Expertní odpovědi - strana 7

Neomezený počet opakování doby určíme dle zákoníku práce, platí pro mateřskou, rodičovskou a otcovskou dovolenou. Co dělat v případě potřeby opakovaných zástupu za nemocného zaměstnance, byť krátkodobě nebo dlouhodobě? Jsme příspěvková organizace, a ne vždy máme dostatek peněžitých prostředků na dohody. Existuje nějaká možnost uzavírání opakováních pracovních poměru (více než 3x a dost) na dobu určitou po dobu zástupu za nemoc?

Podnikatel FO podnikající ve stavebnictví postavil rodinný dům pro sociální bydlení. Stavbu provedl na svém pozemku, který nebyl vložen do majetku firmy. Z hlediska DPH celý pozemek tvoří funkční celek a při prodeji tohoto domu by měl podnikatel uplatnit 12% sazbu DPH z celkové prodejní ceny domu a celého pozemku. Jak to bude ale v případě daně z příjmu, když pozemek není majetkem firmy, ale je soukromým majetkem podnikatele. Je možné pro tento případ rozdělit cenu za pozemek a cenu za rodinný dům. Pozemek by nebyl zdaněn dani z příjmu, vztahovalo by se na něj osvobození dle § 4 ZDP? Pozemek podnikatel zdědil po své babičce a vlastní jej již od roku 2007. Rodinný domek stavěl sice na svém pozemku, ale celý projekt provedl v rámci své podnikatelské činnosti stavební činnost. Jak jsem již uvedla z hlediska DPH tvoří pozemek funkční celek a při prodeji celého díla odvede 12% DPH - dům pro sociální bydlení. Na katastru je pozemek rozdělen na parcelní číslo pozemek na kterém je postaven rodinný domek a parcelní číslo ostatního pozemku - trávní porost. Faktura bude rozdělena na prodej rodinného domku s pozemkem, odvede se 12% DPH a dále ostatní pozemek, zde se také odvede DPH 12 % . Tato částka prodeje pozemku, by však byla osvobozena od daně z příjmu dle § 4 ZDP?

OSVČ, neplátce DPH, má živnost na masérskou činnost. Vlastní 20 let pozemky. Nyní by chtěla pozemky zasíťovat (cca 6 pozemků). Jeden zasíťovaný pozemek potom daruje dceři, jeden daruje synovi a jeden chce prodat. Tři zasíťované pozemky si ponechá. Ovlivní toto nějakým způsobem podnikání OSVČ? Bude problém s DPH? Nyní má obrat kolem 1,5 mil. Kč.

Společnost stále eviduje na účtu 321 promlčený závazek z roku 2019. O výši závazku byl v souladu se ZDP zvýšen základ daně po 30 měsících splatnosti. Tento závazek by měl být již veden v podrozvahové evidenci. Jak ho účetně ze závazků proúčtovat (MD 321/D 395), zda a jakým způsobem evidovat, vykazovat a inventarizovat podrozvahovou evidenci účtu 395?

Klient obdržel fakturu vydanou po 1. 1. 2025. Splatnost faktury je 24. 1. 2025. Pokud fakturu neuhradí do 24. 7. 2025, tak v přiznání DPH za 7/2025 DPH vrátí? Jedná se o měsíčního plátce. Jak to bude , když fakturu uhradí například 29. 7. 2025 nebo například 10. 8. 2025? Bude muset za červenec DPH vrátit a za srpen si zase DPH uplatnit? A jak to bude v tom samém případě, pokud se bude jednat o plátce DPH čtvrtletního? Pokud fakturu uhradí do 30. 9. 2025, tak ni nevrací a pokud ji ale uhradí například 10. října, tak DPH vrací a uplatní si DPH znovu v lednu 2026, kdy se podává přiznání za 4. čtvrtletí 2025?

Jaké by mělo být správné řešení situace, kdy zaměstnanec organizace poskytující sociální a pečovatelské služby dochází do domácnosti klienta, kde mu vypomáhá např. s osobní hygienou, stravováním, pomocí v domácnosti a pod. a je to klasifikováno jako přímá péče? Pokud ale klient z nějakého důvodu plánovanou službu jednorázově zruší (např. je u lékaře apod.), zaměstnanci tak odpadá směna. Můj dotaz zní, pokud není tato směna nahrazena jiným klientem, jedná se o překážku práce na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy? Podotýkám, že zaměstnanec nemá pracoviště např. v nějaké kanceláři, kde by mohl trávit tento pracovní prostoj nebo mu byla přidělena jiná práce a doba by se mu počítala do fondu pracovní doby. Tato doba je počítána jako neodpracovaná. Jaká by měla být náhrada mzdy za čas strávený přesunem mezi jednotlivými klienty? Může zaměstnavatel stanovit maximální dobu pro takový přesun kterou zaplatí nějakou paušální sazbou i přes to, že reálně je doba přesunu delší a nelze ji zkrátit? (např. stanovený placený limit je 30 minut, ale reálný čas dle jízdního řádu je 40 minut a to bez doby chůze od klienta na zastávku a ze zastávky ke klientovi).

Spolek, který vede podvojné účetnictví a jehož hlavní činností není podnikání, má příjmy z veřejných dotací, členských příspěvků, darů a v menším rozsahu vykonává vedlejší hospodářskou činnost (např. prodej zboží, ostatní služby). Výnosy z vedlejší činnosti jsou využívány na hlavní činnost. Tato činnost představuje méně než 10 % celkových ročních výnosů organizace. V přiznání k dani z příjmů právnických osob máme aktuálně vyplněno: – účetní výsledek hospodaření na řádku 10, – náklady související s hlavní činností na řádku 62, – příjmy z dotací, členských příspěvků a darů na řádku 100. Účetní výsledek hospodaření zahrnuje jak hlavní, tak vedlejší činnost. Ostatní řádky v přiznání jsou nulové a daňová povinnost nám vychází 0. Rádi bychom se ujistili, zda je tento postup správný, zejména ve vztahu k vykázání hlavní činnosti, a jak případně správně zohlednit vedlejší hospodářskou činnost v přiznání.

Česká firma, plátce DPH v tuzemsku, realizuje stavební zakázku v zemi mimo EU, v této zemi je registrován k DPH. V ČR nakoupí zboží (materiál na stavbu), které si převáží firma pomocí svého dopravce do země mimo EU. Jak má být správně vyfakturované DPH za materiál a dopravu? Pokud dodavatel materiálu vystaví fakturu s českým DPH máme nárok na odpočet? Nebo musí vystavit osvobozeně na základě námi doložených celních dokumentů?

Fyzická osoba, český daňový rezident, OSVČ (osoba A) má uzavřenou smlouvu na poskytování IT programátorských služeb se společností z Izraele. Tato izraelská společnost nyní zavádí tzv. akciový plán jak pro své zaměstnance, tak pro své kontraktory - zjednodušeně řečeno osoba A má možnost nakoupit akcie izraelské společnosti za zvýhodněnou, cenu. Rádi bychom se zeptali, zda tedy rozdíl mezi zvýhodněnou cenou a běžnou cenou je nutné zdanit jako příjem podle § 7 ZDP? Pokud ano, je možné k němu uplatnit paušální výdaje (osoba A uplatňuje ke zbytku svých příjmů paušální výdaje)? 

Naše firma vlastní několik firemních aut, žádné není přiděleno konkrétnímu zaměstnaci, a pokud potřebuje zaměstnanec použít auto soukromě, počítáme mu 6 Kč na kilometr, je tento postup možný? Nebo je nutné mu každý den půjčení počítat půjčovné a spotřebu pohonných hmot?

Účet advokátní úschovy - na bankovní účet s. r. o. (PO) zabývající se advokacií se za provedenou úschovu pro klienta (FO) připisuje bankou na jednom bankovním výpise zvlášť kreditní úrok (např. + 2 210,95 Kč) a z tohoto úroku je následně zvlášť na stejném bank. výpise odvedena srážková daň (např. - 331,64 Kč). Banka strhnutí srážkové daně vysvětluje tak, že veškeré finanční prostředky, vč. úroků na účtu úschovy náleží složiteli (FO - klientovi advokátní s. r. o.), to je z našeho pohledu v pořádku. Následně je advokátní s. r. o.se svým klientem smluvně dohodnuta, že si úroky z úschovy rovnou ponechá. Jak prosím celou situaci řešit účetně a daňově z pohledu advokátní s. r. o.? Dle našeho názoru by se kreditní úrok mohl zaúčtovat skrz agendu „banky“ následovně: (+ 2 210,95 Kč): MD 662/D 221 (daňový výnos) a srážková daň z úroku (- 331,64 Kč) takto: MD 538.999/D 221 (náklad by zde byl nedaňový). Prvně tedy zdaní banka úroky FO srážkovou daní, protože FO jakožto složiteli finanční prostředky z úschovy náleží. Následně si ponechá výnos z úroku advokátní s. r. o. a ta by jej měla zdanit jakožto svůj výnos v celé výši zvlášť (tzn. defacto se celá hrubá částka úroku, zde 2 210,95 Kč zdaní dvakrát - poprvé zdaní úrok FO prostřednictvím banky a následně zdaní úrok PO (ve svém základu daně/zdanitelných výnosech). U banky se připravuje údajně nový proklientský proces, kdy advokátní s. r. o. učiní v bance prohlášení, že úroky náleží výhradně jí a nebudou se tak následně muset zdaňovat srážkovou daní (za FO). V budoucnu bychom tak účtovali úroky pouze na účet 662 a zdaňovali je pouze prostřednictvím advokátní s. r. o. Je shora uvedený náhled správně? Popř. jaké je vhodné doporučení?

Firma chce zaměstnat na letní prázdniny mladistvé. Nemá smluvního lékaře. Může potvrzení o lékařské prohlídce vystavit pediatr mladistvého?

Rodiče, jednatelé a jediní vlastníci s. r. o. poslali na letní jazykový kurz do Kanady svoji dceru, která ve firmě pracuje prozatím na DPP (stále studuje VŠ) a připravuje se na převzetí firmy. Angličtina je pro firmu důležitá, jelikož stále více zákazníků hovoří pouze anglicky. Předpokládám, že s uznáním jazykového kurzu do daňově odčitatelných nákladů nebude problém, ale jedná se mi o všechny náklady s tím spojené, zda vše, co se za dceru zaplatí bude možné daňové odepsat. Faktura je vystavená na s. r. o. od agentury, která studium v zahraničí zajišťuje. Konkrétně se tedy jedná o: 1. jazykový kurz, 2. letenka, 3. doprava taxi z a na letiště, 4. učební materiály, 5. pojištění storna a zdravotní pojištění, 6. registrační poplatky účtované školou, 7. ubytování v rodině včetně polopenze. Především bod 7, neumíme odlišit částku ubytování od jídla cena je souhrnně, je to potřeba nějak řešit nebo lze celé uznat jako nákladovou položku jednou částkou? A pak ještě dotaz zda lze do nákladů uznat další stravné, které si dcera bude hradit sama?

Paní kuchařka má malinkatý pracovní úvazek 2,5 % (a 40 hodinouvou týdenní pracovní dobu s 25 dny dovolené na 100 % úvazek). Tj. paní kuchařka by měla vždy pracovat 1 hod týdně. Je zaměstnána od 1. 1. až do 31. 8. 2025. Pracovala pouze v březnu, kdy odpracovala celkově 24 hod. V ostatních měsících včetně června až srpna již pracovat nebude a bude mít neplacené volno. Jaký bude její nárok na dovolenou k 31. 8. 2025, kdy by měla s tímto pracovním poměrem skončit? Děkuji za objasnění výpočtu.

OSVČ má zaplatit v prosinci 2024 zálohu na DPFO. Zaplatí ji však až v únoru 2025. Platba zaplacená v únoru 2025 se bude započítávat proti dani za rok 2024 nebo až pro rok 2025? Má vliv na započtení této únorové zálohy, kdy je podáno daňové přiznání? 

Naše zaměstnankyně nastoupila 3. 12. 2024 na PPM s druhým dítětem (do 2. 12. 2024 byla na rodičovské dovolené s prvním dítětem), nyní jí končí PPM a podala si žádost, že by chtěla čerpat dovolenou. Máme nárok na 200 hodin dovolené/rok. Jaký bude mít nárok na dovolenou v roce 2025? 

Nově založená společnost s ručením omezeným se zaregistrovala jako dobrovolný práce DPH. Již před registrací obdržela faktury od plátců DPH pro svoji podnikatelskou činnost. Může společnost zpětně uplatnit odpočet DPH na tyto faktury? A v jakém časovém horizontu?

Stavební firma zakoupila pozemek a tento pozemek se rozdělí na 10 parcel, kde se postaví 10 rodinných domů. Aby se prodaly, bude se dělat cesta a inženýrské sítě které budou na jiném pozemku. Cesta a inženýrské sítě se předají městu asi za 1 Kč. Náklady za cestu a sítě ideálně (cca 1. mil) by se měli vykrýt z prodeje domků: cena prodeje domu se o tuto částku navýší-poměrově pro 10 rodinných domů. Cena domku se bude skládat z: cena sítě + cena pozemek + cena stavba + cena domek s pozemkem + 12 % DPH? Nebo musím cestu a sítě zatížit 21% szbou DPH?

V pokynu k vyplnění amostatné přílohy daňového přiznání k dani z příjmu právnických osob, položka 12 I. oddíl je u spojené osoby odkaz na § 23 odst. 7 písm. a) a b) ZDP. Řešíme jinak spojené osoby, dle shora uvedeného písm. b). Spojenou osobou je mj. ovládaná a ovládající osoba a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou. Společnost ALFA a.s. (matka, sídlo v ČR) kapitálově ovládá své dcery: BETA s.r.o. (sídlo v ČR) a DELTA s.r.o. (sídlo na Slovensku). Obě společnosti BETA a DELTA mezi sebou obchodují – nákup a prodej zboží. BETA je příjemcem investiční pobídky. Musí společnost BETA uvádět v příloze 12 I. transakce s firmou DELTA?

Jaké je správné účtování dobropisu od dodavatele za obratový bonus (např. podpora prodeje, zpětný bonus za dosažený obrat)? Dodavatel vystavil dobropis (opravný daňový doklad) se zápornou hodnotou. Firma jej eviduje jako výnos a účtuje ho následujícím způsobem: MD 648 /D 321 Dobropis tím snižuje závazek vůči dodavateli a zároveň zvyšuje výnos firmy. Je tento způsob účtování v pořádku? Upozorňuji, že ve výstupu z účetního programu (např. výsledovce po analytických účtech) se účet 648 zobrazuje na straně MD se zápornou hodnotou, což působí matoucím dojmem, i když ve výsledku navyšuje hospodářský výsledek. Je tento postup z hlediska účetních pravidel správný, nebo by se měl použít jiný účet, případně jiný postup?