JUDr. Vlasta Víghová - strana 7

OSVČ podniká od roku 1996. Před dvěma lety si založil s. r. o., kde je jediným jednatelem a společníkem. Současně je v s. r. o. zaměstnán. Kromě toho je v s. r. o. jeden zaměstnanec v trvalém pracovním poměru a jedna studentka na DPP do 5 000 Kč. Pracovní smlouvu podepsal na jedné straně jako jednatel a na druhé straně jako zaměstnanec. Bude mít nárok na kompenzační bonus? I když podniká dál z důvodu, aby rozprodal sklad zboží, domnívám se, že podléhá-li jeho příjem sociálnímu pojištění, nemá na tzv. 25 nárok. Současně pravděpodobně nebude mít nárok na případně schválený bonus pro s. r. o. jen proto, že je jednatelem. Je to tak?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V současné době od 11. 5. 2020, kdy se začínají školy rozbíhat a potřebujeme práci uklízeček, žádá jedna z nich o neplacené volno, z důvodu toho, že její manžel patří do vysoce rizikové skupiny stran možné nákazy koronavirem (infekce COVID-19). Má na to i manželovo potvrzení od lékaře. Neplacené volno jí poskytnout můžeme. Ale ptáme se, zda nemá nárok např. i na nějakou náhradu mzdy.

Vlastník bytu si pořídil do kuchyně digestoř a na lodžii umístil čističku vzduchu. Mohl by digestoř zapustit do větrací šachty, aniž by ohrozil sousedy nad ním? Může bez souhlasu výboru SVJ upravit okenní tabuli tak, aby skrz ni protáhl vyústění čističky? Obě řešení jsou z důvodu, že SVJ nechce povolit zásah do nové fasády. 

OSVČ podniká od roku 1996. Před dvěma lety si založil s. r. o., kde je jediným jednatelem a společníkem. Současně je v s. r. o. zaměstnán. Kromě toho je v s. r. o. jeden zaměstnanec v trvalém pracovním poměru a jedna studentka na DPP do 5 000 Kč. Pracovní smlouvu podepsal na jedné straně jako jednatel a na druhé straně jako zaměstnanec. Bude mít nárok na kompenzační bonus? I když podniká dál z důvodu, aby rozprodal sklad zboží, domnívám se, že podléhá-li jeho příjem sociálnímu pojištění, nemá na tzv. "25" nárok. Současně mám obavu, že nebude mít nárok na případně schválený bonus pro s. r.  o. jen proto, že je jednatelem. Jaký máte názor?

Jako jediný jednatel společnosti s. r. o. si vede sám podvojné účetnictví a personální agendu (pouze 3 zaměstnanci - je mikro účetní jednotkou). Má povinnost vypracovat vnitřní směrnice, případně které základní směrnice je nutné vypracovat?

Zrušili jsme, v dobré víře uchránit peníze rodičů a z hlediska bezpečnosti našich žáků, plánovaný lyžařský zájezd do Rakouska dne 11. 3. 2020 (další den by se navýšilo storno na 100 %)  a vzápětí den poté vláda vyhlásila celoplošný zákaz výjezdů do zahraničí. Děti měly odjíždět dne 15. 3. 2020. Cestovní kancelář nám odmítla vrátit celou částku, snížila sice výši storno poplatku 40 % jeho původní výše, ale ani s tím nejsou někteří rodiče ztotožněni a brání se. Nejsme si jistí, kde, za těchto mimořádných událostí, je pravda.

Nás zaměstnanec se mě přišel zeptat, jestli jeho dcera, na kterou pobírá daňové zvýhodnění, může žádat o příspěvek na bydlení. V rámci studia si pronajímá byt, kde má trvalé bydliště. Nájem platí ve výši 10.000,- + 2.000,- Kč poplatky. Její příjem z brigád činí 5.000,- Kč. Myslíte si, že pokud zažádá o příplatek na bydlení, bude mít na něj nárok, když její otec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě a má vůči ní vyživovací povinnost? 

Mohu uzavřít pracovní smlouvu jako vedoucí pracovník - mistr ve společnosti s r. o., ve které jsem jako jediný jednatel a společník? Musím mít také nějaký plat (odměnu) jako jednatel, nebo stačí uvedená pracovní smlouva, ze které bude odváděno veškeré pojištění jako za zaměstnance?

Jakou náhradu škody může chtít jednatel po účetní (zaměstnanec), která zaviní škodu zaměstnavateli svou neznalostí - a správce daně doměří zaměstnavateli daň a vyčíslí penále či pokutu? Je zde omezena odpovědnost limitem 4,5 násobek průměrné mzdy nebo je odpovědnost neomezená?

Jsme s. r. o. momentálně jeden společník = jednatel. Je možné, aby jednatel byl zaměstnán ve své společnosti jako zaměstnanec a byla s ním uzavřená pracovní smlouva (pozice technik specialista). V době, kdy smlouva byla uzavřena, byli jednatelé dva a smlouvu si vzájemně podepsali.

Zjistili jsme, že náš obchodní partner, kterému vyplácíme provize za zprostředkování prodeje našich výrobků, nemá živnostenské oprávnění. Jeho činnost není nahodilá, ale dělá ji pravidelně, předpokládáme tedy, že by živnostenské oprávnění mít měl. Neplynou z toho pro nás nějaké sankce? Jsme povinni si ověřovat, že náš obchodní partner má pro podnikání potřebná povolení?

Předmětem podnikání je: Provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Je to živnost řemeslná a mohu uplatnit paušál ve výši 80 % nebo musím uplatnit paušál ve výši 60 %?

V panelovém domě ve správě SVJ se množí počet uživatelů bytů, kteří jsou v nájmu (smlouva s vlastníkem jednotky) a mají v bytě psa. Má SVJ možnost zakázat pronajímání bytu nájemníkovi, který drží psa v bytě, když pes zjevně používá i společné části domu jako chodba, schodiště nebo výtah? Pokud takové právo SVJ nemá, může se souhlasem schůze SVJ vybírat poplatek na úhradu úklidu prostor a užívání výtahů? 

Svou žádostí dle zákona č. 106/1999 Sb. jsem požádala o poskytnutí přílohy ze zasedání rady obce – z jeho usnesení, kde se navrhovaly roční odměny podle dohod o provedení práce, za rok 2016 a 2017. Toto mi bylo rozhodnutím obce zamítnuto s odvoláním na ústavní právo na ochranu soukromí, viz rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2014, čj. 1 As 189/2014-50 a cit. další. Běžně se lze na webových stránkách jiných obcí a měst dočíst o schvalování mimořádných odměn (v minulosti to byly peněžní dary) a v jaké výši, např. starostům uvolněným a jiným zastupitelům neuvolněným i jmenovitě. Jedná se opravdu o ochranu soukromí a osobnosti ve střetu dvou zaručených práv, podle názoru povinného subjektu, když zastupitelé mají za výkon své funkce zákonné měsíční odměny určené nařízením vlády? Má občan právo znát výši ročních odměn a komu byla přiznána nebo mohu znát alespoň celkovou výši ročních odměn? To pak bychom jako občané nemohli zjistit, za co a komu byla peněžní odměna schválena. Z usnesení rady toto vyplývá, na zastupitelstvu obce však nebylo o ročních odměnách vůbec jednáno ani samostatným bodem projednáno.

Na kterých webových stránkách zjistím stav pohledávky, kterou jsme přihlásili do konkurzního řízení? 

Jako fyzická osoba (OSVČ) zpracovávám mzdy firmám. Zaměstnavatelem je OSVČ i právní subjekt. Od 1. 1. 2020 se zavádí eNeschopenka. Jak postupovat jako externí firma vůči svým klientům? Mám s klienty sepsány mandatní smlouvy a informace ohledně GDPR. Personalistika a mzdová agenda se nachází v mé kanceláři. Jak postupovat ohledně zavedení eNeschopenky? 

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v § 5 odst. 2 uvádí, že veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který je krajem, hlavním městem Prahou, obcí, městskou částí nebo městským obvodem územně členěného statutárního města nebo městskou částí hlavního města Prahy určen, aby vykonával funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj, hlavní město Praha, obec, městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města nebo městská část hlavního města Prahy nebo jimi ovládaná právnická osoba má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10 000 Kč ročně. Uvolněný starosta obce je členem dozorčí rady akciové společnosti, v níž má obec majetkovou účast a podíl na hlasovacích právech (vodárenská společnost) a akciová společnost vyplácí starostovi měsíčně odměnu 7 500 Kč za výkon funkce člena dozorčí rady. Jedná se v případě osoby starosty o střet zájmů ve smyslu uváděného zákona? V případě že ano, může mít tato skutečnost (vyplácení odměn uvolněným členům zastupitelstva) akciovou společností na tuto společnost?  

Budu vyplňovat přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení. Původní pohledávka byla 95 000 Kč, náklady řízení 11 500 Kč, úrok 9 % od 26. 10. 2007 do 13. 11. 2019 je prý 103 069 Kč. Uhrazeno bylo již 14. 5. 2014 15 000 Kč a 20. 4. 2015 11 960 Kč. Jistina je původní výše pohledávky 95 000 Kč (bez příslušenství 114 569 Kč - to se vyplňuje zvlášť) anebo je to původní částka pohledávky bez již uhrazené části čili 68 040 Kč? A zrovna tak vykonatelnost pro částku - je původní celá pohledávka anebo ponížená částka o již uhrazené? Splatná - to se uvádí částka jaká?

Fyzická osoba podniká na základě živnostenského listu, předmětem podnikání jsou stolařské práce, provozovna je vybavena dřevoobrábějícími stroji, několik zaměstnanců, skladové zásoby, stabilní dodavatelsko-odběratelské vztahy. Podnikatel z důvodů stáří končí podnikatelskou činnost. Zájem projevila další osoba, která chce celou živnost „odkoupit“. Jaký způsob by byl nejvhodnější a v případě změny podnikatele, budou mít zaměstnanci nárok na odstupné, i když je nový vlastník zaměstná? Jaká kriteria bude muset nový vlastník splňovat?

Naše společnost obdržela výpověď z nájmu nebytových prostor od obecního úřadu, kde jsme provozovali 27 let prodejnu se smíšeným zbožím (19 let manžel jako OSVČ a od r. 2011 jako s. r. o.) s šestiměsíční lhůtou - § 2312 občanského zákoníku. Jako důvod uvedli nespokojenost zákazníků s nabídkou zboží. Jsme malá obec se 400 obyvateli, kdy v dnešní době již skoro neexistují prodejny na tak malých vesnicích. Přežili jsme za tu dobu 2x Jednotu, 3x soukromé prodejce v prodejně Jednoty (samoobsluha). Za celou dobu jsme nikdy neobdrželi ani písemnou výtku, ani pozvání na OÚ za účelem nějakého osobního jednání. Provozovali jsme prodejnu s nejlepším svědomím a vůlí mít i pro těch málo občanů základní druhy potravin včetně drogerie. Ještě se vozilo zboží na přání, vyzvedávaly recepty v lékárně. Obchod je naplněn zbožím, máme malou pultovku, jsme jediní prodejci v obci. Již nějakou dobu „válčím“ s OÚ, konkrétně se starostkou, kdy dle zákona č. 106/1999 Sb. se zajímám o dění v obci, zjišťuji i to, že se špatně hospodaří s obecním majetkem a veř. penězi. Snažím se odhalovat „lumpárny“, takže výpověď je dle mne účelová. Vím, že mohu podat do měsíce po obdržení výpovědi námitky. Tím, že nám nebyla dosud písemně doručena žádná výtka, je možné, že je výpověď neplatná, když jsme nebyli ve výpovědi zároveň poučeni o možnosti podat námitky? Pokud ano, jak to mám oznámit? Musím tedy uplatnit námitky proti výpovědi, pokud s ní nesouhlasíme a chceme se bránit fakty? Nebo je opravdu výpověď neplatná?