Expertní odpovědi - strana 429

OSVČ provádí opravy zemědělských strojů, bydlí v domě, který je napsaný na manželku, on má věcné břemeno, v majetku má jen 2 auta užívané pro podnikání. Tato adresa, kde bydlí, je v živnostenském rejstříku zapsána jako sídlo. Na zahradě má stodolu, kterou chce zrekonstruovat a používat jako sklad. Tato stodola by měla stejnou adresu jako sídlo, je potřeba hlásit na živnostenském úřadě stodolu jako provozovnu nebo je to hloupost a sídlo na této adrese stačí? Je možné zařadit stodolu do podnikání a výdaje na opravu, příp. technické zhodnocení dát do nákladů, nebo by musela být manželka spolupracující osoba? 

Na jaký účet se zaúčtuje vyskladnění poškozeného materiálu a zboží, které bylo specializované společnosti předáno k likvidaci?

Jsme internetový obchod. Klient reklamoval, že v balíku nebylo všechno objednané zboží. Posíláme mu tedy toto chybějící zboží znovu. Původní zboží (které dle odběratele v balíčku chybělo) jsme vyskladnili MD 504/D 132. Jak zaúčtovat podruhé vyskladněné zboží? Nemůžeme zaručit, že si odběratel nevymýšlí, a že zboží opravdu nedostal.

Společnost se zabývá nákupem a prodejem zboží, 10 % zboží nakupuje společnost na sklad a uskutečňuje dodání do EU, 90 % zboží nakupuje a prodává formou třístranného obchodu, je v pozici prostřední osoby. Jak postupovat s případnou prodlouženou zárukou, která je nabízena u určitého typu zboží? Dodavatel (výrobce) z EU většinou na tuto prodlouženou záruku vystaví samostatnou fakturu, současně naše společnost také fakturuje tuto záruku samostatně. 1. Jedná se o přímý náklad a současně výnos pro naši společnost, nebo se náklady i výnosy musí časově rozlišit dle období, kdy plyne prodloužená záruka? Dle mého je to přímý náklad i výnos, prodloužená záruka by ve skutečnosti byla uplatňována u prvního dodavatele, přes nás by šla pouze prvotní reklamace od zákazníka.  2. Je správné účtovat MD 504/D 604? 3. Jaký je režim DPH? Předpokládám, že žádná služba vlastně dodávaná není a faktury by se měly vykazovat ve stejném režimu, jako se vykazovalo předmětné zboží (které ale může být v jiném období a na jiné faktuře). V případě pořízení a prodeje z naše skladu jako pořízení z EU/dodání do EU, tedy řádky 3 a 43 přiznání k DPH, v případě nákupu a prodeje třístranným obchodem jako pořízení tř. obch./dodání tř. obch., tedy řádky 30 a 31 přiznání k DPH? Pokud je takto vykazování správné, není na závadu, že spolu s vykázáním DPH není spojen fyzický pohyb zboží? Třístranný obchod je určen výlučně pro obchod se zbožím, není problém v případě samostatné faktury na záruku vykazování tohoto režimu? Pokud ano, otázkou je, jakým způsobem nákup a prodej v přiznání k DPH vykázat, když souvisí s dodávkou zboží třístranným obchodem a žádná služba podle mě nenastala.

Podnikatel, OSVČ, zabývající se prodejem ojetých aut nakoupil ojetý automobil z Německa. Po jeho opravě nabídl automobil k prodeji. Zájemce o koupi tohoto automobilu je osoba z Německa a dle dohody dodavatel přiveze kupujícímu automobil na místo určení do Německa. Cena vozu je 12 000 EUR, platba při předání. Může český podnikatel přijmout tuto částku v hotovosti?

Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu v rámci ČR ale s přespáním. Ubytování si vybírají zaměstnanci sami, musí se vejít co limitu na noc. Zaměstnanec předložil doklad na ubytování vystavený Airbnb, kde je uvedeno, že poskytovaletem ubytování je "jméno fyzické osoby a adresa v ČR", dále pak že zaplacením firmě Airbnb Payments, jako inkasnímu agentovi ubytovatele jsou všechny platební povinnosti vůči ubytovali splněné. Dále je na dokladu uvedena cena za ubytování, úklid a servisní poplatek a pak cena uhrazená celkem. Nakonec je na dokladu uvedena firma Airbnb Ireland a její adresa a její evropské DIČ. Zaměstnanec má nárok na proplacení nákladů na ubytování ale úplně nevíme, jak naložit s předloženým dokladem. Máme ho brát jako doklad od ubytovatele, tzn. od fyzické osoby z ČR uvedené na dokladu, neplátce DPH? Nebo se jedná o doklad od Airbnb Ireland, která si na dokladu uvedla své evropské DIČ a použít princip reverse charge.

Máme zaměstnance, který z osobních důvodů nevyčerpal 21 dnů dovolené za rok 2019. Letos dostal nových 25 dnů. Do dnešního dne ještě nevyčerpal ani všechnu dovolenou za rok 2019 a v lednu dostane dalších 25 dnů dovolené. Vzhledem k epidemii covid-19 je u nás nařízena práce z domova, tak nám zaměstnanci od března 2020 skoro nečerpají dovolené. Takže máme zaměstnance i s 25 dny nevyčerpané dovolené za rok 2020. Musíme zaměstnancům dovolenou nařídit i přes jejich odpor? Nebo bychom jim mohli část dovolené proplatit? Zaměstnanci argumentují, na co si brát dovolenou, když pracuji na dálku odkudkoliv, nebo nemáme kam jet, nebo nebudu o dovolené doma... 

Naše společnost je vlastníkem bytového domu, v němž se nachází 20 bytů a 19 ubytovacích jednotek. Byty jsou pronajímány nájemcům na základě nájemních smluv osvobozeně od DPH dle § 56a ZDPH, tudíž u veškerých plnění na vstupu, které přímo souvisí s jednotlivými byty, se neuplatňuje nárok na odpočet DPH. Ubytovací jednotky jsou poskytovány ubytovaným na základě smluv o ubytování v druhé snížené sazbě DPH. V tomto případě u veškerých plnění, které souvisí s ubytovacími jednotkami, se uplatňuje nárok na odpočet DPH. V případě nákladů vynaložených na opravy případně technické zhodnocení bytového domu se uplatňoval krácený odpočet DPH dle § 78 ZDPH. Naše společnost má zájem bytový dům včetně pozemků od 1. 1. 2021 propachtovat na základě pachtovní smlouvy. S ohledem na změny v ZDPH účinné od 1. 1. 2021, kdy bude dle § 56a odst. 3 omezena možnost tzv. dobrovolného zdanění nájmů a pachtů mimo jiné u „stavby, v níž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímána tato část, tvořeno obytným prostorem“ Vás žádáme o sdělení, zdali je bytový dům výše uvedenou stavbou? Bude možno, v případě pachtu bytového domu plátci DPH, pachtovné navýšit o DPH?

Firma s. r. o. má jediného jednatele a dva společníky, z nichž jeden ze společníků je právě jednatel. Navíc jednatel s. r. o. ještě pracuje jako OSVČ na hlavní živnost. Jako OSVČ mimo jiné pořádá "živé" odborné kurzy, s. r. o. prodává "on-line" odborné kurzy. Jaké jsou možnosti zaměstnání tohoto jednatel a společníka? Předpokládám, že společník nebudeme mít v tomto případě žádné omezení, může se nechat zaměstnat na hlavní PP, DPP, DPČ. Ale co jednatel ? V tomto případě by tedy jakýkokoli pracovní poměr byl sepsán na jedné i druhé straně (jako zaměstnavatel a jako zaměstnanec) jednou a tou samou osobou. Předpokládám, že je vhodné sepsat smlouvu o výkonu funkce jednatele, který je zodpovědný za obchodní vedení, buď bez odměny nebo s odměnou, ale je nutné ve firmě dělat fyzickou tvorbu produktů - tvorba videokurzu atp., což již tedy nespadá do práce jednatele. Navíc by jednatelka byla ráda účastna odvodu na sociálním pojištění, tedy předpokládám, že ač by byla možnost práce MR nebo DPP do 10 000 Kč, v tomto by to nebylo řešením.

V roce 2015 jsme pořídili návěs na finanční leasing, běží od 17. 9. 2015 a řádně ukončen měl být 17. 9. 2020, kvůli koronaviru byl prodloužen do 17. 3. 2021. Nakonec jsme finanční leasing předčasně ukončili k 27. 7. 2020 a prodán 8. 7. 2020, skutečně byl prodán dřív než byl řádně ukončen fin. leasing. Tím, že byl fin. leasing předčasně ukončen, nevím jestli jsou všechny splátky daňově uznatelné? Dočetl jsem se, že po předčasném ukončení jsou všechny splátky považovány nájem, aby byly daňově uznatelné nesmí být kupní cena předmětu finančního leasingu nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl tento majetek být odpisován. Znamená to, že budu počítat rovnoměrné odpisy za roky 2015, 2016, 2017, 2018, 2019? Pořizovací ceny finančního leasingu byla 667 710,- Kč, z čehož jsou rovnoměrné odpisy r. 2015 = 73 448,- Kč, r. 2016 = 148 565,- Kč, r. 2017 = 148 565,- Kč, r. 2018 = 148 566,- Kč, r. 2019 = 148 566,- Kč, v roce 2020 = 0,- Kč, tím že by poslední odpis byl v roce 2019 a návěs byl odkoupen 27. 7. 2020 za částku 68 722,- Kč budou všechny nájmu do předčasného ukončení fin. leasingu daňově uznatelné? Předčasně ukončený a odkoupený návěs ve výši 68 722,- Kč musím zařadit do obchodního majetku a účetně i daňově odpisovat? 

V září( faktura byla i v 9/2020 vystavena) jsem dostala na stůl fakturu od jednatele za opravu vozidla které havarovalo v 10/2019. Částka je velmi významná cca 800 000 Kč, pojištovna plnila cca 600 000 Kč také v září 2020. Bohužel jsem o této havárii nevěděla, auto bylo opravováno skoro rok. DP k PO již podáno, otázka zní, měla se udělat dohadná položka aktivní v roce 2019? Jak účtovat prosím v roce 2020? I kdybych jako účetní věděla o havárii nenapadlo by mě udělat tak velikou dohadnou položku. Je v případě, že auto je nadále v majetku firmy celá částka za opravu daňovým výdajem (není to škoda která se hradí jen do výše plnění od pojišťovny)? Já si pořád říkám( a prosím vyvratte mi moje myšlenky) že dohad se dělá jen v případě pokud mám již v daném roce fa za servis, plnění od pojišťovny ještě neproběhlo a tak potřebuji z hlediska správného vedení účta udělat dodanou položku aktivní aby byly náklady-výnosy. 

Dvě fyzické osoby A a B, které spolu podnikají a rozdělují si příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) rovným dílem 50%, vedou již několik let účetnictví, postupovali jsme správně, když jsme v roce 2018 všechny výnosy a náklady počítali na fyzickou osobu A a v daňovém přiznání jsme vše rozdělili 50 %? Nebo jsme měli u každé fyzické osoby vést samostatně účetnictví? Je povinnost od 1. 1. 2019 vést u každé fyzické osoby ve sdružení samostatně účetnictví? Společník B by chtěl část budovy opravit, můžou být faktury vystaveny na něho, aby byly daňově uznatelné, když doposud bylo vše vedeno na společníka A? 

Máme "Potvrzení o výstupu z EU", kde je uveden datum propuštění a datum ukončení. Které datum je platné jako datum uskutečnění zdanitelného plněné při vývozu zboží do třetí země, datum propuštění nebo datum ukončení? 

Dle § 23e odst. 3 písm. e) ZDP se výpůjčním výdajem pro účely daní z příjmů rozumí výdaj v podobě kursového rozdílu souvisejícího se závazkem podle písmen a) až d). Pokud nám ale vznikne příjem (výnos) ve formě kurzového rozdílu v souvislosti s cizoměnovým závazkem (např. závazek z titulu neuhrazených úroků, při jehož přecenění bude realizován kurzový zisk), bude se v tomto případě jednat o výpůjční příjem dle § 23e odst. 4 ZDP? 2. Pokud vznikne výdaj (náklad) ve formě kurzového rozdílu v souvislosti s cizoměnovou pohledávkou, bude se v tomto případě jednat o výpůjční výdaj dle § 23e odst. 3 písm. e) ZDP? 3. Pokud vznikne příjem (výnos) ve formě kurzového rozdílu v souvislosti s cizoměnovou pohledávkou, bude se v tomto případě jednat o výpůjční příjem dle § 23e odst. 4 ZDP?

Stavební firma plátce, DPH, česká s. r. o., posytuje stavební práce - pokládání dlažeb pro odběratele na základě smlouvy o dílo, kdy dle zjišťovacích protokolů k poslednímu dni v měsíci dochází k převzetí splněných prací a následné fakturaci odsouhlasené částky. V současné době natala situace, kdy odběratel odmítá převzít část dílčího plnění k poslednímu dni v měsíci, a to vzhledem k tomu, že na díle byly odkryty nějaké stavební nedostatky. Jak dále postupovat zhlediska DPH? Nemohu přece jako dodavatel nic k poslednímu dni v měsíci vyfakturovat, když nemám podepsán a přebrát zjišťovací protokol? Mohu/musím tedy posunout datum DUZP až se odstraní nedostatky a odběratel nám podepíše protokol např. za dalších 14 dní? Anebo musíme vystavit fakturu s DUZP s i přesto, že dílčí plnění nebylo předáno celé a to za alespoň nezpochybnitelnou část, kterou bude odběratel ochoten podepsat?

Společnost má v pronájmu nemovitost, kterou se souhlasem vlastníka dále pronajímá. Podnájemce nás požádal o stanovisko týkající se úhrady investice v celkové výši 278 382 Kč včetně DPH za provedení těchto stavebních úprav: vybourání dveřního otvoru 1000 x 2100, osazení nových plastových dveří (vybourání z budovy směrem na pozemek p.č. XXXX/XX), osazení předsazeného schodiště (dva stupně 340 x 150 mm), oplocení venkovního prostoru 9 × 6, výška 1,8 m (ocelové sloupky, pletivo s navěšenou rákosovou rohoží), úprava podlahy předzahrádky: tráva + kačírek 50 mm vše na pozemku p.č. XXX/XX. Podnájemce, že uhradí 10 % z celkové investice z vlastních prostředků v hotovosti a zbytek požaduje umořit z nájemného, které hradí pronajímateli. To by znamenalo, že 10% částky ve výši 27.838,20 Kč uhradí podnájemce v hotovosti a 90% částky ve výši 250 543,80 Kč požaduje umořit z nájemného, které hradí pronajímateli. Jak v tomto případě postupovat?

Nově založená společnost má jediného jednatele a společníka. Společnost musela nakoupit nějaký hmotný majetek + zboží. Společník vložil do banky celkem 1 000 000 Kč - (vklady cca kolem 100 000 Kč). Jak zaúčtovat tento vklad a jaké to má daňové dopady pro společnost a i pro společníka?

Jsme firma, český plátce DPH a nakoupili jsme zboží od německé firmy. Toto zboží bylo přepraveno z Německa přímo na Slovensko, do naší dceřiné společnosti. Jak je to s DPH u faktury za zboží?

Jsme plátci DPH a poskytujeme službu vztahující se k nemovité věci na Slovensku. Místem plnění je dle § 10 zákona o DPH Slovensko. Příjemce služby je registrován jako plátce DPH na Slovensku. Bude toto plnění součástí přiznání k DPH naší společnosti a bude v souhrnném hlášení? Pokud ano, který řádek v přiznání? Nebo transakce v přiznání nebude? 

Společnost poskytuje odběratelům dodatečnou slevu za odběr zboží v závislosti na objemu odebraného zboží za určité období. Jak o této dodatečné slevě účtovat? Jak je to s DPH?