Expertní odpovědi - strana 491

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Vedle své hlavní činnosti vykonáváme i v rámci doplňkové činnosti např. ubytování, stravování pronájmy atd. Také jsme plátci DPH. Ve svém účtování využíváme krácenou daň pomocí krátícího koeficientu. Údajně způsob rozpočítávání DPH je na různých školách různý, zatím prý je to v pořádku, ale že dojde, snad v letošním roce, ke sjednocení, jak postupovat. Také se hovořilo, že do výpočtu koeficientu se bude zahrnovat i dotace od státu na mzdy. Tím pádem by došlo k radikálnímu snížení vypočítávaného koeficientu. Tato položka by značně ovlivnila jmenovatele krátícího koeficientu.V současné době nevíme jak se věci mají. Jestli již je určený nějaký jednotný postup, zda se do krátícího koeficientu má počítat ta dotace na mzdy od státu? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Vedle své hlavní činnosti vykonáváme i v rámci doplňkové činnosti např. ubytování, stravování pronájmy atd. Také jsme plátci DPH. Bude se nás týkat také EET? Na nějakém školení, kde byla naše paní účetní, říkali, že se to škol týkat nebude, ale nejsme si jistí. Většina plateb probíhá bezhotovostně, ale přesto někdo uhradí za stravu v hotovosti, nebo při pronájmu tělocvičny jsou některé platby v hotovosti, stejně tak u ubytování osob. Jaké je správné řešení?

Je nějaká změna v odvodu sociálního a zdravotního pojištění u odměn jednatele? Od jaké částky je třeba platit sociální pojištění a kolik se platí zdravotní pojištění z odměny ve výši 2 500 Kč? Daň bude zálohová nebo srážková. 

Podnikající fyzická osoba zakoupila výrobní areál, zahrnující několik budov a několik pozemků od insolvenčního správce. K dispozici má jen znalecký posudek, který objednal insolvenční správce pro stanovení tržní hodnoty této nemovitosti a ta jen porovnává ceny jiných podobných prodávaných objektů, rozdělení na stavby a pozemky v žádném poměru neuvádí. Jak stanovit ceny staveb a pozemků pro účely odpisů? Je nutný znalecký posudek? Pokud ano, jaký?

Klient chce provozovat zprostředkování krátkodobého pronájmu lodí v Chorvatsku. Klient je českým plátcem DPH. Na každý jednotlivý případ si krátkodobě - např. na do 14 dnů pronajme loď v Chorvatsku a loď dále podnajme slovenskému plátci DPH. Kde bude z pohledu klienta místo uskutečnění zdanitelného plnění a jak se vypořádá s DPH? 

Jak je tomu s daňovou uznatelností úroků z úvěru na pořízení vozidla se zajišťovacím převodem práva a smlouvou o výpůjčce? Celkové úroky činí 14 000 Kč. Úvěr je sjednán od 11. 2. 2019 do 11. 2. 2021 s tím, že výše úroků se postupně snižuje a splátka jistiny se naopak postupně zvyšuje. Celková výše úroků zaplacených v rámci splátek v roce 2019 činí 9 000 Kč. Je možno daňově uznat celých oněch 9 000 Kč, či je nutno učinit propočet na počet dní úvěru v roce 2019 (tj. 324 dní) a zbytek daňově vyloučit? V tomto konkrétním případě 14 000 Kč : 732 dní x 324 dní, tj. 6 196,72 Kč a vyloučit rozdíl částek?

Z důvodu zvýšení minimální a tedy zaručené mzdy byla zaměstnancům zvýšena hodinová mzda od 1. 1. 2020. Průměr pro náhrady se vypočítal z výdělku za 4. čtvrtletí 2019. Tento průměrný výdělek je nižší než zaručená hodinová mzda pro rok 2020. Mohu použít průměr pro náhrady za 4. čtvrtletí 2019 nebo mám průměr pro náhrady přepočítat? 

Fyzická osoba nepodnikající má příjmy z nájmu bytu. Samotný nájem činní 8 000 Kč + záloha na energie 2 000 Kč. Po vyúčtování energií nájemce doplatil spotřebu energií (1 200) Kč. Následně se nájemce a pronajímatel dohodli na zvýšení záloh na energie. Dle pokynu D-22 zahrne pronajímatel do zdanitelných příjmů zaplacené nájemné bez záloh 8 000 Kč x 12 měsíců + spotřebu energií 1 200 a z této částky uplatní paušální výdaj 30 %. Je tento postup správný?

Student vysoké školy složil v 4/2019 bakalářskou zkouškou. Od 9/2019 pokračuje v magisterském studiu. Slevu na vyživované dítě lze uplatnit za období 1-5/2019 /v květnu nebyl po celý měsíc v evidenci na UP a nebyl ani po celý měsíc zaměstnaný/ a dále pak až od 9/2019. Je tento postup správný? 

Mám příjmy dle § 9 ZDP, výdaje budu uplatňovat ve skutečné výši. Lze do výdajů zahrnout i dohodu o provedení práce - správa a oprava nemovitosti? 

V pracovním poměru máme zaměstnance z Ukrajiny, od roku 2000 žije a pracuje v ČR, státní příslušnost Ukrajina, celý rok žije v ČR, na Ukrajině se zdržuje 1-2 týdny v roce. Je ženatý s Ukrajinkou, dítě se jim narodilo v ČR, pořídili si v ČR byt, splácí hypotéku, mají účet v bance, dítě chodí v ČR do školky. Mají zde středisko životních zájmů - druh povolení pobytu: trvalý pobyt, povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU dotaz: lze u tohoto zaměstnance uplatnit měsíčně ve výplatě slevu na vyživované dítě? Lze provést roční vyúčtování?

Kavárna s výrobnou zákusků prosím o stanovení sazby DPH od 1. 5. 2020 : - kavárna - posezení v kamenné provozovně - podávání kávy, čaje... zákusků.... chlebíčků - kavárna také provozuje prodej zákusků do krabičky - s odnesením mimo kavárnu, nekonzumují se v kavárně.

Jaká je sazba daně uplatněná při zdanění licenčních poplatků, pokud dodavatelem licence jsou společnosti z Polska, Slovenska a Rakouska?

Společnost má ve směrnici určeno, že drobný majetek krátkodobý i dlouhodobý, jehož pořizovací cena je nižší než 1 500 Kč, se neeviduje a účtuje se rovnou na účet 501. Patří na tento účet i částka za dopravu tohoto majetku?

Plátce DPH zakoupil před 3 lety automobil, uplatnil si DPH na vstupu a auto vložil do obchodního majetku. Nyní chce automobil prodat plátci DPH na Slovensko. Fakturovanou částku vloží do souhrnného hlášení. Bude mít tento prodej za následek nějaké úpravy odpočtu DPH na vstupu?

Ve firmě již po několik let pracuje pracovník zahraniční německé mateřské společnosti na manažerské pozici. Německá společnost za tuto svoji službu externího manažera měsíčně fakturuje. Česká firma měsíčně odvádí zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se již jedná o dlouhodobý vztah, německý pracovník již nemá k dispozici formulář A1 a sociální a zdravotní pojištění tedy již musí být hrazeno v České republice. V rámci zjednodušení administrativy se rozhodlo, že registraci pracovníka provede česká společnost tedy nikoliv právní, ale ekonomický zaměstnavatel. Sociální a zdravotní pojištění tedy v České republice odvádí česká společnost, přičemž částku pojistného, která má být srážena zaměstnanci přefakturuje na německou mateřskou společnost, ale pojistné, které je hrazeno za organizaci zůstává v nákladech na účtu 524 české společnosti. Můžeme tento náklad považovat za daňově uznatelný i vzhledem k tomu, že registraci pracovníka na pojišťovnách v počátku již zřejmě chybně provedla česká společnost místo německého právního zaměstnavatele?

Je možné uzavřít jeden pracovní poměr se zaměstnancem jako pedagog na 0,8 pracovní úvazek (tj. 32 h/týden) a další pracovní poměr se stejným zaměstnancem na úvazek 0,3 (tj. 12h/týden) jako školní asistent? Nebo musí být dodržena délka pracovní doby 40 h týdně? 

Při uplatnění odpočtu nezdanitelné částky zaplacených úroků z hypotečního úvěru musí být splněna podmínka bytové potřeby. U našeho zaměstnance se jedná o rodinný dům, kde má trvalý pobyt, ale vlastník je jeho otec. Splňuje v tomto případě podmínku bytové potřeby pro uplatnění úroků při RZD?

V květnu 2019 byla založena s. r. o. jedním společníkem s vkladem 100 000 Kč. Společnost nyní žádnou činnost nevykonává, nefakturuje, je zatím "spící". Musí za rok 2019 podat přiznání k DPPO? Vykážou se na všech řádcích nulové údaje? Kromě počátečního vkladu 100 000 Kč žádný výdaje, ani příjmy nemá. Jednatel a zároveň společník není odměňován - může to tak být, že jednatel vykonává funkci bezplatně? Musí být s. r. o. registrované ještě na jiných úřad než je FÚ - kde mělo do 15 dní od svého vzniku podat přihlášku, pokud přihlášku nepodalo, hrozí s. r. o. nějaké sankce? Jaké jsou spojeny se "spící" s. r. o. - např. musí mít datovou schránku, založen účet v bance, musí-li podat přiznání k DPPO za rok 2019 - musí vyplnit i rozvahu a výsledovku, kde budou uvedeny nulové údaje krom vkladu? Toto všechno pak dát obchodní rejstřík? Jak dlouho může být s. r. o. "spící" - řeší to nějak úřady či nikoliv? 

Invalidnímu zaměstnanci III. st. byl přiznán starobní důchod. Je možné, aby si firma nadále uplatnila slevu na dani dle § 35 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů?