Ing. Ladislav Pitner - strana 69

Realitní společnost uzavřela s vlastníkem pozemku smlouvu, dle které realitka na své náklady zasíťuje pozemky, zařídí výstavbu, povolení atd. Je předpokládáno, že se během roku 2011 vybudují tyto sítě a provede část prodeje těchto zasíťovaných pozemků. Prosím o kontrolu úvah: 1. náklady při vybudování sítí jsou daňově účinné, DPH na vstupu si lze odečíst (realitka), 2. po dokončení sítě budou v majetku realitky, která je buď prodá vodárnám apod. nebo si je ponechá a bude odepisovat, 3. ve smlouvě je stanoveno, že realitka za vybudování sítí dostane od vlastníka odměnu (odvede se DPH) - dohodnuto tak, že při prodeji jednotlivých pozemků se bude fakturovat poměrná část odměny za vybudování sítí - tato možnost je v pořádku.

V měsíci prosinci jsme prostřednictvím finančního leasingu pořídili služební osobní vozidlo, které bude sloužit řediteli společnosti jednak pro firemní, ale také pro soukromé účely. Nepeněžní příjem zaměstnance dle par. 6 ZDP je mi jasný, řediteli přidaním měsíčně 1% z pořizovací ceny vozu vč. DPH a pro firmu je to zvýšený náklad na sociální a zdravotní pojištění. V chystané směrnici si ošetřím použité PHM následujícím způsobem, veškerou spotřebu PHM si uplatním do nákladů, DPH odečtu v plné výši, po skončení měsíce si spočtu v knize jízd soukromé kilometry a pomocí průměrné ceny za PHM uplatněné v daném měsíci vytvořím doklad o použití a odvedu DPH na výstupu a srazím zaměstnanci. Nevím, jakým způsobem se chová DPH na vstupu za pořízení vozidla. Uplatním na vstupu v plné výši a na výstupu mi vzniká nějaká povinnost, když vozidlo je využíváno soukromě? Nebo uplatním půlku DPH, je druhá půlka daňově účinná (z hlediska ZDP)? Tím pádem musím odvádět DPH za PHM?

Mám živnostenský list na výuku jazyků. Na základě tohoto živnostenského listu pořádám celoroční kurzy pro občany, poskytuji individuální výuku občanů nebo docházím do podniků a vyučuji zaměstnance. Poskytuji vzdělávání dle § 10b zákona o DPH? Jiné oprávnění nemám.

Podnikatel ČR, fyzická osoba, plátce DPH v ČR, vede daňovou evidenci, zastupuje zde zahraniční firmu a této firmě (EU) každý měsíc na základě smlouvy fakturuje provizi za zprostředkování prodeje dle § 33 zákona o DPH. Sám prodej neprovádí, pouze komunikuje se zákazníky, dělá inzerci apod. Většina nákladů které s touto činností souvisí se provádí v ČR, s místem plnění v ČR, (např. nájem kanceláře, tel. poplatky, PHM atd.) u těchto nákladů si uplatňuje nárok na odpočet DPH na vstupu v plné výši. Je tento postup správný, nebo je nutné odpočet krátit, když fakturuje zahraniční firmě také plátci DPH v režimu reverse charge? Na výstupu tudíž nemá žádné DPH? Tímto se dostává do situace kdy vlastně vždy bude mít nadměrný odpočet DPH.

Firma A (fyz. osoba - účetnictví, tuzem. plátce DPH) vlastní několik nákl. automobilů, s kterými nijak nepodniká, jen je pronajímá firmě B (spol. s r. o. - účetnictví, tuzem. plátce DPH), která s nimi provozuje nákladní autodopravu. Na základě smlouvy mezi nimi firma A zajišťuje opravy vozidel a jejich údržbu ve vl. režii a firmě B účtuje paušální nájemné. Ostatní náklady spojené s provozem vozidel hradí firma B. Firma B provozuje i mezinárodní dopravu, při které platí mýtné na Slovensku. Doklady za toto mýtné jsou však vystaveny na majitele vozu, tedy firmu A, a to včetně slovenské DPH (nejsou od DPH osvobozeny). Firma A následně tyto částky v nezměněné výši přefakturovává firmě B, protože dle výše uvedené nájemní smlouvy se jedná o výdaj firmy B. Má firma A přefakturovat toto mýtné s DPH nebo bez DPH? V současnosti nebyla slovenská DPH uplatněna, firma A je pouze tuzemský plátce, je však možné, že využije v budoucnu službu některého zprostředkovatele a zažádá o vrácení DPH.

Jsem OSVČ, plátce DPH. V r. 2009 jsem při pořízení fot. elektrárny neodečetl DPH. Mohu si DPH odečíst v letošním roce? Musím podat dodatečné daň. přiznání? Pokud chci nárokovat odečet DPH, musím zařadit elektrárnu do obchodního majetku? Vyrobenou elektřinu fakturuji s DPH.

Jsme česká spol. s r. o., plátce DPH a máme smlouvu o dílo na práce na nemovitosti na Slovensku, s jinou českou spol. s r. o., plátcem DPH, která je konečným dodavatelem prací pro slovenskou firmu, plátce DPH na Slovensku. Projekt k nemovitosti na Slovensku pro nás v subdodávce dělá další český subjekt, rovněž plátce DPH. Jako subdodavatelé nemáme jistotu, jak vyfakturovat práce na nemovitosti na Slovensku, zda můžeme fakturovat české firmě (a náš subdodavatel nám) bez DPH a nebo zda máme povinnost se zaregistrovat k DPH na Slovensku, v tomto případě my i náš subdodavatel?

Jsem FO, vedu DE a jsem plátce DPH. Chci koupit od firmy spol. s r. o. ojetý automobil M1 (auto koupili nové - rok výroby a zařazení do užívání je 2004. Faktura bude obsahovat DPH. Automobil chci vložit do podnikání. Co všechno si musím ověřit, abych mohl požádat o vrácení DPH?

Jsme spol. s r. o. se sídlem v ČR, jsme registrovaní k DPH v ČR i na Slovensku. Na Slovensku nemáme stálou provozovnu pro účely DPH. Když zasíláme zboží přímo z ČR na Slovensko firmě, která je registrovaná k DPH na Slovensku, je toto dodání zboží osvobozeno dle § 64 odst. 1 českého zákona o DPH nebo jde o plnění mimo tuzemsko, které se řídí slovenským zákonem o DPH?

Slovenská firma (má sídlo na Slovensku, je plátce DPH na Slovensku, ale v ČR není zatím registrována k DPH) vyfakturuje jiné slovenské firmě (má sídlo na Slovensku, plátce DPH na Slovensku, v ČR není zatím registrována k DPH) projekční práce na nemovitosti, která se nachází na území ČR. Podle českého zákona o DPH jde o plnění s místem plnění v ČR a tak se musí i podle tohoto zákonu postupovat. Která z firem (firma službu poskytující nebo firma službu přijímající) má podle českého zákona o DPH prvotní povinnost se zaregistrovat v ČR k DPH a tuto daň odvést? Jaké povinnosti s tímto související musí splnit? V případě, že by tuto povinnost měla firma službu poskytující, tak bude jí vystavená faktura obsahovat „české“ DPH? Co pak musí udělat firma službu přijímající, aby od českého státu takto zaplacené DPH dostala zpět.

Jak je to se sazbou DPH u „luxusnějších“ obalů na potraviny (např. plechové dózy, plastové misky „zdarma“, kořenky s kořením příp. i s poličkou apod.)? Řídí se sazba DPH u těchto obalů a doplňků sazbou toho základního zboží, se kterým jsou prodávány? Ve kterém právním předpisu či výkladu bych to našla?

Potřebujeme poradit ohledně DPH u stravy zaměstnanců. Stravování zaměstnanců zajišťujeme prostřednictvím jiného subjektu (místní restaurace), které na konci měsíce stravu dle docházky zaměstnanců uhradíme. Provozovatel restaurace je neplátce DPH, naše organizace je plátcem DPH. Za jedno jídlo hradíme 56 Kč. Zaměstnanci přispíváme na stravu 55 % což činí částku 30,80 Kč. Zaměstnanec si hradí částku 25,20 Kč. Dotaz zní zda musíme z přijaté částky za stravu odvést na výstupu DPH, když jsme stravu zakoupili od neplátce a cena jídla činí 45 % z 56 Kč? Pokud by jsme DPH za stravu museli na výstupu odvést, bude sazba DPH 10 % z důvodu, že se zaměstnanci stravují ve veřejné restauraci a nebo sazba 20 %? A poslední dotaz je základ daně pro výpočet DPH 25,20 Kč a nebo tato částka již obsahuje DPH a základ daně se vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu.

Česká firma „A” - plátce DPH prodá zboží anglické firmě „B” - neplátce DPH s dodací podmínkou EXW Praha a firma „B” prodá zboží indické firmě „C” s dodací podmínkou DDU Indie. Na vývozním českém JSD bude jako vývozce uvedena firma „A”.Dopravu bude zajišťovat indická firma \\\"C\\\". Bude transakce mez firmami „A” - „B” podléhat DPH nebo se jedná o osvobozené plnění?

Slovenská firma „A“ (plátce daně ve SR) uzavřela v roce 2009 kontrakt na služby za 5 mil. Kč (bez DPH) s českou firmou „B“ (plátcem daně v ČR). Předmětem kontraktu je oprava movité věci (technologického zařízení) firmy „B“ v ČR během roku 2010. Firma „A“ má v ČR organizační složku (plátce daně v ČR), jejímž prostřednictvím je nejprve v r. 2009 zaplacena záloha ve výši 1.190.000 Kč, a po obdržení úplaty organizační složka vystaví firmě „B“ daňový doklad o přijaté platbě na 1 mil. Kč + 19 % DPH (daň byla odvedena v ČR). V roce 2010 firma „A“ oznámí firmě „B“, že organizační složka se již zdanitelného plnění nebude zúčastňovat a pak vystaví firmě „B“ daňový doklad na 5 mil. Kč, s odečtem zálohy 1 mil. Kč, a uvede, že DPH přizná příjemce služby („B“). Z jaké částky přizná firma „B“ DPH - ze 4 mil. nebo z 5. mil Kč (tj. včetně již odvedené DPH k přijaté záloze?).

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH, vedoucí účetnictví si pořídil na střechu rodinného domu fotovoltaické články. Firmě E.ON fakturuje včetně DPH: 1. elektrickou energii dodanou do sítě, 2. zelený bonus - za veškerou vyrobenou elektrickou energii. Na vstupu si uplatnil celé DPH z faktury za pořízení fotovoltaická elektrárna. Musí odvádět DPH i z elektrické energie, kterou spotřebuje pro vlastní potřebu a pokud ano, z jaké ceny? Může použít cenu, za kterou fakturuje dodanou el. energii do sítě? Vlastní spotřeba se v průběhu roku velmi mění (v létě je nejnižší). V případě, že by si na vstupu uplatnil odpočet z pořízení fotovoltaické elektrárny jen v poměrné výši, pak by z el. energie použité pro vlastní potřebu DPH nemusel odvádět?

Fyzická osoba neplátce DPH nakoupil v roce 2005 ojetý osobní automobil Opel Astra Kombi na úvěr - jedná se o zvláštní režim, takže na faktuře není vyčísleno DPH. Tento automobil zařadil do svého obchodního majetku a využíval pouze pro podnikání. V roce 2009 se podnikatel stal plátcem DPH a v roce 2010 tento automobil odprodal za 150.000,- Kč autobazaru. Podléhá tento prodej odvodu DPH nebo je osvobozen?

Dne 23. 3. 2010 jsme zaslali našemu odběrateli zálohovou fakturu na celkovou dodávku zboží (200.000,- Kč). Faktura byla zaplacena v měsíci březnu 2010 a DPH bylo odvedeno 25. 4. 2010.Musíme na tuto platbu přijatou před uskutečněním zdanitelného plnění vystavit odběrateli daňový doklad o přijaté platbě (nebo jen na vyžádání odběratele). Jelikož jsme neměli na skladě takovou zásobu zboží, jakou odběratel objednal, bude zboží fakturováno 4/2010 (100.000,- Kč) a 6/2010 (100.000,- Kč). Je náš postup správný, nebo mělo být zboží fakturováno jedním daňovým dokladem po uskutečnění posledního zdanitelného plnění.

Poplatník fyzická osoba pronajímá nemovitost a současně přeúčtovává na některé nájemce služby (elektřinu, plyn, vodu), některým účtuje paušál za služby. Je tento poplatník povinen se registrovat jako plátce DPH z toho důvodu, že k plněním osvobozeným poskytuje i přeúčtování služeb? Nebo je přeúčtování služeb bráno jako doplňková činnost, která by se nezahrnovala do obratu. Příjem za osvobozený pronájem převyšuje 1 mil. Kč za 12 měsíců.

Jsme právnická firma, plátce DPH. Nakupujeme obědy s 10 % DPH, s tím že zaměstnanci poskytujeme stravování ve firmě v jídelně. Cena oběda je 48,-Kč bez DPH, 10 % uplatníme na vstupu což je jasné. Ale jak je to na výstupu a jak se to celé zaúčtuje. Máme fond z ceny oběda 55% do nákladů, 30% zaměstnanec, 15% fond. Takže zaměstnanec zaplatí 14,40 bez DPH, jaké DPH k tomu dát 20 % z 48,-Kč nebo 20% z 14,40Kč a jak to celé zaúčtovat na výstupu.

Jsme stavební firma - právnická osoba, plátci DPH v ČR a montážní firma vodo-topo fyzická osba, plátci DPH v ČR. Jaké nám vznikají povinnosti a jak máme postupovat v případě poskytnutí služby na Slovensku - opravy + rekonstrukce rodinných domů - pro občana SR, který bude tyto služby financovat z poskytnutého úvěru. Ani jedna firma nebude nakupovat v SR materiál, materiál na opravy v SR plánují firmy nakoupit v ČR a na stavbu přivézt.