JUDr. Vlasta Víghová - strana 34

Před nástupem na nemocenskou mám odpracované 4 roky v Tescu jako pokladní. Na nemocenské jsem byla od 1. 8. 2009 do 31. 3. 2010, od 1. 4. 2010 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. K 31. 12. 2009 mi zbylo 1,5 dnů dovolené. Kolik se mi nárokuje dnů za rok 2010 a kdy by bylo nejvhodnější dovolenou čerpat a jak, pokud je to možné?

Zaměstnavatel je v konkurzu, dostala jsem výpověď, která vyprší 30. 9 2010 s nárokem na tří měsíční odstupné. Jsem na rodičovské dovolené a po ukončení MD jsem žádala o vybrání řádné dovolené, která mi byla proplacena za květen 2010, od června je zaměstnavatel v platební neschopnosti, a tak jsem poslala přihlášku pohledávky za červen a červenec ke Krajskému soudu. Teď, ale nevím jak je to s tím odstupným, které by teoreticky mělo přijít až v říjnu. Podává se přihláška nebo ne? A jak se vypočítá?

Společnost s ručením omezeným, není plátcem DPH, vede účetnictví. Jeden ze společníků zemřel. Probíhá dědické řízení. Zemřelý měl 3 děti, z nichž první dcera byla z prvního manželství. Protože se o něj nestarala, napsal zemřelý za svého života ručně psanou závěť, notářsky ověřenou, že ji vyděďuje. Nyní probíhá dědické řízení. „Vyděděná“ dcera se domáhá dědického podílu s tím, že se ho chce zříci ve prospěch svých 2 dětí (vnuků zemřelého). Domnívám se: 1) Dcera zemřelého má právo dědictví se vzdát (pak na ni nepřejdou ani dluhy zemřelého společníka s.r.o) nebo dědictví přijmout. 2) Do ukončení dědického řízení nelze, aby domnělý dědic převáděl své domnělé dědictví na další potomky 3) Je nutno nejprve prokázat, zda se „vyděděná“ dcera vůbec stala dědičkou. Otázka: 1) Je možné, aby se v dědickém řízení dědic v řadě přímé zřekl dědictví ve prospěch svých potomků? 2) Jak bude účtovat spol. s r. o. po skončení dědického řízení, když měl zemřelý ve společnosti podíl 25 %?

Poskytnutí volna na svatbu. Zaměstnankyně bude mít svatbu v sobotu. Soboty a neděle nejsou u nás pracovními dny. V pátek před svatbou si chce vzít volno na přípravu. Má nárok na poskytnutí volna a náhrady mzdy za pátek popř. jiný pracovní den?

Zaměstnanec si způsobil pracovní úraz, ale v den úrazu odpracoval celou směnu. Byl proveden zápis do knihy úrazů. K lékaři šel až druhý den a lékař mu vystavil potvrzení o pracovní neschopnosti (neschopenku) zpětně ke dni kdy se úraz skutečně stal. Potřebovala bych poradit jak správně počítat náhradu mzdy, jak se bude chovat odpracovaná směna prvního dne pracovní neschopnosti a následné dorovnání mzdy. Také si nejsem jistá kam musím pracovní úraz nahlásit a prostřednictvím jakých formulářů.

Může být dohoda o provedení práce sjednána na dobu neurčitou? Pochopitelně za dodržení podmínky, že v kalendářním roce nemůže být odpracováno více než 150 hodin.

Od listopadu 2009 jsem na rodičovské dovolené, zvolila jsem si do 3 let dítěte, nyní bude synovi 1 rok. Firma, u které jsem zaměstnaná má finanční problémy a majitel firmy chce vyhlásit konkurz. Zaměstnavatel mě však nijak nekontaktoval a nevypadá to, že by mi chtěl zaslat výpověď z organizačních důvodů, natož abych dostala nějaké odstupné. Jak se mám v takové situaci zachovat? Na co mám nárok? Mám počkat, až mi výpověď přijde od správce konkurzní podstaty? Nebo mám výpověď podat sama nebo ji od zaměstnavatele požadovat? Vzhledem k finančním problémům pochybuji, že by zaměstnavatel přistoupil na nějakou dohodu ohledně finančního vyrovnání. Mám nárok na nějakou pomoc z úřadu práce? Co po vyhlášení konkurzu mám dělat - musím se nahlásit na Úřadu práce? Předpokládám, že na výplatu rodičovského příspěvku by to nemělo mít vliv. Ostatní zaměstnanci uvažují o okamžitém rozvázání pracovního poměru dohodou - bez požadavků na odstupné, aby jim byla proplacena alespoň dovolená. Není lepší vyčkat na správce konkurzu?

Dotaz z a. s., plátce DPH,vede účetnictví. Zaměstnanec dostal výpověď (26/03/2009)a od té doby (27/03-31/05/2009) překážky na straně zaměstnavatele. Zaměstnavateli okamžitě oznámil, že s výpovědí nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání (bez odpovědi od zaměstnavatele). Od 07/2009 se soudí pro neplatnost výpovědi. Pokud vyhraje a soud uzná, že byl de facto celou dobu zaměstnaný, jakou formou se mu doplatí ušlá mzda? Také jako překážky v práci? Průměrným výdělkem z kterého období?

Dle Zákoníku práce má zaměstnavatel v souvislosti s prováděním srážek ze mzdy novou povinnost v § 150. Zaměstnavatel musí evidovat údaje o srážkách ze mzdy po stejnou dobu jako ostatní údaje a doklady týkající se mzdy,tedy musí postupovat analogicky podle § 35a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který ukládá povinnost uchovávat mzdové listy a účetní záznamy po dobu 30 kalendářních let. ÚP provádějí výkony rozhodnutí formou srážky ze mzdy a jiných příjmů dávky podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávky státní sociální podpory). Je nutno v případě exekučního řízení na dávkách vyplácených úřadem práce postupovat dle zákoníku práce § 150 a exekuční záznamy uchovávat 30 let a nebo se řídíme zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, tj. vnitřně vydaným Spisovým a skartačním řádem a exekuční záznamy po uplynutí 5 let můžeme skartovat?

Můj dotaz se týká postupu při podání návrhu na insolvenční řízení. Situace je taková, že s námi spolupracuje subjekt (občanské sdružení) nám v současné chvíli dluží na základě faktur za dodané zboží celkem 1mil. korun. Všechny faktury jsou více než 30 dní po splatnosti. Poslední úhrada proběhla dne 1. 2. 2010. Co musíme udělat pro to, aby jsme na zmíněné O.S. mohli podat návrh na insolvenční řízení.

Akciová společnost A (ovládající osoba, 100% vlastník společnosti B) vlastní akcie akciové společnosti B (ovládaná osoba). Společnost B nabyla vkladem nemovitostí akcie společnosti A (3 %). Je společnost A povinna tvořit rezervní fond podle § 161d ObchZ?

Firma má u Finančního úřadu, pod který spadá, plnou moc pro účetní fy a to na zastupování fy k jednání s Finančním úřadem. K 31. 3. t.r. firma dala plnou moc pro daňového poradce na vypracování daňového přiznání, tj. k 30. 6. t.r. pochopitelně k tomu samému Finančnímu úřadu. Je možné, aby u Finanční úřad, pod který fy patří, měla firma dvě plné moce pro dva různé lidi, jednu na zastupování při jednání fy s Finančním úřadem pro účetní fy a druhou pro vypracování daňového přiznání pro daňového poradce fy. Nebo musí být od jedné firmy u jednoho Finančního úřadu pouze jedna plná moc pro jednoho člověka, např. pro daňového poradce, který pak musí nejen vypracovat daňové přiznání, ale pak i zastupovat firmu při jednáních firmy s Finančním úřadem? A jak dlouho v tomto případě tento člověk zastupuje firmu před Finančním úřadem? (plná moc na vypracování daňového přiznání je daná pouze pro daný rok). Je tedy možné, aby plná moc, kterou fy dodá Finančnímu úřadu pro daň. por. na vypracování daňového přiznání k 30. 6. 2010 automaticky platila i pro zastupování fy před Finančním úřadem? A jiná plná moc již u tohoto Finančního úřadu nemůže být?

Podnikatel FO má pronajaté prostory, kde vaří a peče dle internetového jídelního lístku. Dle telefonických objednávek tato jídla vložená do menuboxů rozveze, přičemž doprava je zdarma. Účtuje tato jídla ve snížené sazbě DPH (schránku - menubox v základní sazbě DPH), jelikož se jedná o prodej potravinářského zboží. Firma nemá žádné prostory pro provozování hostinské činnosti. Je tento postup správný a do jaké oblasti živnostenského podnikání tato činnost patří?

Zákon 137/2006 o veřejných zakázkách u zakázek malého rozsahu neřeší posloupnost v čase. Audit zřizovatele nám vytýká, že máme za sebou po 2 roky zakázku na služby za cca 190 000Kč u stejné firmy a tím jsme porušili závazná pravidla, protože jsme neoslovili tři možné dodavatele a zákon obcházíme.(nákup služeb do 200.000 Kč a nad 200.000 Kč) Je možné této situaci předejít a ve vnitřní směrnici upravit dobu posuzování na 1 rok, i když zákon tuto situaci neřeší? Bude tato úprava relevantní?

Jsme společnost s ručením omezeným. Původní jednatel udělil 10. 3. 2009 daňovému poradci generální plnou moc pro zastupování na finančních úřadech v ČR a v celém daňovém řízení, časově neomezenou. 1. 2. 2010 došlo ke změně jednatele. Finanční úřad požaduje, abychom v případě, že chceme být nadále zastupováni daňovým poradcem, doložili novou plnou moc podepsanou novým jednatelem jako zmocnitelem. Nový jednatel plnou moc neodvolal a nemá zájem plnou moc rušit. Stává se změnou jednatele opravdu původní plná moc z roku 2009 neplatnou?

Může jednatel s. r. o.vykonávat totožnou činnost ještě na svoje jméno - svůj živnostenský list? Nebude se jednat o střet zájmu?

Rejstříkový soud zrušil společnost s ručením omezeným pro neshody zápisu v Obchodním rejstříku. Jmenoval jednoho společníka, který byl do doby zrušení jednatelem, likvidátorem společnosti. Kdo stanovuje odměnu likvidátora v tomto případě, společníci by schvalovali odměnu pouze v případě, že by ho jmenovali likvidátorem oni. Má tento likvidátor žádat rejstříkový soud o stanovení odměny za práci, nebo si vůbec nemůže za práci vyplácet odměnu?

Společnost má 4 společníky, kteří jsou i jednateli společnosti. V době úmrtí jednoho z nich již byla provedena účetní závěrka, valnou hromadou byl schválen hospodářský výsledek za rok 2009 vč. rozdělení zisku. Srážková daň byla již zaplacena a část zisku vyplaceno tento měsíc. 1) Je možno nyní vyplatit i zbytek zisku 3 společníkům a do dědického řízení nechat jen zbytek zisku zemřelého? 2) Bude nutno udělat mimořádnou účetní závěrků za 1 měsíc roku 2010? 3) Bude nutno stanovit obchodní podíl společnosti soudním znalcem nebo se bude vycházet z vlastního jmění společnosti?

Fyzická osoba, podnikatel, vedoucí daňovou evidenci nakoupil 31. 12. 09 osobní automobil formou kupní smlouvy. Část byla uhrazena v hotovosti, část byla profinancována úvěrem od úvěrové společnosti ESSOX. Velký technický průkaz zůstává po dobu splacení úvěru u úvěrové společnosti. Součástí obchodních podmínek firmy ESSOX je zajišťovací převod práva - mimo jiní se v ní hovoří o tom, že dochází k faktickému převodu vlastnického práva k předmětu financování z klienta na společnost na dobu od úvěrové smlouvy do doby úhrady veškerých pohledávek společnosti za klientem. V telefonickém rozhovoru s touto společností mi bylo sděleno, že k žádnému převodu vlastnického práva nedochází, že se jedná pouze o podmínku zajištění splácení úvěru. Jak má podnikatel postupovat, aby si mohl automobil odpisovat? Má vyžadovat smlouvu o výpůjčce, potvrzení o tom, že společnost opravdu neodepisuje nebo to není nutné? Kdy se tedy skutečně jedná o zajišťovací převod práva podle § 553 Občanského zákoníku?

Prosím o radu, zda je možné z pokladny vyplácet částky, které jsou podloženy dokladem vystaveným na jméno zaměstnance a nikoliv na firmu - jedná se o proplácení dokladů vystavených lékařem při aplikaci vakcíny proti klíšťové encefalitidě. Toto očkování je vybraným zaměstnancům schváleno ve vnitropodnikové směrnici a lékař odmítá uvést na dokladu firmu, neboť peníze přijímá od zaměstnance.