn drobného hmotného majetku: do 40 000 Kč (výjimečně až 80 000 Kč). Průměrný roční úhrn drobného nehmotného majetku: do 20 000 Kč (výjimečně až 80 000 Kč).

Společnost s ručením omezeným koupila jinou společnost s ručením omezeným a stala se jejím jediným vlastníkem. Tato společnost bude její dceřinou společností. Jak o této koupi účtovat a jak postupovat při účetní závěrce obou s. r. o.?

Společnost s r. o. má pronajaté prostory, za které platí vedle nájemného i měsíční zálohy na služby(vodné, stočné, el.energii apod. ) Zálohy zaplacené v roce 2007 ve výši 10 000 Kč byly zaúčtovány na účet MD 314/D 321. Na konci roku 2007 byla vytvořena dohadná položka k nevyfakturovaným dodávkám služeb: MD 518/D 389 10 000,00 Kč. Až nyní v červnu jsme obdrželi vyúčtování výše uvedených služeb na 15 000,00 Kč + DPH. Budeme účtovat: MD 389/D 321 10 000 Kč, MD 518/D 321 5 000 Kč. Je 5 000 Kč daňově uznatelný náklad v roce 2008 ?

Součástí daňového přiznání, které vypracuje s. r. o., je výsledovka, rozvaha a příloha k závěrce. Tyto se předkládají FÚ. Předkládají se i jinam? Např. Český statistický úřad, Obchodní soud apod.?

Jsme právnická osoba – družstvo, plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. V účetnictví používáme pro účtování cizích měn denní kurz České národní banky. Zaměstnanci byli vysláni na zahraniční pracovní cestu. Dne 9. 6. 2008 jsem vyzvedli u KB valuty v EUR. Na dokladu z KB byl uveden kurz 25,15. Tento účetní případ jsme zaúčtovali MD 261 AÚ peníze na cestě valuty přepočteno kurzem KB 25,15, Dal 221. Valuty jsme přijali 9. 6. 2008 do pokladny a zaúčtovali MD 211 AÚ valutová pokladna, Dal 261 AÚ peníze na cestě valuty – přepočteno kurzem ČNB z 9. 6. 2008, který činil 24,655. Rozdíl mezi kurzem KB a ČNB z 9. 6. 2008 jsme zaúčtovali na MD účet 568 ostatní finanční náklady. Záloha byla zaměstnancům vyplacena 10. 6. 2008 a zaúčtována MD 335 Dal 211. ČNB na internetu uvádí aktuální kurz ve 14.30 hodin, který je tedy platný od 14.30 hod. 9. 6. do 14.30 hod. 10. 6. V případě, že záloha byla zaměstnancům vyplacena 10. 6. v dopoledních hodinách, je správné výplatu zálohy zaměstnancům zaúčtovat přepočtenou kurzem z 9. 6.? Pokud by záloha byla přepočtena kurzem z 9. 6., již by nevznikl kurzový rozdíl, neboť v pokladně máme peníze přepočteny kurzem z 9. 6. Při vyúčtování zahraniční pracovní cesty příklad 20. 6. zaúčtujeme MD 512 cestovné, Dal 335, přepočteno kurzem ČNB z 20. 6. Na účtu 335 nám potom vznikne kurzový rozdíl mezi poskytnutou zálohou ze dne 10. 6. a vyúčtovanou pracovní cestou 20. 6. Tento rozdíl zaúčtujeme na kurzové rozdíly 563 nebo 663. Je náš postup správný?

Naše společnost s ručením omezeným koupila obchodní podíl ve slovenské společnosti (200 000 SKK, tj. 50 %). Musí se počítat kurzový rozdíl ke konci roku a při každé změně výše podílu?

Převzala jsem základní školu, mají podvojné účetnictví, program KEO a zjistil jsem velké rozdíly na účtech 384 a 389, kam zřejmě účtovali nějaké částky tak, aby urovnali nějaké hlídané účty. Je to asi od roku 2003 do roku 2006. Nenašla jsem v účetních souvztažnostech pro příspěvkové organizace účet 688 nebo 588, asi by u této organizace nemělo docházet k nezjištěným chybám, ale zpětně dohledávat již nelze. Kam rozdíly zúčtovat, tak aby to vyhovovalo auditu i finančnímu úřadu?

1) Může s. r. o. rozhodnout o rozdělení zisku v průběhu 1 roku vícekrát? Např.: Dne 20. 6. 2008 proběhne VH schvalující účetní závěrku roku 2007 a zároveň rozhodne o rozdělení zisku ve výši 1 mil. Kč takto: -500 tis. podíly společníků -50 tis. příděl do fondu péče o zam. -450 tis. nerozd. zisk. Daň bude sražena a odvedena z 500 tis. Vzhledem k dobré fin. situaci rozhodne VH v 11/08 nerozdělený zisk použít (420 tis. podíly, 30 tis. fond POZ). Daň bude sražena a odvedena ze 420 tis. Je to takto možné? Nebo lze o dalším využití nerozděleného zisku rozhodovat až v následujícím roce? 2) Jak postupovat při zveřejňování zisku v OR? Je to potřeba udělat 2x (po každé VH), nebo stačí jedenkrát koncem roku? Jaká je vůbec správná forma a správný postup při zveřejnění rozdělení zisku? 3) Pokud by se podíly vyplácely postupně - např. 1. 7. 2008 -100 tis., 1. 8. -150 tis. a 1. 9. 250 tis., bude sražena a odvedena daň postupně z jednotlivých částek v závislosti na datu jejich výplaty nebo najednou při výplatě první z nich?

SRO vedoucí účetnictví, plátce DPH, požádala za rok 2006 Daňový úrad Bratislava o vrácení slovenské DPH zaplacené ve fakturách od různých slovenských dodavatelů. Tato DPH byla vrácená na účet společnosti v červenci 2007. Jak se tato částka má správně zaúčtovat a je předmětem daně z příjmů? Nejsem si zcela jistá, zda SRO ji neměla zahrnout do DPPO již v roce 2006?

Základní umělecká škola (příspěvková organizace) zřízená městem, sídlí v budově, kterou má pronajatou od města - svého zřizovatele. Musí tuto budovu (tento pronájem) vést na svých podrozvahových účtech a v jaké ceně - ve výši ceny budovy vedené v účetnictví města?

Společnost s ručením omezeným a fyzické osoby - cizinci, zasílají do sbírky listin, pokud nepodléhají auditu: 1) výkaz zisků a ztrát, 2) rozvahu, 3) přílohu? A) Od roku 2007 přebírají OR tyto listiny jen v elektronické podobě. Je možno takto zaslat i přílohu nebo jen tabulkové výkazy? B) Když firma dluží zápis do Sbírky listin za minulé 2 roky, může poslat výkazy ještě poštou (fotokopie z FÚ), nebo už také jen v elektronické podobě?

Cestovní agentura, plátce DPH, podvojné účetnictví. Jsme cestovní agentura zabývající se aktivním cestovním ruchem. Našimi odběrateli jsou cestovní kanceláře(agentury)v Rakousku a Německu. V Brně jsme pořádali silvestrovský pobytový zájezd v rozmezí 29. 12. 07 - 1. 1. 08. Vydanou fakturu jsem vystavila s datem DZP 1. 1. 2008, tj. ve výnosech ji budu mít v roce 2008. Od hotelu, kde byli tito klienti ubytováni, jsem dostala nákladovou fakturu s datem DZP 31. 12. 2007. Můžu si tuto nákladovou fakturu také zaúčtovat do roku 2007, když výnosy z tohoto pobytu se mi promítnou až do roku 2008? Nebo musím tuto nákladovou fakturu zaúčtovat na účet 381-náklady příštích období? ( obě faktury, jak vydaná tak i přijatá, byly zálohově zaplaceny v roce 2007, takže DPH na vstupu i výstupu je z naší strany vypořádáno za období 12/07).