Expertní odpovědi - strana 423

Poplatník - nepodnikající s trvalým bydlištěm v ČR prodal nemovitost (byt) na Slovensku. Tento byt zdědil pro rodičích. Jaké daňové povinnosti má tento poplatník v České republice, případně na Slovensku?

Firma (e-shop) zasílá k hlavnímu zboží zdarma další malý dáreček. Jedná se např. o bonbony a žvýkačky malé hodnoty (cca do 10 Kč). Na těchto dárcích není logo firmy. Je možné to dát do daňových nákladů a odečíst DPH při nákupu těchto dárků a při rozdávání těchto dárků zdarma (při prodeji hlavního zboží) neodvádět z tohoto dárku DPH?

1/ Dle § 1177 občanského zákoníku je osoba, která přenechá svůj byt k užívání jiné osobě, povinna nahlásit SVJ jméno a bydliště této osoby v "nájmu". Bohužel jeden právní názor je, že musí nahlásit adresu dle občanky a druhý názor je, že může nahlásit adresu, kde se bytová jednotka, kde je v "nájmu", nachází. To pak podle nás ztrácí smysl tohoto paragrafu. Také nám bylo řečeno, že jako výbor SVJ nemáme nárok na to, abychom nějak zkontrolovali, zda se ten dotyčný jmenuje tak, jak byl nahlášen. Takže když nahlásí nepravdivě například Josef Vonásek, Horní-Dolní, tak to musíme vzít jako hotovou věc. 2/ Příspěvek na vlastní správu domu se stanovuje ve stejné výši pro všechny bytové jednotky v SVJ bez ohledu na podíly, velikost. Účtuje se výsledkově. Patří sem odměny výboru, poštovné, právník, účetní. Ale patří sem i pojištění domu, když by se tato položka měla určovat podle podílu. To by pak ten příspěvek nebyl stejný pro všechny bytové jednotky.

Společnost s. r. o. má ve svém majetku od roku 2014 kanalizaci (umístěnou mimo areál). Nyní ji bude darovat svazku obcí. Daňová zůstatková cena bude zaúčtovaná jako daňově neuznatelný náklad a bude provedena úprava odpočtu DPH, tj. budou vráceny 3/10 uplatněného odpočtu DPH nebo je nutné odvést DPH z ceny obvyklé? Je možné uplatnit takto poskytnutý dar Svazku obcí jako položku snižující základ daně dle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů? Lze toto chápat jako ekologické účely?    

Firma s. r. o. přihlásila do insolvenčního řízení dvě pohledávky. Vznik pohledávek byl dne 14. 12. 2018 a 16. 1. 2019. Usnesením KS dne 23. 7. 2019 byl zjištěn úpadek dlužnika a dne 23. 10. 2019 bylo rozhodnuto o prohlášení konkursu. Obě pohledávky jsou řádně přihlášeny. Dlužník je k dnešnímu dni stále plátce DPH. Je možné ještě provést opravu DPH dle § 46 odst. 1 písm. c) zákona o DPH? 

Zaměstnanec který měl u nás dohodu o provedení práce, se stal účastníkem dopravní nehody, kterou nezavinil. DPP byla sepsána od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 v rozsahu do max. 300 hodin, odměna ve výši 120 Kč/hod. Harmonogram pracovní doby nebyl stanoven. Zaměstnanec pracoval pouze 3 dny (6. 1., 7. 1., 9. 1.) a odpracoval 15 hodin. DPP tedy v 01/2020 nezakládala účast na nemocenském a zdravotním pojištění (hrubá mzda činila 1 800 Kč). Dopravní nehoda se stala 10. 1. 2020. Na nemocenskou zaměstnanci nárok nevznikl. Nyní zaměstnanec přinesl k vyplnění Potvrzení o ztrátě na výdělku. Pokud bude mít nárok na odškodnění, jak mám vypočítat náhradu na ztrátu na výdělku, když neznám týdenní pracovní dobu zaměstnance?

1) Je možné zaměstnanci zasílat naskenované kopie dokumentů ELDP, zápočtového listu a potvrzení o zdanitelných příjmech na jeho e-mail? Tyto dokumenty umíme zaheslovat, tak aby heslo věděl pouze zaměstnanec a zaměstnavatel. Případně můžeme si obstarat souhlas zaměstnance s posláním těchto věcí na jeho e-mail, pokud by to bylo vyžadováno? 2) Pokud by e-mailovou cestou toto nešlo, tak je možné zaměstnanci dávat tyto dokumenty pouze jako papírové kopie originálů (tzn. není tam originální podpis účetní nebo jednatele za zaměstnavatele; originál leží u účetní nebo jednatele firmy). Dočetl jsem se, že je možné takto řešit ELDP, ale nevím, zda by to prošlo u dalších dvou zmiňovaných dokumentů.

Nastupuje k nám zaměstnanec na DPČ. V původním zaměstnání dostal výpověď, bylo mu vyplaceno odstupné, tudíž je nyní od 2. 10. 2020 veden na úřadu práce a nepobírá podporu. Od 19. 10. 2020 k nám nastoupí na DPČ. Odměna z této DPČ nepřesáhne měsíčně 7 300 Kč hrubého (1/2 min. mzdy). Znamená to tedy, že v případě, že mu bude měsíčně zúčtována částka v rozmezí 5 000 - 7 300 Kč hrubého, bude i nadále státním pojištěncem a já mu budu ze mzdy odvádět sociální i zdravotní pojištění pouze z dosaženého příjmu a nebudu muset doplácet zdravotní pojištění do částky minimálního vyměřovacího základu? Všude jsem se dočetla, že ÚP platí zdravotní pojištění za osoby, které:  a) pobírají podporu, b) nepobírají podporu (odstupné, vyčerpání doby podpory) a jsou nadále v evidenci ÚP, c) osoby v evidenci, které mají příjem na DPČ do 3000 Kč (hrubého) měsíčně. Jak je to v případě osoby, která nepobírá podporu, pracuje na DPČ s příjmem do 7 300 Kč za měsíc, nikde nemohu najít. Kolegyně účetní se přiklánějí spíš k názoru, že pro ZP musím provádět doplatek do minimálního vyměřovacího základu, já si spíš myslím, že pokud splňuje podmínku DPČ do 7 300 Kč, bude nadále registrován na ÚP, který jej bude zdravotní pojišťovně vykazovat jako státního pojištěnce, tudíž za něj budu odvádět pojistné jen z dosaženého příjmu, bez doplatku do minimálního vyměřovacího základu. Nerada bych se pletla, aby nám pak nebyla ZP doměřená dlužná částka, včetně penále. Jak bych případně pojišťovně pak doložila (jakými doklady), že se jedná o státního pojištěnce, tudíž jsem neodváděla ZP alespoň z částky minimálního vyměřovacího základu? Na ÚP se nelze dovolat, abych se přesvědčila, že se i nadále bude jednat o pojištěnce, za kterého je plátcem ZP stát. Inspektorát nezná odpověď a ZP bude postupovat podle toho, co jí nahlásí Úřad práce, který případné vyřazení zaměstnance z evidence provede až zpětně. Prosím o odpověď a zároveň případně i odkaz na §, ve kterém bych našla tento konkrétní případ. 

OSVČ zemědělec vede podvojné účetnictví má jeho obchodním majetku (OM) pozemky, jejichž koupě je datována 5 let tomu zpětně, kde je kupujícím on a manželka a nabývají pozemky do SJM. Pozemky vložil neprodleně po nabytí do SJM do svého OM manžel. Jelikož ale ne všechny pozemky obhospodařuje, plánoval již při koupi, že prodá pozemky pod stavbou, která je cizího vlastníka. Čekal 5 let, jak mu poradil náš předchůdce, ovšem zapomněli na to, že pozemky jsou stále po celou dobu v jeho OM a po jejich vyjmutí z OM majetku by se pro osvobození počítal další časový test 5 let. V případě, že se by pozemky vyřadily z OM manžela, posléze by manželé zúžili SJM o tyto pozemky ve prospěch manželky a následně by je pak prodala manželka, mohlo by se jednat o osvobozené plnění u manželky ? Vypořádání SJM by nebylo předmětem daně § 3 písm. c), tj. zúžení SJM. Podle § 10 odst 2 příjmy plynoucí ze SJM se daní u toho, kdo je měl zahrnuty v obchodním majetku a tato podmínka by po zúžení SJM o tyto pozemky nebyla naplněna a nešlo by při prodeji o příjmy plynoucí se SJM. Příjem z prodeje pozemků by danila manželka jako výhradní vlastník. Manželka není spolupracující osobou a ani nikdy pozemky neměla ve svém OM. Pozemky měl v OM manžel, který zdaňuje podle § 7, je plátce DPH a vede podvojné účetnictví. Mohli bychom tímto postupem, tj. vyřazení z OM manžela, následné zúžení SJM ve prospěch manželky o tyto pozemky a realizací prodeje pozemků manželkou dospět k tomu, že 5 letý časový test by se dal počítat od data koupě pozemků u manželky u celé plochy pozemků i v případě, že by prodávajícím jako výhradní vlastník pozemků byla pak ona, byť by nabyla celou plochu pozemků zúžením SJM až nyní? Ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) hovoří o datu vypořádání spoluvlastnictví, a to zúžení SJM není, tudíž se domnívám, že dle tohoto ustanovení se prodej manželkou posuzovat nebude. Jak vyplývá z ustanovení § 4 odst. 2 doba mezi nabytím a prodejem podle odst. 1 písm. a) a b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo mimo jiné k vypořádání společného jmění manželů. Ale právě v důsledku té kombinace s obchodním majetkem manžela si ejsem jista. V § 4 odst. 1 písm. b) bod 1 vylučuje z osvobození mj. případ, kdy nemovitost byla zahrnuta v obchodním majetku. Lze toto chápat tak, že se jedná o jakékoliv zahrnutí do obchodního majetku obecně, tj. kohokoliv? Nebo lze vyčíst z tohoto znění, že by se posuzoval „obchodní majetek poplatníka“ jako takového, v tomto případě OM prodávajícího a zdaňujícího příjem z prodeje a tím by již v okamžiku prodeje byla manželka. Nebo se toto znění vztahuje z té nemovité věci jako takové? Pak by se podle mého názoru ale muselo čekat i u všech ostatních nemovitostí, které např. byly nabyty koupí od prodávajícího, který by měl tyto nemovitosti zahrnuty v obchodním majetku. Je možné usoudit, že v případě koupě nemovitosti do SJM, následné vložení do OM manžela a posléze vyjmutí z OM manžela, zúžení SJM o tyto pozemky ve prospěch manželky a následný prodej těchto pozemků manželkou, lze posoudit jako osvobozené plnění, když mezi koupí a prodejem těchto pozemků uplynulo 5 let? 

Od 1. 1. 2021 u bytů nesmím podnikatelům pronajímat obytné prostory pro podnikání s DPH (jsem fyzická osoba, plátce DPH, a příjmy zdaňuji v § 9). Jak budu fakturovat samostatný pozemek, který si ode mě pronajímá sběrna? Ve výpisu z katastru nemovitostí je zapsáno "pozemek". 

Firma s. r. o. zaměstnává více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců. Obdržela fakturu od Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR na členský příspěvek na rok 2020 v částce 5 000 Kč. Je tento příspěvek daňově neuznatelný, nebo uznatelný? 

Česká společnost s r. o. má dva jednatele a dva společníky, jeden má podíl 70 % a druhý má podíl 30 %. Společnost se zabývá stavební činností. Je možné s osobou, která je zároveň jednatelem a společníkem, uzavřít dohodu o provedení práce s vymezením činnosti provedení prací na dané stavební zakázce a daňově na ni pohlížet jako na dohodu sjednanou s normálním zaměstnancem? Tato osoba se skutečně podílí na fyzickém provedení dané zakázky. Fyzické osoby smlouvy o výkonu funkce sjednány nemají.

Zaměstnavatel v roce 2018 a v roce 2019 přispěl zaměstnanci omylem na životní a penzijní pojištění částkou na místo 50 000 Kč částkou 100 000 Kč. Jak nyní správně zaúčtovat tento problém? Bude se z částky 50 000 Kč doměřovat zdravotní, sociální pojištění a 15% daň nebo jen zdravotní a sociální pojištění? Jak se bude postupovat na straně zaměstnavatele a zaměstnance? Bude muset zaměstnavatel opravovat i daňové přiznání? 

Podléhá dodání dálkových ovladačů včetně jejich naprogramování k vjezdovým branám/garážovým vratům atd. režimu přenesené daňové povinnosti?

Firma se zabývá dodávkou a montáží oplocení, garážových vrat, vjezdových bran atd. Při montáži výše uvedeného uplatňuje sníženou sazbu DPH v případě, že dům splňuje podmínky pro soc. bydlení. Je možné uplatnit sníženou sazbu DPH i při montáži samostatného pohonu k již stávajícím vratům/vjezdovým branám?

Firma s. r. o., která vede účetnictví a je plátcem DPH, poskytuje služby zákazníkům v oblasti telekomunikačních služeb. V rámci své činnosti provádí montážní pracovníci různé instalační a opravárenské práce přímo v bytech zákazníků. Jsou montážníci povinni na místě vydat zákazníkovi při zúčtování prací vytištěný EET doklad nebo jej firma může doručit následně jiným způsobem (mailem, poštou atd.). Platí termín zavedení 1. 1. 2021 platí pro 3 a 4 fázi?

Osoba OSVČ spolupracuje se s. r. o. - nabízí služby této společnosti. Za služby, které se uskuteční, dostane OSVČ provizi. Lze výplatu této provize podmínit tím, že se OSVČ zúčastní reklamní akce pořádané společností s. r. o.? Je třeba to mít smluvně dojednáno? Jak to bude s časovým rozlišením a odvodem DPH na straně s. r. o.? Provize bude za objem služeb uskutečněných v roce 2020, reklamní akce se uskuteční až v roce 2020. Bude to tedy pro s. r. o. náklad roku 2019 nebo až 2020? Kdy by mělo být odvedena DPH?

Může dát zaměstnavatel výpověď zaměstnanci v pracovní neschopnosti? Vím, že v prvních 14 dnech nelze dát výpověď, ale jde mi o dobu po uplynutí prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, kdy nemocenskou proplácí OSSZ.

Naše společnost uplatňuje nárok na vratku "zelené nafty" - jsme společnost, která provozuje současně rostlinnou i živočišnou výrobu. Můžeme uplatňovat tento nárok i na odvoz sklizně - obilovin, pícnin z pole do cizího skladu? Tento sklad nemáme pronajatý.

Zaměstnanec pracující na směny (7,5 hodinová pracovní doba) byl v měsíci září nemocný. Měl naplánované směny v celkovém počtu 180 hod (15 směn). Odpracoval pouze 96 hod (8 směn), poté měl nemocenskou. Pracovní fond na daný měsíc je 165 hod. Má nárok na přesčasové hodiny - 15 hodin (180 - 165)?