Expertní odpovědi - strana 426

Do jaké sazby daně patří: - elektronicky poskytovaná služba výuky na dálku prostřednictvím internetu nebo podobné elektronické sítě a jejíž poskytování vyžaduje omezený lidský zásah nebo nevyžaduje žádný lidský zásah, - elektronicky poskytovaná služba ve formě zkušebních testů vyplněné žáky online a ohodnocené automaticky bez lidského zásahu?

Plátce DPH obchoduje s čisticími prostředky. Prostředky jsou nakoupeny s DPH. Daroval v rámci boje s covid-19 základním školám dezinfekce. Příklad: nákupní cena dezinfekce včetně DPH byla 11 000 Kč a prodejní cena byla 6 000 Kč (rozdíl je dar). Nákup zboží byl vyšší než prodej, pří nákupu nárokováno DPH, ale prodej při daru byl nižší odvod DPH. Nemusíme vracet rozdíl DPH mezi nákupem a darem? Další základní škole jsme darovali dezinfekci zadarmo. Musí se za nákup zboží vrátit nárokovaná DPH? Vše je stvrzeno darovací smlouvou. 

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila fakturu svému odběrateli v 4/2020. V 5/2020 vystavila k této faktuře opravný daňový doklad, kterým snížila cenu. Opravný doklad zaslala e-mailem ještě v květnu. Odběratel odvedl DPH z tohoto opravného dokladu v 5/2020, s. r. o. si DPH z tohoto dokladu uplatnila na vstupu v 7/2020. Je možné, aby si vystavovatel opravného dokladu takto uplatnil DPH na vstupu - tedy později, než odeslal doklad odběrateli? Platí i v tomto případě tříletá lhůta pro uplatnění na vstupu?

Zaměstnavatel poukáže příspěvek zaměstnanci v roce ve výši 100 000 Kč na účet penzijního fondu nebo pojišťovny. Ve vnitřní směrnici je limit 50 000 Kč za rok. Smlouvy o penzijním nebo životním pojištěním splňují podmínky stanové zákonem o daních z příjmů. Jaké daňové dopady bude mít tento příspěvek na zaměstnance a zaměstnavatele? 

Odběratel osoba registrovaná k DPH v jiné členské zemi (v Německu) s VAT DE fakturuje dodavateli produktu plátci s DIČ CZ materiál, který byl zaměněn za jiný materiál ve výrobě. Lze považovat u českého dodavatele (plátce DIČ CZ) materiál jako škodu a účtovat na účet 548? Má český dodavatel povinnost DPH přiznat a uplatnit DPH na vstupu? Na faktuře je uvedeno „záměna materiálu“.

Náš spolek sdružuje členy se zájmem o podporu vzdělávání v určitých oblastech. Spolek se rozhodl podpořit vydání knihy, která pojednává o těchto oblastech vzdělávání. Knihu bude vydávat vydavatelství, které pak bude i majitelem výtisků a bude zajišťovat distribuci knih. Zisk z jejich prodeje bude ziskem vydavatelství. Náš spolek obdržel dar na podporu vzdělávacích činností. S vydavatelstvím jsme se dohodli, že vydání knihy podpoříme tak, že budeme hradit faktury za činnosti potřebné k vydání knihy (překlad z němčiny, úpravy textů, design knihy apod.). Je v pořádku, že budeme hradit práce pro jinou firmu, ze kterých nebude náš spolek mít žádný hmotný užitek?

Prosím o stanovení sazby DPH u poskytování on-line předplatného časopisu (reklama je v něm minimálně), předplatné je poskytováno ve formě pdf. 

Organizace v. v. i. prodala služební auto pořízené v roce 2006 soukromé osobě na základě kupní smlouvy. Auto bylo účetně odepsáno, nárok na DPH při koupi uplatněn nebyl. Musíme z prodejní ceny odvést DPH?

Společenství vlastníků neuskutečňuje ekonomické činnosti, pouze se stará o nemovitosti vlastníků, vybírá příspěvky od vlastníků. Mohou být někdy tyto příspěvky počítány do obratu pro DPH (pokud by přesáhly 1 mil. Kč)? Který paragraf to vylučuje? 

Společník - jednatel s. r. o. uhradil v roce 2019 fakturu z účtu a fakturu neodevzdal ke zpracování do účetnictví. Platba z bankovního účtu byla v roce 2019 zaúčtována na účet 355-Ostatní pohledávky za společníky obchodní korporace. V letošním roce fakturu předal do účetnictví. Bylo by možné zaúčtovat fakturu z roku 2019 jako nedaňový výdaj v r. 2020 proti účtu 355? Nebo opravit rok 2019 a opravné daňové přiznání za rok 2019? DPH upatňovat nebude.

Společnost s r. o. pronajímá v nemovitosti byty občanům a jeden nebytový prostor podnikateli-plátci DPH. V důsledku toho podléhá s. r. o. koeficientu. Nájemci platí nájem a zálohy na vodu, které jsou každý rok vyúčtovány. Nemovitost má jeden vodoměr, voda se mezi nájemce rozpočítává dle smluveného klíče. Vyúčtování za minulý rok posílají vodárny v dubnu následujícího roku. Po rozpočítání spotřeby vody dle smluveného klíče zaúčtuje pronajímatel fakturu od vodáren tak, že částku za vodu, kterou bude přefakturovávat nájemcům bytů, zaúčtuje včetně poměrné části DPH na účet MD 315100/D 321 /tzn. že si neuplatní DPH na vstupu). Dále částku, kterou bude přefakturovávat podnikateli (plátci DPH), zaúčtuje na MD 315200/D 321 a k této části si uplatní poměrnou část DPH na vstupu (DPH na vstupu vodárny vyčíslovali v daňových dokladech k přijatým platbám v předchozím roce). Pronajímatel pak vystaví podnikateli fakturu s DPH a tudíž ve stejném měsíci vyčíslí stejnou výši DPH na vstupu i na výstupu. Nájemcům bytů bude vystavovat faktury bez DPH. 1) Je možné přijatou fakturu rozdělit výše uvedeným způsobem a je v pořádku popsaný způsob vyčíslení DPH k odvodu a uplatnění na vstupu? 2) Je možné (vzhledem ke koeficientu) si uplatnit DPH na vstupu z daňových dokladů k přijatým platbám až v následujícím roce? Obecně platí, že v případě koeficientu si nemůže poplatník uplatnit DPH 3 roky od zdanitelného plnění, ale pouze v daném roce. 3) Pokud se nájemcům bytů fakturuje bez DPH při splnění podmínek pro přefakturaci dle § 36 odst. 13 zákona o DPH, je povinnost uvádět na fakturu nějakou větu, osvětlující fakturaci bez DPH? Doplňující otázka: Z odpovědi na otázku č. 2 je zřejmé, že si pronajímatel uplatní DPH na vstupu z faktury přijaté od vodárny ve stejném kalendářním roce, ve kterém fakturu obdržel, a tudíž i spotřebu přefakturoval nájemcům. Předpokládám, že toto platí pro případný doplatek za vodu. Může si však DPH na vstupu z daňových dokladů k zaplaceným zálohám, které mu vodárny zasílaly během předchozího roku po každé úhradě (nebo DPH k zálohám na základě plateb dle platebního kalendáře) uplatnit ve výši odpovídající přefakturaci plátci DPH také až v následujícím roce, tedy v době, kdy přefakturovává? Připomínám, že prostory pronajímá nejen plátci DPH, ale i občanům.

Když společník-jednatel (fyzická osoba) půjčí společnosti hotovost, jak je to s úroky? Pokud bude společník vyžadovat odměnu ve formě úroků, jak se stanovují? A když nebude požadovat společník žádnou odměnu, nebude to napadnutelné?

Jsme mikro účetní jednotka a zveřejňujeme každoročně účetní závěrku pomocí datové schránky. Nyní jsem se dočetla, že pokud účetní závěrka není podepsaná statutárním orgánem, nejedná se o účetní závěrku. Pokud elektronická verze účetní závěrky není elektronicky podepsaná statutárním orgánem, nejedná se o závěrku. Jak zasílat, pokud elektronický podpis vůbec nepoužíváme?

Společnost s r. o. podniká v oboru pronájmu nemovitostí a uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Pronajímaný majetek (bytové a nebytové jednotky) byl získán privatizací obecního majetku v 90. letech. Za tímto účelem byla tehdy založena tato s. r. o. Majetek byl 25 let pronajímán, zhodnocován a odepisován. Nyní se společníci rozhodli vyjmout 1 bytovou jednotku z majetku s. r. o. a převést ji do svého vlastnictví. Lze převést tuto bytovou jednotku na společníky (manželé) bezúplatně – stejně jako se na družstevníky převádějí bezúplatně bytové jednotky z vlastnictví bytových družstev, která tehdy vznikala za stejným účelem, tzn. privatizace obecních bytů? Pokud nelze uskutečnit bezúplatný převod, jaké jsou možnosti pro převod bytové jednotky do vlastnictví společníků?

Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Jako zaměstnavatel jsme zrušili dne 7. 9. 2020 pracovní poměr bez udání důvodu zaměstnanci ve zkušební době s určením ukončení pracovního poměru ke dni 30. 9. 2020, přičemž pracovní poměr vznikl 1. 7. 2020 na dobu určitou do 31. 12. 2020 a den 30. 9. 2020 je poslední den zkušební doby. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal 11. 9. 2020. Dne 29. 9. 2020 jsme obdrželi oznámení o počátku pracovní neschopnosti zaměstnance (od něj samého i od lékaře). Za jaké období náleží zaměstnanci náhrada za pracovní neschopnost od zaměstnavatele a kdy je v tomto případě ukončen pracovní poměr?

Zaměstnanec se setkal s osobou pozitivní na Covid 19, nechodil 5 dní do práce. Poprosila bych rozbor těchto variant: 1) Zaměstnanec byl kontaktován krajskou hygienickou stanicí a nechal si napsat nemocenskou na karanténu - v tomto případě dostane náhradu mzdy ve výši 60 %. V tomto případě se domnívám, že mám jasno. 2) Zaměstnanec byl kontaktován krajskou hygienickou stanicí, ale nemá vystavenou nemocenskou (neznám důvod, proč nemá, nesdělil mi ho) - nechodil 5 dní do práce, až po výsledcích testů, které byly negativní, do práce přišel. Má nárok na proplacení překážky v práci? Pokud ano, v jakých % ? 3) Zaměstnanec nebyl kontaktován krajskou hygienickou stanicí, nemá vystavenou nemocenskou - nechodil v rámci opatrnosti 5 dní do práce, až po výsledcích testů, které byly negativní, do práce přišel. Má nárok na proplacení překážky v práci? V jakých procentech? Záleží v posuzování nároku na překážku v práci, zda 5denní nepřítomnost byla z vůle zaměstnance (protože se obával, že nakazí kolegy) nebo zda mu to doporučil zaměstnavatel? 

Jak to bude při stanovení příjmu zaměstnance v případě použití služebního elektromobilu v situaci, kdy vozidlo je nabíjeno i doma na náklady zaměstnance a je využíváno jak pro služební, tak soukromé účely? Po přečtení obou KOOV mi pořád není jasné praktické provedení. Není mi jasné, jaké výdaje si může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelné v případě spotřeby elektřiny, když zaměstnanec nabíjí "z domova". GFŘ v KOOV 561/29.01.20 připustilo referenční cenu dle vyhlášky č. 358/2019. Avšak pokud se bude jednat o vozidlo, kde máme např. smlouvu o výpůjčce z důvodu úvěru, tak podle §24/2/k lze uplatnit pouze výdaje v prokázané výši. A to bude při nabíjení z domova asi problém. Dále mi není jasný praktický postup dle projednaného KOOV č. 561 - jak stanovím výši nepeněžního příjmu zaměstnanci, pokud bude nabíjet na vlastní náklady? Bude muset zaměstnanec tedy doložit cenu, za kterou energii pořídil, zaměstnavatel mu ji na základě např. dokladu o použití proplatí a následně mu stanoví nepeněžní příjem formou váženého průměru nákupních cen z dokladů, které mu doloží zaměstnanec - např. nákupy u dodavatelů, doložená cena za dobíjení doma atd? Pokud zaměstnanec nedokáže prokázat cenu, bude pak možné pracovat s cenou referenční - stanovená vyhláškou? Zajímal by mne hlavně praktický postup. 

Jak postupovat s inventarizací zálohového účtu fondu oprav? Při koupi bytu jsme nikdy neměli vyčíslenou výši fondu oprav týkající se určitého bytu. Zálohy placené správci celého domu dle předpisů dáváme na účet 314007. Na konci roku nám správce zašle nákladovou částku, kterou účtuji na MD 511/D 314007. Takto to děláme již roky. Bohužel až letos jsem dostala zůstatky fondu oprav od správců a ty nám samozřejmě nesedí s našemi zůstatky. Logicky se nemohou rovnat, když jsme neúčtovali o zálohách na fond oprav, které byt měl, než jsme ho koupili. Ještě jsem zjistila, že několik domů, kde vlastníme byty, mají úvěry na opravy. Je pro mne nějaká povinnost účtovat o těchto úvěrech? Potřebuji poradit, jak postupovat a zda mi stačí inventarizovat konečný zůstatek na mém účtu na své vytvořené tabulce za roky, co byt patří nám. Jedná se cca o 40 bytů.

Zaměstnankyně má tři děti, na které si v měsíční mzdě uplatňuje každý měsíc daňové zvýhodnění. Nejstarší syn studoval do června 2020. Za měsíce červenec a srpen, když už zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění neměla, jí bylo bohužel ještě chybně přiznáno. Jak toto můžeme opravit? Zaměstnankyně má vedle HPP ještě živnostenský list, takže si daňové přiznání za rok dělá sama, ne prostřednictvím ročního zúčtování zaměstnavatele (kde by to zřejmě zaměstnavatel mohl opravit). Jak chybu z pohledu zaměstnavatele napravit?

Skupina DPH jako plátce prostřednictvím svých členů poskytuje kromě jiného (zdanitelná plnění) i úvěry a peněžní zápůjčky na dlouhodobé bázi, ze kterých plynou úroky, které u plátce představují plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně dle § 54 zákona o DPH. V souvislosti s poskytováním úvěrů a finančních zápůjček, plátce (skupina) nespotřebovává na vstupu žádná zdanitelná plnění nakoupená od jiných plátců nebo jen v omezené míře ve srovnání s ostatními činnostmi, a ani se touto osvobozenou činností nepodílí a nepřispívá na žádném uskutečňování či rozšiřování zdanitelných plnění na výstupu. Lze úroky z poskytování úvěrů a finančních zápůjček, které představují osvobozené plnění dle § 54 odst. 1 písm. c) zákona o DPH, při kterých nejsou spotřebovány žádné nakupované vstupy nebo jen v minimální či omezené míře, a současně které se nepodílí na uskutečňování zdanitelných plnění (výstup), považovat za finanční službu, která nevstupuje do výpočtu koeficientu pro krácený nárok na odpočet dle § 76 odst. 4 zákona o DPH?