Expertní odpovědi - strana 434

OSVČ jako majitelka ochranné známky tuto ochrannou známku licenční smlouvou ze dne 1. 1. 2020 úplatně poskytla k užívání. Roční fakturace byla dohodnuta k 31. 12. 2020 dle prodaných výrobků s OZ. OSVČ k 31. 8. 2020 ukončila podnikání a zrušila všechny své živnosti. Bude fakturace za užití ochranné známky k 31. 12. 2020 podléhat sociálnímu pojištění?
Vydáno: 01. 09. 2020
Česká s. r.o., neplátce DPH, bude pořizovat stroj na výrobu za 100 000 Kč ze zahraničí. Zvažuje dvě možnosti. 1) pořízení od firmy 1 z Německa (osoby registrované k DPH v Německu), 2) pořízení od firmy 2 z Kanady (osoby registrované k DPH v Kanadě). Chápu správně, že v prvním případě se při pořízení nestane česká firma identifikovanou osobou a německý dodavatel bude fakturovat cenu stroje + tamní německou sazbu DPH, kterou si sice česká firma neodečte, ale zároveň nebude muset řešit nijak DPH (kromě toho, že německou DPH zaplatí již při obchodu)? U druhého případu bude kanadská firma naopak fakturovat BEZ kanadské DPH? A česká firma odvede české DPH na české celnici. S tím, že DPH vyměří a rovnou vybere celní úřad, tzn. česká firma se kromě zaplacení nebude muset o nic starat? A plátcem DPH se nestane.
Vydáno: 01. 09. 2020
Poplatník, vedoucí daňovou evidenci, koupil nový osobní automobil. Osobní automobil koupil na manželku, která je evidovaná jako spolupracující osoba poplatníka. Poplatník i spolupracující osoba (manželka) nemají rozdělené společné jmění manželů. Ve velkém technickém průkazu je zapsaný jako majitel manželka a jako provozovatel poplatník. Je možné takové auto zařadit do obchodního majetku a plně odpisovat? Jsou na něm uskutečňovány pouze jízdy týkající se podnikání. 
Vydáno: 31. 08. 2020
Nemovitost vložena do majetku: 40 % pro podnikání a 60 % soukromá část. Pokud bude oprava provedená VÝHRADNĚ na části pro podnikání (na kanceláři) - uvažuji správně, že celou fakturu zaúčtuji do nákladů?
Vydáno: 31. 08. 2020
Společnost s r. o. pořádá soutěžní utkání v ping-pongu, v rámci které poskytuje zúčastněným sportovcům občerstvení v podobě ovoce, balené vody a energetických tyčinek. V současné době nemá poskytování "občerstvení" nijak ošetřeno v pravidlech soutěže. Pořádání sportovního soutěže je za účelem poskytování streamovacího videa ze sportovní soutěže sázkové společnosti za úplatu. Tento příjem je zdanitelným příjmem. Sportovní soutěže (turnaje) se účastní jak amatérští hráči tak profesionální hráči. Otázka, však vzhledem k některým omezujícím podmínkám v zákoně o daních z příjmů je, zda je možné uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů hodnotu poskytovaného „občerstvení“ účastníkům, tedy jednotlivým hráčům. Domnívám se, že ano, avšak raději žádám o potvrzení či vyvrácení této domněnky. Žádný ze sportovců není v zaměstnaneckém poměru. Výhry jsou u amatérských sportovců zdaňovány dle § 10 zákona o daních z příjmů srážkovou daní ve výši 15 % a profesionálním sportovcům je vyplácena výhra celá, neboť se u nich jedná o příjem dle § 7 zákona o daních z příjmů. 
Vydáno: 31. 08. 2020
Společnost s r. o., plátce DPH. V roce 2004 pořízena do majetku stavba budovy od fyzické osoby (neplátce). Následně bylo každý rok (od r. 2005) provedeno a uvedeno do užívání technické zhodnocení budovy. Poslední technické zhodnocení nebylo k dnešnímu uvedeno do užívání a je evidováno na účtu 042. Kooperace plánuje v letošním roce budovu odprodat fyzické osobě. Jakým způsobem bude odvedeno DPH z prodejní ceny nemovitosti? Stavba pořízena před 10 lety, takže bude prodejní cena stavby osvobozena od DPH? Budeme muset dodanit technická zhodnocení provedená od r. 2012 a to včetně toho neuvedeného do užívání a evidovaného na účtu 042? U jednotlivých technických zhodnocení byl uplatněn odpočet pomocí koeficientu (využití jak pro zdanitelná, tak pro osvobozená plnění - nájem plátcům i neplátcům).
Vydáno: 31. 08. 2020
Zaměstnanec omylem podepsal dvě prohlášení k dani najednou, a proto musí podat přiznání. Celkem měl pouze 90 000 Kč příjmy ze závislé činnost - je to student. Nyní tedy opožděně podá přiznání 1. 9. 2020 a v přiznání mj. bude žádat o vrácení daně v částce 3 000 Kč, protože jeho příjmy byly nízké, a tudíž sleva všechnu daň pokryla. Jaká mu bude vyměřena penále či úrok či nějaká sankce jiná? A bude mu vráceno na účet 3 000 Kč celých nebo v těch 3 000 Kč bude odečtena nějaká sankce?
Vydáno: 31. 08. 2020
Rezident ČR má příjmy ze závislé činnosti z Dubaje, kde je nulová daň z příjmů fyzických osob. V pokynu D-22 je uvedeno, že pro aplikaci § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů je dostačující, že předmětný příjem prošel systémem zdanění ve státě zdroje, a to i přes skutečnost, že výsledná daň může být nulová. Bude příjem podléhat dani z příjmů fyzických osob v ČR?
Vydáno: 31. 08. 2020
Společnost, plátce DPH hodlá vložit budovu (včetně pozemku) jako příplatek do ZK své dceřiné společnosti, plátce DPH. Budova byla kolaudována před cca 20-ti lety, žádná další re/kolaudace od té doby nebyla a po celou dobu budova sloužil jen a pouze ke zdaňovanému nájmu - ubytovacím službám. Příjemce souhlasí s postupem tzv. dobrovolného zdanění podle § 56 odst. 6 zákona o DPH. Nicméně v květnu 2020 byla realizována oprava za cca 300 000,00 Kč a v roce 2019 bylo realizováno také technické zhodnocení za 1 mil. Kč - jak z opravy, tak technického zhodnocení byla nárokována daň v plné výši. Tápeme jakým způsobem vypořádat daň z přidané hodnoty: Docházíme k závěru, že jen vystavíme jeden daňový doklad s uvedením informace, že daň bude přiznána formou reverse-charge (u příjemce) a bude stanoven základ daně podle § 36 odst. 6 písm. a), tj. tento základ daně v sobě vlastně bude zahrnovat i realizované technické zhodnocení a provedenou opravu - je možné pro určení základu daně použít znalecký posudek, který budeme mít vypracován pro účely ocenění vkladu do účetnictví? Vzhledem k tomu, že po celou dobu majetek sloužil jen ke zdaňovanému nájmu a daň z realizované opravy byla nárokována v celé výši, stejně jak z technického zhodnocení, tak není nutné v souvislosti s tímto vkladem daň z opravy ani technického zhodnocení nijak separátně vypořádávat. Uvažujeme správně?
Vydáno: 31. 08. 2020
Český plátce DPH provedl stavební úpravy kanceláří pro společnost, která je registrována k DPH v Belgii. Bude faktura za stavební práce vystavena s českou DPH? 
Vydáno: 31. 08. 2020
Na základní školu (přísp. org.) jsme přijali do funkce "učitelku" - inženýrku s vysokoškolským vzděláním následujících oborů: - vysoká škola ekonomická - obor Učetnictví a finanční řízení podniku - ČVUT v Praze - absolvování programu celoživotního vzdělávání podle § 60 zákona č. 111/1998 Sb. - program Master of Businness Administration. Samozřejmě absolvovala studium na střední ekonomické škole zakončené maturitní zkouškou. Bude vyučovat anglický jazyk na 2. stupni - plný úvazek. Zařazena byla do platové třídy 12. Kolik let ji budeme odečítat z dosažené praxe, když splňuje vysokoškolské vzdělání, nikoli magisterské nebo bakalářské?
Vydáno: 30. 08. 2020
Jsme s. r. o. a zjistili jsme , že jsme do roku 2019 nezaúčtovali předpis daně z příjmů v částce 4 000 Kč, která nám vyšla v sestaveném přiznání k dani z příjmů. Samotné přiznání k dani z příjmů, hospodářský výsledek k 31. 12. (uvedený na ř. 10 přiznání) i výsledná daň je v pořádku, pokud bychom ale zaúčtovali do roku 2019 předpis daně z příjmů na účet 591, změní se tímto čísla v rozvaze i výsledovce. Účetní závěrka ještě nebyla schválena a ani zveřejněna v obchodním rejstříku. Je možné tedy předpis daně z příjmů zaúčtovat ještě do roku 2019 a podat dodatečné přiznání k dani včetně správných čísel v rozvaze a výsledovce nebo podat jen opravenou rozvahu a výsledovku nebo jaké je správné řešení tohoto problému? 
Vydáno: 30. 08. 2020
Pokud si podnikatel koupí firemní automobil v 03/2020, ale nechal si ho na sebe přepsat až v 07/2020, od kdy může zahájit odpisování (zařadit do užívání) a od kdy může uplatňovat doklady za nákup pohonných hmot? 
Vydáno: 28. 08. 2020
Podnikatel FO, plátce DPH, dostal darem nemovitost od nemocné matky, která bohužel již zemřela a tuto nemovitost jako podnikatelka odpisovala. Obdarovaný má představu, že bude tuto nemovitost pronajímat a příjem danit v § 9 DPFO. Výdaje chce uplatňovat ve skutečné výši a uplatňovat i odpisy. Může v daném případě pokračovat v započatém odpisování po matce a nebo bude vycházet ze vstupní ceny oceněného majetku soudním znalcem? Součástí této nemovitosti jsou i místa k parkování vozidel. Půjde v daném případě o jeden celek zdaňovaný v § 9 DPFO nebo se bude muset nájem z míst k parkování uvádět ve smyslu §56a odst.1 písm b) ZDPH a uplatnit DPH na výstupu? 
Vydáno: 28. 08. 2020
Firma uzavřela "skupinové pojištění osob" a za každého zaměstnance platí pojištění pracovní neschopnosti a úrazu. Zaměstnavatel figuruje jako pojistník, zaměstnanec je pojištěnec. Měsíčně je zaměstnancům navyšována hrubá mzda (benefit = částce zaplacené měsíční pojistné) pro základ na odvod sociálního, zdravotního pojištění a výpočet daně z příjmu. Pojišťovna požaduje seznam změn - pracovní poměry ukončení - nově nastupující zařazujeme zpravidla po zkušební době (do 20. předchozího měsíce). Stane se tedy, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr od 21. do 31. v měsíci, pojišťovna nám ho vyúčtuje, zaměstnavatel tedy zaplatí za již ukončeného zaměstnance pojištění. Předpokládám že bych záúčtovala do nedaňových nákladů, ale úplně nevím, jak s odvody a se základem daně za zaměstnance, kterého vlastně již nemáme v evidenci?
Vydáno: 28. 08. 2020
Fyzická osoba, nepodnikatel, plátce DPH, má do 31. 12. 2020 příjmy dle § 9 ZDP, které zdaňuje paušálem. Od 1. 1. 2021 mu přibude i živnost a bude zdaňovat pronájmy v § 9 ZDPa příjmy ze živnosti v § 7 ZDP. V 12/2020 si koupí vozidlo - tzn. v době, kdy ještě zdaňuje podle § 9 ZDP paušálem, ale uvedené vozidlo bude využívat hlavně pro příjmy ze živnosti. Může si už v 12/2020 nárokovat DPH z vozidla koeficientem pro rok 2020? Nebo bude lepší vložit vozidlo až v 01/2021 do obchodního majetku? Nepřijde tím o část DPH? Když bude vozidlo používat pouze pro živnost dle § 7 ZDP, kde na výstupu bude plně odvádět DPH, může si uplatnit DPH ve výši 100 % bez použití koeficientu, který používá u pronájmů? 
Vydáno: 28. 08. 2020
Postupitel, fyzická osoba, za 1 Kč postoupila pohledávky vůči třetí společnosti (právnické osobě) společnosti (postupníkovi). Pohledávky byly ve výši 200 000 Kč převedeny na postupníka za 1 Kč (uhrazeno převodem z účtu na účet). Vše proběhlo v roce 2019. Společnost nyní vlastní pohledávku vůči jiné právnické osobě. Zatím nedošlo ze strany „dlužníka“ k zaplacení této pohledávky. Jak zaúčtovat tuto pohledávku při jejím zakoupení/postoupení za 1 Kč a kdy se tato pohledávka promítne do zdanitelných příjmů - již v roce 2019, nebo až dojde k proplacení pohledávky?
Vydáno: 28. 08. 2020
Po schválení účetní závěrky za rok 2019 byly vypláceny v roce 2020 odměny jednatelům a představenstvu. Je nutné pro tyto případy tvořit rezervy nebo fondy ze zisku?
Vydáno: 27. 08. 2020
Neplátce DPH, fyzická osoba, chce nakupovat zboží z EU a prodávat formou maloobchodu. Dostane se do plátcovství DPH , kde a kdy? 
Vydáno: 27. 08. 2020
Zaměstnanci byla vyplacena za 2 měsíce vyšší mzda, než mu náležela. Jednak tím vznikl přeplatek jeho mzdy a jednak přeplatek na zalohové dani. Jak správně účtovat? 
Vydáno: 27. 08. 2020