Expertní odpovědi - strana 9

Zaměstnanci byly v lednu 2024 poskytnuty volnočasové benefity formou nabití bodů, které představují ekvivalent peněžní částky. Zaměstnavatel nemá další kontrolu nad čerpáním bodů u jednotlivých zaměstnanců a čerpání bodů tedy není zaměstnavateli zúčtováno. Okamžikem vzniku nepeněžního příjmu zaměstnance je tedy v okamžiku připsání bodů, u nás tedy leden 2024. Zaměstnanec ukončí pracovní poměr v průběhu roku 2024 a my bychom mu rádi pokrátili nabité body, které obdržel v lednu 2024. Poskytovatel bodů nám zašle dobropis za ponížené body a my o tuto částku snížíme nedaňové náklady. Dále ve mzdách upravíme evidenční údaj o poskytnutí osvobozených příjmů, které musejí být uvedeny na mzdovém listě. Je prosím ještě nějaký aspekt, který je nutné zohlednit? 

Společnost v rámci výstavby si pronajala stavební výtah - cena montáže, včetně pronájmu tohoto stavebního výtahu je dodavatelem vystavena v režimu přenesené daňové povinnosti, dále si pronajala kvůli výstavbě mobilní toaletu, která je v režimu DPH bez přenosu. Část těchto nákladů bude přeúčtovávat na dodavatelé stavby - můžeme vystavit v rámci přeúčtování část nákladů v přenosu (tj. náklady na stavební výtah) a část bez přenosu (tj. náklady na pronájem mobilní toalety) na jednu fakturu (daňový doklad)? Pokud dodavatel v příštích měsících bude vystavovat už jen pronájem stavebního výtahu bez montáže - má tam být režim přenosu nebo ne? Na části nákladů se bude spolupodílet od dodavatelů bude nést stavba - tudíž se musí vystavit faktura týkající se přeúčtování 1. montáže a pronájmu stavebního výtahu a 2. pronájem mobilní toalety.

Akciová společnost (firma A) v roce 2022 nabyla akcie v jiné a. s. (firma B). Podíl je zaúčtován na účtu 062. Během roku 2023 se nic neměnilo, množství nakoupených akcií je stejný. Firma B v roce 2023 vydala další akcie a tím se podíl firmy A ve firmě B změnil. Je potřeba ke konci roku přeceňovat hodnotu nakoupeného podílu ve firmě A? Jak je to v případě oceňování podílu na dceřiných společnostech - stavy na účtu 061? Je potřeba hodnotu k 31. 12. 20xx nějak upravovat?

Společnost s r. o. má v majetku nákladní automobil. V roce 2022 vznikl požár tomto na automobilu (vznícení slámy). Vůz neměl havarijní pojištění, nebylo zde žádné plnění od pojišťovny, automobil byl vložen do depozitu. V roce 2023 se firma rozhodla, že automobil opravovat nebude. Část v hodnotě 60 000 Kč z něho použila na opravu jiného automobilu a vrak prodala jako železo za 51 000 Kč. V roce 2023 měl automobil zůstatkovou cenu 72 000 Kč. Mohu ještě uplatnit 1/2 odpisu, tj. 18 000 Kč a zůstatkovou cenu 54 000 Kč zaúčtovat do daňových nákladů?

Máme novou zaměstnankyni - občanka Polska, trvalé bydliště v Polsku, zároveň máme doklad o místě bydliště v ČR. Může podepsat prohlášení k dani a uplatňovat měsíční slevu na poplatníka? 

Má veřejná výzkumná instituce povinnost zapsat majitele do evidence skutečných majitelů ?

V případě, že jedna společnost s ručením omezeným (A) prodá zboží druhé společnosti (B) s ručením omezením (budou spojené osoby), přičemž cena bude např. 200 000 Kč a cena obvyklá by byla např. 150 000 Kč, tak v daňovém přiznání se u společnosti B zvýší základ daně o 50 000 Kč a u společnosti A se základ daně o 50 000 Kč sníží, a to ve vazbě na paragraf 23 odstavce 7 zákona o daních z příjmů?

Provozovatel letního dětského tábora pořádá 3 běhy po 20 dnech pro děti o prázdninách. Vedoucí jsou pracující lidé, všichni odchovanci minulých let, kteří táborem prošli. V minulosti se řešilo Dohodou o provedení práce. Nyní s novými podmínkami pracovních poměrů se řeší jaké jsou možnosti ? - oddílový vedoucí " pracuje s nadsázkou 24 hodin" denně. Mohou být oficiálně služební směny, ale o děti se každý stará opravdu celý den. - aktivní den je od budíčku do večerky. Asi je nemyslitelné, mít 3x tolik vedoucích a střídat 8 hodinové směny. Nelze ani vůči dětem, kdy se tvoří během pobytu úzký osobní vztah mezi vedoucími a dětmi. - odpovědnost za vše jde za hlavním pořadatel, vedoucím tábora. Ale odpovědnost se nemůže vzdát ani každý oddílový vedoucí. Zaplatit všechny hodiny, také není v ekonomických silách pořadatele. Vedoucí souhlasí s i tím, že nežádají zaplatit všechny odpracované hodiny. - jak toto vše skloubit s docházkou, zákoníkem práce ??

Jak dlouho firma, plátce DPHm povinnost archivovat doklady (roky, desetiletí)? 

Společnost vyplatí společníkovi podíl na zisku v nepeněžní formě, a to formou převodu rodinného domu, který společnost (plátce DPH) postavila (jako developer). Stanovy výplatu nepeněžní formou umožňují. Jaký bude správný postup? Zajímá mě především uplatnění režimu DPH a základ pro výpočet srážkové daně. a) Rozhodnutí valné hromady o výplatě podílů. b) Převod nemovitosti na společníka prostřednictvím kupní smlouvy (bude k dispozici znalecký posudek na cenu obvyklou)? Tato cena bude předpokládám včetně DPH? c) Srážková daň se odvede z ceny bez DPH? d) Bude na prodej nemovitosti společníkovi uplatněna DPH ve snížené sazbě 12% (jedná se o novostavbu splňující podmínku sociálního bydlení - podlahová plocha do 350m2)? e) Pokud bude převod nemovitosti na společníka, společnost nemusí vracet DPH uplatněné při výstavbě na vstupu, protože se nejedná o osvobozené plnění? 

Český plátce DPH nakupuje zboží od britského dodavatele, který má ale sklad a registraci k DPH v Holandsku. Zboží je tedy přepravováno z NL do CZ, český plátce DPH vyměřuje jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Nyní se část jedné dodávky vrací dodavateli jako reklamace. Zboží ale fyzicky z ČR odešlo přímo do Británie, bylo dopravcem proclené. Dodavatel ale vystavil opravný daňový doklad s NL DIČ. Je tento postup správný? V jakých řádcích DPH český plátce uvede tuto vratku zboží?

Firma občas poskytne půjčku, z níž jí dle smlouvy plyne nárok na úroky vypočítané vždy k 31. 12. Jak se promítnou tyto nároky v krátícím koeficientu pro DPH dle § 76 zákona o DPH? Bude se jednat o osvobozená plnění a do jakého řádku DPH se uvádí?

Jaká je sazba DPH v roce 2024 pro ekonomickou činnost instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace? V případě fakturace těchto služeb neplátci DPH je to 12% sazba a v případě fakturace plátci DPH se jedná o sazbu 12 % v režimu přenesené daňové povinnosti?

Klientka 14 let pracovala ve firmě, kde si myslela, že uplatňuje slevu na dítě měsíčně, ve mzdě. V této práci si nechávala dělat i roční zúčtování daně. V průběhu roku 2023 změnila zaměstnání a nyní jsem jí chtěla vytvořit roční zúčtování daně. Ze zdanitelných příjmů od bývalého zaměstnavatele jsem zjistila, že jí za rok 2023 nebyla uplatňována sleva na dítě. Zde je to bez problému, za rok 2023 se jí sleva nyní v ročním zúčtování daně vrátí. Lze nějak zpětně podat daňové přiznání FO, i když jí bylo prováděno roční zúčtování daně ve mzdě, když jí nebyla uplatněna za minulé roky sleva na dítě? Pokud ano, jak by se v takovém případě mělo postupovat? Je potřeba nějaké potvrzení od bývalého zaměstnavatele, že jí prováděl roční zúčtování, ale slevu na dítě neuplatnil? Případně jak zpětně lze podat DPFO? Hrozí klientce nějaká pokuta?

V roce 2022 jsem prodala pozemky, které jsem zdědila po rodičích. Za část peněz jsem v tomtéž roce koupila pro kamarádku byt, s tím, že ona prodá svůj dům a peníze mi vrátí. Bohužel jej však nestihla včas prodat a já se musela nechat zapsat na katastr nemovitostí jako majitelka (na základě kupní smlouvy). Až na konci roku 2023 se jí podařilo dům prodat a mě vrátit peníze (kupní smlouva na prodej nemovitosti). Cena bytu a vyplacená částka se shodují. Byt nebyl v obchodním majetku. Budu muset za rok 2023 platit daň z příjmu fyzických osob?

Jsme společnost zabývající se kovovýrobou. Jako hlavní činnost provozujeme výrobu strojů, přístrojů, kde neuplatňujeme režim přenesení daň. povinnosti. Jako doplňující činnost máme ostatní kovovýrobu, která spočívá v nákupu mat, ohnutí, přivařování, ,povrchové úpravě,drobné smontování apd.- vyrábíme různorodé kovové díly/výrobky (většinou jde o díly, dále montované do dalších sestav, výrobků u odběratelů, v mnoha případech přesně nevíme, kde bude díl montován dále..). Co se týče zatřídění, tak bychom některé z této doplňkové výroby mohli zařadit zřejmě do skupiny XVI. stroje , mechanické zařízení, jejich části a součásti(jelikož se jedná o díly do strojů). Další bychom mohli použít zatřídění skupiny XV. Obecné kovy a výrobky z obecných kovů / kapitola 7326.90-Ostatní. Pokud zakázka přesáhne 100 000 Kč, u těchto blíže neurčitých výrobků aplikovat režim přenesené daňové povinnosti, nebo je správnější použít základní sazbu DPH? 

Jsme společnost s ručením omezeným Atom. Majitel společnosti (zároveň jednatel) nám předal Smlouvu o převodu 100% obchodního podílu společnosti Sádlo. Smlouva byla uzavřena v roce 2015. Společnost Sádlo byla koupena jménem společnosti Atom. 100% vlastníkem společnosti Atom je fyzická osoba (Novák), 100% vlastníkem společnosti Sádlo je právnická osoba Atom s.r.o. Původní majitel společnosti Sádlo byla jiná právnická osoba. Kupní cenu zaplatil majitel ze svých osobních peněz v roce 2015 (proto jsme se o uvedené transakci nedozvěděli). K zápisu změny majitele v obchodním rejstříku došlo v roce 2024. Ve smlouvě je uveden bod: Účinky převodu obchodního podílu nastávají zápisem do obchodního rejstříku. Měli účetní zápisy o nabytí majetkové účasti proběhnout již v roce 2015 a nyní budeme řešit opravu zaúčtování chyb z minulých let, nebo účetní zápisy proběhnou v roce 2024? Pokud by se jednalo o opravu zaúčtování chyb z minulých let, účtujeme na standardní účty 061/321, 321/365? A následně v účetních výkazech za rok 2024 v účetním období minulých let ručně opravíme rozvahu a popíšeme v příloze?

Jednatel své manželce platí přes účet větší mzdu, než je předpis na úhradu mzdy, protože některý měsíc mzdu neuhradí. Jaký je správný postup zaúčtování? Jak správně spárovat výše uvedený přeplatek s nedoplatkem na mzdě? Na jaký účet si mám tento přeplatek zaúčtovat, abych případně tento přeplatek mohla proúčtovat s nedoplatkem?

V případě, že firma s. r. o., která se zabývá prodejem vozů do zahraničí, se k této činnosti pokusí vymyslet a prorazit s novou stavebnicí. V malém množství si začne díly tisknout na 3D tiskárně, zaplatí patent, logo, návody a snaží se zaujmout u firem zabývajících se výrobou a prodejem hraček. Jak všechny tyto náklady účtovat z pohledu DPH a daně z příjmů?

Firemní stravování řešíme tak, že vydáváme zaměstnancům oběd v našich prostorech, naše zaměstnankyně obědy ohřeje a vydá, umyje nádobí. Obědy jsou dováženy od externí firmy. Každý zaměstnanec, který odpracuje min. 3hod. má nárok na dotovaný oběd a platí cenu 50 Kč/jídlo. Pokud nemá nárok na dotovaný, může si oběd také koupit a platí cenu 140 Kč /jídlo. Je správný následující postup? Faktura přijatá – VSTUP Cena oběda 110 Kč + 12 % DPH. Veškeré náklady za oběd zaúčtuji na daňově uznatelný náklad a uplatním celý odpočet DPH. Jelikož se vejdu do limitu pro osvobození, nic zaměstnancům nedodaňuji. Dále postupuji na druhé straně – VÝSTUP Vytvořím fakturu vydanou na shodný počet obědů: a) Mohou být pouze dotované, cena 44,64 + 12 % DPH = 50 Kč. b) Nebo může být i kombinace nedotovaných jídel, cena 125 + 12 % DPH = 140 Kč. Účtování:  - Odvádím danou výši DPH - Základ daně jde do daňových výnosů - Na základě souhlasu se srážkou ze mzdy, strhnu zaměstnanci cenu obědů z výplaty.