Expertní odpovědi - strana 421

Za dar dle zákona o daních z příjmů se nepovažuje reklamní předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu. Co se rozumí "jménem" poskytovatele tohoto předmětu? Je to obchodní název společnosti, pod kterým je společnost zapsaná v obchodním rejstříku? Musí být na reklamním předmětu tedy celý název společnosti (např. Novák a syn, s. r. o.) nebo stačí jen "hlavní část" jména (např. Novák a syn, nebo pouze Novák)?

Firma provádí rekonstrukci garáže a zámkové dlažby u rodinného domu. Garáž je od domu půdorysně oddělená, je s domem spojená jen plastovou stříškou. Může se uplatnit u rekonstrukce garáže a zámkové dlažby 15 % DPH?

OSVČ, plátce DPH, uplatňující paušální výdaje si se svým odběratelem domluvil, že mu "proplatí" pojištění odpovědnosti, které si OSVČ hradí v souvislosti s výkonem své činnosti. Jde o částku 10 000 Kč za rok, kterou OSVČ uhradila své pojišťovně. Odběratel navýšil úhradu za poslední fakturu právě o těchto 10 000 Kč a poslal to OSVČ na účet. Musí OSVČ zahrnout tuto částku do svých příjmů? Musí z ní odvést DPH? OSVČ a odběratel mezi sebou uzavřou smlouvu, kde se odběratel zaváže ke každoroční úhradě této částky - má to nějaký vliv na zahrnutí do příjmů OSVČ a příp. na odvod DPH z této částky?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, poskytne zákazníkovi nebo potencionálnímu zákazníkovi zboží zdarma s cílem vyvolat nebo zvýšit poptávku. Jak tento výdej ze skladu evidovat v daňové evidenci? Lze na toto poskytnuté zboží zdarma vystavit fakturu se 100% slevou, kdy konečná částka k úhradě bude 0 Kč (a tímto postupem tedy vyskladní zboží)? Nebo pokud na zboží zdarma nelze vystavit fakturu, tak jakým jiným způsobem nebo dokladem zachytit tento výdej zboží ze skladu a jaký doklad předat zákazníkovi, aby bylo průkazné, že zboží zdarma obdržel?

Společnost s r. o. má jediného společníka, který je i jednatelem s. r. o. Tento společník je ve společnosti zaměstnán jako obchodní zástupce. Jelikož se firmě v r. 2020 nedařilo, tak mu nebyla vyplácena mzda (odvody ZP a SP a daň z příjmů byly hrazeny), tj. v závazcích společnosti zůstává částka 150 000 Kč jako nevyplacená mzda tomuto společníkovi. Je třeba toto nějakým způsobem vykazovat v daňovém přiznání? Má to nějaký vliv na daňovou povinnost společnosti? Jak by se postupovalo v případě, kdy by činnost společnosti byla ukončena? 

Akciová společnost vlastnila výrobní halu, která v důsledku nezaviněného požáru shořela. V současné době probíhají demoliční práce zbytku shořelé stavby a základů stavby. Hala byla pojištěna a společnosti vznikl nárok na pojistné plnění. Společnost předpokládá, že na místě původní haly postaví novou halu. Pojišťovna poskytne pojistné plnění tak, že část ve výši 8 mil. Kč, která pokrývá škody na inventáři budovy a demoliční a sanační práce byla společnosti zaplacena a další část plnění 16 mil. Kč bude společnosti vyplacena po zahájení stavby nové haly a předložení faktur za stavební práce. Společnost zatím neučinila žádné kroky směřující k povolení stavby (zpracování projektu…). 1) Budou demoliční práce na odstranění shořelé stavby a zůstatková cena stavby považovány za součást vstupní ceny nové haly, kterou společnost předpokládá na místě shořelé stavby postavit nebo lze demoliční práce považovat za náklady, které nesouvisí s výstavbou nové haly a zůstatkovou cenu jako náklad (škoda – živelná pohroma – nezaviněný požár)? 2) Přijaté pojistné plnění bude výnosem společnosti a jak přistoupit k účtování předpisu nebo dohadné položky k pojistnému plnění, zejména 2 části 16 mil. Kč z hlediska okamžiku účetního případu?  Doplňující otázka: K druhé části plnění pojišťovny uvedené v dotazu ve výši 16 mil. Kč uvádíte využití institutu dohadného účtu aktivního pro zaúčtování této části plnění do období, ve kterém ke škodě došlo. Je správné o této části plnění účtovat, když může nastat situace, že nedojde k povolení nové stavby nebo se změní podmínky ve společnosti a dnes uvažovaná výstavba se například z finančních důvodů nebude realizovat? Co v takovém případě s vytvořenou 388 v následujícím období, kdy bude stavba zamítnuta nebo rozhodnuto o její nerealizaci dělat? Nepřevládala by zde zásada opatrnosti a o výnosu z pojistného plnění účtovat v okamžiku, kdy jeho poskytnutí bude jisté? 

Fyzická osoba má příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů ze samostatné činnosti a zároveň má příjmy dle § 9 zákona o daních z příjmů z nájmu bytu. Příjmy z nájmu dosahuje ze společného jmění manželů. Budou se pro účely obratu pro DPH příjmy z nájmu přičítat k příjmům z podnikání? Hraje pro účely stanovení obratu pro DPH nějakou roli, že pronajímané byty jsou ve společném jmění manželů? 

OSVČ vede daňovou evidenci, má v obchodním majetku vůz, který používá jak pro ekonomickou činnost, tak i soukromě. Uplatňuje 80 % odpisu jako daňový výdaj a 20 % odpisu neuplatňuje. 20 % nedaňových výdajů/odpisů zapíše do peněžního deníku s druhem JVY (jiné výdaje bez vlivu na zisk)?

Jsem OSVČ, založila jsem s. r. o. Majetek včetně osobního automobilu budu v 11/2020 prodávat do s. r. o. v obvyklé ceně dle znaleckého posudku. Automobil bude přeregistrovaný ve 12/2020. Úhrada faktur od s. r. o. na OSVČ bude ovšem až v roce 2021. Uvažuji správně, že s. r. o již může uplatnit odpis z pořízeného majetku za rok 2020, přičemž OSVČ zdaní příjem z prodeje v roce 2021? Podnikání nebude přerušeno.

OSVČ provozuje dle živnostenského oprávnění maloobchod, velkoobchod. Vše v jedné provozovně a jeden druh sortimentu - stavebniny. Musí kvůli případnému nároku na kompenzační bonus zjišťovat, z které části prodeje má v rozhodném období příjmy vyšší a jak? Porovnáním účtenek X faktur pro zákazníky OSVČ/firmy? 

Obchodní společnost chce poskytnout dar nadaci, která finanční prostředky od dárců posílá zdravotně postiženým osobám. Jaké náležitosti musí nadace splňovat, aby si společnost mohla hodnotu daru odečíst od základu daně?

Společnost poskytla škole nepeněžní dar - vybavení počítačové učebny. Při pořízení těchto počítačů si uplatnila DPH. Předpokládám tedy, že při poskytnutí uvedeného daru bude muset DPH odvést. Je odvedená DPH pro společnost daňově uznatelným nákladem?

Společnost poskytla 4. 10. 2020 nepeněžní dar (baterky) nadaci, která spolupracuje se zdravotnickou záchrannou službou. Nadace se zavazuje, že uvedený dar předá pouze této záchranné službě. Je poskytnutí tohoto daru osvobozeno od DPH na základě rozhodnutí ministryně financí o prominutí daně ze dne 26. 10. 2020?

Je štěpkovač předmětem daně silniční, nebo není - lze ho zahrnout pod § 2 odst. 4 písm. a) zákona o dani silniční? Druh vozidla: nákladní přívěs plošinový, kategorie: O2 typ: štěpkovač.

OSVČ prodává stříbrné šperky, vede daňovou evidenci. Při prodeji mu pomáhá zprostředkovatel-OSVČ, který si fakturuje odměnu za pomoc při prodeji zboží. Jak správně zaúčtovat v daňové evidenci provizi? Provize je výdaj prodejce stříbrných šperků a druh je nákup služeb nebo provozní režie?

Řeším DPH z pohledu konečného zákazníka (firmy B). Výrobce v Německu prodá zboží české firmě A (plátci DPH) a ta další české firmě B (plátci DPH). Dopravu zajišťuje a platí firma B. Zboží se veze přímo firmě B bez meziskladu. Nicméně úsek dopravy na území mimo ČR přeúčtovává firmě A. Cena zboží byla stanovena s dopravou na hranice. Může firma A fakturovat zboží s českou DPH? Kde je místo plnění a jak se to odrazí v přiznání firmy B k DPH? Má firma B nějaké povinnosti v Německu? 

Zaměstnanec - soustružník, hlavní pracovní poměr, manželka v prosinci porodí dítě, manželka je studentka, nemá nárok na mateřskou dovolenou. Manžel může zřejmě nastoupit na mateřskou dovolenou, jaká je ale možnost při této mateřské dovolené pracovat?

Vlastním zahraniční právnickou osobu, která má sídlo v zahraničí (ve Spojených státech), její činnost probíhá v zahraničí (ve Spojených státech), ale místo skutečného vedení je v České republice (právnická osoba je jednočlenná a její aktivity řídím kompletně já z České republiky). Zdanění bude probíhat v České republice. Mám v tomto případě povinnost vlastnit pro danou právnickou osobu živnostenské oprávnění, případně organizační složku v České republice?

Naše společnost spolupracuje se slovenskou společností na stavbě v ČR. Na základě smlouvy o spolupráci bude slovenská společnost provádět činnosti stavbyvedoucího a asistenta stavbyvedoucího. Činnost bude poskytována na území ČR. Měsíční částka fakturace převýší 100 000 Kč. Chtěli bychom se zeptat, zda má naše společnost povinnost podat oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí dle § 38da zákona o daních z příjmů. Nejsme si jistí, zda tuto činnost lze podřadit pod stavebně montážní projekt dle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, či nikoliv. Dále jsme se chtěli zeptat, jaké konkrétně služby se musí oznamovat dle § 38 da zákona o daních z příjmů. Platí to např. i pro tzn. management fee tj., poplatky z IT, účetní, právní služby, účetnictví a controlling placené zahraniční mateřské společnosti?

Společnost s r. o. vydražila přes aukční portál pásové rypadlo ze Švýcarska. Fakturu má včetně svýcarské DPH. Z celní správy má doklad pro příjemce, kde je výpočet poplatků 21 % z částky. Co s tím máme dělat? To je informace pro nás, jaký bude odvod DPH zde FÚ nebo kvůli poplatkům cla? A pokud ano, tak jak budu účtovat fakturu (DPH): částka zaplacená byla 289 970 Kč bankou, ale z celního úřadu je info 279 364 Kč a 21 % 58 666,44 Kč? Na které řádky to vstoupí a bude i nárok na odpočet? Nebo se bude muset žádat Švýcarsko pro vratku? Z EU jsme vždy řešili reverse charge, ale se Švýcarskem jako zemí, která není v EU, nemáme zkušenost.