JUDr. Vlasta Víghová - strana 36

Jsem členem výkonného výboru o. s., zvoleného valnou hromadou .Jedná se o sportovní klub, který zabezpečuje prostředky na činnost výběrem příspěvků od svých členů. V průběhu předcházejících období se nám (výkonnému výboru) nepodařilo vyrovnat rozpočet, tak aby jsme mohli dostát svým závazkům vzniklých převážně z pronájmů sportovišť. V současné době jsme v situaci, kdy nám hrozí ukončení činnosti z důvodu zákazu přístupu na sportoviště pro platební neschopnost. Výkonný výbor má tři členy. Předsedu, místopředsedu a člena. Předseda má uzavřenou s o. s. smlouvu na hlavní pracovní poměr. Ostatní členové v. v. jsou bez pracovních úvazků. Dataz: kdo a jak je hmotně odpovědný za vzniklé závazky klubu vzniklé z jeho provozu?

(Základní škola - příspěvková organizace) V naší škole se nachází služební byt, který je obýván bývalou školnicí. To, že je byt služební, je stanoveno zřizovací listinou. Školnice po udělení výpovědi z organizačních důvodů (nadbytečnost) u nás už nepracuje, ale byt obývá dál. Její smlouva je napsána na byt nájemní a na dobu neurčitou a nikde není podmínka, že by ve škole musela pracovat. Z praktických důvodů to ale nečiní dobrotu, neboť byt a škola jsou nerozlučně spojeny (např. hlavní pojistky a jistič jsou umístěny na chodbě tohoto služebního bytu, s bytem je spojena kotelna, přívod plynu je z bytu volně přístupný, zrovna tak vodárna). Už jsme se potýkali s problémem, že nám byl přístup k těmto věcem znemožněn zatarasením dveří apod. Bylo by nejlepší, aby majitel bytu - obec - nějak zařídil vystěhování nájemníků ze služebního bytu, ale obec tvrdí, že to není jednoduché. Jak by bylo nejlepší postupovat?

Prosím o odpověď, zda zaměstnavatel postupoval správně, když krátil dovolenou. Středoškolský profesor soukromého gymnázia měl ve školním roce plný úvazek + jednu přespočetnou hodinu. Měl ho rozložený do čtyř pracovních dnů, jeden den v týdnu měl volný (na svou žádost). Při vyúčtování mezd za prázdniny - čerpání dovolené - zjistil, že mu zaměstnavatel vzhledem k této skutečnosti dovolenou krátil. Je tento postup správný?

Naše organizace předala zaměstnanci dne 16. 9. 2009 zrušení PP ve zkušební době. PP skončí dle § 66 ZP dnem 20. 9. 2009. Následující den, tj. dne 17. 9. 2009 donesl jmenovaný doklad o pracovní neschopnosti s účinnosti od 17. 9. 2009. Budeme jmenovanému vyplácet náhradu mzdy za prvních 14 dnů PN a PP skončí až 14 den od 17. 9. 2009, tj. 30. 9. 2009?

Chtěla bych se zeptat, jestliže zaměstnanec dostane výpověď z pracovního poměru podle §52, odst.c/ZP pro nadbytečnost, v jaké výši mu bude vyplaceno odstupné a jaká je délka výpovědní doby? Kdyby měl např. dvouměsíční výpovědní dobu, jestli dostane mzdu za 2 měsíce a za 1 měsíc odstupné ve výši průměrné měsíční mzdy, popř. kdyby se se zaměstnavatelem dohodl a ukončil pracovní poměr hned, tak má nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrné měsíční mzdy? Platí totéž i pro hromadné propouštění zaměstnanců dle §62/ZP?

Podle nařízení vlády 567/2006 je minimální mzda při 8 hodinové pracovní době 48,10 Kč/hod nebo 8.000 Kč/měsíc. My máme stanovenou pracovní dobu 7,5 hod, jaká bude pro nás minimální mzda hodinová a měsíční?

Lze během rozhodování konkurzního soudu o prohlášení konkurzu na mého dlužníka nebo i v době po zamítnutí návrhu na konkurz pro nedostatek majetku, žalovat tohoto dlužníka u běžného soudu o uhrazení mé pohledávky? Pravděpodobně bych ji nedostal samozřejmě zaplacenou, ale jde mi o možnost vytvoření opravné položky, která by mi zajistila alespoň částečnou daňovou uznatelnost odpisu zmíněné pohledávky?

Společenství vlastníků jednotek se na shromáždění usneslo, že budou prodlení s úhradami sankcionovat penálem ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Není nutné v případě Společenství vlastníků jednotek dodržovat nařízení vlády č. 142/1994 Sb.?

Společnost s ručením omezeným má jediného společníka, který je zároveň jednatelem s. r. o. Je správné v obchodních smlouvách, pracovních smlouvách apod. uvádět: firma xxx, se sídlem v xxx, zastoupená panem xxx, jednatelem firmy nebo společníkem firmy?

Hostinská činnost a penzion. Podnikatel, DE, provozuje ve své provozovně hostinkou činnost. Současně s hostinskou činností provozuje v tomto objektu penzion s několika pokoji. Posuzuje se provozování tohoto penzionu v rámci řemeslné živosti - Hostinská činnost - s možností uplatnění 80 % paušálních výdajů? Ze současného vymezení živností Hostinská činnost (řemeslná živnost) a Ubytovací služby (obor 55 živnosti volné) to nelze jednoznačně poznat.

Majitel nemovitosti, kterou má ve SJM s manželkou, chtějí tuto vložit do nově vzniklé s. r. o. Co musí udělat, aby tato operace mohla být provedena? V s .r. o. je manžel společníkem, manželka v s. r. o. není.

Vlastním polovinu vícegeneračního rodinného domu na Praze 3. Jeho součástí je i poměrně velká zahrada. Rád bych věděl - pokud není nikde specifikováno - jaká polovina domu mi náleží. Popřípadě, kde bych se to mohl dozvědět. A v případě toho, že toto být specifikováno nemusí, jak se dům rozděluje.

Spoluvlastním vícegenerační dům na Praze 3 v rozsahu jedné poloviny, kterou obývám. Druhý z vlastníků v domě prokazatelně nežije. Má otázka zní, zda se i v takovém případě musí ze zákona podílet na správě domu a v takovém případě jakou částkou. Souvisí s tím i nutné opravy domu (prasklá voda, omítka, atd.). Pokud se ze zákona podílet musí, ale prokazatelně žádné peníze v posledních letech neposkytl, co je potřeba udělat pro to, aby je zpětně zaplatil.

Rád bych se dozvěděl, jakým způsobem musím informovat spoluvlastníka domu, pokud chci přistavět ke společně vlastněnému vícegeneračnímu domu - popřípadě, pokud bych chtěl zrušit garáž.

V našem bytovém domě máme /Společenství vlastníků jednotek/, podle listu vlastnictví každý ze 12 vlastníků vlastní podíl na společných prostorách domu. Jedná se nám o přesné vymezení společných prostor. Znám znění zák. 72/1994 Sb. § 2. Konkrétně jde o to, že jedni vlastníci koupili druhý byt v domě, a chtějí oba byty (jsou nad sebou) spojit schodištěm. Přitom zasáhli do nosné konstrukce, která byla staticky narušena a museli ji měnit. Jde nám o to, zda tuto opravu lze hradit z fondu oprav (tedy jedná-li se o společný prostor domu).

Chystáme se nakupovat zboží od zahraničního partnera z Polska. Ten požaduje pouze platbu v hotovosti v EUR. 1. Existuje stále nějaký limit omezující možnost platit v hotovosti (např. max. 500.000,- Kč)? Naše platby se budou v některých případech pohybovat až v částkách přes 50.000 EUR. 2. Pokud limit existuje, lze ho částečně /obejít/ např. dvěma nižšími platbami v tentýž den, popř. dva po sobě následující dny?

Zaměstnanec přinesl od OSSZ pracovní rekomandaci, kde je uvedeno, že byl uznán částečně invalidní, a že v důsledku jeho zdravotního postižení není schopen vykonávat, s platností na jeden rok, určité práce. S tímto omezením bohužel zaměstnanec nemůže vykonávat druh práce, který má uvedený v pracovní smlouvě. 1)Jak postupovat v případě, kdy zaměstnavatel chce dotyčného zaměstnance převést podle § 41, odst. 1 písm. a)? 2)Pokud dá zaměstnavatel zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. e) a podle § 51 odst. 1, skončí pracovní poměr až uplynutím výpovědní doby, jak během těchto dvou měsíců postupovat, když: 2.1 zaměstnavatel nemá práci, kterou by mohl zaměstnanci během výpovědní doby nabídnout. Je to překážka na straně zaměstnavatele? 2.2 zaměstnavatel nabídne zaměstnanci během výpovědní doby práci jiného druhu, než je sjednána v pracovní smlouvě, a zaměstnanec ji odmítne?

Máme uzavřenou DPČ na maximálně 20 hod. týdně s odměnou 50 Kč za odpracovanou hod.V průměru si vydělá 3.500 - 4.000 Kč. Je to zaměstnání malého rozsahu? DPČ na max. 20 hod / týden s odměnou 250 Kč za hod. V průměru si vydělá 5.000 - 7.000 Kč. Je to zaměstnání malého rozsahu?

Jsem nejen majitelkou firmy, ale i předsedkyní SVJ, které vzniklo 11. 2. 2009. Dne 31. 5. 2009 opouštíme BD Pragostav (v současné době probíhá předávání účetnictví), které bylo původně majitelem bytů (vedlo nám dosud účetnictví) a přecházíme z důvodu špatných vztahů k nové správcovské firmě. Pragostav po nás chce zaplatit dlužné nájemné za neplatiče např. i z roku 2005, i dvě nezaplacená vyúčtování dvou majitelů za služby za r. 2008. V roce 2008 byly placeny i zálohové faktury. Musíme tento postup akceptovat, nebo je na nás, zda to zaplatíme a pak budeme vymáhat dluhy (některé jsou nevymahatelné) sami. Pragostav zasílal jen upomínky a dluhy, které nepřesáhly 15 000 Kč nepředal k vymáhání soudní cestou. Nyní i staré dluhy chtějí zaplatit. Prosím o odpověď, jak máme postupovat v případě dlužného nájemného (zálohy na služby) a jak postupovat v případě nezaplaceného vyúčtování za služby z roku 2008.

Jsme základní škola, příspěvková organizace s právní subjektivitou. Jako právní subjekt vydáváme řády, směrnice, pokyny apod. platné pro chod základní školy. Zřizovatel naší školy vydal Směrnici o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, kterou schválilo zastupitelstvo města. Podle jednoho článku této směrnice je platná i pro její příspěvkové organizace s právní subjektivitou, tj. i pro základní a mateřskou školu. Může zřizovatel vydávat právní předpisy (směrnice apod.) i pro své příspěvkové organizace s právní subjektivitou?