JUDr. Vlasta Víghová - strana 10

Město (plátce DPH) bude kupovat nemovitou věc - budovu mateřské školky i s přilehlými pozemky (cca za 11 000 000 Kč), kterou si do této doby pronajímá od právnické osoby, plátce DPH. Má v kupní smlouvě být cena uvedena - s DPH, bez DPH či nějaká jiná zmínka o DPH? Je mi jasné, že si město případnou DPH nemůže uplatnit. 

Dva lidé spolu žijí ve společné domácnosti déle než jeden rok. Oba jsou rozvedení a z předchozích vztahů má každý dvě děti. Společný účet nemají, ale hospodaří se společnými penězi. Žena má svůj byt, ve kterém žijí, muž má svůj byt, který pronajímá. Vše získali zvlášť před společným soužitím. Jak by to bylo s dědictvím, kdyby jeden z nich zemřel? Na co má kdo nárok a na co pak mají nárok děti jednoho každého z nich? Každý má na účtu určitou hotovost a i část té hotovosti získali před soužitím?

Společnost s. r. o. má pronajaté kanceláře a složenou jistinu ve výši 85 000 Kč. Ve smlouvě o pronájmu není stanoven úrok z jistiny. Musí společnost účtovat do dohadných položek aktivních (výnosů) každoročně obvyklý úrok? Pronajímatel tvrdí, že úročení jistiny je pouze u pronájmu bytu, a ne u pronájmu nebytových prostor.

V s. r. o. došlo k prodeji podílů a výměně jednatelů. Platí plné moci podepsané s původními jednateli k zastupování na FÚ, OSSZ, zdravotních pojišťovnách, nebo se musí podepsat nové se současnými jednateli původní s. r. o.?

Společnost změnila jednatele, a tedy již patří někomu jinému. Zaměstnanci ukončili pracovní poměr. V evidenci zůstala jen jedna paní, která je od roku 2018 na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek. Je možné tuto paní nějak odhlásit a přihlásit na jinou společnost, anebo musí zůstat v evidenci společnosti, ve které je nyní? Jde o to, že původní jednatel by ji chtěl do své jiné společnosti, kde po ukončení rodičovské dovolené znovu nastoupí jako zaměstnanec. 

Prosím o vyjasnění problematiky úhrady zákonného pojištění u jednatele. Jednatel pobírá odměnu ze své funkce a zároveň je ve společnosti zaměstnaný na smlouvu. Z tohoto druhého PP odvádí SP, ZP, zálohovou daň, uplatňuje nezdanitelnou položku na poplatníka. Bude v tomto případě odvádět zákonné pojistné na pracovní úraz? Klient je přesvědčený, že jako jednatel nemusí hradit, já si tím jistá nejsem. 

Je možné zkrátit dobu splatnosti faktury, která je určena zákonem (30 dní), pokud se tato skutečnost uvede do smlouvy jako samostatný bod (smlouva o provedení hudební produkce) nebo je uvedena v emailové korespondenci a obě zúčastněné strany s kratší dobou splatnosti souhlasí?

Kdo bude v budoucnu po mně dědit? Jsem svobodný (závět nebude). Z prvního manželství má otec dceru, tedy to je má nevlastní sestra, ta má dále dvě děti. Poté se otec oženil znovu s mojí matkou. Já mám tedy ještě bratra (pravého), který má dvě děti. Otec, matka a bratr nežijí. Žijí pouze nevlastní sestra a její dvě děti a děti mého bratra. 1) Budou dědit děti mého bratra? Nebo i nevlastní sestra a její děti? 2) A pokud by někdo jiný žil ve společné domácnosti více než rok, tak bude dědit pouze on a děti od sourozenců ne?  Poznámka redakce: Naši autoři, kteří zpracovávají odpovědi na otázky, vycházejí ze současného stavu právních předpisů. Je tedy možné, že až někdy v budoucnu nastane situace, na niž se tazatel ptá, tedy jeho smrt, stav právních předpisů bude jiný.

Máme zaměstnance v různých krajích republiky. Je možné, abychom jim dávali stravenky s různou výší hodnoty podle místa pracoviště a nebylo to považováno za diskriminaci? Např. zaměstnanci v Praze by měli stravenky v hodnotě 110 Kč z důvodu vyšších cen v restauracích a v Moravskoslezském kraji by měli zaměstnanci stravenky za 90 Kč. 

Existuje nějaká možnost, abych si legálně mohla umístit mobilheim na svůj vlastní pozemek bez stavebního povolení a abych nemusela ani nic nikam hlásit, a neporušila tím žádný zákon? Mobilheim by nebyl umístěn napevno, nebyl by napojen na žádnou inženýrskou síť (bez přípojky na vodu, na elektřinu). Zůstal by na kolech s odtahovou ojí s možností ho kdykoli odtáhnout. 

Dne 1. 12. 2018 nabyl účinnosti nový zákon č. 170/2018 Sb. , o distribuci pojištění a zajištění. Tímto zákonem je nahrazován dosavadní zákon č. 38/2004 Sb. , o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, a do českého právního řádu je implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. 1. 2016 o distribuci pojištění (tzv. IDD směrnice).

Jsme výrobní firma s. r. o. Hledáme daňového poradce na daňové otázky - jednoduché poradenství. Jakou mu můžeme nabídnout spolupráci? Na IČO nebo by šlo s daňovým poradcem uzavřít pracovní poměr či DPP na hodinou sazbu? DPP na daňové poradenství? Lze to? Nebo pokud bychom chtěli daňového poradce zaměstnat musíme být s. r. o. zapsaná v KDPČR? Na jaké "služby" by šlo daňového poradce zaměstnat na DPP - např. finanční poradenství, ale nikoliv na daňové? 

Je, nebo není vývod dieselového agregátu spalinovou cestou? Která legislativa tuto problematiku řeší? Prosím Vás o konkrétní ustanovení zákonů.

Dle jakých předpisů se postupuje při kontrole a údržbě nouzového komunikačního zařízení (domácího rozhlasu) mimo návod od výrobce?

V červenci 2018 jsem předal na doporučení svého známého přístroj (hudební nástroj) do autorizované opravny. Nemám od toho žádné potvrzení, ani doklad. Po průběžných dotazech o stavu opravy nástroje mi bylo sdělováno, že se na tom pracuje a byly mi popsány práce, které byly údajně provedeny. Minulý týden mi bylo opět sděleno, že se oprava zkomplikovala a přístroj ještě není opraven, a že ještě musím čekat. Opravárenská firma u mě ztratila důvěru a chtěl bych přístroj vrátit a dát jiné opravně. Firma po mě požaduje uhradit jí vzniklé náklady a nechce mi vydat přístroj. Jakým způsobem mám jednat?

SVJ má v domě několik vlastníků, kteří pronajímají své byty, většinou s tím sklepní kóje. Všechny byty mají lodžie, i když přístupné z chodby domu. Může SVJ odmítnout, aby nájemník používal např. sušárnu, kočárkárnu a místo na kola s tím, že si má dát věci na lodžii či do sklepa? Bohužel nás k tomu vede chování některých nájemníků, řešené např. policií, problémy se ztrátou drahých věcí ve společných uzamčených prostorách atd.

Klient si nechal prohloubit kopanou studnu a teprve v průběhu díla se od dodavatele dozvěděl, že si měl údajně zajistit stavební povolení. Smlouva byla sepsána dodatečně s tím, že se jedná o čištění, nikoliv prohloubení. Nyní jsou problémy a práce budou pravděpodobně reklamovány. Má klient možnost požádat dodatečně o stavební povolení (musel by přiznat pravdu). Jaké následky jsou pro dodavatele a jaké pro odběratele služby - našeho klienta? Mohl živnostník vůbec práce bez stavebního povolení začít?

Má osoba, která vede účetnictví nějakému subjektu externě na základě smlouvy o vedení účetnictví, povinnost archivovat např. zálohy databáze účetního programu, v němž účetnictví zpracovávala? Má povinnost uschovávat si např. výtisky mzdových listů, výplatních pásek atd. (v elektronické podobě) po skončení spolupráce? Nebo má naopak povinnost tato data zničit, skartovat (samozřejmě po jejich předání firmě, jíž účetnictví zpracovávala)?

Dostala jsem e-mail, 17strankový elaborát Informační systém skutečných majitelů. Prosím o srozumitelné vysvětlení, jakým způsobem a kdo se má registrovat. Jestli jsou na to formuláře, můžeme přes datovou schránku, a kde? A co OSVČ, které pracují pro právnické osoby?

V prosinci 2017 jsem nakoupila zboží - svetr, v únoru 2018 jsem ho reklamovala, rozpáral se, pro reklamaci jsem si došla v červnu 2018, dostala jsem svetr nový, ale starou, ani novou účtenku jsem nedostala. Je povinen prodávající vystavit při dodání nového - reklamovaného zboží - úplně novou účtenku? A má od tohoto data zákazník možnost reklamovat nový vyměněný svetr opět dva roky? V případě, že obchodník účtenku novou nevystavil a měl tu povinnost, jaký zákon obchodník porušil? Je povinen obchodník při reklamaci vystavit nějaký „záporný“ doklad z kasy nebo jen nějaký reklamační list?