Ing. Jiří Vychopeň - strana 63

Česká společnost s ručením omezeným nabízí klientům výlety. Tržby za tyto výlety účtuje: 315/602 1 000 Kč 315/343 50 Kč 5 % DPH. Celková částka ve výši 1 050 Kč je klientem dopředu zaplacena. Ve smluvních podmínkách je uvedeno, že při zrušení tohoto výletu, v některých případech, bude účtován storno poplatek (někdy i ve 100% výši, tj. v tomto příkladu 1 050 Kč) a tím nebudou vráceny zaplacené peníze klientovi. Jaký bude správný postup s DPH? Jak tuto operaci správně zaúčtovat?

Účtuji jednu společnost s ručením omezeným. V roce 2006 měla čistý obrat 104 mil. Kč a aktiva celkem bez odpisů a rezerv 42 mil. Kč. Pokud bude mít stejné výsledky i letos, bude nutné zajistit audit. V zákoně o účetnictví je \\\"úhrn aktiv zjištěný z rozvahy\\\", abychom to neměli tak jednoduché. Je to součet aktiv? A pokud letos budeme muset mít audit, máme datum odevzdání Přiznání k dani z příjmů PO 30. 6.?

Fyzická osoba vede účetnictví, je plátcem DPH a provozuje butik se spodním prádlem. Jak je z hlediska daní (DPFO, DPH) možné naložit se zbožím, které je vedeno ve skladové evidenci a je již několik roků neprodejné? Důvodem je v převážné většině skutečnost, že se jedná o zbylé ojedinelé kusy, které nelze doplnit již do kompletů nebo souprav, nebo o zboží zastaralé a nemódní. Jedná se také o zboží, které bylo vystaveno jako vzorky a v tom důsledku je i značně poškozeno nebo znehodnoceno. Jak pak následně postupovat z hlediska účetního?

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH a vedeme účetnictví. Nyní jsme koupili zařízení tiskárny a rozšířili živnosti o polygrafické práce a vydavatelství. Na základě objednávky tiskneme na ofsetových strojích (ne z kopírovacího stroje) knihy, školní skripta, předkresy pro děti. Vytištěné materiály jsou zkompletovány, svázány a opatřeny vrchním obalem. Tyto výtisky od nás odebírá objednavatel k dalšímu prodeji. Jedná se z hlediska daně z příjmů o výrobky účet 601 nebo službu účet 602? Současně bych potřebovala poradit, zda se v naší společnosti jedná o daň z přidané hodnoty na výstupu v základní sazbě 19 % nebo snížené sazbě 5 % (viz výjimka pro zboží - knihy, brožury, publikace).

Akciová společnost, plátce DPH vedoucí účetnictví - je účastníkem garančního fondu. Na základě smlouvy o správě vkladu uhradila vklad ve výši 100 tis. Kč. Za správu vkladu bude platit garančnímu fondu poplatek. Jak proúčtovat tyto platby?

Jsem zemědělský podnikatel, fyzická osoba, vedu daňovou evidenci a dostávám dotace do zemědělství od státního zem. intervenčího fondu. Dotace dávám jako příjem v zemědělství. Postupuji správně, nebo jsou dotace osvobozeny od daně z příjmů? Stačí vést daňovou evidenci nebo jsem povinna vést účetnictví, když přijímám dotace?

Chtěla bych požádat o poskytnutí rady, jak promítnout do nákladů v DE: Podnikatel-fyzická osoba, má 3 zaměstnance, on sám má místo podnikání v ŽL ve svém trvalém bydlišti, ale provozuje kavárnu a pizzerii asi 15 km od svého trvalého pobytu v řádně přihlášené provozovně a na základě nájemní smlouvy. Zaměstnanci dojíždí do zaměstnání asi 15-20 km a pravidelně se střídají. Podnikatel si pronajal v místě, kde provozuje kavárnu, byt od soukromé osoby na základě nájemní smlouvy, kde hradí nájemné a energie. Tento byt je využíván zaměstnanci. Slouží za účelem přespání, aby se ráno složitě nedopravovali do zaměstnání, polední přestávky, střídání služeb. Podnikatel (jako jejich zaměstnavatel) hradí náklady spojené s uvedeným bytem z prostředků firmy. Jak postupovat? Jsou tyto náklady u podnikatele daňově uznatelné nebo za jakých podmínek by to bylo možné? A jak se posuzuje poskytnutí těchto služeb u zaměstnance?

Společnost s ručením omezeným s jedním společníkem, právnickou osobou, prodala pozemky zahrnuté v obchodním majetku firmy, výnos bude zdaněn v rámci daňového přiznání za rok 2007. Na základě roční uzávěrky a při dodržení podmínek pro výplatu podílů na zisku dle OZ bude tento podíl vyplacen, je nutno ho danit ještě 15% srážkovou daní? Firma nemá žádné dceřiné společnosti.

Podnikatelka má v úmyslu prodat podnik, podniká jako fyzická osoba, plátce DPH, vede účetnictví. ZC hmotného majetku 30 000 tis. Kč Materiál 1 500 Výrobky 5 000 Zvířata 11 000 Pohledávky 2 000 běžný účet 500 CELKEM AKTIVA 50 000 Závazky 22 000 Úvěr 10 000 účet podnikatele 18 000 CELKEM PASIVA 50 000 Smluvní cena bude 25 000 tis. Kč. 1. Musí se dělat znalecký posudek? 2. Jak bude podnikatelka účtovat? 3. Co bude základem daně z příjmu fyzických osob (nerozumím § 23a odst. 3 zákona o daních z příjmů).

Firma zjistila při inventuře hmotného majetku, že v seznamech karet drobného hmotného majetku některý majetek chybí. Jedná se o mobilní telefony pořízené za 1 Kč při různých akcích, dále zde chybí majetek, který svou hodnotou nebyl účetně odpisován, tzn. byl účtován přímo do nákladů, ovšem svým charakterem se jedná o drobný hmotný majetek. Bude nutné zpětně dohledat tyto nákupy kvůli ceně, ve které by byl na kartu majetku zařazen? A co s mobilními telefony, v jaké ceně ty na karty zavést?

Vedu daňovou evidenci a v minulém roce jsem pořídil HIM (osobní automobil) dle znaleckého posudku za 53 000 Kč, které jsem zařadil do majetku firmy. Odpisy v roce 2006 jsem neuplatnil. V tomto roce jsem měl nehodu a v důsledku je způsobená škoda na tomto vozidle (vlastní vinou), minimální výše opravy by činila přibližně 40 000 Kč, a proto chci vůz odprodat na autovrakoviště, kde ho jsou ochotni odkoupit za cca 4 000 Kč. Jak mám postupovat v dosud neuplatněných odpisech a zda k prokázáni odprodeje postačí kupní smlouva s příslušným označením vozidla a případné fotografické dokumentace poškozeného vozidla? Problém je v tom, že autonehoda nebyla řešena policií. Pojistnou smlouvu - zákonné pojištění jsem zrušil, neboť vozidlo je nepojízdné a SPZ jsem uložil do depozita.

Firma s ručením omezeným, plátce DPH, platí firmě za rozvoz svého zboží. Faktura je s DPH 19 %, kterou si firma odečte. Součástí faktury je i rozvoz do zahraničí. Tuto částku firma přefakturuje firmě - plátci DPH - na Slovensko. Na jakém řádku daňového přiznání tuto částku vykáži a jak se správně tato položka zaúčtuje? A jak se toto bere z hlediska správného vykázání na řádcích v přiznání k DPH a následnému souhrnnému hlášení, pokud firma fakturuje této slovenské firmě své zboží a nafakturuje jí u toho zároveň dopravu?

Jsem fyzická osoba-podnikatel při zaměstnání, plátce DPH vedoucí daňovou evidenci. Chtěl bych prodat Škodu Felicii kombi kategorie M1, pořízenou na leasing v r. 2001 a koupit jiný ojetý vůz kategorie N1 s odpočtem DPH. Leasing jsem řádně splatil, vůz zařadil do obchodního majetku v 7/2004 za zůstatkovou cenu 122 Kč vč. DPH. 1) Musím mít odhad na prodej stávajícího automobilu? Musí se prodej zdanit a pokud ano, lze ev. uplatnit odpočitatelnou částku leasingových splátek, které jsem po dobu leasingu nedával do daňových výdajů, neboť jsem automobil používal i pro soukromé potřeby? Jak je to s dálniční známkou, lze pořídit ve stejném zdaňovacím období ještě jednu, či je nutno tu stávající nechat odlepit a dát do nového automobilu? 2) Můžete mi na příkladu automobilu za cca. 250 000 Kč vč. DPH podrobně přiblížit, zda je výhodnější pořídit automobil na leasing či úvěr? A vůbec celou problematiku prodej stávajícího/koupě nového ojetého?

Fyzická osoba, neplátce DPH, vedoucí daňovou evidenci si v březnu 2006 zakoupila osobní automobil na úvěr, který je součástí obchodního majetku. K 6. 5. 2006 pozastavila činnost s tím, že úvěr na automobil splácí dál a automobil převede s datem 6. 5. 2006 do osobního vlastnictví. Při tvorbě přiznání k dani z příjmů FO za rok 2006 nedala do výdajů žádné odpisy, protože k 31. 12. 2006 nebylo vozidlo obchodním majetkem, ale v závěrkových operacích započítala do daňově uznatelných výdajů celou kupní hodnotu automobilu, protože při pozastavení činnosti se zachovala jako při ukončení a v závěrkových operacích zdanila nezaplacené pohledávky a uplatnila ještě nesplacené závazky. V tomto případě i celou kupní cenu automobilu. Je tento postup v pořádku?

Právnická osoba podnikající v činnosti kulturní vystoupení ve státech EU i ve státech mimo EU, přijímá platby v hotovosti v EURECH nebo i v jiné cizí měně. Podnikatel této firmy si mění cizí měnu na Kč sám bez použití peněžního ústavu - zdůvodňuje to velkými poplatky peněž. ústavů. Nebo si ještě mění přímo např. CH na EURO a teprve na Kč. Myslím si, že to není možné. Bylo by to napadnutelné finančním úřadem, přepočítávám měnu denním kurzem ČNB.

V r. 2006 (za únor) jsem nesprávně vypočítala daň zaměstnanců při vyúčtování záloh za r. 2005. Následkem toho dostali 4 zaměstnanci celkem o 4 740 Kč více než měli. Tato částka představuje rozdíl na dani, která měla být stržena z platů a odvedena. Dluh na finančním úřadě jsem již vyrovnala. Nyní potřebuji dořešit, jaký způsobem vyúčtovat tuto daň, zda je právní nárok na to, abych daň dodatečně strhla z příslušných platů zaměstnancům, anebo to musím zaplatit já, mzdová účetní. Eventuelně jaké jsou možnosti? V případě jedné z uvedených zaměstnankyň je situace ještě zkomplikována dlouhodobou pracovní neschopností a poté předpokládaným odchodem na mateřskou dovolenou - měla by daň dodatečně zaplatit?

Právnická osoba koupila nemovitost do obchodního majetku. Bude sloužit jako provozovna. Koupi nemovitosti financovala úvěrem poskytnutým přímo pro tento účel. Jak správně zaúčtovat úroky z úvěru, když nemovitost nebyla uvedena do provozu a jak účtovat po uvedení do provozu? Nevím, zda úroky by měly v tomto případě vstupovat do pořizovací ceny. Nebo úroky mohou být hned daňově účinné?

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH a vedeme účetnictví. Jako dodavatel jsme prodali zboží, na které si náš odběratel vzal leasing. Náš odběratel nám zaplatil před prodejem zálohu ve výši 10 % kupní ceny, šlo o budoucí nultou leasingovou splátku. Tato záloha byla řádně vypořádána daňovým dokladem k platbě. Konečné vyfakturování zboží bylo samozřejmě na leasingovou společnost. Leasingovka nám zaplatila o těch 10 % méně a byla uzavřena dohoda o postoupení pohledávky a o započtení, ve které leasingovka postupuje nám jejich pohledávku za naším odběratelem. Technicky jsme našemu odběrateli vystavili daňový dobropis ve výši té zaplacené zálohy, protože oni by si pak DPH z nulté splátky po obdržení splátkového kalendáře odečítali 2x. Jde mi o to, jak budu účtovat o daňovém dobropisu a o dohodě o postoupení pohledávky a o započtení?

Mají povinnost všechna s. r. o. (i ty které nepodléhají auditu) ukládat do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrku? Jaké jsou event. postihy za nedodržení této povinnosti? Mohu doložit i za minulé roky následně?

Společník půjčil do společnosti částku 300 tis. v roce 1994. Byla uzavřena smlouva o půjčce s úrokem 13 % (v té době normální). Společnost do dnešního dne půjčku nevrátila. Pravidelně vyplácí společníkovi úroky, které jsou \\\"snad\\\" daňovým nákladem a ve stejném roce výplaty je společník daní v DPFO v § 8. Mám obavy, že na dnešní podmínky je úrok vysoký a finanční úřad by ho mohl pokládat za nepřiměřený. Banka však společnosti nepůjčí. Jaká je situace, pokud by půjčil jednatel, který společníkem není? Jaká by byla situace, kdyby půjčila manželka společníka či jednatele? Prosím i účetní proúčtování zvlášť půjčky a zvlášť úroků (byly li by nezaplacené).