JUDr. Vlasta Víghová - strana 8

Mám živnostenské oprávnění k poskytování služeb spojených s vedením účetnictví/daňové evidence a služeb administrativně-hospodářské povahy. Ráda bych služby nabízela externě jednotlivým firmám/fyzickým osobám. Jak to smluvně ošetřit? Mandátní nebo příkazní smlouvou?

Firma si zřídila prokuru na zastupování ve vedení firmy, prokurista je také řádně zapsán v obchodním rejstříku. Prokurista pobírá mzdu za tuto činnost a firma se při odměňování řídí zdaňováním obdobným jako u zaměstnance (sociální, zdravotní, daň), avšak neuplatňuje na takového prokuristu minimální zaručenou mzdu nápodobně jako u jednatele. Pracuje např. za 15 000 Kč hrubého. Jakou smlouvu by správně měl mít prokurista? Je tento postup s nereskepektováním výše zaručené mzdy v pořádku? Pokud by byl zaměstnán i společník (který není jednatelem), protože firmě vypomáhá s řízením firmy, tak se na něho také nevztahuje výše zaručených mezd? A jaký typ smluvní typ je u společníka vhodný - např. smlouva příkazní nebo smlouva o výkonu funkce společníka? Nebo dát je lepší dát tomuto společníkovi prokuru a zdaňovat ho dle výše zmíněného dotazu na prokuristu?

Přes internetový obchod jsem si objednala zboží - nechal jsem si na míru ušít trička. Dodala jsem šířku a délku triček. Do 14 dní mi trička přišla. Ale přišla v jiných rozměrech, než jsem žádala - délka trička je o 2 a 3 cm kratší a šířka o 2 cm užší. Dále jsem chtěla nepatrný výstřih trička a každé tričko má úplně výstřih jiný, tedy nemají stejný střih - chtěla jsem stejný. Trička byla ušita pro malé děti a tak každý cm je znát, trička nesedí a nejsou ušity dle požadovaných rozměrů. 1)Mám jako spotřebitel, který si objednal na zakázku ušití triček nárok na vrácení zboží a peněž, pokud nebyla ušita v souladu s dodanými rozměry a v souladu s objednávkou? 2) Prodávající nechce uznat chybu a chce, abych poslala fotky dětí, jak jim trička padnou. Má prodávající nárok na fotku s dětmi a v případě, že nemá? Jakým ustanovením občanského zákoníku mohu disponovat? Dětské fotky přeci nikomu posílat nemusím, je to tak? 3)Je tedy v kupující v právu a může trička vrátit? Popřípadě dle jakého zákona? Dostal zboží, které nebylo objednáno.

Poskytovatel životního a penzijního připojištění doporučuje velice výhodný vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Prodává svůj produkt, ale otázkou je, zda není mimo zákonný rámec. Předkládá zpracovaný model, kdy zaměstnanec uzavře DPP na 4 hodiny měsíčně za 500,- Kč hrubého a k tomu vyplácí maximum životního pojištění 4 166 Kč měsíčního příspěvku. Děkujeme

Jako věřitelům nám přišlo oznámení o zahájení insolvenčního řízení - oddlužení našeho dlužníka. Byli jsme vyzváni, abychom svoji pohledávku do tohoto řízení přihlásili. Mohu přihlásit pohledávku do řízení a zároveň nesouhlasit, aby bylo dlužníkovi oddlužení povolené? Jedná se mi o to, že se bojím, abychom vůbec něco dostali. Je to dlužník, který dluží všude možně. Jelikož je prý zrušená podmínka splacení 30 % dluhu a prý postačí, jen aby se prokázala snaha, tak si myslím, že moje obavy jsou namístě. I když dle mě, snahu splácet do této doby opravdu neprokázal. Možná však, že jiným věřitelům splácel, to já nevím. Na druhé straně se bojím, že i kdyby přes můj nesouhlas mu oddlužení bylo povoleno, tak aby byla naše pohledávka do případného splácení zařazena, kdybych nesouhlasila s oddužením. Co je pro nás prosím nejvýhodnější? Jak máme postupovat? 

Firma s. r. o. pronajímá nebytový prostor bez energií další společnosti s. r. o. v ČR a odváděla měsíčně DPH 21 %. Nájemce s. r. o. zaslal výpověď, že od příštího měsíce končí, ale pouze na e-mail pronajímatele. Tento postup dle právníka pronajímatele nebyl správný a výpověď byla dána neplatně, tudíž dále běží nájemní smlouva, i přestože nájemce v pronajatém prostupu již není. Pronajímatel dle právníka nesmí nikomu novému nebytový prostor pronajmout, jelikož by zanikl nárok na nájemném dle smlouvy o pronájmu nebytových prostor. Musíme i nadále jako pronajímatel, plátce DPH, běžně vyfakturovat nájemné s DPH 21 % do doby, než bude řádně-platně ukončen nájem ze strany nájemce i přesto, že v objektu již není?

Účetní OSVČ nemůže za svého klienta zpracovávat daňové přiznání k dani z příjmů, znamená to i, že nemůže podávat daňové přiznání přes svoji datovou schránku? Týká se to všech daní (silniční, z nemovitostí aj.)? Pokud podává za svého klienta daňového přiznání přes formulář EPO, je zde kolonka, kde se vyplňuje osoba, která podává daňové přiznání odlišná od daňového subjektu (má od klienta plnou moc na zastupování a odesílání daňových přiznání přes svoji datovou schránku u fin. úřadu jako obecný zmocněnec). Jak by to bylo u účetní, která by byla registrovaná jako s. r. o. popř. firma, která má mimo jiné také živnost vedení účetnictví, která ale také nemá daňového poradce, ta také nesmí zpracovávat daňové přiznání svých klientů a případně odesílat přes datovou schránku s. r. o.? 

Jednatelka s. r. o. na základě smlouvy o výkonu funkce byla na mateřské dovolené od 1. 6. 2019 do 5. 8. 2019. V období 06-08/2019 jí tedy nebyla vyplacena odměna jednatele. Znovu jí odměnu vyplácíme od 09/2019. Je to tak v pořádku? 

Svou žádostí dle zákona č. 106/1999 Sb. jsem požádala o poskytnutí přílohy ze zasedání rady obce - z jeho usnesení, kde se navrhovaly roční odměny podle dohod o provedení práce, za r. 2016 a 2017. Toto mi bylo rozhodnutím obce zamítnuto s odvoláním na ústavní právo na ochranu soukromí, viz rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2014, čj. 1 As 189/2014-50 a cit. další. Běžně se lze na webových stránkách jiných obcí a měst dočíst o schvalování mimoř. odměn (v minulosti to byly peněžní dary) a v jaké výši např. starostům uvolněným a jiným zastupitelům neuvolněným i jmenovitě. Jedná se opravdu o ochranu soukromí a osobnosti ve střetu dvou zaručených práv, podle názoru povinného subjektu, když zastupitelé mají za výkon své funkce zákonné měsíční odměny určené nařízením vlády? Má občan právo znát výši ročních odměn a komu byla přiznána nebo mohu znát alespoň celkovou výši ročních odměn? To pak bychom jako občané nemohli zjistit, za co a komu byla peněž. odměna schválena. Z usnesení rady toto vyplývá, na zastupitelstvu obce však nebylo o ročních odměnách vůbec jednáno ani samostatným bodem projednáno.

Na školení nám byla daňovým poradcem podána nová, překvapivá informace, že pokud si SVJ zajistí služby profesionálního předsedy SVJ prostřednictvím externí firmy fyzické osoby (OSVČ), tak i přesto, že mu tato osoba vystaví fakturu, musí k němu SVJ přistupovat jako k zaměstnanci a odvést za tuto osobu podle výše odměny: daň, zdravotní a sociální pojištění. Fakturovanou částku by SVJ mělo považovat za hrubou výši odměny a odměnu vyplatit v čisté výši. Je tento postup správný, nebo stačí proplatit fakturu za služby a OSVČ se se svými odvody vypořádá sama? Pokud by si osoba poskytující služby profesionálního předsedy SVJ založila s.r.o., pak by fakturace proběhla klasicky, jako každá jiná v obchodním styku. Chápu, že člen SVJ, pokud je zároveň členem výboru nebo předsedou SVJ nemůže odměnu za výkon funkce fakturovat nebo pobírat na základě některé z dohod, ale zde osoba poskytující služby profesionálního předsedy členem daného SVJ není a poskytuje tyto služby více různým SVJ?

Fyzická osoba je vlastníkem ochranné známky a tuto ochrannou známku používá v rámci své podnikatelské činnosti její s. r. o. Jakým způsobem je možné co nejjednodušeji úplatně poskytnout právo k použití ochranné známky od fyzické osoby na s. r. o.? Bude k tomu nutná pouze smlouva nebo i další administrativní úkony?

Od kdy nesmí být jednatel s. r. o. ředitelem společnosti na manažerskou smlouvu?

Mám živnostenské oprávnění k poskytování služeb spojených s vedením účetnictví/daňové evidence a služeb administrativně-hospodářské povahy. Ráda bych služby nabízela externě jednotlivým firmám/fyzickým osobám. Jak to smluvně ošetřit? Mandátní nebo příkazní smlouvou? 

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce . Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce – čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Obecně prospěšná společnost má tři zakladatele, přičemž dle stanov obecně prospěšné společnosti zakladatel nevkládá do majetku obecně prospěšné společnosti žádný vklad. Majetkové vklady do obecně prospěšné společnosti nebyly jednotlivými zakladateli vloženy. Mají dva zakladatelé z celkového počtu všech tří zakladatelů většinovou majetkovou účast v obecně prospěšné společnosti ve smyslu zákona č. 340/2015 Sb. , o registru smluv, zejména ustanovení § 2 odst. 1 písm. n) tohoto zákona?

Podnikatel, OSVČ, má v živnostenském rejstříku mimo jiné jako hlavní činnosti „projektové činnosti ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti“. Jako OSVČ vykonává převážně činnosti technického dozoru na stavbách. Zároveň je jediným společníkem a jednatelem v s. r. o., které má v obchodním rejstříku jako činnosti uvedené „provádění staveb, jejich změn a odstraňování, projektová činnost ve výstavbě“. Zvažuje možnost zaměstnání se v s. r. o. Domníváme se, že by se činnosti, které by vykonával jako zaměstnanec s. r. o., neměly shodovat s činnostmi OSVČ a činnostmi jednatele (obchodní vedení společnosti) v s. r. o. Je to tak v pořádku? Může mít v pracovní smlouvě uvedenou pracovní pozici např. stavební dělník, pomocné stavební práce, atd. i vzhledem k tomu, že tyto práce ve skutečnosti pro s. r. o. vykonává?

Fyzická osoba z EU mimo ČR ve svém státě bydliště vlastní živnostenský list, na jehož základě je ve své mateřské zemi oprávněn podnikat v oboru oprav zařízení. Rozhodne se podnikat v ČR, zřídí si živnostenský list na nákup a prodej. Podniká dále i v ČR a mimo jiné nakoupí poškozené zařízení, opraví jej ve své mateřské zemi ve své dílně mimo ČR, doveze zpět a následně prodá jako repasované zboží. Neporušuje něco z hlediska živnostenského oprávnění (když toto začne dělat soustavně), neměl by mít v ČR živnostenský list na opravy, nebo stačí ten, který má tj. nákup za účelem dalšího prodeje? A jak je to s fakturací?

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Obecně prospěšná společnost má tři zakladatele, přičemž dle stanov obecně prospěšné společnosti zakladatel nevkládá do majetku obecně prospěšné společnosti žádný vklad. Majetkové vklady do obecně prospěšné společnosti nebyly jednotlivými zakladateli vloženy. Mají dva zakladatelé z celkového počtu všech tří zakladatelů většinovou majetkovou účast v obecně prospěšné společnosti ve smyslu zákona č. 340/2015 Sb., zákon o registru smluv, zejména na ustanovení § 2 odst. 1 písm. n) tohoto zákona?

Dne 4. 2. 2019 jsem dala podnět na Policii ČR ohledně slovního napadení - urážky na cti mé osoby starostkou obce na veřejném zasedání zastupitelstva obce. Policie po šetření spis předala na magistrát, odbor přestupků, kde to bylo od 22. 2. 2019 do 4. 4. 2019 na tomto odboru. Dne 4. 4. 2019 po mém osobním dotazu, zda se v tomto něco děje, mi bylo pracovnicí sděleno, že spis byl poslán do místa mého bydliště na obecní úřad. Dle informací měl být přeposlán bezodkladně zpět magistrátu kvůli podjatosti - jedná se o starostku. Dne 13. 5. 2019 jsem se opět přes datovou schránku dotazovala, zda je v tomto nějaký posun, stále nemám žádnou informaci písemně, ani na ten dotaz přes datovou schránku. Nevím, jaké jsou zde lhůty pro zahájení řízení nebo jiné sdělení.