Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. - strana 11

Měla bych dotaz ohledně zdaňování vydaných faktur. Fyzická osoba nevede daňovou evidenci, uplatňuje si výdaje paušálem. Vystavuje pouze vydané faktury. Na konci roku 2009 vystaví fakturu, která bude mít splatnost 15. 1. 2010 a také bude uhrazena v tomto roce. Ve kterém daňovém přiznání zařadí tuto fakturu ke zdanění? V tom, ve kterém ji vystavila nebo v roce uhrazení?

Jsme fyzická osoba, vedeme účetnictví, nemáme žádné zaměstnance. Platí i pro nás osvobození od platby záloh na daň z příjmů? Bude toto osvobození platit i v roce 2010 nebo je omezeno pouze rokem 2009?

Ukrajinec má vyřízen živnostenský list, přiděleno IČO a zaregistrován na FÚ. Vystavuje české firmě, která je právnickou osobou, za svoji práci faktury. Je česká firma povinna odvést 20% zálohu na daň z příjmu z přijaté faktury od cizince? Můžu účtovat přes účet 379 s analytikou? Co swarz system?

Klient nepodniká, je zaměstnanec, který si sám zpracovává DPFO. Na Slovensku vlastní prostory( získané dědictvím), které pronajímá místním podnikatelům, kteří mu za to platí nájemné. Jak, kdo a kde (FO nebo nájemník?) má odvádět FÚ daň z příjmů? Nájemníci tvrdí, že za něj daň odvádí na Slovensku a o tuto částku pak zaplatí menší nájemné. Jak správně postupovat?

Poplatník v roce 1992 zdědil členská práva v bytovém družstvu. V roce 2005 se stal vlastníkem bytu. Tento byt prodal v roce 2006. V bytě nikdy nebydlel, byt nebyl zařazen v obchodním majetku. Měl poplatník tento příjem v roce 2006 zdanit? Nepřihlíží se při prodeji k době, kdy byl členem bytového družstva?

V roce 2000 podnikatel (fyzická osoba, daňová evidence, plátce DPH) zařadil do svého obchodního majetku dům, ve kterém provozoval ubytovací služby. U tohoto majetku si doposud uplatňoval odpisy, náklady na údržbu včetně odpočtu DPH. V letošním roce uzavřel smlouvu s firmou, která si dům pronajme na dobu neurčitou a bude jej využívat pro své potřeby. Podnikatel tedy v tomto domě již nebude provozovat svou podnikatelskou činnost. Může si podnikatel příjmy, které obdrží z pronájmu domu, zdanit dle § 9, popřípadě za jakých podmínek?

Chtěla bych se zeptat, kde se v daňovém přiznání uvádí rozdíl důchodu náležející ke zdanění (přesahující částku Kč 16 500 Kč měsíčně). Zároveň se chci ujistit, že nezdanitelná částka (odpočet) náleží i podnikajícímu důchodci, pobírajícímu výsluhový důchod, bez ohledu na výši důchodu.

Naše firma prohrála spor s jedním z dodavatelů, po uhrazení závazku jsme povinni odvést ještě náklady oprávněného, náklady na úrok z prodlení, právní zastoupení a výkon exekutora ve výši cca 20 tisíc Kč. Jsou tyto náklady daňově uznatelným nákladem?

Můžete mi sdělit, jak je to se slevou na dani, na nezletilé dítě, které pracuje? Na účetním světě je tvrzení, že když je dítě nezletilé a pracuje, má rodič nárok na slevu do 18. roku věku dítěte. Já jsem vyčetla něco jiného.

Česká společnost se sídlem v ČR prodává svým klientům osobní analýzy, které zpracovává ve spolupráci s americkou společností se sídlem v USA. Klient odpoví prostřednictvím online dotazníku na otázky, které jsou následně zpracovány v USA a výsledky odeslány zpět do ČR, kde je česká společnost přeloží a předá klientovi. Jaký je postup v tomto případě s ohledem na DPH, bude uplatněn tzv. reverse charge a měla by být srážena srážková daň? Služby jsou účtovány za konkrétní vyplněné dotazníky a spolupráce s americkou společností tudíž bude pokračovat nepravidelně po celou dobu podnikání.

Firma s. r. o. nakoupila počítač do částky Kč 30 000 kČ. Je možné dát počítač plně do nákladů, nebo se musí nákladově rozlišovat minimálně na dvě zdaňovací období?

Chtěla bych se zeptat na uplatnění odpočtu na dítě: Studentka střední školy, věk 20 let, v červnu 2008 odmaturovala. Od 12/2007 má syna, nepřerušila školu, je samoživitelka,od 12/2007 pobírá rodičovský příspěvek, příspěvek na dítě, od 12/2007 až 6/2008 sociální příspěvek. Může si její matka i za dobu prázdnin, tj. červenec a srpen uplatnit odpočet na dceru, mohla si matka (samoživitelka) uplatnit odpočet i na vnuka, pokud žijí všichni ve společné domácnosti a za které měsíce? Jak by se postupovalo, kdyby dcera školu nedodělala nebo kdyby neodmaturovala?

Nemusí fyzická osoba, která podniká první rok, platit daň z příjmu? Dle jakého paragrafu?

Společnost s ručením omezeným A se sídlem na Slovensku bude půjčovat druhé Společnosti s ručením omezeným B ze sídlem v ČR peníze. Společnost A je současně společníkem ve druhé Společnosti B. Za půjčení peněz bude Společnost A požadovat úrok ve výši ceny obvyklé. Bude Společnost A platit na území ČR daň z příjmů ve formě srážkové daně ve výší 15 %, které má na starosti plátce příjmů nebo půjde o tzv. zálohovou dani, kterou má na starosti taká plátce příjmů?

Firma je a. s., plátce DPH, vede účetnictví. Firma proplácí zaměstnancům z daňově neuznatelných nákladů výdaje na zdravotní, kulturní, sportovní a rekreační účely podle předložených dokladů do výše stanovené kolektivní smlouvou (1 100 Kč/rok). Lze toto plnění považovat za nepeněžní plnění nepodléhající pojistnému na SZ, zdravotní pojištění a daní z příjmů? Obdobně tak např. Hutnická zaměstnanecká pojišťovna proplácí pojištěncům příspěvek až do výše 1 500 Kč na léčebný tělocvik a regeneraci organizmu dle předložených dokladů  permanentek.

Můj klient je jediným společníkem a jednatelem s. r. o. Společnost vznikla v tomto roce. Klient nemá se společností žádný pracovně právní vztah, do budoucna si chce vyplácet pouze případný zisk, nicméně vzhledem k tomu, že bude poměrně často cestovat mimo republiku, chce si vyplácet stravné v cizí měně + 40 % kapesné. Já mám s tímto postupem poněkud problém, domnívám se, že snad může být daňové uznatelný v s. r. o. (např. na základě uzavřené mandátní smlouvy), ale nejsem si jistá, zda je tento příjem stravného osvobozený od DPFO, potažmo odvodu sociálního a zdravotního pojištění u něj jako fyzické osoby. Klient má bohužel vzor ve svém známém, který si takto cestovní náhrady a stravné v s. r. o. vyplácí, údajně prošel i daňovou kontrolou a vše bylo prý v pořádku. Zřejmě je názor na tuto problematiku nejednotný.

V roce 1995 jsme vystavili fakturu, odvedli DPH. Tato faktura stále není zaplacená, je dávno promlčená a firma již neexistuje. Můžu ji vyřadit z evidence? Pokud ano, jakým způsobem? (Vedeme DE a jsme plátci DPH, způsob uplatňování výdajů jsme nezměnili.)

Občan ČR s trvalým pobytem v ČR již delší dobu žije v Německu. Nyní se stal společníkem české firmy a chce jí pronajmout své osobní auto registrované v Německu. Bude příjem z pronájmu podléhat srážkové dani nebo bude muset podat po skončení zdaňovacího období daňové přiznání? Bude muset v ČR platit silniční daň?

Nemovitost jsem vyřadil z majetku, abych ji po pěti letech mohl prodat a neplatit daň z příjmu, pouze daň z převodu nemovitosti. Neuplatňuji do daňového přiznání daň z nemovitosti ani pojištění budovy. Tato celá nemovitost je pronajmutá firmě s. r. o. Může si tato firma dávat do nákladů opravy a údržbu této nemovitosti? V nájemní smlouvě je uvedeno, že se bude o nemovitost starat a udržovat ji tak, aby v ní mohla podnikat.

Zaměstnanec naší s. r. o. musí používat při své činnosti angličtinu. Za účelem prohloubení znalostí navštěvuje kurz angličtiny na jazykové škole. Pokud firma tento kurz za svého zaměstnance uhradí, bude se jednat o daňový nebo nedaňový výdaj?