Ing. Miroslav Bulla - strana 6

V následujících dvou příspěvcích se budeme zabývat přechodnými účty aktiv a pasiv, tj. nástroji časového rozlišení nákladů a výnosů. V této první části se po úvodním vymezení časového rozlišení zaměříme na účty „klasického“ (čistého) časového rozlišení, tj. na náklady příštích období, komplexní náklady příštích období, výdaje příštích období, výnosy příštích období, příjmy příštích období. V příštím příspěvku pak přijdou na řadu dohadné položky aktivní a pasivní.

Tento příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1.1.2015 oproti roku 2014 v oblasti mezd a platů a toho, co se týká jejich zdanění, pojistného, pracovního práva, cestovních náhrad, srážek ze mzdy, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblasti, ale spíše o výběr těch změn, které se dotknou širšího okruhu zaměstnanců.

Tento příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým dochází od 1.1.2015 oproti roku 2014 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.

Tento příspěvek je určen především pro účetní, které (kteří) nemají příliš zkušeností s vedením mzdové agendy a které (kteří) se dostali do situace, kdy mají kromě finančního účetnictví začíst vést i mzdovou evidenci pro tuto účetní jednotku, protože ta přijala zaměstnance a stala se zaměstnavatelem, příp. účetní přebírá vedení účetnictví včetně mzdové evidence. Půjde o shrnutí základních postupů při vedení mzdové evidence pro několik málo zaměstnanců, a to především u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře.

Tento příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým dochází od 1.1.2014 oproti roku 2013 v oblasti mezd a platů, jejich zdanění, pojistného, pracovního práva, ale i důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.

Od 1. 1. 2014 jsou zaměstnavatelé povinni předepsané tiskopisy podávat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), resp. příslušné správě sociálního zabezpečení (OSSZ, PSSZ, MSSZ) elektronicky. Zaměstnavatelé, kteří tento způsob zasílání tiskopisů dosud nevyužívají, tak mají poslední dny na to, aby se na povinnou elektronickou komunikaci s ČSSZ, resp. s příslušnou OSSZ (PSSZ, MSSZ) připravili. K 30. 9. 2013 evidovala ČSSZ přes 269 tis. zaměstnavatelů (s 4,3 mil. zaměstnanců), kterých by se tato povinnost měla týkat.

V tomto příspěvku se budeme zabývat účtováním pojistného na důchodové spoření. Nejedná se o nijak složitou a rozsáhlou problematiku, nicméně účetní praxe ještě nenašla jednotný, všemi respektovaný postup účtování o tomto nově zavedeném pojistném. V účetní praxi se proto objevuje hned několik způsobů tohoto účtování, o kterých se zde zmíníme.

Dne 1.1. 2013 byla spuštěna největší reforma penzijního systému v České republice od roku 1989 a byl zaveden třípilířový důchodový systém. V tomto příspěvku stručně popíšu jednotlivé pilíře důchodového systému, zmíním se o změnách, ke kterým došlo od 1. 1. 2013, tj. především o zavedení druhého pilíře - důchodového spoření, a o změnách v třetím pilíři - doplňkovém penzijním spoření.

Následující příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým dochází od 1. 1. 2013 oproti roku 2012, v oblasti mezd a platů, jejich zdanění, odvodů, pracovního práva, ale i důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.

V poslední, páté části seriálu pro začínající účetní, se budeme zabývat problematickými oblastmi při účtování o nákladech a výnosech, tj. problémy při účtování v účtových třídách 5 a 6. Budeme se zabývat chybami při časovém rozlišování nákladů a výnosů, znovu se zmíníme o opomíjení či chybných postupech při účtování o opravných položkách, rezervách, odpisech dlouhodobého majetku a dalších nedostatcích s dopadem na výsledek hospodaření účetní jednotky.

Ve čtvrté části seriálu pro začínající účetní se budeme zabývat problematickými oblastmi při účtování o zásobách a krátkodobém finančním majetku, tj. při účtování v účtových třídách 1 a 2. V oblasti účtování o zásobách se budeme zabývat chybnými postupy při evidenci zásob, chybami při jejich oceňování. Dále také opomíjením účtování o nedokončené výrobě, tvorby opravných položek, chybami při zachycení zásob v účetní závěrce atd. V oblasti účtování o krátkodobém finančním majetku pak chybnými postupy při jeho evidenci a jinými nedostatky při účtování o tomto majetku.

V již třetí části seriálu pro začínající účetní se budeme zabývat problematickými oblastmi při účtování především dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a v menší míře i finančního majetku, tj. účtováním v účtové třídě 0 – Dlouhodobý majetek. Budeme se zabývat chybnými postupy při evidenci dlouhodobého majetku, chybami při jeho oceňování, odpisování a tvorbě rezerv na opravy hmotného majetku. Dále také opomíjením tvorby opravných položek, chybami při jeho zachycení v účetní závěrce atd.

Ve druhé části seriálu pro začínající účetní se budeme zabývat problematickými oblastmi při účtování pohledávek a závazků. Z poměrně rozsáhlé problematiky účtování pohledávek a závazků jsme vybrali několik okruhů, ve kterých nejenom začínající účetní nepostupují úplně optimálně či při účtování souvisejících účetních případů často a opakovaně chybují. K těmto problémům a chybám dochází především tehdy, kdy pohledávka, resp. závazek, nejsou z nějakého důvodu standardně uhrazeny a je třeba provádět některé ne zcela běžné operace (tvorba a čerpání opravných položek, odpisy pohledávek, zápočty pohledávek a závazků, dodaňování neuhrazených závazků apod.). Optimálně se však nepostupuje ani při samotné evidenci pohledávek a závazků, chybuje se při jejich zachycení v účetní závěrce (dohadné položky, členění v rozvaze, inventarizace) atd.

Seriál článků, jehož první část právě začínáte číst, je určen především pro začínající účetní. Budeme se v něm zabývat situacemi, ve kterých se tyto účetní často dopouštějí chyb, či je neřeší úplně optimálně. Snad ale tento seriál bude přínosný i pro zkušenější účetní, které již praxe lecčemu naučila. V první části tohoto seriálu se nebudeme příliš zabývat konkrétními účetními případy, ale spíše obecnějšími předpoklady pro správné vedení účetnictví. Dovolíme si přidat i nějaká doporučení pro vedení účetnictví a práci s účetním softwarem. Nepůjde zde tedy tolik o konkrétní chyby při účtování, jako spíše o doporučení pro efektivní vedení účetnictví. V dalších pokračováních seriálu se pak již budeme věnovat nedostatkům při účtování konkrétních účetních případů, a to z oblasti dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek, závazků, nákladů, výnosů atd.

Následující příspěvek obsahuje popis změn, ke kterým dochází od 1. 1. 2012 oproti roku 2011 v oblasti mezd a platů, jejich zdanění a odvodů, pracovního práva, ale i důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí. Především v oblastech pracovního práva, nemocenského pojištění a zaměstnanosti je v roce 2012 rozsah těchto změn velmi obsáhlý. Nepůjde proto v tomto příspěvku o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.

Dokonce i mzdové (mzdoví) účetní se občas při zpracování mezd dopouštějí chyb. Vybrali jsme několik oblastí týkajících se mezd, jejich zdanění, odvodů pojistného a pracovního práva, kde mzdové účetní často a opakovaně chybují. Tyto nedostatky při zpracování mzdové agendy mohou vést nejen k poškození zaměstnance, ale rovněž i k poškození samotného zaměstnavatele. Často se na tyto chyby ani nepřijde, protože některé z těchto oblastí nejsou příliš kontrolovány, je však samozřejmě třeba postupovat v souladu s platnými právními předpisy. Se mzdovou evidencí mají přitom co dočinění i finanční účetní (v menších firmách vedou mzdy, jinde o mzdách účtují, provádí jejich úhrady či je mzdy zajímají pouze z pohledu zaměstnance), proto se této problematice věnujeme i v časopise Účetnictví v praxi. V tomto příspěvku se budeme zabývat především mzdami u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře.

V tomto příspěvku se budeme zabývat především problematikou zjišťování čisté mzdy, která by měla být zaměstnanci vyplacena z jeho hrubého příjmu, tj. výpočtem odvodů ze mzdy zaměstnance (pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, daně z příjmů). Další část tohoto příspěvku pak bude věnována výpočtu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě.

Tento příspěvek obsahuje popis změn, ke kterým dochází od 1. 1. 2011 oproti roku 2010 v oblasti mezd a platů, jejich zdanění a odvodů, pracovního práva, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí. Nejedná se o vyčerpávající seznam všech změn dotýkajících se této oblasti, ale spíše o výběr těch důležitějších změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.