Expertní odpovědi - strana 438

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Máme také školní jídelnu, ve které se stravují žáci i zaměstnanci školy, případně v rámci doplňkové činnosti cizí strávníci. Asi 3 žáci musí mít bezlepkovou dietu. Prosím, musíme kvůli těmto žákům s bezlepkovou dietou platit každý měsíc nutriční terapeutku? Nestačilo by např. zaplatit za sestavení několika vhodných jídelníčků pro tyto žáky, které by se pak používaly? Vždyť naše kuchařky jsou samy schopné bezlepkovou stravu uvařit. Nebo nějaké jiné řešení?

Mám v části své nemovitosti (vlastním ji jako občan) malé bistro, se kterým podnikám (výdaje paušálem). Domluvila jsem se ale smluvně s jedním pánem, že si každé dva dny v týdnu může kuchyň bistra pronajmout (já budu mít zavřeno) a on tam bude vyrábět marmelády. Musí si pak po sobě uklidit, zaplatit energie a pronájem 300 Kč na den. Daním tento příjem podle § 7 nebo § 9? 

TJ Sokol je plátce DPH. Teď si nechal postavit hřiště na volejbal a dodavatel je plátce DPH. Musí být faktura vystavena v přenesenné daňové povinnosti a Sokol pak odvede daň, ale neuplatní si nárok na odpočet (nebude z toho mít příjmy, je to jen pro potřeby členů), nebo může být faktura rovnou vystavena s daní s tím, že Sokol prohlásí, že to má pro neekonomickou činnost?

Koupili jsem si v kamenné prodejně kočárek. Používáme ho půl roku. Po půl roce kočárek změnil barvu z černé na šedivou až stříbrno-hnědou, jednoduše vybledl. Je opravdu ošklivý a bylo nám řešeno, že reklamaci z důvodu vyšisování barvy zamítají a nevyřizují. Kočárek je ošklivý, na první pohled je změna barvy patrná pokud si odhrneme kousek látky, která překrývá tu původní černou - rozdíl je patrný na první pohled. Máme nějakou šanci s reklamací uspět? Pokud máme jakoukoliv šanci s reklamací uspět - co bychom měli nejlépe uvést do reklamačního formuláře -  např. jaké ustanovení zákona se na toto vztahuje či jiné argumenty?

Nepodnikající osoba plátce DPH pronajímá objekt s nebytovými prostory vč. DPH. Nyní se  rozhodl koupit byt, který bude sloužit částečně k pronájmu a částečně k jiným než ekonomickým účelům. Daňový subjekt si chce DPH z pořízeného bytu uplatnit alespoň poměrnou částí. Jelikož v dalším roce již nebude možné si vybrat, zda pronájem bytových prostor osvobodit nebo zatížit DPH, nevím, zda má nyní (kdy je ještě možnost výběru) uplatnit si DPH na vstupu když je zřejmé, že od příštího roku bude pronájem muset být osvobozen bez nároku na odpočet DPH. Případně kdyby si nyní uplatnil DPH poměrovým kofecientem ve výši např. 80%, jak postupovat příští rok při vypořádání?

Jsme s. r. o., plátce DPH, máme přijatou fakturu od Vodafone za novou SIM kartu. Celková částka je 0 Kč. Máme ji zadávat do účetnictví, nebo ne? Názory jsou různé. 

Kdo odvádí DPH v tomto případě: Zákazník je registrovaný v Rakousku a poskytujeme mu službu na rakouské DIČ (což by odpovídalo reverse-charge), služba je ale poskytovaná v České republice (zákazník zde má prostory na výrobu, což by odpovídalo pro změnu tuzemské dani)? Jak je to s fakturací, má být fakturováno bez DPH, nebo včetně?

Jsme český plátce DIČ CZ a poskytujeme služby, např. balení, analýzy léků pro švýcarskou společnost. Uvádíme služby do řádku 26 v daňovém přiznání a na vstupu uplatňujeme DPH u přijatých služeb u materiálů aj. Musíme ověřovat ve Švýcarsku zákon DPH a vyhledat, zda jsme povinni zaplatit daň ve Švýcarsku? Co je nutné uvést na fakturu vydanou v případě služby? Obdobně jako u poskytnutí služby do země v EU "daň odvede příjemce služby"? 

Německý občan, který se natrvalo usadil v ČR (v SRN si odhlásil trvalé bydliště, v ČR si zakoupil zemědělský statek na chov koní, kde trvale bydlí) má příjmy v ČR z titulu pronájmu nemovitostí (tohoto statku) svému s. r. o., která tento statek provozuje. Tento německý občan musí tak podat v ČR přiznání k dani z příjmů fyzických osoba, má ale také příjmy z pronájmu v SRN, musí tyto německé příjmy zohlednit v českém přiznání k DPFO? Dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění čl. 23 odst 2 pís. a) se uplatní vynětí s výhradou progrese, solidární daň se nepoužije na § 9 zákona o daních z příjmů, dle mého názoru tak neuvedení německého pronájmu v českém přiznání není nutné. 

Společnost s r. o. je vlastněna z 60 % německým společníkem č. 1, který je zároveň prokuristou, a z 40 % dalším německým společníkem č. 2, který je jednatelem. Oba společníci pracují pro s. r. o. bez odměny, oba společníci používají firemní automobil a mobilní telefon. Má toto nastavení negativní vliv na nepeněžní příjem na straně společníků nebo na případnou neuznatelnost daňových nákladů aut (odpisy, PHM) na straně s. r. o.? Společník č. 1 žije z pronájmu nemovitostí v Německu a společník č. 2 žije z výkonu zaměstnání v Německu. Společník č. 1 se stal českým rezidentem (trvale žije v ČR, bydlí v majetku s. r. o.), společník č. 2 je rezidentem v SRN. 

Veřejná obchodní společnost (finanční poradenství) měla dva společníky, majetkově 50 % / 50 %. Jeden ze společníků ukončil svoji činnost k 30. 6. 2020 postoupením smlouvy na jiného společníka. Odcházející společník jako vyrovnání obdržel od společnosti "nepeněžní vyrovnání" v podobě klientského kmene, tedy 50/50. Nyní potřebuji dořešit správné účetní a daňové vyrovnání s odcházejícím společníkem k 30. 6. 2020. Společnost nemá žádný vlastní kapitál, tam tedy k žádnému vyrovnání nedojde. Jak je to ale s výsledkem hospodaření k uvedenému datu? Zisk zaúčtuji MD 596/D 364 a společnost společníkovi zisk vyplatí, a on si pak zisk za tento půl rok dá do daňového přiznání? Nebo si zisk vyplatí oba původní společníci, a dají do daňových přiznání? Současní společníci mají 99%/1%. Nebo je to všechno ještě jinak, a odcházející společník byl vyrovnán "nepeněžně"? 

Společnost s r. o., plátce DPH, v majetku budova od r. 1990 užívaná v obou patrech jako prodejní prostory. Od r. 2019 prováděno technické zhodnocení, které bylo dokončeno v 8/2020. Na základě kolaudačního souhlasu byly povoleny stavební úpravy a změna užívání polyfunkčního objektu - 2. NP bude užíváno jako byty. V 1. NP jsou umístěny komerční prostory. Vzhledem k tomu, že technické zhodnocení bylo prováděno ve vlastní režii (pomocí různých subdodavatelů) jsme povinní dle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH odvést z dokončeného technického zhodnocení daň a následně případně nárokovat DPH dle § 72 odst. 2 písm. c) (pravděpodobně nebudeme mít nárok)? Jelikož se jedná o technické zhodnocení - stavba pro sociální bydlení (bytové jednotky) můžeme uplatnit sazbu DPH ve výši 15 %?

Firma s. r. o. má v nájmu část budovy (skladové prostory), ve které nechala provést montáž vody, odpadů a rozvodů vzduchu v hodnotě 30 000 Kč bez DPH. Jedná se o technické zhodnocení? Jak účetně a daňově postupovat?

OSVČ poskytuje účetní služby v rodinném domě, ve kterém bydlí (má zde trvalý pobyt), avšak dům nevlastní. Dům je pouze v majetku přítele. V domě má svoji kancelář, kde účtuje. Klienti předávají doklady na různých místech, do kanceláře v domě nechodí. Musí si tato účetní zřídit v rodinném domě provozovnu, nebo jí stačí jen místo podnikání? A pokud musí zřídit provozovnu, potřebuje k tomu od přítele nějaké písemné povolení, nebo stačí trvalý pobyt, který zde účetní má?

Česká firma přijala službu - překlad webových stránek od dodatele z Austrálie. Faktura se jmenuje daňový doklad a je vyčíslena v Kč, sídlo dodavatele je Austrálie, DIČ neuvádí. Jak tuto fakturu zaúčtovat správně ohledně DPH?

Společnost s r. o. x let vlastní nemovitost chalupu s pozemky - pole zahrada. Nyní chce vše prodat. Jak to bude s DPH? Bude se účtovat jen u nemovitosti a v jaké výši? Prodej bude soukromé fyzické osobě. Nemovitost je v dost špatném stavu, jak určit cenu za nemovitost a za pozemky i vzhledem k DPH? Udělat odhad a dle toho uvést cenu v kupní smlouvě, a pokud bude výnos z prodeje vyšší než odhad, tak upravit poměrem v %?

Za jakých podmínek lze odpisovat nákup čtyřkolky do firmy, uplatnit DPH a jak je to se silniční daní? Vedu daňovou evidenci.

Jak správně zaúčtovat závazek na roční platbu rozhlasového poplatku? Chtěla jsem účtovat MD 518/D 325 nebo MD 518/D 345.

Firma provádí opravy a instalace strojů a účtuje o zásobách způsobem B. V tomto případě náš odběratel reklamoval jeden vadný díl stroje, reklamace byla uznaná naším japonským dodavatelem/výrobcem a tento výrobce nám zaslal náhradní díl zdarma. Díl došel z Japonska a nám bylo dopravcem vyfakturováno clo, poplatky a skladné. Na náš dotaz, zda nemohou i toto vyfakturovat odesílateli, bylo odpovězeno dopravcem záporně. Tyto faktury jsme tedy akceptovali, zaúčtovali na účet 504 a uhradili. Díl jsme naskladnili v pořizovací ceně pouze v hodnotě těchto poplatků (cca 4 000 Kč) a za pár dní vyskladnili pro výměnu u odběratele. Následně ale japonský výrobce dodatečně uhradil dopravci i to naše clo, poplatky a skladné a na základě toho jsme od dopravce obdrželi dobropisy v plné částce k těm poplatkům. Jak postupovat dál, když náhradní díl už na skladě nemáme? Stačí, když "mimo sklad" zaúčtujeme dobropisy minusem na 504 a nic víc? 

Česká firma (plátce DPH) fakturuje měsíční pronájem plochy pro parkování vozidla slovenské firmě (plátce DPH, sídlo na Slovensku, slovenské DIČ). Parkovací plocha je v majetku české firmy a nachází se na území ČR. Fakturovat s DPH nebo bez DPH? Pokud by slovenská firma dodala české DIČ byla by fakturace s DPH? Může si česká firma, bez znalosti českého DIČ slovenské firmy, nějakým způsobem sama ověřit, zda je slovenská firma registrována k DPH v ČR?