Expertní odpovědi - strana 492

Lékař převedl svou praxi z OSVČ do s. r. o. Vystavuje na zdravotní pojišťovny faktury, ale téměř žádná není uhrazena v té hodnotě, jak byla vystavena, někde je zaplaceno více, jinde méně. Jak v závěru roku 2019 ošetřit výnosy účtované dle vydaných faktur, aby byl základ daně z příjmu s. r. o. za rok 2019 v pořádku? Pokud do data podání přiznání přijdou platby a vyúčtování pojišťoven, mám vydanou fakturu v roce 2019 opravit na tu částku, co ve 2020 následně přišla? A když do data podání přiznání za 2019 nepřijde vyúčtování, tak mám zaúčtovat dohadnou položku do výnosů, že očekávám více, abych měla „rezervu“ v základu daně 2019? 

OSVČ, plátce DPH, který poskytuje fotografické služby, poskytuje také licence k fotografiím. V jaké sazbě DPH mají být tyto licence? Zároveň, kdy je možné oddělit službu fotografické činnosti a poskytnutí licence? Fotograf tvoří volnou formou fotografie s vlastními prostředky ve svém ateliéru.

Zaměstnanec v lednu 2019 ukončil zaměstnání ve firmě A a byla mu vyplacena částka, ze které byla odvedena solidární daň. Od února do prosince 2019 pracoval ve firmě B. Může firma B (na základě žádosti zaměstnance) zúčtovat a vyrovnat i solidární daň, kterou odvedla firma A?

Naše společnost vyrábí spotřební zboží a prodává ho prostřednictvím sítě distributorů. Jednání svých distributorů občas prověřujeme kontrolním nákupem - prostřednictvím internetu. Zboží nakoupí vždy nějaká fyzická osoba, se kterou se domluvíme, uvedenou fakturu za nákup nám tato osoba přinese a my ji proplatíme. Nakoupené zboží vracíme do skladu. Na faktuře nefiguruje nikde jméno naší společnosti - je zde uveden prodejce zboží a kupující (fyzická osoba). Je i přesto uvedený doklad dostačujícím dokladem pro naše účetnictví?

Fyzická osoba – cizinec vlastní v Praze byt. V České republice pobývá zhruba jeden měsíc v roce, žádné jiné příjmy v ČR nemá. Byt pronajímá prostřednictvím realitní agentury, která zprostředkovává pronájem. Příjmy od nájemníků chodí na bankovní účet agentury a ta je po zápočtu se svojí provizí posílá na bankovní účet majitele bytu. Nájemníky bytu jsou zejména cizinci, kteří jsou v Praze služebně nebo na rekreaci, sami si provádí úklid bytu a praní ložního prádla. Agentura zajišťuje opravy v bytě, platby za energie a právní servis. Doba pronájmu je individuální: 3 dny, týden, měsíc. Zájem je o nájemce s co nejdelší dobou pronájmu v době, kdy jej majitel nepotřebuje pro vlastní bydlení. Cizinec podává v ČR přiznání k dani z příjmu, ve kterém zdaňuje uvedené příjmy jako příjmy z pronájmu. Lze tyto příjmy posuzovat jako příjmy z pronájmu, nebo zhruba po roce pronájmu mají již charakter příjmů z podnikání? Pokud by se měly zdaňovat podle § 7 ZDP, je zde povinnost mít živnostenský list a odvádět sociální a zdravotní pojištění? Pokud by příjmy překročily hranici 1 mil. Kč během 12 měsíců po sobě jdoucích, je povinnost registrace k DPH a s jakou sazbou daně by byly tyto příjmy daněny?

Vedeme spory ohledně „data účetního případu“, který zadáváme do účetního programu, který tím řídí příslušnost dokladu do číselné řady a účetního roku. Obě strany sporu vycházejí z ČÚS 001, protože jinde jsme definice data účetního případu nenašli. Jedna strana je pro to, že datum účetního případu = DATUM DODÁNÍ a podobně, to znamená den dodání zboží, den nákupu nafty, v případě služeb (např. internetu) poslední den fakturačního období atd. Druhá strana má za to, že datum účetního případu se dle ČÚS 001 řídí ale pouze poslední větou bodu 2.4.3 a dle ní je to datum obdržení dokladu v účtárně. Prý je to takto uvedeno i v učebnici účetnictví pro střední školy. Můžete nás rozsoudit a sdělit nám, co je DATUM ÚČETNÍHO PŘÍPADU?

Fyzická osoba pronajímá byt. Výdaje chce dokládat skutečnými výdaji. Je možné do výdajů uplatnit i daň z nabytí nemovitosti v celé výši, kterou majitel v daném roce při koupi bytu zaplatil? Je možné do skutečných výdajů zahrnout paušál na auto nebo se jízdné musí dokládat skutečnými cestami. Pokud lze uplatnit jako výdaj paušál na auto může se použít paušál na celý rok tj. 12 měsíců x 5 000 Kč? Jakým způsobem vyúčtovat vůči nájemníkovi fond oprav? Nájemník v tuto chvíli hradí nájemné + zálohy na služby v kterých je současně i fond oprav. Může se fond oprav předepisovat nájemníkovi - jakým způsobem se pak zdaní - majitel bytu? Fond oprav vyúčtuje SVJ v 4/2020.

OSVČ, neplátce DPH, má pouze zaměstnance na DPP, má řemeslnou živnost - hostinská činnost. Je to však opravdu hostinská činnost, pokud provozuje 2 x do měsíce zábavní akce pro dospělé (tance a diskotéky, kde si vždy pronajme sál či prostory k tomu určené), když prodává nakoupené zboží např. pivo, alko a nealko nápoje, drobné věci k zakousnutí, sám však nic nevaří, nevytváří maximálně namíchá míchaný alko či nealko nápoj (džin s tonikem atd..). O jaký typ živnosti se bude jednat - bude to opravdu hostinská činnost? A jaké paušální výdaje k této živnosti bude moci využít? Měl již povinnost se zaregistrovat k EET nebo ho to teprve čeká? Pokud se měl již zaregistrovat, jaký má zvolit postup - nějaká registrace zpětně? Může dostat nějakou pokutu? Slyšeli jsme o nějaké evidenci zjednodušené ETT - má nějaké omezení? Musel by v tomto zjednodušeném režimu při prodeji jednoho nápoje vystavit účtenku EET nebo by mohl příjmy evidovat nějak "společně" např. za celý večer? Jak toto nejlépe z daňového pohledu vyřešit a z pohledu EET?  

OSVČ – živnostník uplatňuje výdaje paušálem 60 %. Příležitostně pronajímá stroj (buldozer) používaný především k SVČ. Samostatné živnostenské oprávnění na pronájem a půjčování nemá. Vzhledem k paušálu nemá obchodní majetek, tudíž ani pronajímaný stroj nemůže být jeho součástí. Jaký výdajový paušál se uplatní u příjmů z pronájmu stroje? Patří příjem z pronájmu v tomto případě do § 7 nebo do § 9 zákona o daních z příjmů?

Při prodeji pozemku fyzickou osobou, nepodnikatelem, jeho příjem není osvobozen - jaké výdaje může dát do daňových dle § 10 odst. 5 zákona o daních z příjmů („Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní spotřebu poplatníka.“)? Lze do výdajů uplatnit následující výdaje (prodej a nákup se uskutečnil v jednom roce): a) úroky z hypotéky, která byla v jednom roce na koupený a prodávaný pozemek založena a v jednom roce skončena  12 000 Kč, b) projekt k příjezdové cestě k pozemku - projekt - část projektu od silnice po hranici ve vlastnictví obce a část na samotném nakoupeném, resp. prodávaném pozemku - zaplaceno 20 000 Kč a 30 000 - jedna faktura, ale rozdělená do dvou část na samotný pozemek a pozemek města, c) výkopové práce včetně položení potahu příjezdové cesty – pouze na našem pozemku 70 000 Kč, d) projekt 5 000 Kč + přípravné bagrovací práce k provedení studny 20 000 Kč na pozemku, e) projekt k rodinnému domu za 80 000 Kč? Pokud by se nákup pozemku uskutečnil např. v roce 2017 a prodej v roce 2020 a tyto výdaje by byly vydány postupně ve třech letech, byly by také daňově účinné i v případě, že by nebyly zaplaceny (nedošlo by k výdaji) v roce prodeje pozemku, ale v roce jiném?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V současné době přispíváme svým zaměstnancům z FKSP na penzijní připojištění částku Kč 3.600 za rok. Platbu provádíme na začátku prosince daného roku. Od 1. 7. 2020 nesmí být tato platby vyšší než platba, kterou si na svůj účet přispívá sám zaměstnanec. Znamená to tedy prosím to, že naši zaměstnanci si musí hradit na účet minimálně Kč 300, tzn. za rok 3.600, abychom jim my mohli také přispět částkou Kč 3.600. Nebo mohou případně do termínu naší platby vložit částku individuálně, tzn. např. doplatit 1.200? Pokud si hradí měsíčně jen např. 200, můžeme jim přispět částkou Kč 2.400? Jak můžeme zjistit, kolik si zaměstnanec aktuálně platí na své spoření? Můžeme po nich požadovat nové předložení smluv – jak víme, že jsou platné? Je to dostačující, nebo si máme nějakým čestným prohlášením nechat potvrdit výši jejich spoření a závazek, že v případě snížení nás budou informovat? Vždyť smlouvu si mohou kdykoliv změnit. 

Stavební firma pracuje na zakázce, jejíž realizace trvá několik měsíců. Ze smlouvy vyplývá právo měsíční fakturace, a to na základě předávacího dílčího protokolu. Na protokolu je uvedeno, že se jedná o práce uskutečněné v měsíci lednu, ale stavbyvedoucí odběratele protokol podepíše až v únoru (např. i proto, že 31. 1. je neděle). Bude datum uskutečnění zdanitelného plnění 31. 1. nebo až datum podpisu (převzetí) dílčího plnění?

Pokud budeme vystavovat fa v režimu přenesené daňové povinnosti za odpad - šrot, který je uveden v příloze č. 5 k zákonu o DPH a uvedeme na faktuře „daň odvede zákazník, režim přenesené daňové povinnosti - § 92c zákona o DPH, kód 5", je to tak v pořádku nebo se má uvádět § 92a - Základní ustanovení? 

Musí mzdový list obsahovat i údaje o poskytnutých stravenkách? Já se domnívám, že ne a oporou mi je § 38j zákona o daních z příjmů odst. 2 písm. f) věta 2. Vzhledem k tomu, že stravenky jsou benefit, nejedná se o mzdu a dle věty 2 se neevidují. Bohužel máme spor, kdy se i v obdobných materiálech uvádí opak dle stejného paragrafu. Můžete nám poradit, co je správně?

Tuzemská akciová společnost prodala na základě smlouvy část závodu, smlouva je ze dne 30. 12. 2019, na soud byla zaslána 22. 1. 2020 a do Sbírky listin byla tato smlouva uložena dne 28. 1. 2020. Ke kterému dni provést zaúčtování, bude se jednat o účetní případ roku 2019 nebo až 2020, daňové dopady budou v roce 2019 nebo 2020 ?

Manžel podnikající jako FO ukončil podnikání, zůstal mu automobil vyřazený z obchodního majetku. Manželka používá tento automobil ke svému podnikání. Do daňových výdajů si může počítat za ujeté kilometry základní náhradu a náhradu PHM nebo jenom náhradu PHM? V jejím podnikání tento automobil nebyl.

Společnost s r. o. pronajímá kancelář a měsíčně vystavuje faktury na zálohy na energie. Na konci r. 2018 byla vytvořena položka na účtě 388 v očekávání, že se v r. 2019 přeúčtují nájemci náklady na spotřebovanou energii dle faktur došlých v r. 2019. Na přeúčtování se zapomnělo a přeúčtovávat se bude až v r. 2020. Jak naložit s částkou na účtě 388 vytvořenou na konci r. 2018? Mám tam tu částku k 31. 12. 2019 ponechat? Je třeba zůstatek na účtu 388 k 31. 12. 2019 analyticky rozlišit, tj. na částku vytvořenou v r. 2018 a na částku vytvořenou v r. 2019?

Právnická osoba, plátce DPH v ČR, se nově zaregistruje v jako plátce DPH v Německu. Tato právnická osoba bude přemisťovat své zásoby zboží do externího skladu v Německu, aby toto zboží dále prodávala konečným zákazníkům (většinou nepodnikatelům) v Německu. Přemístění zboží uvede tato právnická osoba do řádku č. 20 českého přiznání k DPH a zároveň do souhrnného hlášení. Následné prodeje zboží z externího skladu v Německu s 19% německou sazbou DPH již nijak v českém přiznání uvedeny nebudou. Je tento postup správný? 

Uzavřeli jsme nájemní smlouvu na pronájem prostoru prodejny pekařství. V nájemní smlouvě není řešeno, že jsme prostor museli upravit pro prodejnu, tj. položit dlaždice, vybudovat osvětlení, projekt 3D od projektanta, štuk místnosti, stavební práce. Nyní mám pronajímatel odmítl dát povolení k odpisu technického zhodnocení pronajatého prostoru. Jakým způsobem dát do účetnictví prvotní investice na úpravu prodejny? Když technické zhodnocení pronajatého prostoru nejde - majitel nedá povolení s odpisem tj. náklad by byl nedaňový. Můžeme dát vše daňově v roce provedení úpravy prodejny? Jedná se o částku 300 000 Kč bez DPH. Smlouva o pronájmu je na dobu neurčitou.

Společnost s r. o. přijala od fyzické osoby v r. 2019 částku 50 000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce. Částka je splatná v r. 2020, domluven je úrok 1,8 % ročně ze zapůjčené částky. Úrok za rok 2019 byl uhrazen až v lednu 2020. Jak zaúčtovat do účetnictví r. 2019 předpis úroku ze zápůjčky? Bude tento úrok v r. 2019 daňově uznatelný, když byl uhrazen až v následujícím roce?