Expertní odpovědi - strana 420

Zaměstnáváme zaměstnance na HPP i zaměstnance přes agenturu. Našim zaměstnancům, kteří jsou na HPP, poskytujeme stravenky, sick day a příspěvky na životní pojištění a týden dovolené navíc. Mají na tyto benefity nárok i zaměstnanci, které máme přidělené od agentury?

Společnost s r. o., daňový rezident ČR, bude vyplácet podíl na zisku své britské mateřské společnosti (daňový rezident Velké Británie), která má ve své dceřiné společnosti ve výši 100 % po dobu delší než 12 měsíců a je skutečným vlastníkem těchto dividend. Další podmínky pro osvobození podílů na zisku od daně z příjmů dle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP jsou rovněž splněny. Valná hromada rozhodla o podílech na zisku v říjnu 2020 s tím, že podíl je splatný do 3 měsíců. 1. Předpokládáme správně, že na rezidenty Velké Británie se hledí i po dobu přechodného období do 31. 12. 2020 jako na daňové rezidenty jiného členského státu EU, a tudíž lze na ně vztáhnout zmíněné osvobození podílů na zisku dle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP? 2. Jakou roli hraje pro možné využití osvobození či neosvobození datum samotné výplaty, pokud by tato proběhla až v lednu 2021, kdy už přechodné období netrvá? Pro využití osvobození je rozhodující datum rozhodnutí valné hromady či datum výplaty podílu? Předpokládáme, že výplata proběhne standardně do 3 měsíců, což je i obvykle datum pro provedení srážky daně z příjmů, pokud by podíl nebyl osvobozen. Závěry KOOV č. 544/15.05.19 známe, připadá nám však, že na toto odpověď GFŘ nedalo. 3. Od 1. 1. 2021 již nebude možné v našem případě žádné osvobození využít? Ani dle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP z důvodu chybějící vazby matky na EU a ani dle § 19 odst. 9 ZDP, který by se dal využít v opačném gardu, kdyby mateřská společnost v ČR dostávala dividendy od dceřiné společnosti se sídlem ve Velké Británii.

Firma s 10 zaměstnanci (rovnoměrná pracovní doba 40 hod/týdně) má sezonní cyklus práce. V letních měsících zaměstnance potřebuje vytížit víc, v zimních méně. Zaměstnavatel chce, aby každý měsíc měli zaměstnanci podobně vysoké měsíční mzdy. Řešení, které jsem našel v učebnicových výkladech a článcích je, že "zaměstnavatel se může se zam-cem dohodnout, že v případě čerpání náhradního volna za práci přesčas v jiném měsíci, než byla práce vykonána, mu (zam-ci) bude v měsíci vykonání práce poskytnuta mzda bez ohledu na práci přesčas a v měsíci, kdy bude čerpat náhradní volno za přesčas, obdrží poměrnou část měsíční mzdy.". Pokud bych nečetl zmiňované odborné články, tak bych nepřišel, že tato možnost je, protože ustanovení zákoníku práce par. 114/1 mi v tomto znění bohužel zní, že náhradní volno je místo příplatku a nikoliv místo samotných odpracovaných hodin nad rámec měsíčního fondu - "(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.". Jsou možné a legální tyto "učebnicové výklady se sjednáním čerpání volna za práci přesčas, včetně možnosti dohody o poskytnutí volnu později než 3 měsíce od nadpracování" a neodporují si zákonu? Tato domluva je nutná např. přímo ve smlouvě nebo jiném oboustranně podepsaném dokumentu, nebo stačí vyřešit vnitropodnikovou směrnicí, se kterou je zaměstnanec pouze seznámen? Firma se díky tomu může vyhnout nerovnoměrně rozvržené pracovní době (která je pro ni nevhodná), protože dopředu netuší, kdy a kolik pro koho práce bude. Práce je přidělovaná cca týden podle situace a odbytu. Náhradní volno chce umožnit čerpat později než do 3 měsíců - a to např. do 6 měsíců ( skrz sezonní cyklus, aby se vybralo v zimě). Je potřeba evidovat v docházce nějak tyto letní přesčasy a zimní deficity, kde si vybírají zaměstnanci náhradní volno, a dle výkladů se nepoužívá PHV, ale nekrácená mzda za odpracované hodiny se tedy eviduje i v evidenci pracovní doby jako odpracovaný den např. v prosinci (není to divné, když skutečně práce byla např. v srpnu?)

Firma má rovnoměrnou pracovní dobu 40 hod týdně pondělí až pátek. a) Zaměstnanec se zaměstnavatelem se ústně domluvili, že v rámci týdne bude rozvržení směn během týdně jiné - např. na vyžádní bude někdy přesunuta směna z pátku na sobotu. b) Zaměstnanec si nadpracuje nějaký týden, ale měsíčně si bude hlídat aby mu za kalendářní měsíc sedli hodiny na pracovní fond. Měsíční mzda tedy vyjde úplně stejně. Je to v souladu se zákonem, pokud by nějaká kontrola zjistila, že perfektně odpracovaný měsíc s 21 pracovními dny - tedy 168 hodiny je na papíře sice 168 hodin, ale ty dny jsou tam přeházené? (sobota by byla placena příplatkem) Musí se upravit smlouvu na nerovnoměrné rozvržení pracovní doby s nějakým vyrovnávacím období? Nebo je možné tuto záležitost řešit nějakou směrnicí a takto postupovat jde apod.?

Zaměstnavatel od ledna 2020 přijal na HPP asistentku. Zaměstnankyně od 9. 8. 2019 pobírá invalidní důchod II. stupně. Pro zaměstnavatele je to jeden zaměstnanec na HPP a zároveň invalidní důchodce. Ostatní jsou jen zaměstnanci na DPP. Splňuje tedy zaměstnavatel podmínku zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců – zaměstnanci pracující na DPP se do počtu zaměstnanců nezahrnují? Jak by to bylo v případě, kdyby měl zaměstnavatel tuto zaměstnankyni a zároveň jednu zaměstnankyni na rodičovském příspěvku? Má zaměstnavatel nárok na odpočet zdravotního pojištění ve výši 11 607 Kč z vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod zdravotního pojištění nebo je tato sleva podmíněna smlouvou s krajskou pobočkou Úřadu práce, kde bude uznán jako zaměstnavatel na chráněném trhu práce? Tuto informaci nám poskytla referentka příslušné zdravotní pojišťovny, když jsme zaměstnankyni přihlašovali, že bez doložení potvrzení z Úřadu práce si zaměstnavatel slevu na tohoto zaměstnance uplatňovat měsíčně nemůže.

Zaměstnanec má rovnoměrnou týdenní pracovní dobu 40 hod (pondělí až pátek), je odměňován měsíční mzdou, která již dle smlouvy obsahuje práci přesčas - a to 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud je zaměstnanci přesunuta směna z pátku na sobotu (celých 8 hodin). Počítá se pro tento účel, že si zaměstnanec již odpracoval 8 hodin z těchto 150 hodin přesčasů - pokud ano, tak jakým způsobem lze sjednat, aby sobotní směna nebyla vnímaná jako práce presčas? Zaměstnanec již v dřívějším týdnu odpracoval 48 hodin, bylo by možné neodpracovanou směnu v pátek brát jako čerpání náhradní volna za minulý přebytek, pokud by byla sjednaná se zaměstnancem v tomto domluva? Obdobně pokud jeden týden odpracuje 48 hodin a druhý týden 32 hodin, usuzuji, že lze sjednat domluvu, že se jedná o čerpání náhradního volna za minulý týden. A přesčasových hodin bude z pohledu limitu 150 hodin ročně za tyto dva týdny odpracováno 0. Je to tak?

Fyzická osoba - tuzemský podnikatel provozující optiku, plátce DPH, který vede daňovou evidenci, si pořídil si v roce 2019 hmotný majetek brus. Jelikož brus byl poruchový, dohodl se s dodavatelem na vrácení brusu v letošním roce 2020. Dodavatel si brus odvezl a vystavil opravný daňový doklad - dobropis a současně dodal nový brus za vyšší cenu. Jak správně daňově řešit v daňové evidenci vyřazení brusu v roce 2020 na základě dobropisu. V roce 2019 byl brus zařazen do evidence hmotného majetku a uplatněn odpis, v roce 2020 lze uplatnit polovinu odpisu a celou zůstatkovou cenu brusu do nákladů a také odpis z nového brusu?

Společnost s r. o., provozuje montážní činnost v oboru instalatérství, provozuje obchod s instalatérským zbožím a pronajímá byty (osvobozené nájemné) - to vše ve svých prostorách v domě, který je obchodním majetkem společnosti. V roce 2010 koupila zboží-ohřívač vody (původní záměr byl následný prodej zákazníkovi, který nakonec od koupě odstoupil), uplatnila si DPH na vstupu a ohřívač vody evidovala jako zásobu zboží. V roce 2020 společnost ohřívač vody namontovala do bytu nájemníkovi. Společnost si sice uplatnila DPH při koupi ohřívače, ale protože ohřívač použila pro byt nájemníka (osvobozené nájemné) až za 10 let od nákupu, nemusí DPH vypořádat?

Společnost V. koupila automobil. Doklad je přijatá faktura s DPH. Předpokládám, že DPH si společnost může uplatnit, nadměrný odpočet. Vlastníkem je úvěrová společnost a provozovatelem společnost V. Přímá platba ve výši 20 %. Společnost V. je provozovatel, platí tedy silniční daň? Faktura přijatá za automobil jde do DPH - vznikne nadměrný odpočet? Automobil bude odpisován v celkové částce (samozřejmě v částce bez DPH)? Dle mého se jedná o úvěr, a tak by se měl majetek odpisovat.

Na účtu naší společnosti došlo k přebytku EUR, který jsem potřebovala převést na CZK účet. Převod z EUR na CZK by byl nevýhodný z hlediska nastavení kurzu, proto jsme se rozhodla o prodeji EUR formou devizového spotu a dohodnutého kursu. K transakci, prodeji a odepsání eur došlo okamžitě, připsání na CZK účet také, vše ve stejný den. Mohu prosím tuto transakci účtovat přes účet 261 a případnou kursovou ztrátu nebo zisk MD 563/D 261 / MD 261/D 663 ? Nebo musím účtovat do podrozvahové evidence o pohledávce např. ze spotových obchodů (účty skupina 75) a dále závazku ze spotových obchodů s cizí měnou, abych dodržela zásady účetnictví? 

Zaměstnanec byl v roce 2019 na školení, výše školení byla 120 000 Kč bez DPH, DPH jsme si nárokovali. Se zaměstnancem byla sepsána dohoda o prohlubování kvalifikace, v roce 2020 dal výpověď. Na základě dohody o uznání dluhu nám bude 2 roky splácet 5 000 Kč/měsíc. Jakým způsobem to celé zaúčtovat? Je pro mne částka 120 000 Kč korun výnos již datem podepsání dohody o uznání dluhu, tzn. v roce 2020 nebo až jednotlivými splátkami? Nejasno mám i s DPH, podléhají splátky DPH? 

Jaké je správné uplatnění sazby DPH v rámci úklidových prací?Jedná se o úklid v těchto případech: a) Úklid jen a jen společných částí bytového domu, bytové jednotky se neuklízejí. b) Úklid garážového stání v suterénu bytového domu, ve kterém se bytové jednotky současně uklízí. Domnívám se, že garážové stání je součástí společných částí bytového domu. 

Společnost A vystavuje doklady za poskytnuté služby společnosti B. Společnost A má také uzavřenou smlouvu o postoupení pohledávek se společností C. Společnost B po obdržení faktury předá tuto fakturu společnosti C, která fakturu uhradí společnosti A, ale úhrada je ponížena o 4 % z faktury. Společnost A tak obdrží částku nižší než na kolik je faktura vystavena. Faktura bude zaúčtována MD 311/D 602 + 343 a bude odvedeno DPH. Po obdržení platby a jejím zaúčtování MD 221/D 311 bude stále na účtu 311 nedoplatek ve výši 4 % faktury, který si strhla společnost C při platbě. Jakým způsobem toto řešit účetně a z pohledu DPH u společnosti A?

Realitní kancelář poskytuje zvláštní službu, která nesouvisí s celým prodejem nemovitosti. Zajistí výpis z katastru nemovitostí anebo zajistí jen podání návrhu na vklad. Výpis z katastru nemovitostí je zpoplatněn správním poplatkem ve výši Kč 100. Návrh na vklad je zpoplatněn správním poplatkem ve výši Kč 2 000, hradí se formou kolku. Je správný postup, když jsou na faktuře 2 položky - jedna zahrnuje cenu služby a tvoří základ daně, druhá položka je přefakturace správního poplatku činěného vlastně jménem a na účet třetí osoby dle § 36 odst. 13 zákona o DPH - tedy nevstupuje do základu daně?

Společnost podepíše s dárcem darovací smlouvu na kulturní projekt, přičemž splatnost darované částky je půl roku. Částka je připsána na účet obdarovaného za čtyři měsíce. Mezitím je realizována část kulturního projektu. Je možno náklady na projekt, které jsou uhrazeny před datem připsání částky na účet obdarovaného, zaúčtovat jako čerpání tohoto daru?Nejedná se o podnikatelský subjekt, ale o neziskovou organizaci (OPS), která dar účtuje do fondu 911. Jak je to v případě, kdy je podepsána darovací smlouva, ale částka dorazí na účet až poté, co jsou uhrazeny některé výdaje kulturního projektu. Zda jsou náklady na kulturní projekt čerpané před datem přijetí daru (a současně po podepsání smlouvy), např. z půjčky, uznatelným čerpáním tohoto daru. Konkrétní případ - máme kulturní projekt, máme podepsanou darovací smlouvu, ale víme, že dárce uvolní finance až za delší dobu a potřebovali bychom část projektu realizovat co nejdříve, třeba i z půjčky do doby, než dar dorazí na účet.

Za dar dle zákona o daních z příjmů se nepovažuje reklamní předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu. Co se rozumí "jménem" poskytovatele tohoto předmětu? Je to obchodní název společnosti, pod kterým je společnost zapsaná v obchodním rejstříku? Musí být na reklamním předmětu tedy celý název společnosti (např. Novák a syn, s. r. o.) nebo stačí jen "hlavní část" jména (např. Novák a syn, nebo pouze Novák)?

Firma provádí rekonstrukci garáže a zámkové dlažby u rodinného domu. Garáž je od domu půdorysně oddělená, je s domem spojená jen plastovou stříškou. Může se uplatnit u rekonstrukce garáže a zámkové dlažby 15 % DPH?

OSVČ, plátce DPH, uplatňující paušální výdaje si se svým odběratelem domluvil, že mu "proplatí" pojištění odpovědnosti, které si OSVČ hradí v souvislosti s výkonem své činnosti. Jde o částku 10 000 Kč za rok, kterou OSVČ uhradila své pojišťovně. Odběratel navýšil úhradu za poslední fakturu právě o těchto 10 000 Kč a poslal to OSVČ na účet. Musí OSVČ zahrnout tuto částku do svých příjmů? Musí z ní odvést DPH? OSVČ a odběratel mezi sebou uzavřou smlouvu, kde se odběratel zaváže ke každoroční úhradě této částky - má to nějaký vliv na zahrnutí do příjmů OSVČ a příp. na odvod DPH z této částky?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, poskytne zákazníkovi nebo potencionálnímu zákazníkovi zboží zdarma s cílem vyvolat nebo zvýšit poptávku. Jak tento výdej ze skladu evidovat v daňové evidenci? Lze na toto poskytnuté zboží zdarma vystavit fakturu se 100% slevou, kdy konečná částka k úhradě bude 0 Kč (a tímto postupem tedy vyskladní zboží)? Nebo pokud na zboží zdarma nelze vystavit fakturu, tak jakým jiným způsobem nebo dokladem zachytit tento výdej zboží ze skladu a jaký doklad předat zákazníkovi, aby bylo průkazné, že zboží zdarma obdržel?

Společnost s r. o. má jediného společníka, který je i jednatelem s. r. o. Tento společník je ve společnosti zaměstnán jako obchodní zástupce. Jelikož se firmě v r. 2020 nedařilo, tak mu nebyla vyplácena mzda (odvody ZP a SP a daň z příjmů byly hrazeny), tj. v závazcích společnosti zůstává částka 150 000 Kč jako nevyplacená mzda tomuto společníkovi. Je třeba toto nějakým způsobem vykazovat v daňovém přiznání? Má to nějaký vliv na daňovou povinnost společnosti? Jak by se postupovalo v případě, kdy by činnost společnosti byla ukončena?