Expertní odpovědi - strana 494

Naše firma pronajímá nebytové prostory. Na nemovitosti je fotovoltaická elektrárna. Měsíčně chodí faktury na spotřebu el. Energie od Centropolu, my zapisujeme stavy dle odpočtových měřidel nájemníků. Součet odpočtových měřidel je větší než spotřeba uvedená na faktuře od Centropolu, protože část energie si vyrobíme a spotřebujeme díky fotovoltaice sami. Mám tedy např. fakturu od Centropolu na celkem 30 000 Kč. Nájemníkům ale vyjde podle odpočtových měřidel vyfakturovat daleko větší částka, např. v součtu 50 000 Kč. Můžeme takto postupovat? Vím, že se nesmí přeúčtovávat více, než je celkový náklad, pokud nejsme licencovaný dodavateli energií. Nejsem si však jistá, jak postupovat tady, když část energie vyrábíme, tím pádem je fakturovaná částka od dodavatele nižší, spotřeba nájemníků je ale jiná. Co se týká cen, používám na celou naměřenou spotřebu dle odpočtových měřidel ceny uvedené ve faktuře od Centropolu. Mohu ji použít na přefakturaci el. energie vyrobené fotovoltaikou? Tentýž problém se týká spotřeby vody. Část vody odebíráme z vlastní studny a dodává se nájemníkům, část dodává Moravská vodárna Jak postupovat při přeúčtování tady? Odpočty nájemníků jsou zase podstatně větší než na fakturách od Moravské vodárenské, protože jsou zde započteny i dodávky ze studny. Každopádně nelze u jednotlivých nájemníků rozpoznat, kolik vody je ze studny a kolik od Moravské vodárenské.

OSVČ vysílala v roce 2019 zaměstnance na služební cestu na Slovensko. Zaměstnanec ke služební cestě používal své soukromé vozidlo. Jako kompenzace za to, že se během služební cesty opotřebovává jeho soukromé vozidlo, byla mu poskytnuta náhrada za použití vozidla 4,10 Kč za každý ujetý kilometr jízdy, Vozidlo jezdí na naftu, takže mu náležela i náhrada 33,60 Kč za spotřebované PHM, dále mu bylo proplaceno zahraniční stravné dle vyhlášky ve výši 35 eur (jednalo se o více než 18 hodinovou cestu) a dle vnitřní směrnice OSVČ mu náleželo 40% procent kapesné. Na Slovensku pobýval při jednotlivých služebních cestách např. 3 až 4 dny. Jaký kurz České národní banky má OSVČ použít při při přepočtu české koruny? Vhodné je prý použití kurzu ke dni nástupu na pracovní cestu. Je to přesně den, kdy zaměstnanec vyjel na pracovní cestu z místa pravidelného pracoviště, kdy ale zaměstnanci náleží tuzemské stravné. Anebo je to den, kdy zaměstnanec překročí hranice na Slovensko?

Útčujeme takto správně o věcném břemeni? V účetní interpretaci I-16 je věcné břemeno klasifikováno jako DNM (platné i v roce 2020), ale v § 7 odst. 6 písm. c) vyhlášky č. 500/2002 Sb. je uvedeno, že zde jde o jiný DHM. Poslední popis řešení dané problematiky, kdy věcné břemeno klasifikujeme následovně: a) Jako součást vstupní ceny hmotného majetku (nemovitosti), pokud dojde k úplatnému zřízení tohoto věcného břemene ve prospěch oprávněné osoby v souvislosti s vybudováním stavby; viz § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (resp. pokud nesouvisí s pozemkem nebo stavbou). Tj. věcné břemeno je součástí vstupní ceny majetku (DHM), pokud bylo věcné břemeno zřízeno v rámci pořízení daného majetku. b) Jsou samostatným dlouhodobým nehmotným majetkem, pokud hodnota jednorázové úhrady úplatně zřízené služebnosti nebo reálného břemena není součástí vstupní ceny, resp. nesouvisí s pozemkem nebo stavbou. Podmínkou pro zařazení jako dlouhodobý nehmotný majetek podle § 32a ZDP je, že hodnota těchto věcných břemen převýší hranici 60 000 Kč a doba použitelnosti je delší než 1 rok. V tom případě jsou vykazována v položce „Jiný dlouhodobý nehmotný majetek“ a daňové odepisování bude rovnoměrné po dobu 72 měsíců. c) Jako daňově uznatelný výdaj, pokud stanovená hranice 60 000 Kč nebude překročena. Jestliže bude za úplatně zřízenou služebnost či reálné břemeno sjednána pravidelná úhrada po určitou dobu, půjde u účetní jednotky vedoucí účetnictví o daňový náklad v tom účetním období, na které je úhrada placena. V případě nerovnoměrných plateb je nutno použít časové rozlišení nákladů, nebo je identifikace věcného břemene jako DNM nesprávná a z účetního hlediska se vždy jedná, bez ohledu na ocenění, o DHM? Zároveň se pak, i z hlediska ZDP, jedná o DHM (stejně jako v účetnictví jiný DHM dle § 24 odst. 2 ZDP)? Z hlediska ZDPH jde o předmět DPH s DUZP jako u pořízení DHM nebo je postup jiný než výše uvedené poznámky?

Naše firma se domluvila s dodavatelem stravenek na bezplatném poskytnutí kupónů na nákup zdravotních potřeb, kulturních akcí. Mělo by to probíhat formou daru, tzn. ročně od nich dostaneme poukázky ve výši cca 15 000 Kč. Jak má poskytnutí vypadat (mají nám to prodat třeba za 1 Kč, má to být zdarma na základě nějaké smlouvy)? Kam budeme my jako obdarovaný tyto kupóny účtovat? Jak to bude při hodnotě cca 1 Kč a jak by to bylo, kdybychom poukázky dostali úplně zdarma. Zahrnujeme to do daňového přiznání (DPH, darovací, DPPO)?

Musí být na DPP do 10 000 Kč a cestovním příkazu uvedeno číslo občanského průkazu? Osoby pracující na DPP neevidujeme v žádném mzdovém SW.

Česká společnost, měsíční plátce DPH, vystavila v 10/2019 českému plátci fakturu za služby. Společnost vystavenou fakturu uvedla v DPH i v KH za 10/2019. Faktura však byla v 12/2019 zákazníkem vrácena s vyjádřením, že je chybně vystavena - nedošlo k uskutečnění služby. Znamená to, že ji zákazník nemá v účetnictví. Předpokládám, že správný postup nyní je, vystavit ODD do 10/2019, podat dodatečné přiznání k DPH a následné KH do 10/209. Je i jiný způsob, jak lze v účetnictví fakturu stornovat (odepsat), tak aby nemusela společnost podávat dodatečné přiznání k DPH a následné KH za 10/2019? I za podmínky, že by si nenárokovala možnost vrácení odvedeného DPH z této faktury? 

V roce 2014 zaplatila naše firma zálohu polské firmě v částce 227 000 Kč, přes veškeré soudní tahanice jsme soudní jednání vzdali, neboť nám bylo řečeno, že by soudní výlohy byly dražší než výše jmenovaná částka. Chtěla bych tuto částku odepsat do nákladů, váhám s tím, zda je, nebo není daňově uznatelná? 

Společnost s r. o. vlastní (vykácený) lesní pozemek. Rozhodla se ho zalesnit. Nakoupila stromečky za 30 000 Kč, zaplatila za výsadbu stromečků a za stavbu oplocenek 72 000 Kč. Dále v průběhu roku zaplatila za vyžínání pozemku 25 000 Kč. Jak správně účtovat (dle kterých ustanovení zákona) nákup stromků, výsadbu, stavbu oplocenek a vyžínání?

Ve smlouvě o poskytování služeb uzavřené mezi dvěma tuzemskými plátci DPH na období od 1. listopadu 2019 do 31. října 2021 je uvedeno, že zastoupený se zavazuje platit zástupci paušální měsíční odměnu. Odměna bude hrazena zastoupeným ve prospěch zástupce na základě daňového dokladu vystaveného k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce za uplynulý kalendářní měsíc, za nějž bude zástupcem vyúčtována. Na základě této smlouvy je zástupce zmocněn k úkonům uvedeným ve smlouvě na smluvené období. Za měsíc listopad 2019 byl vystaven daňový doklad dne 1. 12. 2019 s datem zdanitelného plnění 1. 12. 2019, je tento postup v souladu se zákonem o DPH?

Německý občan vlastní od r. 1994 100% obchodní podíl v české s. r. o. Nyní ho chce prodat svým 2 synům - německým občanům. Vztahuje se na něj osvobození tj. časový test více než 5 let držby podílu podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP? Platí toto i pro nerezidenty ČR? Nebo převod obchodního podílu v české obchodní korporaci nerezidentem ČR bude u otce podléhat zdanění v ČR § 22 odst. 1 písm. h) ZDP? A pokud ano, bude zde navazující srážková daň, nebo to bude spadat pod § 10 ZDP a podávat se přiznání k dani? Myslím, že úplatný příjem nebude možné zdanit srážkou; kupujícímu vznikne v ČR povinnost podat daňové přiznání k DPFO, kde si může uplatnit jako daňový výdaj - pořizovací cenu obchodního podílu, kterou lze uplatnit maximálně do výše příjmů z jejího prodeje. V § 36 jsem našla k § 22 odst. 1 písm. h) ZDP pouze - případ bezúplatného příjmu, a to nebude tento případ. Pod § 22 odst. 1 písm. h) ZDP spadá příjem z titulu (úplatného i bezúplatného) převodu podílu na straně zcizitele (tj. převodce). Dle v D-22 bod 13: „V případě příjmů (ať již jsou úplatné či bezúplatné) z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky, se vždy uplatní, z hlediska stanovení zdroje příjmu, ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) zákona, tzn., že podmínkou zdroje takového příjmu na území České republiky není skutečnost, že plátcem příjmu je daňový rezident České republiky.“ Ale testuje se časový test držby podílu i u nerezidenta? Mohu tudíž tento příjem z prodeje obchodního podílu osvobodit podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP, pokud jej nerezident = německý občan drží více, než 5 let? 

Manzel je OSVČ - fyzická osoba a vede účetní evidenci. V roce 2019 byl nemocný a pobíral nemocenskou dávku. Je tato dávka příjem zvyšující základ daně? 

Zaměstnankyně uzavřela pracovní smlouvu k 31. 1. 2019 na dobu určitou do 31. 12. 2019. Zkušební doba byla sjednána v délce 3 měsíce. Byl jí předepsán nárok dovolené na 11 měsíců poměru tedy 18,5 dne. Zaměstnankyně řádně odpracovala všechny pracovní dny v rozmezí od 31. 1. do 4. 3. 2019 (tedy 23 dní). Od 5. 3. do 31. 12. byla soustavně nemocná. K 31. 12. 2019 jí rovněž skončila pracovní smlouva, kterou dále neobnovuje. V jaké výši má skutečný nárok na dovolenou?

Český plátce DPHsi dává tiskout knihy v Polsku polské firmě také plátci DPH (VAT). V jaké formě dodává podklady k tisku knihy, by nemělo být důležité. Polská firma fakturuje do ČR s DPH nulovým. Chtěla jsem se informovat, jestli se jedná a službu a bude se na českém daňovém přiznání DPH uvadět 21 % nebo 10 % a bude se jednat o nákup knih z Polska? A hlavně bude se jednat o reverse charge? 

Dodavatel zboží vystavil v lednu 2020 dva opravné doklady-bonusy za včasnou platbu s datem 3.1. a 6.1.2020, s totožným datem zdanitelného plnění. V souhrnu se jedná o částku přesahující 1 milion Kč. Je zřejmé, že se jedná o platební vztahy v roce 2019, i když na daňových dokladech toto není uvedeno. Jakým způsobem v účetnictví odběratele řešit otázku daně z příjmů právnických osob za rok 2019 a DPH za 12/2019? Je možné celou záležitost ponechat k řešení v roce 2020? S tím souvisí i otázka kontrolního hlášení k DPH.

Společnost s. r. o., měsíční plátce DPH, poprvé uskutečnila v průběhu roku osvobozené plnění - finanční činnosti podle § 61. Předtím uskutečňovala pouze plnění zdanitelná, bez krácení na vstupu. Po celý tento rok se ponechal zálohový koeficient ve výši 100 %. V prosinci společnost provedla úpravu odpočtu, kdy se koeficient podstatně snížil. Jak vyrovnat plnění, která byla do přiznání po začátek roku uplatňována jako plný nárok a v programu nebylo zadáno plnění krácené? Je nutné podat dodatečná přiznání za všechny tyto předchozí měsíce, z důvodu přeřazení na odpočet krácený, i když se daňová povinnost nezmění? 

Společnost s r. o., plátce DPH koupila do svého majetku byt, který plánuje pronajímat buď plátcům, anebo neplátcům, zatím není známo, kdo si byt pronajme. Byt společnost zrekonstruovala. Lze z přijatých plnění v současné chvíli uplatňovat DPH a dle nájemce (neplátce) poté provést vyrovnání odpočtu? Vím, že od roku 2021 již nebude možné nájem bytových prostor "zdaňovat". Pokud by DPH na vstupu nárokováno žádné nebylo, nebude pak již nutné úpravu odpočtu po následující roky z tohoto majetku provádět?

Společnost vlastní velký pozemek, který nechala na základě vypracovaného geometrického plánu rozdělit na tři menší pozemky. Zároveň byl zpracován další geometrický plán na zřízení služebnosti stezky a cesty na jednom ze tří uvedených pozemků (kvůli přístupu ke všem pozemkům). Pozemky se budou v budoucnu prodávat. Náklady na vypracování geometrických plánů můžeme zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů nebo budou součástí ceny pozemků a do nákladů je zahrneme až při prodeji pozemků? Budeme účtovat o zřízené služebnosti? 

Klient během roku 2019 obdržel dvě jednorázové platby z veřejného důchodového systému Velké Británie a v prosinci začal pobírat pravidelnou měsíční penzi. Nejedná se o penzi za veřejnou službu. Je český daňový rezident. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění jsem se dočetla, že penze se zdaní pouze v ČR, ale je mi to divné, protože v UK jsou tyto penze osvobozeny od daně. Můžete mi prosím potvrdit, jaký je správný postup? A pokud bude potřeba danit v ČR, je možnost použít částečné osvobození od zdanění důchodů, jako to mají české důchody?

OSVČ vložila nemovitost do majetku - z toho 60 % je soukromá část a 40 % podnikatelská. Na podnikatelské části - kanceláře - budou prováděny opravy fasády - lze celou částku faktury dát do výdajů? Nejedná se o technické zhodnocení, jen oprava stávající fasády. Na soukromé části, kde byly vybudovány 2 byty, přístavba atd. bude fasáda v místě přístavby zateplena. Tato druhá faktura bude technickým zhodnocením, přičte se k ceně nemovitosti a dnem kolaudace se bude odepisovat (do podnikání 40 %, zbytek soukromá část). Je moje úvaha správná?

Pokud by slovenská firma prováděla v ČR práci na nemovitosti (stavbu) pro českého neplátce - s.r.o. - jak by to bylo s DPH? DPH se vypořádává v místě nemovitosti = ČR, česká společnost je neplátcem DPH, tak by žádnou povinnost neměla? Nebo by musela z faktury od slovenské firmy odvést DPH jako identifikovaná osoba?