Expertní odpovědi - strana 493

Setkala jsem se teď s českou společností, která je plátce DPH v ČR a zároveň je k DPH registrovaná na Slovensku (má české i slovenské DIČ). Slovenské DIČ mají prý dobrovolně kvůli tomu, aby nemuseli řešit papírování ohledně přechodu zboží přes hranice, když mají sklad v SK. Na faktuře pro Slováky (firmy) používají slovenské DIČ, ale dávají tam režim přenesené povinnosti jako by DIČ bylo české, a účetní i tyto faktury uvádí do českého přiznání jako UDpdp. Je tato situace správně? A ještě druhý dotaz - když této společnosti např. chorvatská firma fakturuje zboží, které jim veze do slovenského skladu, jaké údaje by měly být na chorvatské dodavatelské faktuře, české nebo slovenské DIČ? 

Firma, plátce DPH, pořádá v ČR konferenci. Za účast člena organizace EUROCONTROL na této konferenci bude vystavovat fakturu. EUROCONTROL má sídlo v Belgii a neposkytl své DIČ. Zároveň tvrdí, že ČR je členem této mezinárodní organizace a tudíž má být faktura na něj osvobozena při intraunijních transakcích od DPH. Toto je prý na základě směrnice 2006/112/EC čl. 151 písm. b). Pokud je toto tvrzení správné, bude se jednat o osvobození s nárokem či bez nároku na odpočet? Promítne se nějak plnění z vystavené faktury v daňovém přiznání DPH případně v souhrnném hlášení?

Společnost s. r. o. nakoupila v minulosti pozemek, který se zaúčtoval na účet 031. V současné době se na pozemku provádí stavba několika domů. Po dokončení staveb domů, budou tyto rodinné domy prodány. Má být tento pozemek ponechán na účtu 031, nebo přeúčtovat na jiný účet? Společnost provádí tyto stavby subdodavatelsky. Veškerý materiál spojený s těmito stavbami, včetně služeb za tyto subdodávky účtujeme na účet 501 a 518 a na konci roku se tyto náklady přeúčtují na Zúčtování změny stavu zásob MD 121/D 581? Je to takto v pořádku? Společnosti přišel dodatečně příkaz o předepsání odvodů za odnětí zemědělského půdního fondu. Kam tento odvod zaúčtovat?

Jaká je správná cena pro stanovení daně z nabytí nemovitostí - cena pozemku 2 000 000 Kč + ve smlouvě projekt k rodinnému domu 150 000 Kč + poplatek 20 000 Kč - jaké cena bude rozhodná pro stanovení daně z nabytí nemovitostí? Najdu nějaké ustanovení zákona, které toto řeší, zda je to pouze částka 2 000 000 Kč či i ty dvě ostatní? A pokud následně došlo k zaplacení daně z nabytí např. ve výši 30 000 Kč - ale byly dva společníci, tj. pro každého 15 000 Kč a 15 000 Kč, pak si v případě prodeje tohoto pozemku mohou dát dva společníci do daňových výdajů 15 000 a 15 000 Kč? Je v tomto případě podstatné, kdo tuto daň z nabytí platil - zda celých 30 000 Kč zaplatil jeden z nich či daň zaplatila za společníky jejich babička? Bude tak i tak pro společníky byť by tuto daň nezaplatily oni samotní daňově účinná částka 15 000 Kč a 15 000 Kč, při případném zdaněném prodeji pozemku? Jaká bude částka dále v případě prodeje pozemku dle § 10 ZDP daňově účinná - pouze částka za pozemek 2 000 000 Kč nebo i částka za dokumentaci a poplatek?

Právnická osoba, plátce DPH (nájemce), má od vlastníka (pronajímatel) několik let pronajatou nemovitost. Na této nemovitosti provedl nájemce se souhlasem vlastníka technické zhodnocení (přibližně druhý rok nájmu). U přijatých plnění souvisejících s technickým zhodnocením uplatnil nájemce plný nárok na odpočet daně. Aktuálně se nájemce s pronajímatelem dohodli, že nájemce koupí předmět nájmu, tedy celou nemovitost. Okamžikem převodu vlastnického práva k nemovitosti z pronajímatele na nájemce dojde i k ukončení nájemní smlouvy. Vzniká k datu ukončení nájemní smlouvy zdanitelné plnění (teoreticky poskytnutí služby) od nájemce směrem k pronajímateli (nájemce odvádí daň na výstupu), podobně jako je to v situaci, kdy se ukončuje nájem a pronajímatel se s nájemcem z důvodu provedeného technického zhodnocení finančně vypořádají? Doplním, že pronajímatel bude prodávat nemovitosti nájemci včetně provedeného technického zhodnocení, neboť soukromoprávně se jedná o jednu věc? Z hlediska daně z příjmů se pak bude započítávat zůstatková cena provedeného technického zhodnocení s kupní cenou nemovitosti?

Jsme T. J. pobočný spolek (nezisková organizace), vedeme podvojné účetnictví. V roce 2019 jsme pořídili projekt na rekonstrukci naší budovy v hodnotě 400 000 Kč. Na tento projekt jsme získali dotaci z JMK. Jak zařadit tento majetek do užívání, jaká je to odpisová skupina, jedná se o samostatný majetek nebo jde o technické zhodnocení budovy? Jak zaúčtovat investiční dotaci?

Jsme firma (s. r. o.), prodávající náhradní díly. Odebírá od nás i firma K z tuzemska. Nyní však chce, abychom zaslali zboží z naší firmy prostřednictvím přepravní služby PPL přímo zákazníkovi na Slovensko (plátce DPH). My budeme zboží a dopravu účtovat firmě K v tuzemsku (CZ). Jak to bude s DPH za přepravu zboží - můžeme si odečíst DPH na vstupu (česká PPL - české firmě, tj. nám) a dále při naší fakturaci firmě K (česká firma - české firmě) - všichni plátci DPH? Je třeba tuto skutečnost, že zboží je zasláno od nás do EU uvést v souhrnném a kontrolním hlášení, ev. ještě na jiných řádcích než na ř. 1 v přiznání k DPH?

Formulář - 25 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech - mohou být v tomto potvrzení vykázány i příjmy z podílu na zisku daňového rezidenta nebo v tomto potvrzení pro daňového rezidenta mají být pouze příjmy dle § 6 odst. 4 ZDP? Existuje nějaký formulář - potvrzení - o příjmu z podílu na zisku sražené srážkovou daní pro daňového rezidenta? A dále v té poznámce 2) 25 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech je uvedeno včetně příjmů daňových nerezidentů dle § 22 odst. 1 písm. f) ZDP a § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP - ten bod 6 se týká také pouze nerezidentů?

Můžeme číslovat dodatky k pracovní smlouvě ve formátu - poř. číslo v příslušném roce/ rok např. 1/2019, 2/2019 atd. a pak v dalším roce 1/2020, 2/2020 a pak máme u zaměstnance seznam dodatků, kde jsou dodatky chronologicky časově sepsány v klasické tabulce. Seznamy jsou jen u zaměstnanců, kteří mají více dodatků. 

Společnost nakupuje zboží a zásoby účtuje způsobem A na účet 132001. Ostatní pořizovací náklady (dopravné) ke zboží účtuje na účtě 132002. Na konci roku byla provedena inventura zboží a zjištěn přebytek zboží na skladu. Jak se vypočítá koeficient rozpuštění ostatních pořizovacích nákladů - konečný stav účtu 132 002? Má se inventurou zjištěný přebytek skladu zaúčtovat až po výpočtu a zaúčtování koeficientu, nebo před výpočtem?

Společnost s ručením omezeným změnila společníka. Společníci si ocenili společnost na 3 miliony a dohodli se, že ke změně společníka dojde k 31. 12. 2019. Dohodnutá cena má být zaplacena do března 2020. Zápis do ORS byl již proveden. Za rok 2019 je předpokládaný zisk 2 miliony. Účetní závěrka bude sestavena do 15. 2. 2020. Výplata zisku po zdanění srážkovou daní u zdroje náleží původnímu společníkovi nebo už novému společníkovi? Může firma použít k výplatě kupní ceny původnímu společníkovi z bankovního účtu společnosti? 

Podnikatel odchodem do důchodu pozastavil svou činnost a chtěl by prodávat zůstatek skladu zboží formou nahodilého stánkového prodeje v létě. Je možné takový prodej pokládat za nahodilý? Pokud ano, budou příjmy zahrnuty do § 10 zákona o daních z příjmů? Kolik si může v roce 2020 důchodce vydělat touto činností, aby nemusel podávat daňové přiznání?

V panelovém domě ve správě SVJ se množí počet uživatelů bytů, kteří jsou v nájmu (smlouva s vlastníkem jednotky) a mají v bytě psa. Má SVJ možnost zakázat pronajímání bytu nájemníkovi, který drží psa v bytě, když pes zjevně používá i společné části domu jako chodba, schodiště nebo výtah? Pokud takové právo SVJ nemá, může se souhlasem schůze SVJ vybírat poplatek na úhradu úklidu prostor a užívání výtahů? 

Firma nakupuje stravenky v několika hodnotách se zdůvodněním, že zaměstnanec použije část nároků na obě a část nároku využívá na nákup svačiny. Pracovní doba zaměstnance je 8-9 hodin/den. Je možné uznat jako daňový náklad ve výši 55 %, i když chce firma dát zaměstnanci stravenku na 120 Kč jako 2 poukázky např. za 80 + 40 Kč? Může firma sjednat přidělení stravenky i zaměstnanci na DPP, když je to v dohodě sjednáno?

Dvě rodiny se dohodly o výměně bytu v rámci jednoho domu. Kupní smlouvy byly podloženy znaleckým posudkem a tyto ceny (1,6 mil. a 2,4 mil) byly proti sobě započteny s tím, že vyšší cena byla ve výši 800 000 Kč druhému vlastníkovi jednotky vyplacena. Vlastník, jehož cena jednotky je dle znalce 2,4 mil., byt v roce 2019 začal pronajímat. Výdaje související s příjmy z § 9 ZDP chce uplatňovat ve skutečné výši, minimálně z důvodu odpisů a hypotéky na byt. Z jaké ceny bude odpisovat? Daň z převodu nemovitých věcí byla vypočítána dle znaleckých posudků, protože byty měli vlastníci od roku 2011. Je to správně?

Manželé vlastní 2 byty, každý podílem 50 %. Mají zrušené BSM v roce 1992. Jeden z bytů pronajímají. Je možné, aby výdaje vynaložené pro získání příjmů uplatňovali každý jinak? Manželka by chtěla uplatnit výdaje paušálně 30 % a druhý z manželů skutečnými výdaji (např. rekonstrukci bytu ve výši 50 % z celku, odpisy atd). Je případně možné, aby podával přiznání k DPFO - § 9 zákolna o daních z příjmů jen jeden z manželů, i když nemají SJM?

Co vše potřebujeme k prokázání osvobození od DPH při přemístění zboží do jiného členského státu? První varianta, dopravu zajišťujeme my jako dodavatel, a to u externího přepravce. Druhá varianta, odběratel má vlastního přepravce, dopravu si platí sám.

Setkala jsem se s tím, že v jedné místnosti velkého bytu má sídlo firma, jejíž jednatel je vlastníkem jednotky. Mezi vlastníkem a firmou je nájemní smlouva, cena stanovena ve výši obvyklé, u vlastníka zdaňována v § 9 ZDP, u firmy uplatněný výdaj v účetnictví. Je možné stanovit v nájemní smlouvě kromě nájmu úhradu části elektřiny, topení ... paušálem např. podle podlahové plochy? Musí firma vyčlenit své odpadky jako odpad firmy, a tedy odvážet na sběrný dvůr pro podnikatele?

Fyzická osoba od bytového družstva koupila dva nebytové prostory s tím, že bude přijata za člena družstva. Bohužel se během měsíce dnes již bývalé družstvo rozhádalo a rozjelo akci SVJ. Bytové a nebytové jednotky byly vydány. Fyzická osoba v domnění, že převod bytů a nebytových jednotek procesem prohlášení vlastníka je osvobozen od daně z nabytí, nic neřešila. Po roce přišla výzva FÚ k podání daně z nabytí a následně docela slušná penalizace za pozdní podání přiznání daně k nabytí a zaplacení 4% daně. Stále se domníváme, že převod bytových a nebytových jednotek z družstva do vlastnictví nového SVJ není klasickým převodem, ale jen změnou podstaty domu. Dům byl a je, družstevníci přešli na statut vlastníka, ale nic nepřibylo, nic neubylo?

Mám po 1. 2. 2020 (Brexit) vykazovat služby poskytnuté do UK jako služby do třetích zemí na řádku 26?