Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. - strana 12

Obchodní společnost, zabývající se lesnictvím – tj. veškerými pěstební i těžebními činnostmi v lese, chce zaplatit svým zaměstnancům preventivní očkování proti klíšťové encefalitidě. Bude se jednat o daňový nebo nedaňový výdaj společnosti? Zaměstnanci si zaplatí úhradu očkování sami a následně jim bude účet proplacen. Vstupuje tato úhrada do základu daně z příjmu ze závislé činnosti a do základu pro odvod SP a ZP pojištění?

V případě překladatelské činnosti na základě živnostenského zákona jsou paušální výdaje dle § 7 odst. 7 písm. c) ZDP ve výši 50 %, v případě překladatelské činnosti vykonávané na základě autorského zákona ve výši 40 % (§ 7 odst. 7 písm. d) ZDP). V případě překladů knih je situace jasná – autorský zákon. Ale jak je to v případě relativně odborně zaměřeného článku v časopisu určeného pro širokou veřejnost (např. botanika či lékaře o léčivých bylinkách, zoologa o zvířatech, astronoma o vesmíru...). Takovýto „odborně“ zaměřený článek může napsat např. i novinář nastudující si uvedenou problematiku. Kde je hranice tvůrčí činnosti autora článku? Překladatel a ani daňový úředník zřejmě není schopen posoudit podléhá-li takový překlad autorskému zákonu, či nikoli. Překlad takového článku bude uveřejněn obdobném časopise v cizině, nebo naopak. Je možno se domnívat, že vydavatel předá překladateli text k přeložení a zřejmě právě vydavatel musí vědět, zda podléhá tento text autorskému zákonu či nikoliv, tj. zda přeložením a šířením autorského díla porušuje autorský zákon. Je možno se proto tedy též domnívat, že nejjistější informaci o tom zda překládaný text podléhá autorskému zákonu je možno získat u zadavatele překladu? Nebo jakým jiným způsobem může poplatník daně poznat zda bude na příslušný příjem za překlad moci použít 50% či 40% paušálních výdajů?

V měsíci květnu byl vyplacen roční bonus za pracovní výsledky jednou částkou. Zaměstnanci k 31. 7. končí pracovní poměr a v měsíci červenci vybírá ještě 18 dnů dovolené. Od mzdové účetní přišel mail, že bonus pro průměr se bude dělit do tří dalších čtvrtletí, čili dovolena se bude počítat z průměru, ve kterém bude jen jedna třetina bonusu. Další třetiny budou v dalších čtvrtletích. Toto rozhodnuti je na základě spekulace zaměstnanců, vybrat dovolenou ve třetím čtvrtletí. Je správné toto rozhodnuti, protože zaměstnanec, který odchází, bude ošizen. Myslím, ze toto rozhodnuti by bylo správné jen v případě, kdyby bonus byl vyplacen na 3x, rozpuštěn do 3 čtvrtletí.

Podnikatel má psa, který střeží objekt k podnikání. Každý měsíc mu pravidelně kupuje krmivo. Je možné tuto položku dát do výdajů v plné výši, nebo jen částečně?

Jsme organizace v. v. i. V letošním roce jsme podali daňové přiznání z příjmu právnických osob k 31. 3. 2008 (za rok 2007). Dle výpočtů jsme měli přeplatek. Podali jsme si žádost o vrácení přeplatku. Přeplatek nám do dnešního dne nikdo nevrátil, proto jsem se telefonicky informovala u správce daně, proč nám ho ještě neodeslali. Tak jsem se dozvěděla, že my jako organizace, která má povinný audit, musí podávat daňové přiznání až k 30. 6. 2008 a tudíž si musíme podat novou žádost o vrácení přeplatku. V § 40 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb. se říká, že organizace podává nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jestliže jsme nepožádali správce o prodloužení této lhůty na 6 měsíců, proč je špatně, že jsme podali daňové přiznání k 31. 3.

Ve firmě podnikatele (OSVČ) došlo k vloupání a byla odcizena tržba řádově několik desítek tisíc korun. Podnikatel zavolal policii ČR, která provedla šetření a vyhotovila zápis o škodě. Podnikatel však na tyto události není pojištěn, a proto nežádá náhradu od pojišťovny. Pachatel nebyl dopaden. Může podnikatel na základě zápisu od policie uplatnit částku, která je uvedena v zápisu o šetření, jako výdaj?

Žádám o předání dotazu panu ing. Marcelu Pitterlingovi, který odpovídal na dotaz dne 20. 2. 2008 - rozdíly cen pozemků. Poplatník fyzická osob - vede daňovou evidenci - podnikající v oblasti těžby štěrkopísku si dle odborného znaleckého posudku uplatňuje určité % daňových odpisů z čisté těžby štěrku. Finanční úřad při kontrole nám tyto odpisy uznal a odkazoval na § 30 zákona č. 586/1992 Sb. Vy jste pane inženýre odpovídal, že nelze odpis uplatnit u poplatníka vedoucího daňovou evidenci z důvodu, že ložisko není hmotným majetkem, a to ve smyslu § 26 zákona č. 586/1992 Sb. Žádám ještě jednou potvrzení, že se nemám řídit § 30 zákona č. 586/1992 Sb. a nemůžu tedy daňové odpisy uplatnit.

Jedná se prosím o výklad osvobozeného plnění a jeho výše. Paní První v roce 1999 získala podle zákona č. 229/1991, restituční nárok ve výši 10 000 Kč za pozemky, které nelze podle rozhodnutí pozemkového úřadu z roku 1995 v původním katastru vydat. Tento nárok byl postupně 3 x převeden mezi fyzickými osobami. Pan Poslední jako držitel restitučního nároku, uplatnil právo na vydání pozemku Pozemkovým fondem. Pozemkový fond nabídl ucelenou parcelu za 12 000 Kč. Pan Poslední uplatnil restituční nárok 10 000 Kč a 2 000 Kč doplatil. Po 3 letech uvedenou parcelu prodal za 100 000 Kč. Dotaz: není splněn časový test 5 let, ale jedná se o prodej majetku získaný jako restituční náhrada. Bude od daně z příjmu podle § 4 písm. g) osvobozená celá částka příjmu 100 000 Kč. Nebo pouze poměrná část = původní restituční nárok 10 000Kč, vydaný pozemek za 12 000 Kč = poměr 83 %. Následný výpočet 83 % z tržní ceny 100 000 Kč = 83 000 Kč bude osvobozeno a zbytek do tržní ceny 17 000 Kč bude podléhat zdanění podle § 10 ostatní příjmy z důvodů nesplnění časového testu?

Co si může zahrnout do nákladů pojišťovací agent? Jedná se o neplátce DPH, FO, vede daňovou evidenci. Od pojišťovny jsou mu připisovány provize, ty jsou samozřejmě zdanitelným příjmem a oproti tomu jsou možné náklady na počítač, pracovní cesty, kancelářské potřeby, telefon, i pracovní oděv (oblek?).

Mám dotaz od podnikatele, že od letošního roku je možné si uplatnit pohřebné rodinného příslušníka jako odčitatelnou položku v daňovém přiznání, ale moc se mi to nezdá.

OSVČ vede daňovou evidenci, není plátce DPH. K 31. 3. 2007 ukončila činnost. Příslušnost k FÚ Nový Jičín. V období 4 - 12/2007 má příjmy ze závislé činnosti a to postupně v Brně a v Č. Budějovicích, kde má k 31. 12. 2007 trvalé bydliště. Kterému FÚ podat daňové přiznání za r. 2007? Po ukončení činnosti k 31. 3. 2007 má v daňové evidenci ještě na proúčtování doklady z období 4, 5/2007, pokračovat ve vedení daňové evidence v období 4, 5/2007, nebo tyto doklady proúčtovat jako závěrkové položky?

V § 4/a ZDP se osvobození vztahuje i na případy, kdy není splněna podmínka dvouletého bydliště v případech, kdy je příjem z prodeje nemovitosti použit pro další bydlení. 1) Vztahuje se tato možnost i na § 4b) kdy je časový test pro vlastníka nemovitosti, který v ní nemá bydliště 5 let, pokud by poplatník použil získanou částku na koupi jiné, větší nemovitosti ve které by bydlel? 2) Je možno uplatnit osvobození od daně z příjmu i v případech, kdy poplatník nesplňuje časový test 5 let, ale příjem z prodeje nemovitosti použije pro koupi jiné nemovitosti a tu bude pronajímat k bydlení? Poplatník dostal nemovitost darem, do své zletilosti bydlí u rodičů a nemůže mít tedy v nemovitosti bydliště. Zajišťuje však bydlení jinému za úplatu.

Poplatník DPFO podniká v oblasti těžby štěrkopísku. Pro tuto činnost si nakupuje pozemky. S majitelem jednoho pozemku nedošlo k odprodeji a uzavřel s ním nájemní smlouvu o využití tohoto pozemku. Může si nájemce může uplatnit nájem do daňových výdajů?

Poplatník DPFO podniká v oblasti těžby štěrkopísku. Nakupuje pozemky pro tyto účely. V praxi dochází k tomu, že odhadní cena pozemků je nižší než cena nákupní. Je rozdíl těchto cen daňovým výdajem? Poplatník si uplatňuje dle odborného znaleckého posudku určité % odpisů z čisté těžby štěrku.

Jsem důchodce a zároveň osoba samostatně výdělečně činná. Od letošního roku jsem členem kontrolní komise stavebního bytového družstva (SBD). Za výkon funkce člena kontrolní komise jsem dostal malou odměnu od SBD zdaněnou 20% daní z příjmu - daň odvádí SBD. Musím tuto odměnu zahrnout do svého přiznání k dani z příjmu za rok 2007 jako OSVČ včetně sražené 20% daně. Ještě připomínám, že moje roční daň z příjmu se pohybuje v nejnižším pásmu, tj. v současné době 12 %.

Fyzická osoba (podnikatel), má zahrnutý rodinný dům v obchodním majetku. Část tohoto domu využívá ke svému podnikání (cca 40 % podlahové plochy), na které má ŽL, část pronajímá jinému podnikateli (cca 40 % podlahové plochy). Část domu využívá ke svému bydlení (cca 20 % celkové podlahové plochy). Jak má správně vyúčtovat příjem z nájemného? Do nákladů své podnikatelské činnosti zahrnuje odpisy z domu i veškeré náklady, týkající se chodu domu (teplo, energie, běžná údržba apod.) ve výši 80 % těchto nákladů. Je příjem z pronájmu součástí příjmů z podnikání podle § 7 a nebo je to příjem z pronájmu podle § 9?

Fyzická osoba, neplátce DPH, vlastník nemovitosti, kterou nemá v obchodním majetku. Tuto nemovitost v loňském roce zrekonstruoval a letos ji začal pronajímat. Příjmy z pronájmu jsou předmětem daně, lze nějakým způsobem zohlednit v daňovém přiznání za letošní rok i náklady (faktury), vynaložené na rekonstrukci i opravy nemovitosti v loňském roce?

Jde o provozovnu pohostinství, fyzickou osobu, která vede daňovou evidenci. Majitelka vaří jídla pouze občas, při akcích. Vždy zpracuje kalkulace jídel, kde již má zpracováno množství porcí a podle toho nakoupí. Jde mi o to, že z kalkulovaných surovin uvaří a potom vše neprodá. Čili vykázané tržby pak neodpovídají kalkulovanému množství a nákupu. Může mít v tomto případě výdaje za všechny nákupy daňově uznatelné? V jiné, větší provozovně, kde se vaří běžně, podle mého názoru ani nelze vše přesně podle nákupů a kalkulací prodat, jelikož majitelé pohostinství musí dodržovat také hygienické předpisy a po určité době již nemohou jídla podávat. Jak v těchto případech postupovat, co by se mělo vykázat a co bude daňově uznatelné?

Jsem podnikatel-FO, vedu účetnictví, jsem plátce DPH. Podnikám v pronajatých prostorech. Za dobu pronájmu došlo k poničení asfaltového povrchu - ježdění deskami, nakladači atd. V nájemní smlouvě jsou pouze běžné opravy. Oprava asfaltového povrchu by byla větší - asi za 150 tisíc Kč. Může být tato oprava mým nákladem?

Jsem živnostník. V tomto roce jsem prodala svůj traktor, který jsem nikdy neměla zařazen do obchodního majetku. Prodala jsem ho za 200 000 Kč. Musím tento příjem zdanit, když traktor nikdy nebyl zařazen v mém účetním majetku?