Expertní odpovědi - strana 436

Kdo odvádí DPH v tomto případě: Zákazník je registrovaný v Rakousku a poskytujeme mu službu na rakouské DIČ (což by odpovídalo reverse-charge), služba je ale poskytovaná v České republice (zákazník zde má prostory na výrobu, což by odpovídalo pro změnu tuzemské dani)? Jak je to s fakturací, má být fakturováno bez DPH, nebo včetně?

Jsme český plátce DIČ CZ a poskytujeme služby, např. balení, analýzy léků pro švýcarskou společnost. Uvádíme služby do řádku 26 v daňovém přiznání a na vstupu uplatňujeme DPH u přijatých služeb u materiálů aj. Musíme ověřovat ve Švýcarsku zákon DPH a vyhledat, zda jsme povinni zaplatit daň ve Švýcarsku? Co je nutné uvést na fakturu vydanou v případě služby? Obdobně jako u poskytnutí služby do země v EU "daň odvede příjemce služby"? 

Německý občan, který se natrvalo usadil v ČR (v SRN si odhlásil trvalé bydliště, v ČR si zakoupil zemědělský statek na chov koní, kde trvale bydlí) má příjmy v ČR z titulu pronájmu nemovitostí (tohoto statku) svému s. r. o., která tento statek provozuje. Tento německý občan musí tak podat v ČR přiznání k dani z příjmů fyzických osoba, má ale také příjmy z pronájmu v SRN, musí tyto německé příjmy zohlednit v českém přiznání k DPFO? Dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění čl. 23 odst 2 pís. a) se uplatní vynětí s výhradou progrese, solidární daň se nepoužije na § 9 zákona o daních z příjmů, dle mého názoru tak neuvedení německého pronájmu v českém přiznání není nutné. 

Společnost s r. o. je vlastněna z 60 % německým společníkem č. 1, který je zároveň prokuristou, a z 40 % dalším německým společníkem č. 2, který je jednatelem. Oba společníci pracují pro s. r. o. bez odměny, oba společníci používají firemní automobil a mobilní telefon. Má toto nastavení negativní vliv na nepeněžní příjem na straně společníků nebo na případnou neuznatelnost daňových nákladů aut (odpisy, PHM) na straně s. r. o.? Společník č. 1 žije z pronájmu nemovitostí v Německu a společník č. 2 žije z výkonu zaměstnání v Německu. Společník č. 1 se stal českým rezidentem (trvale žije v ČR, bydlí v majetku s. r. o.), společník č. 2 je rezidentem v SRN. 

Veřejná obchodní společnost (finanční poradenství) měla dva společníky, majetkově 50 % / 50 %. Jeden ze společníků ukončil svoji činnost k 30. 6. 2020 postoupením smlouvy na jiného společníka. Odcházející společník jako vyrovnání obdržel od společnosti "nepeněžní vyrovnání" v podobě klientského kmene, tedy 50/50. Nyní potřebuji dořešit správné účetní a daňové vyrovnání s odcházejícím společníkem k 30. 6. 2020. Společnost nemá žádný vlastní kapitál, tam tedy k žádnému vyrovnání nedojde. Jak je to ale s výsledkem hospodaření k uvedenému datu? Zisk zaúčtuji MD 596/D 364 a společnost společníkovi zisk vyplatí, a on si pak zisk za tento půl rok dá do daňového přiznání? Nebo si zisk vyplatí oba původní společníci, a dají do daňových přiznání? Současní společníci mají 99%/1%. Nebo je to všechno ještě jinak, a odcházející společník byl vyrovnán "nepeněžně"? 

Společnost s r. o., plátce DPH, v majetku budova od r. 1990 užívaná v obou patrech jako prodejní prostory. Od r. 2019 prováděno technické zhodnocení, které bylo dokončeno v 8/2020. Na základě kolaudačního souhlasu byly povoleny stavební úpravy a změna užívání polyfunkčního objektu - 2. NP bude užíváno jako byty. V 1. NP jsou umístěny komerční prostory. Vzhledem k tomu, že technické zhodnocení bylo prováděno ve vlastní režii (pomocí různých subdodavatelů) jsme povinní dle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH odvést z dokončeného technického zhodnocení daň a následně případně nárokovat DPH dle § 72 odst. 2 písm. c) (pravděpodobně nebudeme mít nárok)? Jelikož se jedná o technické zhodnocení - stavba pro sociální bydlení (bytové jednotky) můžeme uplatnit sazbu DPH ve výši 15 %?

Firma s. r. o. má v nájmu část budovy (skladové prostory), ve které nechala provést montáž vody, odpadů a rozvodů vzduchu v hodnotě 30 000 Kč bez DPH. Jedná se o technické zhodnocení? Jak účetně a daňově postupovat?

OSVČ poskytuje účetní služby v rodinném domě, ve kterém bydlí (má zde trvalý pobyt), avšak dům nevlastní. Dům je pouze v majetku přítele. V domě má svoji kancelář, kde účtuje. Klienti předávají doklady na různých místech, do kanceláře v domě nechodí. Musí si tato účetní zřídit v rodinném domě provozovnu, nebo jí stačí jen místo podnikání? A pokud musí zřídit provozovnu, potřebuje k tomu od přítele nějaké písemné povolení, nebo stačí trvalý pobyt, který zde účetní má?

Česká firma přijala službu - překlad webových stránek od dodatele z Austrálie. Faktura se jmenuje daňový doklad a je vyčíslena v Kč, sídlo dodavatele je Austrálie, DIČ neuvádí. Jak tuto fakturu zaúčtovat správně ohledně DPH?

Společnost s r. o. x let vlastní nemovitost chalupu s pozemky - pole zahrada. Nyní chce vše prodat. Jak to bude s DPH? Bude se účtovat jen u nemovitosti a v jaké výši? Prodej bude soukromé fyzické osobě. Nemovitost je v dost špatném stavu, jak určit cenu za nemovitost a za pozemky i vzhledem k DPH? Udělat odhad a dle toho uvést cenu v kupní smlouvě, a pokud bude výnos z prodeje vyšší než odhad, tak upravit poměrem v %?

Za jakých podmínek lze odpisovat nákup čtyřkolky do firmy, uplatnit DPH a jak je to se silniční daní? Vedu daňovou evidenci.

Jak správně zaúčtovat závazek na roční platbu rozhlasového poplatku? Chtěla jsem účtovat MD 518/D 325 nebo MD 518/D 345.

Firma provádí opravy a instalace strojů a účtuje o zásobách způsobem B. V tomto případě náš odběratel reklamoval jeden vadný díl stroje, reklamace byla uznaná naším japonským dodavatelem/výrobcem a tento výrobce nám zaslal náhradní díl zdarma. Díl došel z Japonska a nám bylo dopravcem vyfakturováno clo, poplatky a skladné. Na náš dotaz, zda nemohou i toto vyfakturovat odesílateli, bylo odpovězeno dopravcem záporně. Tyto faktury jsme tedy akceptovali, zaúčtovali na účet 504 a uhradili. Díl jsme naskladnili v pořizovací ceně pouze v hodnotě těchto poplatků (cca 4 000 Kč) a za pár dní vyskladnili pro výměnu u odběratele. Následně ale japonský výrobce dodatečně uhradil dopravci i to naše clo, poplatky a skladné a na základě toho jsme od dopravce obdrželi dobropisy v plné částce k těm poplatkům. Jak postupovat dál, když náhradní díl už na skladě nemáme? Stačí, když "mimo sklad" zaúčtujeme dobropisy minusem na 504 a nic víc? 

Česká firma (plátce DPH) fakturuje měsíční pronájem plochy pro parkování vozidla slovenské firmě (plátce DPH, sídlo na Slovensku, slovenské DIČ). Parkovací plocha je v majetku české firmy a nachází se na území ČR. Fakturovat s DPH nebo bez DPH? Pokud by slovenská firma dodala české DIČ byla by fakturace s DPH? Může si česká firma, bez znalosti českého DIČ slovenské firmy, nějakým způsobem sama ověřit, zda je slovenská firma registrována k DPH v ČR?

V majetku evidujeme dřevěnou chatu na betonových základech, kterou jsme odpisovali ve 4. odpisové skupině. V roce 2018 došlo k likvidaci dřevěné části chaty, zůstaly pouze betonové základy. Majetek byl daňově zcela odepsán, účetní odpisování bylo v roce 2018 zastaveno. Na původních betonových základech byla následně postavena nová zděná chata, kolaudace proběhla v roce 2020. Vzhledem k tomu, že nová chata bude zatříděna do jiné (5.) odpisové skupiny, bude jí přiděleno nové inventární číslo majetku. Nyní řešíme otázku, jak správně stanovit vstupní cenu tohoto nového majetku. Při aktivaci budou do vstupní ceny zařazeny náklady na likvidaci staré dřevěné části, účetní zůstatková cena vyřazené dřevěné části a náklady na pořízení nové zděné části. Máme však do vstupní ceny nového majetku převést ze starého inv. čísla celou původní výši účetní pořizovací ceny betonových základů (021) a jí odpovídající výši účetních oprávek (081) nebo součástí vstupní ceny bude pouze účetní zůstatková cena těchto betonových základů? Staré inv. číslo vyřadíme k datu aktivace nového inventárního čísla. Daňová vstupní cena nového majetku bude nižší než účetní z důvodu nulové daňové zůstatkové ceny starého likvidovaného majetku. Který postup je správný?

Společnost A a B jsou spolupořadateli kulturní akce (koncertu). Společnost A v rámci spolupořadatelství vykonává činnosti: - zajištění prodeje lístků na koncert, včetně odvodu příslušné sazby DPH finančnímu úřadu, - zajištění včetně provedené reklamy koncertu a propagace, - zajištění poplatků OSA a dalších. Za výše uvedené činnosti bude společnost A fakturovat služby + 21% DPH společnosti B. Společnost B jako spolupořadatel koncertu: - zajistí vystoupení umělců - úhrada faktury +21% DPH, - zajistí nájem prostor pro pořádání koncertu - úhrada faktury + 21% DPH, - uhradí společnosti A fakturu za provedené služby. Po uskutečnění koncertu společnost A provede finanční vypořádání výtěžku z prodaných vstupenek. Po provedení vyúčtování uhradí společnost A výtěžek společnosti B. Vypořádání = inkaso z prodaných lístků - odvedená DPH k datu prodeje - poplatky ticketportal - poplatky za platby kartou - poplatky OSA Dotaz: Je společnost B povinna z přijaté platby za finanční vypořádání výtěžku odvést DPH v sazbě 21% (výtěžek + DPH)? Pokud by finanční vypořádání nebylo zdanitelným plněním, bude mít společnost B nárok na odpočet u přijatých zdanitelných plnění (vystoupení umělců, nájem prostor, služby společnosti A)?

Fitness centrum prodává členství na období 3 měsíců. Členství podléhá od 1. 7. 2020 DPH 10 %. Pokud si chce někdo přerušit z důvodu nemoci zakoupené členství, zaplatí za to poplatek 200 Kč. Jaké sazbě DPH podléhá tento poplatek? 

Klient je chorvatská firma, která v Česku nemá žádnou pobočku ani zaměstnance, nemá zde stálou provozovnu, nemá CZ DIČ. Tato firma bude kupovat zboží v Číně a dopraví ho do Česka do skladu vlastněného třetí osobou) který si pronajímají. Z Česka pak toto zboží bude putovat ke koncovým zákazníkům z celé Evropy (zboží bude prodáváno přes e-shop). Musí se chorvatská firma v ČR registrovat k DPH nebo jako identifikovaná osoba a za jakých podmínek?

Klientovi přijde daňový doklad k přijaté platbě za energie s datem vystavení 3. 8. 2020, datum platby je 1. 8. 2020. Částka je vyšší než 10 000 Kč. Které datum má být správně uvedeno v kontrolním hlášení? Dle vystavení dokladu nebo dle platby?

Zaměstnankyně byla do 12. 7. 2020 do 4 let věku dítěte na rodičovské dovolené, od 13. 7. 2020 čerpá neplacené volno. Bude za ní zaměstnavatel odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu již za červenec nebo až za srpen?