Ing. Miroslav Bulla - strana 4

Přebírám účetnictví od jednoho daňového poradce a mají na 022 majetek do 40.000 Kč, tedy drobný a 2 roky jej vůbec neodepisovali. Napsal mi, že nebylo nutné odpisovat, že by se zbytečně zvyšovala ztráta a že mu žádný zákon účetní odpisy nutně nenařizuje. My jsme se ale na školení učili a mám to zafixované, že účetní odpisy nelze přerušit. Co tedy s tímto majetkem, který je na účtu 022 již třetí rok bez odpisů?

Tento příspěvek obsahuje stručný přehled změn, ke kterým dojde (by mělo dojít) od 1. 1. 2022 oproti roku 2021 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká pracovního práva, zdaňování příjmů, odvodů pojistného, nemocenských dávek, zaměstnanosti a důchodů apod. Jedná se o změny plynoucí z novel zákona o daních z příjmů a novely zákona o nemocenském pojištění . Dále jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů. Některé z těchto změn jsou ještě poněkud nejisté, aktuální a podrobnější informace k těmto změnám budou uvedeny v lednovém čísle časopisu DHK č. 1-2/2022.

V říjnu 2021 jsme nakoupili větší množství EUR k zaplacení našich zahraničních faktur, a to na období 3 následujících měsíců. V souvislosti s nákupem nám vznikly vyšší náklady s kurzovými rozdíly, které máme v úmyslu časově rozlišit, také na období 3 měsíců, tj. listopad, prosinec a leden. Je toto časové rozlišení možné i v dalším roce, tedy v lednu 2022?

Poplatník, OSVČ, si ve své vnitřní směrnici stanovil, že bude v roce 2021 evidovat drobný hmotný majetek od 5.000,- do 80.000,- Kč. Tento majetek půjde jednorázově do výdajů. Musí evidovat majetek, který má dobu použitelnosti delší než 1 rok, ale částka je pod 5.000,- Kč (např. kalkulačka za 1.500,- Kč)? Může takto postupovat i právnická osoba?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, bude dlouhodobý hmotný majetek používat z části k ekonomické činnosti a z části k soukromé činnosti. Stejným poměrem bude samozřejmně krátit odpisy. Jaký je správný postup a výpočet zůstatkové ceny? Příklad: Majetek v hodnotě 2 800 000 Kč, plný odpis 93 000 Kč, uplatněný odpis 70 000 Kč. Zůstatková cena po uplatnění odpisu činní 2 730 000 Kč nebo 2 707 000 Kč? Program účto vypočítává automaticky zůstatkovou cenu 2 730 000 Kč a dobu odepisování tím prodlužuje, ale mně se tento postup nezdá.

Je někde uveden daňový dopad zaokrouhlování účtů na konci účetního období? Například zaokrouhlení účtu 321 v řádu stovek korun, zaúčtované na MD 548/D 321. Je takový náklad daňový a musí být stanovena ve firmě nějaká hranice ve vnitřní směrnici pro zaokrouhlování? 

Je zaměstnanec povinen vyúčtovat služební cestu, která trvá 6 hodin, a vznikl mu nárok na stravné? Zaměstnanec nechce nic vyplňovat, o stravné zájem nemá. Je zaměstnanec povinen vyúčtovat služební cestu, která trvá 3 hodiny? Byly by náklady vzniklé ve spojitosti se služební cestou (např. jízdenka) daňově uznatelné, i když zaměstnanec služební cestu nevyúčtuje?

Společnost s r. o., plátce DPH, má v účetnictví vystavené faktury za služby slovenskému plátci. Jedná se o faktury v celkové výši 45 000 Kč (1 700 EUR), tyto faktury (i přes veškerou naši snahu) nakonec zaplaceny již nebudou. Jelikož jsou tyto faktury z roku 2017, tak jsou nyní už i promlčené. Mohu tyto faktury „jen“ účetně odepsat (opravné položky vytvořené nebyly), tzn. že je zaúčtuji nedaňově na MD 546/D 311? Je ještě něco, na co nesmím zapomenout v souvislosti s odpisem těchto faktur?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, příjímá platby od zákazníků platební kartou a také pořizuje zboží a platí za něj kartou. Jak postupovat v případech na přelomu roku, kdy nákup/prodej 30. 12., ale z bankovního účtu odejde částka až 2. 1. následujícího roku? Z hlediska daně z příjmu. 1) Tržba, příjem - Kdy se jedná o zdanitelný příjem? V daňové evidenci je základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji, tak se nabízí úvaha, že taková transakce je k 31. 12. pohledávkou a příjmem je až v následujícím období, ale jistá si nejsem. Na druhou stranu, okamžik zaplacení zákazníkem proběhl už 30. 12. 2) Stejný problém řeším i z opačné strany. Kdy je výdaj na zajištění a udržení příjmu uznatelným výdajem? Už se stalo, že banka připsala jen část tržby na účet. Co s tím?  

Objednávali jsme zboží v českém e-shopu, ale dorazila nám faktura německým DIČ. Tato faktura neobsahuje identifikační číslo subjektu, mohu nechat prázdné pole pro IČO při zadávání do účetnictví?

V dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 je uvedeno /v Kč/ na: 74. řádku přiznání daň po uplatnění slevy: 100.000 6. oddíl – Dodatečné DAP 78. řádku přiznání poslední známá daň : 70.000 79. řádku přiznání zjištění daň : 100.000 80. řádku přiznání rozdíl daň se zvyšuje: 30.000 7.oddíl – Placení daně 84. řádku přiznání úhrn sraž. zál. záv. čin.: 5.000 85. řádku přiznání zbývající zálohy zapl.popl.: 65.000 91. řádku přiznání zbývá doplatit(+): 30.000 Řádky 75 až 77, 81 až 83, 86 až 90 jsou nulové. V dodatečném přiznání se řádek 80 daň se zvyšuje o 30.000 Kč rovná řádku 91 zbývá doplatit 30.000 Kč. Přičemž uvedená částka na řádku 85 na zbývajících zálohách poplatníkem zaplaceno 65.000 Kč je součtem - zaplacená záloha na zdaňovací období roku 2019 tj. 50.000 Kč a zaplacený doplatek na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 v částce 15.000 Kč (což odpovídá v řádném přiznání za rok 2019 řádku 85 zaplacené zálohy 50.000 Kč a řádku 91 zbývá doplatit 15.000 Kč. Obě částky jak 50.000 Kč tak 15.000 Kč byly zaplaceny v řádném termínu.) Uvedená částka sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti na řádku 84 je v řádném i v dodatečném přiznání stejná, vychází z potvrzení zaměstnavatele. Je prosím tento postup vyplnění správně?

Pokud by zaměstnavatel platil za zaměstnance (odváděl) penzijní připojištění je to pro zaměstnavatele daňový náklad? Jaké jsou podmínky? Jaký to má dopad pro zaměstnance? Kolik může zaměstnavatel platit při hrubé mzdě 16 800 Kč - kolik chce a nebo je třeba dodržet nějaké pravidla - určité procento z hrubé mzdy. Jak se prosím odvod a předpis účtuje: MD 527/D 333 a MD 333/D 221. 

Společnost s r. o., plátce DPH, má v účetnictví vystavené faktury za služby slovenskému plátci. Jedná se o faktury v celkové výši 45 000 Kč (1 700 EUR), tyto faktury (i přes veškerou naši snahu) nakonec zaplaceny již nebudou. Jelikož jsou tyto faktury z roku 2017, tak jsou nyní už i promlčené. Mohu tyto faktury „jen“ účetně odepsat (opravné položky vytvořené nebyly), tzn. že je zaúčtuji nedaňově na MD 546/D 311? Je ještě něco, na co nesmím zapomenout v souvislosti s odpisem těchto faktur? 

V roce 2020 jsme pozdě uhradili sociální pojištění. Jsou náklady na penále nákladem roku 2020, kdy k pochybení došlo, nebo nákladem roku 2021, kdy nam byla správou sociálního zabezpečení sdělena její výše?

Společnost s r. o. obdržela daňový doklad, který byl zaplacen kartou z firemního účtu, ale v hlavičce jako odběratel není firma s. r. o., ale jen jméno jednatele a jeho adresa bydliště, není uvedeno IČ ani DIČ. Doklad je do 10 000 Kč. Je možné takový doklad zařadit do účetnictví firmy?

Zaměstnanec chce uplatnit slevu na děti: 1. a 2. dítě má ve střídavé péči a 3. dítě pak s novou manželkou Ohledně 1. a 2. dítěte má s exmanželkou dohodu, že ona uplatňuje 1. dítě celý rok (i ve výši slevy na 1. dítě, je potvrzení), on uplatňuje celý rok 2. dítě (i ve výši slevy na 2. dítě) a 3. dítě, které má v novém manželství (ve výši slevy na 3. dítě). Může uplatnit děti: 1. dítě 0 měsíců, 2. dítě 12 měsíců, 3. dítě 12 měsíců. Ve mzdě měsíčně sleva na dani ve výši na 2. dítě a na 3. dítě? Případně jaký je správný postup?

Máme zahrnout jako VPN do pořizovací ceny zboží náklady na jeho katalogizaci? Jedná se o speciální zakázku na zboží, která byla smluvně podmíněna jeho katalogizací dle určitého standardu - výstupem katalogizace je dokument katalogizační doložka, bez kterého by odběratel zboží nepřijal. Katalogizace zboží byla provedena jiným dodavatelem, než byl dodavatel zboží. Katalogizace je využitelná pouze k této konkrétní jednorázové zakázce. Měla by se zaúčtovat na účet 504 (účtujeme způsobem B) anebo jako služba účet 518?

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Od 1. 1. 2021 došlo především k zásadním změnám plynoucích z daňového balíčku, kde byl legislativní proces ukončen až v poslední den roku 2020 (zrušení superhrubé mzdy, zvýšení daňové slevy na poplatníka, stravovací paušál atd.). Další změny plynou z novely zákoníku práce , kde část změn z této novely nabyla účinnosti až 1. 1. 2021 (dovolená podle odpracovaných hodin atd.). Dále jde o pravidelné či nepravidelné valorizační úpravy různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech.

Tento tradiční lednový příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2021 oproti roku 2020 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohli z nějakého důvodu zajímat.

Tento příspěvek obsahuje stručný přehled změn, ke kterým dojde (by mělo dojít) od 1. 1. 2021 oproti roku 2020 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká pracovního práva, zdaňování příjmů, odvodů pojistného, nemocenských dávek, zaměstnanosti a důchodů apod. Jedná se především o změny plynoucí z daňového balíčku, kde však bude legislativní proces ukončen až v průběhu prosince 2020 (zrušení superhrubé mzdy atd.) a z novely zákoníku práce (dovolená podle odpracovaných hodin atd.). Dále jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů. Některé z těchto změn jsou ještě poněkud nejisté, aktuální a podrobnější informace k těmto změnám budou uvedeny v lednovém časopisu DHK č. 1-2/2021.