Ing. Christian Žmolík - strana 25

Firma vlastní zpevněnou vyasfaltovanou plochu, kterou má zařazenou v majetku na účtu 021 za pořizovací cenu, a tuto odpisuje. Asfaltová plocha je velmi poničená, a to popraskaná a promačkaná. Vedení firmy rozhodlo o její opravě, a to tak, že stávající asfalt bude odstraněn, bude provedeno zhutnění, podklad z kameniva, geotextilie, výztuž kari sítí, uložena kanalizační vpusť a potrubí a proveden povrch betonem. Stavebnímu úřadu bylo zasláno oznámení o provedení stavebních úprav s tím, že bude proveden betonový zákryt stávající zpevněné plochy, nedojde k rozšíření ani změně umístění ani ke změně nivelity, odvodnění zpevněných ploch zůstane stávající, nebude se měnit způsob užívání stavby. Stavební úřad sdělil, že toto nevyžaduje vydání stavebního povolení ani ohlášení stavby. Jedná se o opravu zpevněné plochy nebo o její technické zhodnocení? Jde o hodnotu cca 1 mil. Kč, tedy o významný vliv na základ daně z příjmu. 

Jak daňově a účetně vyřešit případ, kdy firma na základě požadavku zaměstnanců musí den dopředu nahlásit počet obědů, ale z důvodu živelné pohromy (dlouhodobý výpadek el. energie po vichřici) nebylo možné splnit podmínky § 24 odst. 2 písm. j). Obědy máme zajišťované prostřednictvím jiného subjektu a ten obědy dodal a bude je účtovat.

Máme v majetku neodepsaný technologický uzel zařazený jako jeden majetek, skládající se z vlastního stroje a dopravníků. Změnou způsobu výroby už značně opotřebené dopravníky nejsou u stroje potřebné, a proto je demontujeme a likvidujeme. Jedná se tedy o částečnou likvidaci hmotného majetku. Daňovým výdajem je v souladu s § 24 písm. b) poměrná část zůstatkové daňové ceny. Jak se ale v tomto případě v roce částečného vyřazení chovají daňové odpisy? Vypočtou se pouze ze snížené zůstatkové daňové hodnoty po částečném vyřazení? Předpokládám, že se neuplatní pouze polovina daňových odpisů, jako by to bylo v případě úplného vyřazení majetku.

Akciová společnost pořádá reklamní soutěž, kde se hraje o ceny. Jedna z hlavních výher je v částce 11.000 Kč s DPH. Musí za výherce odvést firma srážkovou daň?

V případě, že zaměstnavatel přispěje zaměstnanci částkou na rekreaci, která převyšuje 20.000 Kč, zaměstnanec nadlimitní příspěvek zdaní a odvede z něho pojistné. Jak je to v této situaci u zaměstnavatele? Pokud je právo zaměstnance na nadlimitní příspěvek na rekreaci zakotven například v interní směrnici, je pro zaměstnavatele příspěvek nad částku 20.000 Kč daňově uznatelný na základě § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP? Nebo se to musí posuzovat podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a i nadlimitní částka bude pro zaměstnavatele daňově neuznatelná? 

V březnu jsme podávali přiznání k dani z příjmu právnických osob. Společnost provádí transakce uskutečněné se spojenými osobami. Bohužel jsme toto zapomněli uvést do řádku 12. Nepodali jsme ani zprávu o vztazích. Hrozí nám za toto nějaká sankce? 

Po dohodě s leasingovou společností (září 2017) jsme předčasně ukončili nájem z roku 2016 na nákladní vozidlo a vozidlo si odkoupili. Jak správně posoudit kupní cenu a fiktivní daňovou ZC a jaké jsou případné daňové dopady ? Pokud by jsme vozidlo vrátili leasingové společnosti a totožné vozidlo odkoupili od jiné společnosti, např. výrobce, bylo by nutné prověřovat výši kupní ceny / ZC ?

Společnost uzavřela "leasingovou smlouvu", jejímž předmětem je několik položek hmotného majetku - cca 30 (nejedná se o soubor). Smlouva obecně splňuje podmínky dané § 21d zákona o daních z příjmu kromě toho, že v případě cca 2 položek nesplňuje test minimální doby trvání podle § 21d odst. 2 ZDP (důvod: v položkovém seznamu předmětu leasingu jsou i položky patřící do 3. odpisové skupiny, přičemž doba trvání leasingové smlouvy činí 60 měsíců). DOTAZ 1: je možné na daňovou uznatelnost splátek pohlížet jednotlivě podle jednotlivých předmětů leasingu (přitom využít nějaký poměr)? Pak by se položky, které nesplňují podmínku minimální doby trvání smlouvy řešily podle § 24 odst. 5 ZDP nebo je nutné na smlouvu pohlížet jako na celek s tím, že podmínky splněny nejsou? DOTAZ2: Pokud by smlouva/jednotlivé položky nevyhovovaly definici finanční leasing podle ZDP a vztah by byl považován za nájem, pak je již nyní jasné, že nebude splněna podmínka §24 odst. 5 (u některých položek), protože odkupní cena bude nižší (nula) než zůstatková cena daňová. Je možné do doby ukončení smlouvy splátky nájemného považovat za daňově uznatelné a o jejich výši zvýšit základ daně až v období ukončení smlouvy (+ zahrnutí do daňové vstupní ceny) nebo jsou nedaňové již od samého počátku smlouvy?

Společnost s ručením omezeným dne 1. 7. 2016 pořídila na leasing autobus. Cena předmětu leasingu bez DPH Kč 580 000. Mimořádná splátka bez DPH Kč 150 000. Doba pronájmu 54 měsíců, leasingová splátka Kč 11 200 bez DPH. Dne 29. 8. 2017 společnost ukončila leasingovou smlouvu a autobus odkoupila za Kč 340 000 bez DPH. Dne 1. 9. 2017 společnost autobus prodala za cenu Kč 540 000 bez DPH. Kupní cena od leasingové společnosti byla nižší než fiktivní zůstatková cena při rovnoměrném odepisování. Společnost tedy podá dodatečné přiznání k dppo za rok 2016 a dodaní leasingové splátky a časově rozlišenou mimořádnou splátku. V roce 2017 vykáže leasingové splátky, včetně časově rozlišené mimořádné splátky do doby ukončení leasingu jako daňově neuznatelné náklady. Bude vstupní cena pro odpisování odkupovaného autobusu navýšena o celou mimořádnou splátku bez  DPH Kč 150 000 a leasingové splátky ve výši bez DPH Kč 145 600 (11 200 x 13 měsíců) do doby ukončení leasingu? Bude při prodeji zůstatková cena prodaného autobusu bez DPH Kč 635 600 (340 000+150 000+145 600) daňově uznatelným nákladem?

Vstupní a periodické lékařské prohlídky zaměstnanců jsou daňově uznatelné náklady, které zaměstnavatelé proplácejí zaměstnancům. Je daňově uznatelný náklad za výpis ze zdravotní dokumentace, který vyžadují závodní lékaři od předcházejícího lékaře při vstupní prohlídce?

Společnost má pronajatu výrobní halu, na které postupem času provedla technická zhodnocení. Souhlas vlastníka s provedením technického zhodnocení i jeho odepisováním je k dispozici. Technické zhodnocení dosud není odepsáno. Společnost zvažuje ukončení nájmu v blízké budoucnosti. V nájemní smlouvě je uvedeno, že při ukončení nájemní smlouvy má nájemce povinnost uvést majetek do původního stavu, náhrada při ukončení nájmu tedy není sjednána. Ne ve všech případech však bude technicky možné technické zhodnocení odstranit, vlastník na tom pravděpodobně ani trvat nebude (např. zpevnění podlah, které bylo nutno provést za účelem umístnění strojů). Jak se v tomto případě daňově vyrovnat se zůstatkovou cenou technického zhodnocení k datu ukončení nájemního vztahu? K tomu pokyn D-22 v bodu 39 k § 24 – máme jednotlivé zásahy charakteru technického zhodnocení posuzovat samostatně podle toho, zda byla odstraněna a v závislosti na tom uplatnit zůstatkovou cenu jako daňový náklad? Jednalo by se o řešení nepraktické, neboť jednotlivé úpravy probíhaly v různých letech a navíc by řešení zřejmě neodpovídalo zákonu. Na druhou stranu, pokud společnost nedodrží striktně skutečnost, že technické zhodnocení zcela odstraní (přičemž se jedná o malý rozsah z celkového technického zhodnocení), bude zůstatková cena zcela nedaňová, a to i za situace, kdy technické zhodnocení bylo z převážné části odstraněno?

Jsme česká s. r. o., která by ráda darovala peněžní dar menší slovenské obci na drobné opravy kostela. Dle § 20 odst. 12 ZDP by měl být dar daňově uznatelný a výše by měla být nejvýše 10 % ze základu daně? 

Společnost má sídlo v Praze a zaměstnance z Brna. Místo výkonu práce je velice široké, zaměstnanec se pohybuje po České republice i východní Evropě v rámci poskytování servisu zařízení klientů. Lze stanovit místo pravidelného pracoviště jeho bydliště (home office), jelikož společnost nemá v Brně provozovnu? Pokud ano, cesta z jeho pravidelného pracoviště do sídla firmy (zde pracuje 2 dny v týdnu v kanceláři) bude standardní služební cesta se stravným a zaměstnanec zároveň vykáže při vícedenní cestě ubytování v hotelu v Praze? Pro zaměstnavatele je toto ubytování řádným daňovým dokladem? Pokud bude mít pravidelné pracoviště v místě bydliště a zároveň bude mít přidělené služební auto, ale pouze pro služební účely (ne k soukromým účelům), nejsme povinni uplatňovat zdanění dle § 6 zákona o dani z příjmu? 

Společnost s r. o. do 05/2017 platila zálohy na silniční daň za 2 vozidla, která jsou v obchodním majetku společnosti a byla používána výhradně k podnikání. Na vozidla se uplatňoval paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč/měsíčně, vozidla jsou již odepsána. Od 06/2017 tato vozidla budou výhradně používat dva společníci, kteří nejsou zaměstnanci společnosti. 1)     Jak je to s platbou záloh na silniční daň? 2)     Může se na vozidla nadále uplatňovat paušální výdaj na dopravu? 3)     Jak účtovat o spotřebě PHM?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Máme 50 zaměstnanců, které jsme pozvali na firemní akci k 15. výročí firmy. Na této akci vedení prezentovalo výsledky dosažené za 15 let, vize do budoucnosti a další plán prodeje. Cílem této akce bylo nejen seznámit všechny přítomné s firemními daty, ale zároveň prohloubit vzájemnou komunikaci mezi zaměstnanci, prohloubit jejich motivaci a zlepšit výkonnost. Uhradili jsme 27 zaměstnancům ubytování, ostatní nabídku nevyužili. Můžeme stvrzenku-daňový doklad v hotovosti za ubytování dát do daňových nákladů? Přílohou by byla pozvánka na firemní akci k 15. výročí + seznam účastníků, kteří ubytování využili - přesto se chci zeptat, zda je toto nezbytné jako podklad? 

Společnost (s. r. o.) se na základě rozhodnutí jediného společníka ze dne 31. 5. 2017 rozhodla výplatit podíl na zisku za rok 2016 ve výši 1 mil. Kč. K jakému nejpozdějšímu datu je potřeba zaplatit srážkovou daň a vyčerpat podíl na zisku? Může být čerpán zisk postupně, např. až do konce roku 2017 (zaplacená srážková daň bude odvedena v řádném termínu celá, ale čerpání podílu na zisku bude probíhat postupně v průběhu celého roku, jak dovolí finanční možnosti společnosti)?

Od ledna 2017 máme na finanční leasing hardware v celkové ceně 836 000 Kč s pravidelnými měsíčními splátkami na 36 měsíců a odkupní cenou na konci 1 000 Kč. Mohu od ledna 2017 účtovat měsíčně po dobu 36 měsíců na 518 a na konci zařadit jako drobný majetek? 

Výsledkem kontroly plátce pojistného (zaměstnavatele) za období roku 2015 byl doměrek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Je toto doměřené pojistné daňově uznatelným nákladem v roce 2017, tedy v letošním roce, kdy byla kontrola provedena a platebním výměrem doměrek předepsán a zaplacen?

Fyzická osoba je majitelem domku, kde je umístěno sídlo právnické osoby. Tato fyzická osoba - pronajímatel je současně společníkem právnické osoby. Dohoda o nájmu zní, že nájemník zaplatí pronajímateli nájem na 10 let dopředu. Na základě tohoto ujednání došlo též k platbě. Fyzická osoba zdanila celý příjem na 10 let předem v DPFO za rok 2016, u právnické osoby je tento výdaj rozlišen do daňově uznatelných nákladů na 10 let. V roce 2016 je tedy daňově účinným výdajem 1/10 celkové ceny. Předpokládáme, že je to z účetního hlediska správně, protože u fyzické osoby se jedná o evidenci příjmů dle § 9 (řádně zdaněno vše). Máme však obavu, zda se z právního hlediska nedá konstatovat, že by se mohlo jednat o zastřený stav věci, tedy, že se jedná o bezúročnou půjčku společníkovi. Jaký je váš názor?

Jakým způsobem postupovat s uznatelností paragonů či faktur za jídlo zaměstnance na služební tuzemské nebo zahraniční cestě, pokud byly díky těmto dokladům kráceny diety? Pokud jde o snídaně (většinou automaticky poskytované k ubytování) - je částka vyčíslená na faktuře daňově účinná bez ohledu na částku, pokud je krácená dieta o snídani? Zde bych řekla, že ano a faktury zadáváme celé do cestovních nákladů (částka za snídani ale může přesahovat hodnotu krácení). Ostatní jídla, pokud zaměstnanec dodá paragon na oběd či večeři (nebo je na faktuře spolu s ubytováním), je tento paragon opět daňově účinný bez ohledu na částku (nebo v poměrné výši) pokud je na základě tohoto paragonu opět krácená dieta? Zde raději tyto náklady dáváme jako daňově neuznatelné, ale možná patří do daňových nákladů či alespoň v poměrné výši krácené diety.