Ing. Christian Žmolík - strana 27

Společnost s r. o. uzavřela v roce 2016 s fyzickou osobou (nespojenou) smlouvu o úvěru na 8 měsíců v částce 250 000 Kč, základní kapitál společnosti činí 716 450 Kč, úroky byly sjednány na 1 000 Kč měsíčně do doby úhrady úvěru, tj. 8 000 Kč. Společnost se rozhodla úroky uhradit v hotovosti do pokladny v roce 2016. Je toto daňově uznatelné?  

Jsme nezisková organizace a máme v dohodách o provedení práce sjednány cestovní náhrady. Zaměstnanci využívají svá osobní auta, proplácíme jim základní náhradu 3,80 Kč na 1 km + průměrnou spotřebu podle technické. Můžeme jim stanovit pevně cestovní náhradu na 4 Kč za 1 km? Tato částka by obsahovala základní náhradu i průměrnou spotřebu na 1 km. Na základě směrnice florbalové unie vyplácíme rozhodčím, kteří přijedou řídit zápasy, odměnu a cestovní náhrady. Rozhodčí s námi nemají uzavřenu pracovní smlouvu ani dohodu o provedení práce či pracovní činnosti, musíme jim tyto náhrady zdanit? Kdo by byl případně za porušení povinností sankcionován?

Firma uzavřela smlouvu na operativní leasing. Smlouva je uzavřena na 24 měsíců s tím, že prvních 8 měsíců je splátka vysoká, zbývající měsíce je minimální. Do nákladů půjdou jednotlivé měsíční splátky tak, jak jsou předepsány, nebo musím zohlednit, že jsou nerovnoměrné a přepočíst náklady?

Celá firma, cca 50 zaměstnanců, pojede na workshop. Jedná se o dvoudenní workshop, konaný od sídla firmy cca 150 km. Všichni vyjedou ve stejný čas a návrat je také společný. Lze vystavit hromadný cestovní příkaz nebo každý zaměstnanec musí vystavit sám za sebe? 

V odpovědi je uvedeno, že technickým zhodnocením se rozumí i případ, kdy dojde ke zbourání křídla budovy. Nejedná se spíše o částečnou likvidaci stavebního díla, nikoli o technické zhodnocení?

Dobrý den, s. r. o., plátce DPH prodalo v průběhu roku 2016 osobní automobil. Uplatňuje zrychlené odpisy. Účetně je automobil zcela odepsaný. Daňově byl uplatněn odpis pouze za 1. rok v roce pořízení. Následující roky (od r. 2008) nebyly daňové odpisy uplatňovány, aby firma nebyla ve ztrátě. Jak velkou částku lze tento rok (v roce prodeje) uplatnit jako daňový odpočet? 1. Celou zbývající neodepsanou částku (tj. ve výši celé daňové zůstatkové ceny) bez uplatnění ½ odpisu a následné zůstatkové ceny? V tom případě se celá částka napíše do ř. 160 daň. přiznání? Nebo se rozepíše ½ ročního odpisu za 2. rok do ř. 150 a zbytek zůstatkové ceny do ř. 160? 2. Lze uplatnit jen ½ odpisu za 2. rok a zůstatkovou cenu nechat propadnout? 3. Lze uplatnit jen část zůstatkové ceny a zbytek nechat propadnout? 

S. r. o. mělo smlouvu uzavřenou na parkovací stání na konkrétní SPZ na celý rok 2016 s tím, že výpovědní lhůta je 2 měsíce. Firma ale auto náhle prodala v říjnu 2016, výpověď z nájmu podala v den prodeje vozu. Vzhledem k výpovědní lhůtě musí ještě uhradit nájmy do konce roku. Budou tyto částky pro firmu daňově uznatelné?

V měsíčníku Otázky a odpovědi z praxe č. 11/2016 se pod bodem 33 v odpovědi mimo jiné uvádí: "V případě, že by nový motor (měl) kvalitativně výrazně lepší technické vlastnosti než ten původní, tak by z pohledu § 33 odst. 2 ZDP šlo o rekonstrukci majetku, která má za následek změnu jeho technických parametrů. V takovém případě by se již jednalo o zásah charakteru technického zhodnocení." Dotaz: Pokud se do vozidla zamontuje motor (jeho cena včetně souvisejících nákladů přesáhne limit 40 000 Kč), který bude mít výrazně nižší technické parametry, bude tento zásah mít charakter opravy? Nebude to v rozporu se zněním § 33 ZDP? 

Cestovní agentura A nakupuje ubytování od agentury B a prodává ho klientům. Protože část rezervovaných pokojů agentura A neobsadila, a pozdě zrušila jejich rezervaci, agentura B fakturuje agentuře A stornopoplatky. Agentury spolu nemají uzavřenu žádnou smlouvu, vše probíhá na základě dohod a mailových objednávek. A za roky spolupráce je nepsaným pravidlem, že při zrušení rezervace později než jeden měsíc před předpokládaným příjezdem klientů, bude účtován stornopoplatek. Písemně to však nikde uvedeno není. Jsou tyto stornopoplatky pro agenturu A daňově uznatelným nákladem?

Společnosti byla za rok 2009 vyměřena daňová ztráta. Lze tuto ztrátu uplatnit proti zvýšení základu daně v dodatečném daňovém přiznání k DPPO za rok 2011 podaném v roce 2016?

Malá s. r. o., plátce DPH, 1 zaměstnanec: firma eviduje závazek vůči zaměstnanci na nevyplacených cestovních náhradách ve výši cca 200 000 Kč z roku 2015. Jak dlouho mohou zůstat nevyplacené z účetního a daňového hlediska? Pokud by nemohly být vyplacené (nedostatek majetku), jak s nimi účetně a daňově naložit?

Zemědělské družstvo má pronajaty zemědělské pozemky. Lidem platí nájem třemi způsoby. Jak tomu bude v době platnosti EET pokladen? 1. Platba nájmu převodem na účet, nejčastější. Bez vlivu na EET? 2. Platba v hotovosti, předpokládáme pořízení přes EET pokladnu. 3. Zápočet. Nájemce se dostaví na družstvo. Za nájem ve výši 100 si vezme pšenici za 100. V současné době účtárna vystaví výdajový doklad na nájem = zaplacení 100 za nájem. Současně vystaví příjmový doklad na úhradu pšenice = prodej za 100 včetně DPH. Předpokládáme pořízení platby přes EET pokladnu, i když 100 neopustí peněženku pronajímatele a nájemce ji fyzicky nepřijímá. 4. Nebo nový způsob: Nájemní smlouva zakládá povinnost platit nájem. Na základě výzvy nájemce vystavíme fakturu na prodej pšenice 100 včetně DPH. Pronajímatel přijde, podepíše zápočet a odjíždí s pšenicí. Domníváme se, že není nutné používat ET pokladnu? 

SRO zakoupila v roce 2016 nemovitosti - v katastru pozemek - zastavená plocha a nádvoří, ostatní plocha, stavba pro výrobu a skladování. Byl vyhotoven odhad tržní hodnoty pro účel určení obvyklé ceny a odhad dle vyhlášky. Prodávající a kupující se dohodli, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel. Jak tuto daň z nabytí u kupujícího zaúčtovat a jak se projeví v nákladech firmy?

Jsme základní škola. Z důvodu úspory byla pořízena společná jízdenka na vlak – exkurze učitelů a žáků. Do cestovních náhrad byly zahrnuty náklady, které uhradili učitelé (zaměstnanci) a byly jim vráceny ve vyúčtování cestovného. Na originálním dokladu je uvedeno a potvrzeno, koho se společné náklady týkají. Z vyúčtování je zřejmé, že žáci se nepodíleli na jízdních výdajích učitelů (prokázané jízdné dle § 157 odst. 1). Také náklady za jízdné učitelů jsou ve stejné výši jako v případě, když si zakoupí zvlášť společnou jízdenku. Levnější jsou výdaje žáků (hradí sami). Domníváme se, že společná jízdenka není chyba. Postup zakoupení jízdenek není stanoven žádným právním předpisem. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, který schvaluje pracovní cestu, jaké podmínky stanoví pro dopravu. Musí mít striktně zakoupenou společnou jízdenku zvlášť učitelé a zvlášť žáci, jak to po nás vyžaduje kontrolní orgán? 

Jsme nezisková organizace a máme v dohodách o provedení práce sjednány cestovní náhrady. Zaměstnanci využívají své osobní auta, proplácíme jim základní náhradu 3,80 Kč na 1 km + průměrnou spotřebu podle technické. Můžeme jim stanovit pevně cestovní náhradu na 4 Kč za 1 km? Tato částka by obsahovala základní náhradu i průměrnou spotřebu na 1 km. Na základě směrnice florbalové unie vyplácíme rozhodčím, kteří přijedou řídit zápasy, odměnu a cestovní náhrady. Rozhodčí s námi nemají pracovní smlouvu ani dohodu o provedení práce či pracovní činnosti, musíme jim tyto náhrady zdanit? Kdo by za porušení povinností byl případně sankcionován? 

Společnost s ručením omezeným má starší typ vozidla LIAZ, ve které se pokazil motor, který je neopravitelný. Společník zakoupil použitý motor LIAZ, který nahradil stávající. Zakoupený použitý motor stál Kč 27 993 Kč. Je možno tuto částku dát do nákladů, nebo je nutné ho odepisovat jako dlouhodobý hmotný majetek?

Společníci v s. r. o. uzavřeli smlouvu o převodu obchodního podílu z důvodu odchodu jednoho ze společníků ze společnosti. Převodce převedl svůj 50% obchodní podíl na druhého ze společníků a prodal mu jej za 50 000 Kč. Nabyvatel zaplatil převodci částku před podpisem smlouvy. Jak účetně a daňově zaznamenat tuto situaci v s. r. o., jakému zdanění podléhá vyplacená částka?

Poplatník má registrační značku (RZ) na přání. Za ní zaplatil 10 000 Kč. Je tato částka daňově uznatelným nákladem? Když si logo firmy dá do názvu RZ, považuje se to za reklamu?  

Jsme akciová společnost a patentový a známkový úřad nám vyúčtoval správní poplatek ve výši 102 000 Kč za územní rozšíření mezinárodní ochranné známky. Lze poplatek zaúčtovat jako služby přímo do nákladů či se jedná o technické zhodnocení nehmotného majetku?

Tuzemská společnost s ručením omezeným má vybudovány v areálu firmy komunikace, nyní zbudovali dopravní značky, které jsou pevně spojeny se zemí. Jsou tyto dopravní značky daňovým výdajem nebo se jedná o majetek, který se odepisuje?